Pásové zpracování půdy v porostech silážní kukuřice
10. 03. 2011 Technologie pěstování Zobrazeno 16024x
Obecně je pásové zpracování půdy (strip-tillage) definováno jako zpracování půdy v pruzích ve směru řádků vysévané plodiny, jehož plošný podíl nepřesáhne více než jednu čtvrtinu povrchu pozemku. Principem pásového zpracování je kombinace výhod plošného zpracování půdy a setí do nezpracované půdy (no-till).
Za hlavní výhody strip-tillage lze dle Sundermeiera a Reedera (2006) považovat:
Základní způsoby strip-tillage jsou odvozeny od typu použitých pracovních nástrojů a intenzity zpracování půdy. V rámci jednotlivých způsobů se jedná o (Precision Tillage 2006):
Metodika a cíle experimentu
Tab. 1: Technologické postupy hodnocené v provedených experimentech
|
||||
Varianta
|
Zpracování půdy na podzim
|
Výsev meziplodiny
|
Aplikace herbicidu před jarní kultivací půdy
|
Kultivace půdy na jaře
|
1
|
orba (0,2 m) + urovnání povrchu pozemku
|
hořčice bílá
(20 kg/ha)
|
Roundup Klasik
(dávka 4,0 l/ha)
|
kypření půdy v pruzích o šířce 0,3 m
|
2
|
orba (0,2 m) + urovnání povrchu pozemku
|
jílek vytrvalý do pásů širokých 0,35 m (30 kg/ha)
|
Roundup Klasik
(dávka 4,0 l/ha)
|
kypření půdy v pruzích o šířce 0,3 m (meziřádky mezi pásy jílku vytrvalého)
|
3
|
orba (0,2 m) + urovnání povrchu pozemku
|
bez meziplodiny
|
Roundup Klasik
(dávka 4,0 l/ha)
|
kypření půdy v pruzích o šířce 0,3 m
|
4
|
orba (0,2 m) ponechaná v hrubé brázdě - kontrolní varianta
|
bez meziplodiny
|
bez aplikace
|
urovnání povrchu pozemku a předseťová příprava
|
5
|
mělké kypření
(0,12 m)
|
bez meziplodiny
|
Roundup Klasik
(dávka 4,0 l/ha)
|
kypření půdy v pruzích o šířce 0,3 m
|
Obr. 1: Pásy jílku vytrvalého na jaře roku 2009 před aplikací přípravku Roundup (foto Brant) |
Kypření řádků o šířce 0,3 m pro výsev kukuřice proběhlo 28.4.2009 na variantách 1, 2, 3 a 5. Na variantě 2 bylo kypření provedeno v neosetém pruhu mezi pásy jílku vytrvalého. Rostliny jílku byly již v tomto termínu odumřelé v důsledku aplikace neselektivního herbicidu. Kypření bylo provedeno plečkou s roztečí sekcí 0,75 m. Na každé sekci byly umístěny dvě postranní jednostranné radličky a mezi nimi radlička šípovitá (Obr. 2 a 3). Jednostranné radličky kypřily půdu do hloubky 40 mm a šípová radlička do hloubky 70 mm. Ve shodném termínu proběhlo rovněž urovnání povrchu půdy a předseťová příprava na variantě 4 a na všech variantách byl proveden výsev kukuřice (rozteč řádků 0,75 m, hybrid Rivaldo, 85 000 rostlin na ha). Přihnojení porostů N proběhlo 5.6.2009 (250 kg LAD, 27,5 % N). V důsledku rozvoje zaplevelení byla 28.5.2009 provedena aplikace přípravku Mustang (0,6 l/ha). Sklizeň kukuřice proběhla 10.9.2009.
Obr. 2: Kypření řádků o šířce 0,3 m pro výsev kukuřice (foto Brant)
|
Obr. 3: Stav povrchu pozemku po provedení pásového zpracování půdy na variantách 3, 2 a 5 (shora) 28.4.2009. (foto Brant)
|
Výsledky v širších souvislostech
Tab. 2: Průměrná produkce nadzemní biomasy meziplodin a plevelů na pokusných plochách na podzim roku 2008 (2. 11. 2008). Odlišné indexy dokumentují statisticky průkazné rozdíly mezi průměry.
|
||
Varianta
|
Produkce biomasy (kg/ha)
|
|
plevele
|
meziplodina
|
|
1
|
76,3 a
|
123,8 a
|
2
|
61,0 a
|
124,5 a
|
3
|
87,4 a
|
|
Obr. 4: Vliv rozdílného vývoje porostů hořčice bílé na stav povrchu půdy v jarním období, vlevo povrch pozemku po zapojeném porostu hořčice (foceno 8.4.2008), vpravo po špatně vzešlém porostu na podzim (31.3.2009).
|
Pokryvnost půdy rostlinnými zbytky
Tab. 3: Průměrné hodnoty pokryvnosti půdy (celková pokryvnost živých rostlin a rostlinných zbytků) stanovené 6.3.2009 a 26.6.2009. Odlišné indexy dokumentují statisticky průkazné rozdíly mezi průměry.
|
||
Varianta |
Pokryvnost půdy (%)
|
|
6. 3. 2009
|
26. 6. 2009
|
|
1
|
24,2 a
|
7,4 a
|
2
|
34,1 a
|
9,3 a
|
3
|
25,5 a
|
-
|
4
|
-
|
27,2 b
|
5
|
61,2 b
|
26,4 b
|
Obr. 5: Pokryvnost půdy rostlinami a rostlinnými zbytky (bílá barva) na variantách 1, 2, 3 a 5 (6.3.2009) (foto Kroulík) |
Rozvoj plevelů na pozemku
Nastane-li však opačná situace, nebo je s plevely potřebné zároveň umrtvit i nevymrzající meziplodinu, je vhodnější provést aplikaci dříve. Z našich zkušeností se ukazuje, že pozdější regulace porostů jílku vytrvalého v kombinaci s chladným počasím nezajistí stoprocentní regulaci rostlin. Rostliny rychle regenerují a silně konkurují mladým rostlinám kukuřice. V našich pokusech byla aplikace Roundupu provedena 20 dní před termínem výsevu. Důvodem časné regulace plevelů bylo vysoké zaplevelení pozemků především ozimými plevely a potřeba dokonalého umrtvení porostů jílku vytrvalého. Zároveň bylo při tomto termínu aplikace možné uvažovat o opakované aplikaci Roundupu před vzejitím porostu. Herbicidní ošetření v kombinaci se suchým průběhem jara udrželo pokusné plochy bez plevelů až do termínu výsevu. Rozvoj plevelů na pokusných plochách po výsevu kukuřice dokumentuje tabulka 4. Z ní je patrné, že nejvyšší pokryvnost plevelů, počet druhů a počet jedinců na jednotku plochy byl stanoven na konvenční variantě s jarní předseťovou přípravou. Důvodem bylo pravděpodobně dřívější vzejití plevelů na plochách 3 a 5 a jejich potlačení Roundupem před setím. Příčiny v rozdílné prezentaci plevelů nelze jednoznačně odůvodnit na základě půdních parametrů, jako je teplota půdy a míra její dostupnosti v půdě, protože v období od 28. 4. do 29. 5 .2009 se hodnoty těchto charakteristik na hodnocených variantách výrazně nelišily.
Tab. 4: Průměrné hodnoty pokryvnosti plevelů, počty druhů a rostlin na jednotku plochy na hodnocených variantách (29.5.2009). Odlišné indexy dokumentují statisticky průkazné rozdíly mezi průměry (hladina významnosti α = 0,05).
|
|||
Varianta
|
pokryvnost plevelů
(%) |
počet druhů
(kusy) |
počet rostlin
(kusy/m2) |
3
|
< 1
|
5 a
|
15 a
|
4
|
3,3
|
7 a
|
68 b
|
5
|
2,0
|
5 a
|
23 a
|
Teplota půdy a dostupnost vody pro rostliny
Obr. 6: Opětovný rozvoj rostlin jílku vytrvalého na variantě 2 (9.7.2009) (foto Brant)
|
Stabilita půdních agregátů
Tab. 5: Průměrné hodnoty organického uhlíku (Corg, %), pH a stability půdních agregátů (SAS, podíl stabilních agregátů z celkového počtu agregátů) na hodnocených variantách 10.9.2009. Odlišné indexy dokumentují statisticky průkazné rozdíly mezi průměry (hladina významnosti α = 0,05).
|
|||
Varianta
|
Corg, (%)
|
pH
|
SAS (podíl stabilních)
|
1
|
2,03 bc
|
5,2 a
|
0,45 ab
|
2
|
2,13 c
|
5,7 b
|
0,43 ab
|
3
|
1,85 ab
|
5,3 a
|
0,49 ab
|
4
|
1,82 a
|
5,4 ab
|
0,39 a
|
5
|
1,90 ab
|
5,3 a
|
0,52 b
|
Výnosové parametry
Autoři: Ing. Václav Brant, Ph.D., Ing. Milan Kroulík, Ph.D., Dr. Ing. Jan Pivec, Ing. Josef Holec, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., Ing. Pavel Fuksa, Ph.D., Bc. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze
Obr. 7: Stav povrchu půdy v řádku kukuřice na variantách 3 (vlevo) a 4 (19.5.2009) (foto Brant)
|
Obr. 8: Stav povrchu půdy před sklizní kukuřice na variantě 2 (10.9.2009) (foto Brant)
|
Obr. 9: Stav povrchu půdy před sklizní kukuřice na variantě 4 (10.9.2009) (foto Brant)
|
Obr. 10: Stav povrchu půdy před sklizní kukuřice na variantě 5 (10.9.2009) (foto Brant)
|
Další články v kategorii Technologie pěstování