Praktické zkušenosti s hlubokým kypřením půdy

28. 07. 2015 Ing. Jan Koukolíček, Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Technologie pěstování Zobrazeno 15332x

Hluboké kypření se v dnešní době stává velkým fenoménem a to z několika důvodů. Mezi hlavní důvody patří úspora času a financí. Za další lze považovat ochranu proti vodní erozi a úsporu vláhy. Mnoho zemědělců, kteří využívají nebo využívali minimalizaci, zjistili, že se potýkají s půdním utužením. Půdní utužení se však může objevit i u těch, kteří zpracovávají půdu konvenčně - orbou. Při orbě se půdní utužení tvoří pouze v hlubší vrstvě půdy.

Utužení půdy

V současné době se odhaduje, že zhruba polovina polí v České republice se potýká s půdním utužením. Velký vliv na utužení má také nevhodné a nadměrné používání některých hnojiv v dřívějších dobách. Jedním z problémů je také zvýšení přejezdů po polích (např. při hnojení digestátem) a zvýšená hmotnost zemědělských strojů. Toto jsou pouze některé důvody, proč se začíná s využíváním hlubokého kypření.

Pokud má zemědělec s utužením problém, tak první věcí je podívat se kde je utužená vrstva, zda je po celé ploše honu nebo jen na některých více zatížených místech. Dobrým pěstitelům již napoví stav pěstovaných rostlin v době extrémního počasí (nejlépe za mokra na podzim), ale především tvar a rozložení kořenů v půdním profilu. Snadno se o utužení přesvědčíme v porostech řepky při vyrytí kořenů a prohlídce jejich tvaru.

K identifikaci utužené vrstvy stačí použití rýče či půdní sondy, nemusí to být zrovna penetrometr. Zde zjistíme, ve kterých hloubkách se utužení nachází a zda se nenachází ve více vrstvách. Je nutné pamatovat, že ozdravování půd je běh na dlouhou trať a většinou ho nelze provést v jednom zásahu.

V současné době máme v osevním postupu málo plodin, které nám svými kořeny pomáhají tento problém řešit. Máme málo vojtěšky nebo podobných plodin s mohutným kořenovým systémem, které svými kořeny utuženou půdu prorostou a částečně ji i rozruší. Po odumření kořenů a jejich rozložení v půdě vznikají prostory, kterými může zasakovat voda do hlubších vrstev půdního profilu. Při dlouhodobém neřešení mohou pak vznikat místa na polích, kde se nemohou infiltrovat srážky a vznikají močály, které nelze obdělávat.

Výnosová mapa sklízecí mlátičky New Holland (záběr 6,7 m) dokáže velmi dobře poukázat na problémy na polích - dlátový pluh Terraland ošetřil souvrať u řepky (6 m) a zhruba 3 další ha v horní části mapy, vliv podrytí byl na výnos řepky velmi značný; na zbytku pole bylo mělké kypření do hloubky 10 cm

Stroje pro hluboké kypření

Obyčejně lze zvolit dva způsoby: kombinované kypřiče pro postupné kypření půdy do narůstající hloubky nebo dlátové kypřiče.

Kombinované kypřiče nejdříve půdu mělce zpracují a následně dláta prokypří půdu na požadovanou hloubku (obvykle 20 až 30 cm). Jsou různě konstrukčně řešené dle potřeby zemědělce a lze si zvolit stroj na míru. V první fázi je nutné rozmyslet, co od stroje očekáváme a jak široké bude jeho uplatnění. Chceme-li stroj využít pouze na souvratích, kde dochází k největšímu utužení půdy, nebo hodláme využít kypřič na větší výměře. Důležitým faktorem pro výběr je také možnost zapravení hnoje či většího množství organických zbytků. Po rozmyšlení těchto otázek je dobré stroj vyzkoušet v daných podmínkách a na různých typech půd za různých povětrnostních podmínek. Velký rozmach hlubokého kypření nastal při zpracování půdy pro porosty kukuřice a zejména řepky. Řepka je rostlina, která hluboce koření a hlubší zpracování půdy je pro její kořenový systém velice prospěšné.

Lze říci, že hluboké kypření je střední cesta mezi minimalizací a hlubokou orbou. Lze doufat, že v budoucnu bude zařazeno mezi půdoochranné technologie nejen u cukrové řepy ale i pro další plodiny.

V dnešní době se však do popředí dostávají dlátové kypřiče. Mezi ně lze zařadit i dlátové pluhy (tzv. podrýváky). V současné době je nabízí téměř všechny firmy zabývající se zpracováním půdy. Dlátový pluh je tvořen slupicemi, na kterých lze umístit různé typy dlát. Ty bývají osazeny bočními křídly, která mají eliminovat tvorbu hrud. Slupice s dlátem obvykle vytváří 3 úhly zpracování půdy. Ve spodní části vstupuje dláto do půdy a narušuje tzv. plužní pánev. Půda z těchto vrstev by neměla být vynášena na povrch. Druhý úhel má docílit promíchání organických zbytků nebo hnoje s půdou. Třetím úhlem by mělo být docíleno koncové zaklopení. Za slupicemi s dláty je obvykle pracovní nářadí, které má docílit rozdrobení hrud a urovnání povrchu. Obvykle se volí válce s hroty nebo řada disků. Na konec stroje lze také umístit pěchy, které značně zmenšují odpar vody z půdy. Velkou výhodou dlátových pluhů je velká variabilita při nastavení hloubky zpracování (až 60 cm). Velmi dobře zpracovávají půdu po hnojištích či stohu slámy. Na svažitějších pozemcích je nutné půdu zpracovávat po vrstevnici. Námi vytvořené rýhy v půdě budou bránit odtoku vody z plochy. Při opačném zpracování půdy dojde ke svedení vody při deštích do jednoho místa ve spodní části pozemku. To platí pro plochy, které nejsou ještě zcela ozdravené od půdního utužení.

Dlátový pluh Terraland TN

Vlastní zkušenosti s hlubokým kypřením

V našem podniku ZD Nečín (okr. Příbram), jsme se na začátku devadesátých let začali s minimalizačními technologiemi. Z důvodu úsporu vláhy a snížení provozních nákladů. S postupem času jsme se začali potýkat s utuženými souvratěmi. Na souvratích byly rostliny slabší a citelně podvyživené, jelikož jejich kořenový systém byl značně oslabený. Nejvíce byl tento problém vidět u řepky, kde snížení výnosu značně snižovalo podnikový průměr.

Naše plochy jsou velmi členité a průměrná výměra honu činí okolo 5 ha. U takto malých honů, tvoří souvrať pole velké procento ploch. Na tento problém jsme zareagovali použitím radličkového kypřiče v šířce 4,5 m. Ten však nesplňoval naše představy. Pro tento stroj jsme neměli traktor o dostatečném výkonu a dalším problémem byly naše kamenité půdy. Docházelo k silnému opotřebení radliček a na povrch bylo vyneseno velké množství kamenů.

Proto jsme se v roce 2012 po vyzkoušení rozhodli pro dlátový pluh Terraland se záběrem 3 m. Tento stroj nám zvýšil výnos řepky o cca 1 t/ha. Plochy řepky byly výnosově vyrovnané, což nám dokázaly i výnosové mapy. I u tohoto stroje jsme se ze začátku potýkali s problémy. Námi zjištěné nedostatky byly však následně po dohodě s šéfkonstruktérem odstraněny. V současné době podrýváme pod řepku a na plochách, kde není erozní ohroženost i pod kukuřici. Současně s hlubokým kypřením zapravujeme i hnůj. Pokud čas dovolí, snažíme se připravovat i pod ječmeny a ošetřovat i ostatní souvratě. Podryté plochy snadněji infiltrují značné množství vody. Pokud je ale hodně mokro, tak ani podrývání nesníží potíže vznikající při vyšších srážkách, problém dobře zasít nebo herbicidně ošetřit trvá. Tím, že je dláto velké a silné velmi dobře odolává kamenům v půdě, kterých je na našich polích poměrně hodně.

Vodní eroze na ploše, kde vzchází řepka - zpracování půdy orbou do hloubky 15 cm

Vzcházející porost řepky na vedlejším poli - půda zpracována dlátovým pluhem Terraland do hloubky 20 cm

05: Příprava půdy pro kukuřici na jaře; na ploše byla vyseta jako meziplodina hořčice a na ní aplikováno 30 t chlévského hnoje na hektar

Budoucnost a trendy hlubokého kypření

V budoucnu bude snaha snížit pojezd strojů na polích na minimum. Bude snaha využívat systémy, které zvládnou půdu zpracovat a zároveň zasít danou plodinu. Dalším ošetřením by měla být až případná aplikace pesticidů. Touto cestou se vydává firma Great Plains se svým strojem SIMBA OSR a někteří další výrobci jdou obdobnou cestou.

SIMBA OSR nejdříve půdu promíchá talíři, následně dojde slupicemi s tupým nebo negativním úhlem ke zpracování půdy v hlubších vrstvách. Posléze je půda urovnána pěchem a na její povrch je vyseta řepka. Na konci je vše uváleno válcem. Dříve byla tato technologie v podniku využita při setí hořčice jako meziplodiny, kde bylo na stroj pro zpracování půdy (podmítač, radličkový kypřič) přidáno výsevní ústrojí.

Tyto typy strojů budou snižovat rizika eroze a půdního utužení. Také budou sloužit k lepšímu hospodaření s půdní vláhou a díky hlubšímu zpracování půdy bude docházet k lepší infiltraci vodních srážek. V poslední řadě to bude znamenat snížení provozních nákladů zemědělce. Vybrat pro podnik vhodnou technologii, konkrétní stroj s vhodnou skladbou pracovních orgánů není jednoduché, za nejhodnější proto považujeme praktické ověření vlastních polích.