BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

První jarní doporučení k řepce ozimé

19. 04. 2017 Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Ing. Jan Vašák, CSc., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 5662x

V srpnovém a zářijovém suchu, kdy padaly teplotní rekordy, porosty řepky velmi špatně vzcházely. Podzim 2016 byl zprvu velmi suchý, od října začalo pršet a nastaly problémy se setím ozimé pšenice. Deštivý konec podzimu způsobil zvýšení podílu vody v pletivech, a tím potenciální větší riziko poškození mrazem.

Proseeds

Podzim 2016

Začátek řepkové sezony tedy nebyl zrovna optimální a do toho ještě enormní výskyty škůdců. Porosty byly často doslova decimovány dřepčíky, někde pilatkami a příležitostným škůdcem zápředníčkem. V některých oblastech (Hradecko, Jičínsko, Vyškovsko, část Vysočiny aj.) porosty ještě dorazily kalamitní výskyty mšic, které se ve velkém rozšířily začátkem října. Na některých porostech mšice zcela zlikvidovaly listovou plochu (obr. 1). Nečekaně škodily i ve vyšších polohách. Celkově stav řepek před zimou byl velmi nevyrovnaný, asi nejvíce za poslední roky. Někde byly porosty dobré až přerůstající. Řada polí, cca 30–40 tis. ha, bylo ale slabých s rozhodnutím o jejich osudu až na jaře. Tam, kde se podařilo a řepka včas vzešla, vlivem sucha velmi dobře rostly kořeny a celkový stav byl lepší než jiné roky. Pokud jsme srovnali situaci před zimou za posledních 15 let na naší Výzkumné stanici Červený Újezd (Praha - západ), pak sušina kořenů měla o 24 % vyšší hmotnost, zatímco listů jen o 3 %. Celkově kořeny narostly delší o 23 % a příznivý byl i podíl kořenů k celkové biomase o 24 % (tab. 1).

Tab. 1: Hodnocení stavu řepky před zimou (podzim 2002 až 2016)

Rok

Sušina kořenů

Sušina listů

Délka kořenů

Podíl kořenů na celkové biomase

Průměr podzimů 2002–2016

100 %

(9,6 g/10 rostlin)

100 %

(35,7 g/10 rostlin)

100 %

(16,6 cm)

100 %

(19,8 %)

Podzim 2016

124 %

103 %

123 %

124 %

Pozn.: Výzkumná stanice Červený Újezd (Praha západ) - maloparcelky

Obr. 1: Silně poškozené řepky po sání mšic, podzim 2016 (Hradecko)
Obr. 1: Silně poškozené řepky po sání mšic, podzim 2016 (Hradecko)

Zima 2016/17

První celodenní mráz se dostavil v polovině listopadu, pak začátkem a na konci prosince, od Vánoc máme zpravidla celodenní mrazy. Mrazy nejsou zatím tak silné (cca ‐14 až ‐22 °C), aby řepku poškodily. A pokud jsou, tak je většina polí chráněna dostatečnou vrstvou sněhu. Jiná situace je v některých částech Slovenska jako je Rimavská Sobota, Lučenec apod., kde teploty v lednu klesaly až k -20 °C a řepka byla bez sněhu. Ale i Opavsko bylo dlouho bez sněhu s teplotami až -22 °C. Zima se tedy vrátila do normálu. Nelze předpokládat přírůstky kořenů během zimy jako během posledních teplých zim. Naopak nastanou úbytky listové plochy.

V letošním roce se zaorávky vlivem špatného vzcházení a přezimování budou pohybovat na úrovni 5–10 %. Podle odhadů ČSÚ k lednu 2017, je zaseto o 14 tis. ha řepky více tj. 407 tis. ha. Sklizňovou plochou se tak můžeme, po odečtení zaorávek, dostat i pod úroveň loňské výměry (393 tis. ha).

Zima se v mnohém podobá roku 2011/12, kdy vymrzly pšenice. Řepky tehdy hodně pomrzly, přežily, ale daly výnos jen 2,76 t/ha. Zaorávky v ČR činily cca 8 %. Bylo méně sněhu a silnější mrazy. Stav řepek před zimou byl ale zase lepší - silné rostliny s hlubokými kořeny a s vyšším obsahem sušiny v pletivech. Proto i v letošní sezoně pravděpodobně nebudou padat výnosové rekordy. Zatím k tomu nejsou předpoklady - suchý podzim v závěru deštivý a dlouhá zima. Ale nic není ještě ztraceno. Důležité je, aby řepka přezimovala, protože výnos se hlavně tvoří na jaře. A o jeho výši, kromě počasí, rozhodujeme my - agronomové.

K zaorávkám přistupovat jen výjimečně

Na jaře bude určitě řada z vás stát nad nelehkým rozhodnutím „zaorat či nezaorat“. Samozřejmě na toto neexistuje jednoznačný recept, rozhoduje pole od pole, situace od situace. Ale pokud je porost alespoň trochu nadějný, tak mu dejte šanci. Řepka mnohdy dokáže zázraky (viz obr. 2, 3 - Kelč 2011/12 po zimě a před sklizní). I slabé porosty řepky dokáží dát 2,5–3 t/ha při úsporné technologii: 130–150 kg N/ha, standardní ošetření insekticidy, bez regulace růstu, jeden nebo žádný fungicid, aplikovat roztoky močoviny a hořké soli s bórem či jiná listová hnojiva, desikaci a lepení pokud není pole zapleveleno či zmlazeno vynechat.

Naše doporučení tedy je, i horší a slabé řepky, pokud je dostatečný počet jedinců na ploše (5–10 rostlin/m2) a holá místa jsou do 5 % - jednoznačně zachovat.

Než řepku zaoráte, zvažte následující fakta:

  • Z podzimu je do řepek již hodně nainvestováno (10–12 tis Kč/ha).
  • Ceny řepky podle očekávaní špatné nebudou (cca 10 tis. Kč/t), při vyšším vymrznutí v EU mohou i růst. A hlavně řepka se dá vždy prodat.
  • Těžko budete hledat náhradní plodinu, která by dala slušný výnos a měla i dobou cenu. Dobrý je sladovnický ječmen, cukrovka, ale s problémy - viz dále.
  • Rezidua některých herbicidů - clomazone apod. zůstávají v půdě a mohou způsobit špatné vzcházení jarních obilnin (citlivý je jarní ječmen). Vzhledem k suchému září, lze předpokládat perzistenci některých účinných látek herbicidů v půdním profilu.
  • Zbytky po řepce obrůstají a zaplevelují následně vyseté plodiny např. hořčici, mák ale i cukrovku a brambory. Obrůstající řepka je v těchto plodinách herbicidně neřešitelná, anebo jen velmi těžce a draze. Řešením je použití glyfosátu před výsevem těchto jařin.

Problematická jsou pole nevyrovnaná s holými místy. Řešením může být zarovnání těchto polí do pravidelných celků a špatná místa doset jařinou. To ale může komplikovat aplikaci pesticidů, sklizeň apod. Nebo v případě prořídlých porostů doset ozimou řepku jarním ječmenem. Zatím se to v praxi dělá výjimečně a není s tím mnoho zkušeností. Pozor na herbicidní ochranu, tu musíme vynechat. Porost se pak sklidí společně a vyčistí. Určitě nedoporučujeme dosévat ozimou řepku jarní řepkou, která je vývojově vždy asi o měsíc za ozimem. Nastávají problémy se škůdci a zráním.

Obr. 2: Stav řepky po zimě (21. 3. 2012), Kelč (Vsetín)
Obr. 2: Stav řepky po zimě (21. 3. 2012), Kelč (Vsetín)

Obr. 3: Stejné pole při dozrávání (11. 6. 2012), výnos byl nakonec 4,1 t/ha
Obr. 3: Stejné pole při dozrávání (11. 6. 2012), výnos byl nakonec 4,1 t/ha

Prvním jarním zásahem je hnojení dusíkem

Hnojit dusíkem bychom měli co nejdříve (obr. 4). Řepka má mohutný a velmi větvený kořenový systém. Riziko vyplavení dusíku je proto malé. Snad pouze na velmi lehkých půdách a svažitých pozemcích by mohlo při větších srážkách dojít ke ztrátám dusíku. Celkovou dávku dusíku cílíme na 190–220 kg N/ha. To platí pro silné a nadějné řepky s hustotou 20–40 rostlin/m2. U hustších řepek nad 60 rostlin/m2 nemá význam dávku navyšovat nad 150 kg N/ha. Stejně tak u slabých a mezerovitých porostů hnojíme v úsporném režimu do 150 kg N/ha.

Podle toho, kdy se jaro otevře a jaké jsou očekávané výhledy počasí, vybíráme dusíkatá hnojiva a dávky dělíme.

  • Před první dávkou bychom si měli nechat udělat rozbory na Nmin. Vhledem k letošnímu průběhu zimy, kdy kořeny nerostou, a půda je zamrzlá, lze očekávat vyšší hodnoty Nmin než v předchozích letech. Za časného otevření jara (konec února, začátek března) by první regenerační dávka měla být rozdělena na dvě poddávky 1a a 1b. Pro 1a dávku volíme hnojiva s amonnou a amidickou fomou (DASA, močovina, Sulfammo nebo stabilizované formy Ensin, Alzon, Ureastabil) v dávce 40-60 kg N/ha. DASA výborně vychází při včasné aplikaci a následně pomalém otevírání jara (tab. 2), tedy situace posledních let. Kdy jsme pohnojili v únoru, ale skutečné jaro se otevřelo koncem března, v roce 2012/13 dokonce až začátkem dubna.
  • Podle vývoje počasí s odstupem od 1a dávky asi 14 dnů pohnojíme 1b dávkou. Použijeme ledky, kdy už nehrozí riziko nabuzení rostlin nitráty a následného zmrznutí. Dávka by měla být 60 kg N/ha. Pokud se však jaro otevře pozdě (druhá polovina března), dávky 1a a 1b spojujeme a hnojíme ledky.
  • Od plného obnovení zeleně aplikujeme produkční dávku. Vhodné je použít DAM 390 či SAM v kombinaci s insekticidy (např. Nurelle D, Proteus 110 OD apod.). Dávka 50–60 kg N/ha. Hnojivo SAM, AmiSAN aj. mají výhody v dodání síry (5 %). Obsah dusíku je nižší (zpravidla 19 %). Cena za 1 kg dusíku je stejná jako u DAMu a síra je jako benefit. Výhodou je také obsah pouze amonné a amidické složky. Hnojivo SAM tedy pálí méně než DAM.
  • Ve fázi žlutého poupěte dohnojíme kvalitativní dávkou. Volíme pevná hnojiva (nejčastěji LAV či LAD). Dávka 30–40 kg N/ha. V loňském roce jsme měli velmi dobré výsledky s ledkem vápenatým (LV) v tomto termínu aplikace. Navýšení výnosu se pohybovalo od 6 % do 10 % (tab. 3).

Tab. 2: Výnosy řepky ozimé podle druhu dusíkatých hnojiv a termínu aplikace (2010/11–2012/13)

Regenerační hnojení

Produkční hnojení I.

Produkční hnojení II.

Výnos (t/ha)

2010/11–2011/12

(rychlejší otevření jara)

2012/13

(velmi pozdní otevření jara)

LAD

(75 kg N/ha)

LAD

(50 kg N/ha)

LAD

(30 kg N/ha)

4,08

4,67

LAD

(75 kg N/ha)

LAD

(80 kg N/ha)

-

3,82

4,68

DASA

(75 kg N/ha)

DAM 390

(80 kg N/ha)

-

3,74

4,80

Pozn. Výzkumná stanice Červený Újezd - maloparcelky

Tab. 3: Výnosy řepky ozimé podle druhu dusíkatých hnojiv a termínu aplikace (2015/16)

Var.

Dávka dusíku (kg/ha)

Výnos

1a

1b

2

3

t/ha

%

1

LAD (40)

LAD (50)

LAD (60)

LAD (30)

4,46

100

2

LV (40)

LAD (50)

LAD (60)

LAD (30)

4,45

100

3

LAD (40)

LV (50)

LAD (60)

LAD (30)

4,58

103

4

LAD (40)

LAD (50)

LAD (60)

LV (30)

4,90

110

5

0

0

0

0

2,90

65

6

0

LAD (90)

LAD (60)

LV (30)

4,72

106

7

Moč. (90 )

Moč. (90)

0

0

4,64

104

8

0

Moč. (180)

0

0

4,40

99

Pozn. Výzkumná stanice Červený Újezd - maloparcelky

Obr. 4: Prvním vstupem do řepky na jaře je hnojení dusíkem
Obr. 4: Prvním vstupem do řepky na jaře je hnojení dusíkem

Hnojení sírou

Mimo dusíku nesmíme zapomínat i na jiné živiny, především síru. Vlivem nižších spadů síry nám deficity tohoto makroprvku narůstají. Problémy jsou především na lehčích půdách a ve vyšších polohách. Sírany se snadno vyplavují podobně jako nitráty. Spady síry se od 90. let 20. století výrazně snížily.

Řepka potřebuje asi kolem 60–80 kg síry na 1 ha. Sírou bychom na jaře měli hnojit asi 30–40 kg/ha. Hnojiv máme na výběr dostatek (DASA, Ensin, Sulfammo, Sulfan, apod.). Místo tradičního DAMu lze použít také již zmiňovaný SAM. Na trhu je i elementární síra Wigor S, ale s aplikací před setím se zapravením. Síru lze aplikovat i na list, kdy však již viditelné deficity na rostlinách (mozaika na listech, vybělený květ) nezmírníme. Základem je znalost pozemků, rozbory půd a rostlin a hnojení v rámci první nebo druhé dávky dusíku.

Stimulace a listová výživa bude letos efektivní

Kvůli zimnímu poškození by letos měly být standardní součástí pěstitelské technologie stimulátory a listová hnojiva. Účinek listových hnojiv je nejvyšší v letech, kdy má řepka slabé kořeny a je po zimě oslabená (omrzlá). Velmi dobře vycházely listovky v roce 2002/03, kdy řepky byly slabé a pomrzlé. V ČR byly zaorávky 30 % a na Slovensku až 70 %. Tehdy listová hnojiva skvěle fungovala a navýšení výnosu bylo 10 % v některých případech až 20 %. V běžných letech je navýšení výnosu cca 3–10 %. Velmi dobrých výsledků je dosaženo na méně úrodných půdách. Čím jsou půdy úrodnější, tím zpravidla klesá účinnost listových aplikací s výjimkou živin, které jsou pro řepku deficitní (často bór a síra).

V listových hnojivech dodáváme vedle makroprvků (spíše jen korekce stavu) především mikroprvky (B, Mo, Zn, Mn aj.), které jiným způsoben rostlinám těžko dodáme.

Bór je potřeba dodat vždy, jednou až dvakrát na jaře. Celková dávka by měla činit 0,15 až 0,45 kg B/ha. Hnojiv s obsahem bóru na trhu je řada, např. Borosan, velmi dobré výsledky máme i s Borosan Humine (tab. 4), Bór 150, Carbonbor, Folit B, ProBoron a řada dalších.

Na jaře často deficitní bývá draslík, který doplníme např. hnojivem K-gel a dalšími.

Hořčíkem hnojíme v dávce 1–5 kg na ha, nejlépe v levné hořké soli. Tu můžeme přidat opakovaně do všech postřiků, s výjimkou jarních herbicidů a regulátorů, v dávce 5 kg/ha společně s 10 kg močoviny/ha a bórem. Místo močoviny můžeme použít 10 l/ha DAMu 390 či 20 l/ha SAMu do 200 l postřikové jíchy na hektar.

Po zimě oslabené řepky je nejlepší ošetřit Atonikem. Chceme-li podpořit kořeny, pak volíme Lignohumát, Galleko, TS přípravky apod. Ve žlutém poupěti nám velmi dobře vycházejí auxinové stimulátory (Sunagreen, Hergit aj.). Zásadou použití stimulátorů je ošetřovat řepku, která není ve stresu ani krátce po něm. Naopak velmi dobré výsledky máme, pokud stimulátory aplikujeme 3–5 dnů po odeznění stresu. Stimulátorů je na trhu velké množství a orientace je často složitá. Již třetím rokem máme velmi dobré výsledky s přípravkem Florone, který obsahuje aminokyseliny (4 %), cytokininy (min. 0,03 %), makroprvky (N, P, K) a mikroprvky (B, Mo).

Tab. 4: Poloprovozní výsledky s aplikací listových hnojiv na výnosy semen (t/ha) řepky ozimé 2012/13–2014/15 na Slovensku

Varianta

Lokalita

Průměr

Dolný Ohaj

(Nové Zámky)

Očová

(Zvolen)

Šenkvice

(Pezinok)

Kontrola

4,23

2,96

4,99

4,03

(100 %)

Karate + Borosan Forte + Fertigreen Kombi, následně Karate + Fertimag

4,35

3,35

5,04

4,24

(105 %)

Karate + Borosan Humine

4,45

3,12

5,09

4,22

(105 %)

Ochrana proti škůdcům

Poslední jarní období jsme pozorovali velmi nízké a rozvleklé nálety škůdců. Důvodem bylo deštivé září roku 2014, kdy se škůdci „utopili“ a poslední tři mírné zimy. Za mírných zim škůdci nehibernují, prodýchají své zásoby (tukové tělísko), jsou oslabení a často podléhají plísním a dalším chorobám. Kombinace těchto okolností způsobila, že jsme na jaře ušetřili jeden, někdy i dva insekticidy. O to více ale aplikujeme insekticidy na podzim. Letošní pomrzlé řepky svým pachem budou škůdce více lákat.

Účinně zasáhnout proti stonkovým krytonoscům a blýskáčkům nebývá většinou problém. Důležitý je správný termín aplikace.

U stonkových krytonosců se řídíme žlutými Mörickeho miskami. Práh škodlivosti jsou 3 brouci na 1 misku za 1 den. Ošetřujeme v době obnovy zeleně až počátkem prodlužování, vždy do 3 dnů po teplotách nad 8 až 10 °C (dle nové metodiky již při teplotách nad 6 °C), zhruba v době květu zlatice (Forsythia suspensa). Většinou se tato aplikace kombinuje s druhou dávkou dusíku v DAMu či SAMu. Vhodné jsou insekticidy s delší dobou účinku chlorpyrifos + cypermethrin (Nurelle D), thiacloprid + deltamethrin (Proteus 110 OD) či samotný thiacloprid (Biscaya 240 OD, Calypso 480 EC, Bariard, Ecail Ultra) nebo acetamiprid (Mospilan 20 SP) aj. V případě rozvleklého jara s nejistým startem a stále se vracející zimou, je nejlepším řešením volba levného pyretroidu s účinnými látkami ze skupiny pyretroidů: alpha-cypermethrin, beta-cyfluthrin, cypermethrin, deltamethrin, esfenvalerate, gamma-cyhalothrin, lamda-cyhalothrin, zeta-cypermethrin (např. Alfametrin, Bestseller, Bulldock, Cyperkill, Decis, Fury, Kaiso Sorbie, Karate, Nexide, Rafan, Rapid, Sumi-Alpha, Vaztak a řada dalších) nebo s delšími účinky etofenprox (Trebon OSR). Razantnější přípravky s delší dobou účinku (typu chlorpyrifos, thiacloprid, acetamiprid aj.) si necháme až pro pozdější postřik na jistotu. Ochrana proti stonkovým krytonoscům je základem i ochrany proti chorobám.

Při náletu blýskáčka (1 brouk na květenství ještě kryté listy) volíme thiacloprid + deltamethrin (Proteus), samotný thiacloprid (Biscaya, Calypso, Bariard, Ecail Ultra) či acetamiprid (Mospilan) nebo organofosfáty s účinnou látkou chlorpyriphos-methyl (Reldan 22), malathion (Fyfanon 440 EW). Vybírat můžeme i z celé řady pyretroidů typu cyhalothrin, cyfluthrin, cypermethrin, deltamethrin a jim podobných přípravků. V rámci antirezistentní strategie je vhodná orientace na insekticidy s odlišnými účinnými látkami (indoxacarb - Avaunt 15 EC, malathion - Fyfanon 440 EW, tau-fluvalinate - Mavrik 2 F, pymetrozine - Plenum, esfenvalerate - Sumi-Alpha 5 EW, etofenprox - Trebon OSR aj.). Blýskáčků nám soustavně ubývá, přesto však mohou být v některých oblastech s výskytem rezistentních populací s tímto škůdcem problémy.

Další nezbytné zásahy

Nesmíme zapomínat na použití regulátorů růstu - azolů, které u silných rostlin v optimálních podmínkách výborně účinkují. Pokud je aplikujeme při 10–15 cm výšky, podpoříme větvení, při výšce 25–35 cm zkrátíme asi o 10–15 cm porost. Azoly však neaplikujte na slabé porosty, za sucha či jiného stresu. Osvědčily se nám snížené dávky Toprexu z 0,5 l/ha na 0,35 l/ha v kombinaci s močovinou (10 kg/ha). Účinek je srovnatelný či lepší než plná dávka, ale šetrnější k řepce. Stejně tak nám vychází kombinace Tilmoru v nesnížené dávce s koloidním transportérem Greemax. Navýšení výnosu oproti sólo Tilmoru je 3–4 %.

Proti škůdcům šešulí (bejlomorka kapustová, krytonosec šešulový) je nejúčinnější ochrana ve fázi žlutých poupat, tedy asi 3–5 dnů před květem. V tomto termínu můžeme současně aplikovat tank-mix s déle působícími fungicidy (např. Acanto, Amistar, Pictor, Propulse, Symetra aj.). V době květu řepky pak volíme pro včely bezpečné přípravky - pyretroidy a povolené neonikotinoidy v sólo aplikacích. Většina insekticidů ale ztrácí účinky za slunečního svitu a při teplotách nad 20 °C.

Aplikace fungicidů, se stává klíčová v pěstitelské technologii řepky. Po zkušenostech z minulého roku, nemusí jeden fungicid vždy stačit. Naše doporučení je na začátku kvetení aplikovat strobiluriny (Acanto, Amistar, Pictor, Symetra) či jiné fungicidy s delším účinkem (Propulse). V případě, že řepka kvete dlouho (5–6 týdnů), v půlce května se ochladí a prší, pak musíme aplikovat druhý fungicid. Zde můžeme opět volit strobilurin, ale vystačíme si např. i s prochlorazem. Sled dvou strobilurinů je řešení nejlepší, ale také nejdražší. V rámci ochrany proti houbovým chorobám je dobré použít i fungicidy s jinými účinnými látkami, jako jsou benzimidazoly, dikarboximidy a thiofanáty (např. Grisu, Paroli, Rovral Aquaflo, Topsin, Yamato).

Aktuální přehled použitelných přípravků do řepky je uveden v Katalogu přípravků na ochranu rostlin 2017, který vydává Agromanuál.

První jarní doporučení k řepce ozimé

Obr. 1: Silně poškozené řepky po sání mšic, podzim 2016 (Hradecko)
Obr. 2: Stav řepky po zimě (21. 3. 2012), Kelč (Vsetín)
Obr. 3: Stejné pole při dozrávání (11. 6. 2012), výnos byl nakonec 4,1 t/ha
Obr. 4: Prvním vstupem do řepky na jaře je hnojení dusíkem

Související články

Jarní práce u řepky jsou za dveřmi

23. 03. 2024 Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 632x

Pěstování ředkve olejné

26. 02. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Julie Sobotková, Mgr. Helena Hutyrová Technologie pěstování Zobrazeno 426x

Optimalizace pozemkových bloků s ohledem na půdní charakteristiku a provozní parametry strojů

31. 01. 2024 Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Doc. Ing. Petr Šařec, Ph.D., Doc. Ing. Petr Novák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 648x

Pěstování minoritních olejnin: Pupalka dvouletá

26. 01. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 602x

Agrolesnictví v dějinách - máme na co navázat

09. 01. 2024 Mgr. Péter Szabó, Ph.D.; Botanický ústav AV ČR, Brno; Masarykova univerzita, Brno Technologie pěstování Zobrazeno 549x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail