Chemap Agro s.r.o.

Hnojení ozimé řepky na jaře

22. 03. 2016 Ing. Jindřich Černý, Ph.D., Prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c., Ing. Jakub Kovářík, Ing. Martin Kulhánek, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 2139x

Ozimá řepka přijímá většinu živin až v jarním období. Přestože některé živiny (zvláště P a K) již měly být aplikovány před setím, může o jejich využití rozhodovat i hnojení na jaře. Jarní hnojení je především otázkou aplikace dusíkatých hnojiv a dále síry, případně hořčíku, mikroprvků, a také některých organických hnojiv. V tomto příspěvku se zaměříme především na problematiku hnojení dusíkem.

Agronutrition

Jarní hnojení ozimé řepky dusíkem je poměrně složitá záležitost a můžeme konstatovat, že v jednotlivých letech lze pozorovat určité odlišnosti, které bychom měli respektovat. Jedná se především o:

- průběh počasí a s tím související množství srážek, resp. obsah vody v půdě, a dále teplotu, zejména teplotu půdy,

- stav porostů, zejména nadzemní biomasy a stav kořenů,

- půdní vlastnosti jako půdní druh, sorpční vlastnosti a pH půdy,

- druh aplikovaného hnojiva, resp. formu živin v hnojivech.

Správné vyhodnocení výše uvedených faktorů pak umožní lepší využití dusíku (i jiných živin) dodaných hnojivy, případně živin vázaných na sorpční komplex půdy. Toto pak ve výsledku přináší zvýšení výnosu nebo na druhou stranu možnost úspory hnojiv. Jak však vyplývá z polních pokusů i závěrů zemědělské praxe, pro dosažení dobrých výsledků při pěstování ozimé řepky bychom však na hnojení neměli výrazně „šetřit“.

Graf: Průměrná teplota půdy a vzduchu (výzkumná stanice ČZU Červený Újezd  400 m n. m.)
 Graf: Průměrná teplota půdy a vzduchu (výzkumná stanice ČZU Červený Újezd  400 m n. m.)

Hnojení v roce 2016

Zvláště při hnojení dusíkem je nezbytné zohledňovat výše uvedené proměnné faktory. Ukazuje se, že pěstitelé, kteří dokáží využít znalostí o přeměnách dusíku v půdě a jeho příjmu rostlinami, dosahují vyšších a vyrovnanějších výsledků i při pěstování ozimé řepky. V minulých letech (zejména v roce 2013 a 2014) jsme si „zvykli“ na výnosy přesahující výnos semen 4 t/ha. Mnohé je přičítáno příznivým podmínkám průběhu počasí, ale významný vliv zde také sehrálo dobré využití živin rostlinami a to zejména právě dusíku.

V letošním roce je však situace značně odlišná.

- Jsou poměrně velké rozdíly mezi porosty (vlivem termínu zakládání porostu - setí a vzcházení, výskytu škůdců, podzimního průběhu počasí apod.), přičemž lze očekávat, že se tyto rozdíly v průběhu jarního období budou stupňovat. Rozdíly jsou nejen mezi regiony, ale dokonce mezi pozemky nebo i mezi jednotlivými částmi pole (obr. 1 a,b).

- Byl odlišný průběh počasí, zejména množství srážek v zimním období a teploty půdy.

Ve vztahu k průběhu teplot je nezbytné upozornit na skutečnost, že poměrně dlouhou dobu byly teploty půdy vyšší než 10 °C a až do poloviny prosince teploty setrvávaly nad 5 °C (graf 1). Při těchto teplotách stále v půdě probíhá nitrifikace, což je přeměna amonné formy dusíku na pohyblivější nitrátovou formu N. Tuto formy dusíku byly schopné přijímat především dobře vyvinuté porosty s vytvořenou kořenovou soustavou. Naopak u slabých porostů bylo využití dusíku menší a mohl zůstávat v půdě. Otázkou je, zda tam skutečně zůstal.

V prosinci a zejména lednu se vyskytovaly srážky (v lednu sněhové - obr. 2, sníh však brzy roztál) a lze předpokládat, že tyto srážky způsobily pohyb nitrátového dusíku do nižších vrstev půdy, tzn. pod zónu prokořenění, zejména slabších porostů.

Pohyb dusíku v půdě byl určitě také ovlivněn dávkou podzimního přihnojení porostů řepky a formou hnojiva. Lze však předpokládat, že nitrifikace probíhala dobře po aplikaci hnojiv typu močoviny a LAV, pomaleji při použití hnojiva typu DASA a síran amonný.

Obr. 1: V letošním roce jsou velké rozdíly mezi jednotlivými porosty řepky
Obr. 1: V letošním roce jsou velké rozdíly mezi jednotlivými porosty řepky
Obr. 1: V letošním roce jsou velké rozdíly mezi jednotlivými porosty řepky

Obr. 2: Sněhová pokrývka v lednu trvala krátce
Obr. 2: Sněhová pokrývka v lednu trvala krátce

 

Dělení jarního hnojení

Pro dosažení výnosů nad 4 až 5 t/ha by celková dávka dusíku měla být alespoň 200–250 kg N/ha. Při aplikaci takového množství dusíku je však důležité dodržet určitá pravidla. Známé skutečnosti, jak rozdělit jarní dávku stále zůstávají v platnosti. Je to dáno především otázkou, kdy se „otevře jaro“ a jak rychle přechází řepka do fáze intenzivního růstu s vyšší potřebou dusíku. Pokud srovnáme průběh počasí a růst řepky na jaře v předchozích letech, lze spatřit výrazné odlišnosti. Rychlé, ale pozdní otevření jara, (např. v roce 2013 až koncem března) vyžadovalo vyšší hnojení první dávkou („regenerační“) a to až 100 kg N/ha a v poměrně brzké době druhou dávku. Naopak v roce 2014 a 2015 počasí připomínající jaro panovalo již od února a bylo možné hnojit průběžně v tomto měsíci od nižších dávek (40–60 kg), avšak byly doporučovány i vyšší dávky, především z důvodu sucha.

V letošním roce je potřeba hledat jisté odlišnosti. Jednak, jak bylo uvedeno, je zatím většina půd mokrá, což umožní pohyb dusíku v půdě. V lednu se teplota půdy přiblížila 0°C nebo začínala promrzat. V období, kdy připravujeme tento příspěvek, netušíme, jaký bude průběh počasí v únoru, ale lze předpokládat, že v letošním roce byla omezena možnost „brzkého“ hnojení dusíkem. Lze také předpokládat, že prohřívání půdy (s ohledem na její teplotu a vlhkost) bude tedy pomalejší, a tím i pomalejší počátek růstu.

Uvedené údaje již naznačují, jak můžeme hnojit dusíkem na jaře letošního roku.

Slabší/slabé porosty by měly být hnojeny co nejdříve, jakmile bude možné aplikovat minerální hnojiva. Použita by měla být zejména hnojiva typu LAV/LAD, kde je alespoň polovina nitrátového dusíku z celkově aplikovaného N. S ohledem na stav půdy (zejména vlhkost) bude důležité určit výši dávky. Pokud zůstanou půdy vlhčí, bude zpočátku vhodnější aplikovat méně dusíku: 30–40 kg a toto opakovat v dalších dávkách. Na sušších půdách (zvláště vyschlých na povrchu) pak můžeme aplikovat dávku vyšší: 40–60 kg N/ha a další přihnojení podle průběhu počasí a vývoje porostu.

Dobré/silné porosty je také vhodné začít hnojit, jakmile to dovolí půdní podmínky, avšak u těchto porostů lze předpokládat, že nebudou zpočátku „hladovět“, zvláště na pozemcích, kdy bylo uskutečněno podzimní přihnojení. Jednorázová dávka dusíku může být vyšší: 60–100 kg N/ha a další hnojení lze realizovat podle vývoje porostu a půdních podmínek. Rozhodující ani nemusí být forma aplikovaného dusíku (druh hnojiva), avšak za podmínek dále uvedených.

Pro upřesnění obsahu dusíku v půdě lze letos doporučit rozbor na obsah minerálního dusíku v půdě, zvláště na pozemcích kde bylo na podzim hnojeno dusíkatými hnojivy nebo organickými hnojivy (případně před setím řepky), přičemž v letošním roce bychom doporučili stanovení obsahu jak v „ornici“ (0–30 cm), tak i v „podorničí“ (cca 30–60 cm).

Forma aplikovaného dusíku a přeměny v půdě

Často se může zdát, že se značně různí názory na to, jaké použít hnojivo, respektive tedy jakou formu dusíku aplikovat. Pokud si připomeneme některé skutečnosti a spojíme je do souvislostí, lze pak ostatní úvahy správně posoudit.

Volně mobilní formou dusíku v půdě jsou dusičnany (nitráty, ledky LAV, LV) - aniont NO3-. Tato forma dusíku se na jaře dále nepřeměňuje. Některé publikace zmiňují u dusičnanů rizika ztrát tzv. denitrifikací, avšak v jarním období, s ohledem na nízkou teplotu půdy, lze ztráty denitrifikací téměř vyloučit. S ohledem na mobilitu dusičnanů v půdním roztoku je zde ale určité riziko vyplavení nebo transportu do nižších vrstev půdy pod kořeny a to především brzy na jaře u slabších porostů. Naopak v pozdějším období vegetace je s ohledem na příjem N rostlinami, riziko vyplavení u porostů řepek poměrně malé.

Možnost pohybu dusíku v půdě má také močovina - (NH2)2CO. Molekula nerozložené močoviny není významněji sorbována půdou. Je snadno rozpustná, a proto může s půdní vláhou pronikat do hlubších vrstev půdy. Močovina se však v půdě poměrně rychle rozkládá na amonný dusík (viz dále).

Amonná forma - kationt NH4+ (z hnojiv s touto formou zejména SA, DASA, LAV z přeměny močoviny nebo z organických hnojiv) je v půdě zadržována zejména na jílových minerálech. V těžších půdách se tak vyváří stabilnější vazba amonného dusíku a tento je více lokalizován v místě aplikace, než v půdách lehkých.

Při rozhodování o typu hnojiv tak musíme zohlednit následující faktory:

- půdní druh na pozemku;

- obsah vody v půdě a aktuální vývoj počasí (předpověď srážek);

a dále přihlédnout k:

- stavu porostu před hnojením (případně vývoji během zimy), včetně rozložení kořenů a hloubky zakořenění;

- teplotě půdy.

Příjem dusíku rostlinami

Aby byl aplikovaný dusík rostlinami přijímán, musí se dostat do aktivní zóny prokořenění řepky. Proto je třeba zvolit patřičnou formu hnojiva a případně předstih aplikace dusíkatého hnojení, aby tento dusík byl vůbec pro řepku k dispozici v době jeho potřeby. Potřeba dusíku rostlinami je spojena s jejich fyziologií a dalšími vnitřními a vnějšími podmínkami ovlivňujících vlastní využití dusíku.

Schéma: Enzymatická redukce nitrátů
Schéma: Enzymatická redukce nitrátů

Dusičnany jsou rostlinami přijímány po obnovení růstu řepky již při 3–5 °C. Nitrátová forma dusíku je pro rostlinu bezpečná (zvláště u slabších porostů), neboť je metabolizována v souladu s potřebou syntézy bílkovin a v závislosti na vnitřních zdrojích rostliny. Rostliny však mohou nitráty přijímat bez ohledu na aktuální potřebu N a mohou se touto formou N „předzásobit“. Předzásobení rostliny nitráty není pro rostlinu škodlivé, akumulované nitráty v rostlině nejsou pro rostlinu toxické. Určitá nevýhoda může nastat v případě, že by v průběhu jarního období byly větší mrazy a rostliny s vyšším obsahem nitrátů mohou být více poškozeny. Výživa nitrátovým dusíkem spočívá v urychlení růstu nadzemní biomasy spojené se snížením mrazuvzdornosti rostlin. Proto, jak již bylo naznačeno dříve, při brzkém hnojení je potřeba aplikovat nižší dávku N, zejména u slabších porostů.

Dusík ve formě dusičnanů však rostlina nedokáže přímo zabudovat do organických látek, ale musí tuto formu dusíku nejdříve přeměnit na amoniak. Tento proces, označovaný jako „enzymatická redukce nitrátů“ je spojen jednak s metabolizmem rostlin a fotosyntézou (tzn. probíhá až tehdy, kdy rostlina potřebuje vázat N do organických sloučenin a má k tomu vhodné podmínky), ale z dalších faktorů je to především přítomnost jiných živin, zejména mikroprvků (Mo, Fe, Cu, Mn), a také makroprvků, především S a Mg (schéma).

U amonné formy dusíku je často uváděna výhoda, že může být přijímána již při teplotách nad bodem mrazu (od 2 °C), a také, že může být rostlinou bezprostředně zabudována (asimilován) do organických sloučenin (aminokyselin). Amonný dusík však může být bezpečně vázán na organické látky pouze tehdy, pokud probíhá fotosyntéza a jsou vytvářeny její energetické produkty. V opačném případě amonný dusík rostlina nepřijímá (ani se jím nedokáže předzásobit, neboť na rostlinu působí amoniak toxicky). Přitom právě počátkem jarního období bývá průběh fotosyntézy ještě omezen. Teoretická přednost amonného dusíku oproti dusičnanům tak může být spíše riziková, zvláště pro oslabené rostliny. Aplikace amonného dusíku a bezprostřední nezbytnost jeho zabudování do organických látek v kořenech, může prohloubit ještě více energetickou potřebu rostlin, a tím může výživa amonným iontem významně přispět i k „vyzimování" porostu. Obdobně jako u nitrátového dusíku je důležité, aby rostliny měly dobrou výživu i jinými živinami, zejména těmi, které ovlivňují transport organických látek do kořenů, jako je Mg, K, B a fotosyntézu (Mg, P).

Dusíkatá hnojiva, jejich výhody, nevýhody a možnosti použití pro jarní hnojení řepky

Běžně jsou pro jarní hnojení řepky používána hnojiva s kombinací nitrátové a amonné formy dusíku tj. ledky amonné s vápencem nebo dolomitem (LAV, LAD - 27 % N, polovina N v amonné a polovina v nitrátové formě). U těchto hnojiv se výhodně kombinuje účinek obou forem dusíku. Hnojiva jsou poměrně dobře rozpustná, umožňují rovnoměrnou aplikaci a granule snadno propadávají i hustějšími porosty na povrch půdy. Tato hnojiva lze je použít na většině půd (ve vztahu k půdnímu druhu a pH půdy).

V případě časného otevření jara může být vhodnější hnojivo typu DASA (21–26 % N), kde je menší podíl nitrátové formy N (7–8 %) a zbytek do celkového obsahu N v hnojivu tvoří amonná forma. V tomto hnojivu zároveň již aplikujeme síru a při použití obdobných hnojiv (DASAMAG, MAGNISUL) také hořčík.

Teoretické uplatnění při hnojení ozimé řepky dusíkem má i ledek vápenatý (LV - 15 % N), který je velice dobře rozpustný. Obsahuje však pouze nitrátový dusík, a proto by měl být aplikován do dávky 200 kg/ha, tj. 30 kg N/ha. Své opodstatnění může mít především na kyselých půdách.

Močovina je nejkoncentrovanější pevné dusíkaté hnojivo (46 % N). Hlavní použití močoviny by mělo být k základnímu hnojení s bezprostředním zapravením do půdy, ale často se používá i k přihnojení. Při povrchové aplikaci na půdu, zvláště na suchý povrch, může ale docházet ke značným ztrátám dusíku do vzduchu těkáním amoniaku (NH3), který vzniká při rozkladu močoviny enzymem ureáza, zvláště za teplého počasí [CO(NH2)2 + 2H2O → 2NH3 + CO2 + H2O]. Přítomnost nerozložené močoviny v půdě je tedy velmi krátkodobá a je ovlivněna teplotou půdy. Pomaleji probíhá rozklad močoviny za nízké teploty půdy pod 5 °C. Močovinu lze tedy v podstatě považovat za hnojivo, které produkuje amonnou formou N, pouze s tím rozdílem, že před jejím rozkladem je krátkodobě mobilní v půdní vláze. Na druhou stranu (ve srovnání s amonným dusíkem z DASA, LAV, SA) je NH4+ z močoviny rychleji nitrifikován. Močovina proto není dlouhodobě působící hnojivo, jak je někdy uváděno, a to zvláště po prohřátí půdy. Možnost efektivního použití močoviny k jarnímu hnojení porostů řepek bez výrazných ztrát dusíku je omezená, a je možná jen za určitých podmínek:

- na porosty dobré, nestresované, s dostatečnou vnitřní zásobou sacharidů v rostlině (především v jejím kořenovém systému) a v dobrém energetickém stavu (s probíhající fotosyntézou). Na druhou stranu husté porosty řepky omezují propadnutí drobných a lehkých granulek močoviny na povrch půdy);

- na vlhkou (mokrou) půdu, aby došlo k rychlému rozpuštění močoviny a jejímu pohybu s vláhou do půdního profilu. Ideální jsou následné srážky. Na těžších půdách lze toto využít při zasakování vláhy po zimě k obohacení hlubšího profilu půdy dusíkem, a to zvláště v oblastech s pozdějšími jarními přísušky.

Další hnojivo, které lze teoreticky využít pro hnojení řepky na jaře je síran amonný (SA - 21 % N). Obdobně jako u močoviny je sice především určen pro základní hnojení (se zapravením do půdy), ale pro přihnojení ho můžeme za určitých podmínek také použít. Hnojení SA je omezeno hodnotou pH půdy Neměl by být aplikován na půdy s pH (výměnným) nižším než 5,8. Důvodem je, že aplikace síranu způsobuje okyselení půdy. Síran amonný by ale neměl být aplikován ani na povrch alkalických půd (nad pH 7), neboť i zde je riziko těkání amoniaku do atmosféry, pokud je povrch půd suchý a prohřátý. Riziko ztrát je však výrazněji menší, než u močoviny. Síran amonný lze použít (obdobně jako u močoviny) pro dobře vyvinuté porosty řepky a u rostlin s dostatkem zásobních látek. Z důvodů uvedených již u jiných hnojiv by měl být použit granulovaný SA, aby propadl přes listy na povrch půdy. V tomto případě je výhodné použití i větších dávek SA a to z několika důvodů:

- malé riziko ztrát (amonný iont je vázán v půdě prakticky v místě dopadu hnojiva v povrchové vrstvě půdy a nehrozí zde nebezpečí vyplavení jako u nitrátů). Zároveň je ale také pomalý transport N ke kořenům rostlin;

- přeměny na nitrátový dusík jsou pomalé zvláště při nižších teplotách půdy. K nitrifikaci dochází až při vyšších teplotách, které jsou spojeny s vyšší potřebou dusíku rostlinami.

Inhibitory přeměn dusíku - pozor na odlišnosti v jejich působení

Jak již vyplývá z výše uvedeného, jednotlivé formy dusíku jsou v půdě při různých podmínkách přeměňovány (transformovány), což může ovlivnit jejich přijatelnost rostlinami, ale také ztráty a ve výsledku využitelnost dusíku rostlinami. V posledních letech se na trhu vyskytují hnojiva s inhibitory přeměn dusíku, avšak pozor, nepůsobí stejně!

Inhibitor ureázy (IU)

Inhibitor ureázy zpomaluje rozklad močoviny na amonný dusík. U nás je známý především StabilureN, který může být přidáván do granulované močoviny (UREAstabil) či jako přídavek do kapalných hnojiv obsahujících močovinu (DAM, SAM). Tento inhibitor prodlužuje setrvání dusíku ve formě močoviny, což je výhodné zejména v období, než přijdou srážky, které umožní transport močoviny do půdy. Tím lze snížit ztráty N těkáním amoniaku především tehdy, pokud jsou hnojiva aplikována na suchý povrch půdy. Doba působení inhibitoru je závislá zejména na teplotě půdy a biologické aktivitě půdy.

Použití hnojiv s inhibitorem ureázy, s ohledem na výše uvedené, je při hnojení řepky méně vhodné na mokrých a studených půdách. Později také při vyšších teplotách a intenzivním růstu řepky spojených s vysokou potřebou N, neboť zpomalení rozkladu močoviny může snižovat využití dusíku z hnojiva rostlinami.

Inhibitory nitrifikace (IN)

Na rozdíl od inhibitoru ureázy, inhibitory nitrifikace neovlivňují rychlost přeměn močoviny, ale až přeměny amonného dusíku na nitráty. V tomto případě je účelem snížit zejména riziko vyplavení nitrátů z půdy. Na druhou stranu tento inhibitor však zpomaluje pohyblivost dusíku v půdě, zejména na těžších půdách.

Hnojiva s inhibitory nitrifikace lze doporučit tehdy, pokud aplikujeme větší dávky dusíku v menším počtu dílčích dávek (například větší podniky, kde je z časových důvodů problematické zajistit přihnojení ještě v pozdních fázích růstu řepky). Podmínkou však zůstává, že porosty řepky musí být dobře zapojené, fotosynteticky aktivní a to zejména v období po aplikaci hnojiv, kdy v půdě zůstává amonný dusík. Mezi nejznámější hnojiva s inhibitory nitrifikace patří Alzon (= močovina s IN) a Ensin (= DASA s IN).

Shrnutí

Z výše uvedeného vyplývá, že ke hnojení ozimé řepky dusíkem na jaře musíme přistupovat zodpovědněji, než při aplikaci dusíku k jiným plodinám. Zároveň je zřejmé, že výživa dusíkem je spojena se stavební i fyziologickou potřebou mnoha dalších živin, které již měly být aplikovány. V případě síry, hořčíku a mikroprvků můžeme tyto živiny ještě aplikovat. Při použití kapalných organických hnojiv (např. kejda, močůvka, digestáty), lze také počítat s určitým využitím draslíku. Popsat působení těchto živin je však již mimo rozsah tohoto příspěvku.

Příspěvek byl připraven s využitím poznatků z podpory Specifického výzkumu „S projekt“ MŠMT ČR.

Použitá literatura je u autorů.

Hnojení ozimé řepky na jaře

V letošním roce jsou velké rozdíly mezi jednotlivými porosty řepky
V letošním roce jsou velké rozdíly mezi jednotlivými porosty řepky
Sněhová pokrývka v lednu trvala krátce
Sněhová pokrývka v lednu trvala krátce
Graf: Průměrná teplota půdy a vzduchu (výzkumná stanice ČZU Červený Újezd  400 m n. m.)

Související články

Využití přírodních způsobů pro intenzivní pěstování kukuřice

03. 05. 2017 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 358x

Hnojení pšenice ozimé na jaře

24. 04. 2017 Doc. Ing. Pavel Ryant, PhD., Ing. Jiří Antošovský, Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 862x

Regenerační hnojení s Ureastabil

13. 04. 2017 Ing. Jaroslav Mráz; AGRA GROUP a.s. Hnojení Zobrazeno 165x

Jarní stimulace výnosového potenciálu pomocí listové výživy

27. 03. 2017 Ing. Jan Grznár; Timac Agro Czech Hnojení Zobrazeno 276x

Výživa a hnojení produkčních chmelnic

30. 01. 2017 Ing. Radek Vavera, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 453x

Další články v kategorii Hnojení

detail