Stav porostů a doporučení k jarní stimulaci, výživě a hnojení řepky ozimé

15. 03. 2016 Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Jan Vašák, CSc., Ing. Juraj Béreš; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 5486x

Poslední tři roky jsou pro řepku výnosově velmi úspěšné (2012/13 - 3,45 t/ha, 2013/14 - 3,95 t/ha, 2014/15 - 3,46 t/ha). Plochy sice od roku 2012/13 (418,8 tis. ha) stále klesají, ale letošní osevní plochy by podle ČSÚ (zpráva z 25. 1. 2016) měly tento trend zastavit. Podle odhadů má být zaseto o 15 tis. ha řepky více tj. 381 tis. ha. To, ale vzhledem ke špatnému vzcházení, nemusí být aktuální údaj a zima ještě není u konce.

Stav porostů řepky

Založení porostů nebylo z důvodu sucha optimální. Ten kdo zasel před dešti, které se dostavily na konci druhé dekády srpna, má řepky velmi pěkné. Problémové byly výsevy po deštích. Porosty vzcházely nevyrovnaně a opožděně. Vlivem sucha neměla semena šanci vyklíčit, pokud ano, tak často zaschly kořínky. Až s příchodem dešťů v první polovině října se „spustila“ další vlna vzcházení. Nebylo proto výjimkou vidět na některých polích řepky v děložních listech ještě na konci října. Slimáci neškodili, zato dřepčíci, někde i pilatky a mšice naopak ano. Každoročně se zvyšuje poškození kořenů od larev květilky zelné, kde je ochrana velmi problematická. Podzimní sucho u již vzešlých řepek velmi dobře formulovalo kořenový systém. Kořeny rostly za vodou, naopak listy nepřerůstaly. Zpravidla nebyla nutná ani aplikace azolů. Na rozdíl od roku předchozího (podzim 2014), kdy se „azolovalo“ běžně i dvakrát.

Letošní stav porostů řepky v Čechách a na Slovensku uvedený v mapce 1 se výrazně liší od podzimu 2014 (mapa 2). Nadzemní biomasa má v průměru o 40 % nižší hmotnost, zatímco hmotnost kořenů meziročně klesla jen o 29 %. Na podzim roku 2014 nebyly výjimkou přerostlé porosty s více než 3 kg listů/m² (Humburky a Slatiny), přičemž optimum je 2,0–2,5 kg listů/m². O rok později (podzim 2015) jsme jen na třech lokalitách (Jedlá, Hrotovice a Prašice), blíží se i Humburky a Liptovský Mikuláš, navážili přes 1,5 kg listů na 1 m².

Stav porostů se během teplého podzimu a začátku zimy mimořádně zlepšil. I slabé porosty se zapojily. Řepky v říjnu ještě beznadějné, dostaly minimálně do jara ještě šanci.

Při hodnocení stavu řepek před zimou je patrný výrazně lepší poměr kořenů k nadzemní biomase (o 38 %), celkově vyšší sušina kořenů (o 35 %) a především delší kořeny (o 47 %). Zatímco hmotnost nadzemní biomasy odpovídá čtrnáctiletému průměru (tab. 1).

Mapa 1: Stav porostů řepky na podzim 2015 v ČR a SR

Pozn.: Průměry z kontrol v ČR - PX 117 a Rescator nebo SY Cassidy a Sidney, v SR - Arsenal, SY Cassidy nebo PX 113 a DK Exstorm

Mapa 2: Stav porostů řepky na podzim 2014 v ČR a SR

Pozn.: Průměry z kontrol v ČR - Ladoga, Sherpa, DK Exquisite nebo SY Cassidy, Sidney a v SR - Ladoga, Sherpa, DK Exquisite nebo Marathon, Sidney

Tab. 1: Stav porostů řepky před zimou, Výzkumná stanice Červený Újezd, o. Praha západ

Jaro zahájíme tradičně dusíkem

Každoročním prvním vstupem do porostů je hnojení dusíkem. Zásadou je, s ohledem k povětrnostním podmínkám, vstoupit do porostů co nejdříve (tab. 2). Bohužel často narážíme na legislativní omezení, která absolutně nereflektují aktuální průběh povětrnostních podmínek během zimy. Hlavním hodnotícím kritériem nadále zůstává klimatický region, který přesně stanovuje termín začátku hnojení dusíkem. Už vůbec zde není přímá vazba na aktuální stav a hustotu porostů. Jiné prokořenění a příjem živin má řepka ve 3, a jiné v 6 listech. Naše výsledky ukazují, že i při časném hnojení a eventuálním návratu zimy (rok 2013) jsou na běžných půdách ztráty dusíku vyplavením minimální. Mohutný kořenový systém řepky a jeho aktivita již při 2 °C neumožní vyplavení dusíku.

Řepka je velmi náročnou plodinou na dusík a vycházet bychom měli ze známého odběrového normativu, kdy na 1 tunu semen počítáme s 50 až 60 kg dusíku. Neplatí to na půdách těžších s vyšší zásobou živin, kde i nehnojená řepka může dávat 3 tuny po hektaru, ne ale dlouhodobě. Na to však rozhodně sázet nebudeme a počítáme s přihlédnutím k N_min a stavu porostu s dávkou dusíku 150–180 kg N/ha, u intenzivních řepek až 220 kg N/ha. Dávka dusíku by měla vycházet nejen z aktuálního stavu N_min, ale i z hustoty porostu. U porostů nad 60 rostlin na 1 m² nám stačí 150–170 kg N/ha a je neúčelné dávky dusíku navyšovat. Vyšší dávky dusíku 190–220 kg N/ha aplikujeme u porostů mající 30–40 rostlin na m².

Při úvaze o hnojení dusíkem bychom měli vycházet z těchto doporučení:

• Před prvním hnojením na jaře odebrat vzorky půdy a stanovit N_min. Není třeba na všech polích, ale jen na těch, které se liší půdně, klimaticky, hustotou a růstovým stavem řepky. Podle dosavadního průběhu zimy lze očekávat letos celkově nižší hodnoty. Obsah dusíku v kg/ha zjistíme pokud N_min (0–30 cm) vynásobíme koeficientem 4,5. Na základě tohoto obsahu upravíme celkovou dávku dusíku. Pokud však hodnoty N_min jsou pod 10 mg/kg (tj. pod 45 kg N/ha) považujeme tento obsah za nízký a celkovou dávku nesnižujeme.
• Standardně aplikujeme na jaře dusík 3 až 4×. Výjimkou jsou stabilizovaná hnojiva (Alzon, Ensin, UREA^stabil), kde dávku slučujeme zpravidla do dvou aplikací. Výnos je srovnatelný a výhodou je úspora jedné až dvou aplikací.
• Při použití standardních dusíkatých hnojiv hnojíme takto: 1. dávka: bílé kořínky 80–100 kg N/ha; 2. dávka: nová listová zeleň až počátek prodlužování 50–70 kg N/ha; 3. dávka: zelená až žlutá poupata 30–40 kg N/ha. První dávku můžeme rozdělit na dvě poddávky dle nástupu jara. V případě časného otevření jara (únor až 1. polovina března) dávku rozdělíme na 1a (40–60 kg N/ha) a 1b (50–60 kg/ha). Pokud se jaro otevře později (2. polovina března až počátek dubna) dávky 1a a 1b slučujeme. Odstup mezi aplikacemi by měl být dle průběhu počasí 10–14 dnů. U první dávky dusíku je výhodné využít ráno zmrzlé půdy po nočních mrazech, abychom neudělali koleje.
• Běžný sled hnojiv je 1. dávka: LAV (LAD); 2. dávka: DAM (SAM); 3. dávka: LAV (LAD). Pro první dávku lze použít i hnojiva DASA, močovina Sulfammo, Sulfan či stabilizované formy dusíku v hnojivech Alzon, Ensin, UREA^stabil. Na druhou aplikaci, kromě již zmíněných pevných hnojiv, jsou ideální DAM, lépe SAM v kombinaci s insekticidem popř. stimulátorem.
• Nejpoužívanější hnojivy zůstávají LAV či LAD, kde je obsažen jak amonný (50 %), tak nitrátový (50 %) dusík. Je to volba na jistotu, kterou nemůžeme nic pokazit. Trochu opomíjený je ledek vápenatý (LV). Pokud pomineme jeho vyšší cenu, je výrazným benefitem rychlost jeho účinku. Je to nejrychleji působící dusíkaté hnojivo na trhu. Naopak nejpomalejší dusík máme v hnojivech Alzon a Ensin. LV volíme v případě, kdy potřebujeme rychle dodat dusík, například při pozdním otevření jara. U tohoto hnojiva je riziko ztrát dusíku vyplavením největší.
• Při časném otevření jara je vhodnější použít hnojiva s převahou amonného nebo amidického dusíku: DASA, Ensin, granulovaný síran amonný, Sulfammo, močovina a její stabilizované formy (Alzon, UREA^stabil). DASA obsahuje 2/3 amoniakálního a jen 1/3 nitrátového dusíku, a je ideálním hnojivem při časném otevření jara. Pokud se však jaro otevře později, volíme rychle působící hnojiva: ledky (LAV, LAD, LV apod.). I ledky mohou vycházet dobře při časné aplikaci, když je nízký obsah dusíku v půdě a teplotně příznivé předjaří. Ale ledky v sobě mají to riziko, že nitrátový dusík rostliny „nabudí“ a v případě návratu zimy hrozí riziko pomrznutí (vodnatá pletiva).

Tab. 2: Vliv termínu první dávky N na výnosy semen řepky ozimé, přesné pokusy Výzkumná stanice Červený Újezd, 2010/11

Je čas na první dávku dusíku

Řepka se zazalenala, aplikujeme druhou dávku N

Hnojení sírou a dalšími prvky

Kromě dusíku se na jaře hnojí především sírou. Vlivem nižších spadů síry nám deficity tohoto makroprvku narůstají. Problémy jsou především na lehčích půdách a ve vyšších polohách. Sírany se snadno vyplavují podobně jako nitráty. Spady síry se od 90. let 20. století výrazně snížily.

Řepka potřebuje asi kolem 60–80 kg síry na ha. Sírou bychom na jaře měli hnojit asi 30–40 kg/ha. Hnojiv máme na výběr dostatek (DASA, Ensin, Sulfammo, Sulfan, apod.). Místo tradičního DAMu lze použít také SAM. Na trhu je i elementární síra Wigor S, ale s aplikací před setím se zapravením. Síru lze aplikovat i na list, kdy však již viditelné deficity na rostlinách (mozaika na listech, vybělený květ) nezmírníme. Základem je znalost pozemků, rozbory půd a rostlin a hnojení v rámci první nebo druhé dávky dusíku.

Ostatní živiny (P, K, Mg a B) řešíme na jaře aplikací listových hnojiv.

Bór je potřeba dodat vždy, jednou až dvakrát. Celková dávka by měla činit 0,15 až 0,45 kg B/ha. Hnojiv s obsahem bóru na trhu je řada, např. Borosan, velmi dobré výsledky máme i s Borosan Humine (tab. 3), Bór 150, Carbonbor, Folit B, ProBoron a řada dalších.

Na jaře často deficitní bývá draslík, který doplníme např. hnojivem K-gel a dalšími.

Hořčíkem hnojíme v dávce 1–5 kg/ha, nejlépe v levné hořké soli. Tu můžeme přidat opakovaně do všech postřiků, s výjimkou herbicidů a regulátorů, v dávce 5 kg/ha.

Listová hnojiva jsou standardní součástí pěstitelské technologie. Přináší cca 3–10 % navýšení výnosu semen. Výborné výsledky mají listové aplikace v případě poškození či nefunkčnosti (mrazové škody, zamokření, komplex chorob a pod.) kořenového systému. Velmi dobrých výsledků je dosaženo na chudších a méně úrodných půdách. Čím jsou půdy úrodnější, tím zpravidla klesá účinnost listových aplikací s výjimkou živin, které jsou pro řepku deficitní (často bór a síra).

Výborné výsledky máme s přidáním 10 kg/ha močoviny nebo 10 l/ha DAM 390 či 20 l/ha SAM do 200 l postřikové jíchy na hektar. Je možné přidat i 5 kg hořké soli/ha. Je to opatření levné a mimořádně účinné. Nelze je však přidávat do tank-mixů s jarními herbicidy a s regulátory růstu.

Tab. 3: Poloprovozní výsledky na Slovensku s aplikací listových hnojiv na výnosy semen řepky ozimé 2013–2015

Stimulace růstu

Po zimě oslabené řepky je výhodné, kromě hnojení dusíkem, podpořit v růstu i stimulátory. Stimulátory nejlépe vycházejí po tvrdších zimách. Osvědčeným přípravkem je Atonik. Chceme-li podpořit kořeny, pak volíme humáty. Ve žlutém poupěti nám velmi dobře vycházejí auxinové stimulátory (Sunagreen, Hergit aj.).

Zásadou použití stimulátorů je ošetřovat řepku, která není momentálně ve stresu. Naopak velmi dobré výsledky máme, pokud stimulátory aplikujeme 3–5 dnů po odeznění stresu.

Stimulátorů, velmi často kombinovaných s listovou výživou, je na trhu velké množství. Orientace v nich může být někdy problematická. Každý přípravek má své specifické použití. V extremně suchém a horkém roce 2015 jsme získali velmi dobré výsledky s přípravky uvedenými v tabulkách 4 až 7.

Za zmínku stojí také „španělské“ aminokyseliny (tab. 6 a 7), které pomáhají rostlinám překonat stres suchem. Z výsledků je vidět pozitivní efekt přípravku Florone na výnos v jarních dávkách 0,3 l/ha a 0,5 l/ha. Navýšení výnosu je až o neuvěřitelných 10–13 % (zatím jednoletý výsledek). Florone obsahuje aminokyseliny (4 %), cytokininy (min. 0,03 %), makroprvky (N, P, K) a mikroprvky (B, Mo). Jeho účinky jsou na růst retardující a na kvetení stimulující. Velmi nadějné jsou i přípravky Terra-Sorb.

Tab. 4: Výsledky s TS přípravky v suchém roce 2014/15, přesné pokusy Červený Újezd

Tab. 5: Výsledky s přípravky Galleko v suchém roce 2014/15, přesné pokusy Červený Újezd

Tab. 6: Výsledky s přípravky společnosti Fertistav v suchém roce 2014/15, přesné pokusy Červený Újezd

Tab. 7: Výsledky s přípravky Terra-Sorb v suchém roce 2014/15, přesné pokusy Červený Újezd

all foto ©: D. Bečka

Stav porostů a doporučení k jarní stimulaci, výživě a hnojení řepky ozimé