Chemap Agro s.r.o.

Prospěšnost použití biologicky aktivních látek v produkci chmele

30. 06. 2017 Ing. Pavel Procházka Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 264x

Jednou z nejvýznamnějších podmínek při pěstování chmele v ČR je množství srážek a jejich distribuce v průběhu vegetačního období. Tato skutečnost nabývá na významu zejména proto, že podstatná část ploch chmele je soustředěna do Žatecké oblasti, která se nachází ve srážkovém stínu Krušných hor a Doupovských vrchů.

Agronutrition

Nedostatek vláhy lze kompenzovat doplňkovou závlahou, avšak v ČR je závlaha vybudována jen asi na pětině chmelnic. Rostliny chmele se tak musejí v průběhu vegetace vyrovnávat se stresem v podobě přísušků. Vzhledem k měnícímu se klimatu, rostliny chmele často trpí nejen deficitem vody v půdě, ale i výraznými teplotními výkyvy. Jednou z možností jak alespoň částečně eliminovat tyto stresy, je ošetření chmelových rostlin vhodnými biologicky aktivními látkami.

Biologicky aktivní látky

Z víceletých výsledků se jako perspektivní jeví biologicky aktivní látky založené na bázi huminových kyselin a fulvokyselin (Lignohumát Max). Ještě větší efekt však poskytují zmíněné kyseliny ve směsi s auxiny (přípravek Lexin), popřípadě s prekurzory fytohormonů, vitamíny a enzymy (přípravek Lexenzym). Velmi dobré výsledky také dosahují přípravky založené na bázi výtažků z mořských řas (v pokusech použitý výtažek z hnědé řasy Ascophyllum nodosum).

Lignohumát Max je přípravek založený na bázi humusových kyselin a vzniká v procesu organické transformace odpadu při zpracování dřeva. Obsahuje pouze aktivní části huminového spektra, a to huminové kyseliny a fulvokyseliny v poměru 1:1.

Lexin je kapalný koncentrát huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů. Stimuluje například dělení buněk a jejich dlouživý růst. Jeho pozitivní vliv byl pozorován také na tvorbu cévních svazků, tvorbu a růst kořenů a další anatomicko-morfologické vlastnosti a znaky rostlin včetně zvýšení jejich výnosu a kvality.

Lexenzym je koncentrát huminových kyselin a fulvokyselin obohacený o prekurzory fytohormonů, vitamíny a enzymy.

Hlavními účinnými látkami extraktů z mořských řas jsou fytohormony (auxiny a cytokininy), u nichž je určující hlavně jejich poměr. Tyto extrakty se připravují především z hnědých řas - Ascophyllum nodosum a podporují růst kořenů, optimální růst a vývoj rostlin, zvyšují výnos a kvalitu produkce. V řase Ascophyllum nodosum byly zjištěny volné cytokininy, purinové báze a jejich nukleosidy, kyselina abscisová a například i kyselina indolyl-3-octová. Mořské řasy obsahují též všechny hlavní rostlinné živiny, stopové prvky a široké spektrum vitamínů (např. B, C, D, E, K, niacin), které mohou být využívány rostlinami. Tyto řasy dále obsahují kyselinu alginovou, aminokyseliny a mannitol.

Přístroj Yara N tester, kterým byl zjišťován obsah chlorofylu v listech
Přístroj Yara N tester, kterým byl zjišťován obsah chlorofylu v listech

Aplikace biologicky aktivních látek na lokalitě Ročov v roce 2016
Aplikace biologicky aktivních látek na lokalitě Ročov v roce 2016

Pokusy ve chmelnicích

Využití výše zmíněných biologicky aktivních látek bylo naposledy ověřováno v letech 2014 a 2016.

V roce 2014 byla pro pokusy vybrána chmelnice zemědělského podniku Chmelex s r. o. v Hořesedlých (chmelařská oblast Žatecko, okres Rakovník, Rakovnická pánev). Jednalo se o chmelnici na středně těžké půdě (kambizem eubazická až mezobazická, s obsahem humusu cca 2 %), bez závlahy, o výměře 1,9 ha, vysázené v roce 2010, o sponu 280×115 cm, Osvaldovým klonem 72, při směru řadů východ - západ. Dále byla zvolena chmelnice zemědělského podniku TUFA s.r.o. v Tuchořicích, opět v Žatecké chmelařské oblasti, ale v okresu Louny. Chmelnice je umístěna na středně těžké půdě (černozem modální a karbonátová na spraši), bez závlahy, o výměře 1,8 ha, vysázená v roce 2013, o sponu 320×110 cm, Osvaldovým klonem 72, při směru řadů sever - jih.

V roce 2016 byl pokus umístěn do chmelnice zemědělského družstva Podlesí Ročov, což je rovněž Žatecká chmelařská oblast, opět v okresu Louny. Chmelnice je bez závlahy, na středně těžké hnědozemi, s obsahem humusu 2,1 %, o výměře 2,89 ha, vysázená v roce 1990, o sponu 280 x 80 cm, Osvaldovým klonem 72, při směru řadů sever - jih.

Biologicky aktivní látky byly aplikovány ve dvou termínech v odstupu tří týdnů. První aplikace proběhla vždy v BBCH 38, tedy v době, kdy chmelové rostliny dosáhly stropu konstrukce chmelnice. Druhá aplikace biologicky aktivních látek byla provedena v BBCH 55, tedy v době květu. Pro všechny aplikace byla zvolena jednotná dávka přípravků (tab.) při množství vody 1500 l/ha. Aplikace se uskutečnily vždy v ranních hodinách, za příznivých podmínek pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Všechny další agrotechnické a ochranné zásahy v pokusných chmelnicích byly jednotné a běžné.

Po aplikaci biologicky aktivních látek byl sledován obsah chlorofylu v révových a pazochových listech chmele ve dvou termínech, a to tři týdny po první aplikaci a tři týdny po druhé aplikaci. Při sklizni byly jednotlivé varianty sklizeny samostatně, čímž jsme zjistili výnosy hlávek. V době sklizně jsme rovněž odebírali vzorky hlávek ke stanovení obsahu alfa hořkých kyselin (poznamenáváme, že obdobné odběry hlávek k chemické analýze, na všech pokusných stanovištích, jsme provedli ještě přibližně dva týdny před sklizní chmele).

Název přípravku

Dávka

kontrola - postřik čistou vodou

-

Lignohumát Max

0,4 l/ha

Lexin

0,25 l/ha

Lexenzym

0,25 l/ha

Ascophyllum nodosum

0,5 kg/ha

Výsledky

Z grafů 1 a 2 je patrné, že aplikace biologicky aktivních látek měla u chmele pozitivní vliv na obsah chlorofylu jak v révových, tak v pazochových listech. Nejvyšší nárůst obsahu chlorofylu v listech, oproti neošetřené kontrole měly varianty ošetřené Lexinem a Lexenzymem. U těchto variant jsme zaznamenali nejvyšší nárůst obsahu chlorofylu jak v révových, tak v pazochových listech. Za povšimnutí stojí skutečnost, že pazochové (tedy vývojově mladší) listy reagovaly vyšším nárůstem obsahu chlorofylu než listy révové (v případě časné aplikace). Pozitivní vliv na obsah chlorofylu měl i použitý Lignohumát Max a extrakt z mořských řas Ascophyllum nodosum, avšak efekt oproti Lexinu a Lexenzymu byl již poněkud nižší.

Z výsledků chemických rozborů odebraných chmelových hlávek vyplývá, že aplikace biologicky aktivních látek působila velmi pozitivně na tvorbu alfa hořkých kyselin. Nejvyšší obsahy alfa hořkých kyselin měly hlávky variant ošetřených Lexinem a Lexenzymem. V obou případech byl výrazně vyšší obsah alfa hořkých kyselin nejen při sklizni, ale již 14 dní před sklizní.

Varianty ošetřené Lexinem a Lexenzymem dosahovaly zároveň i nejvyššího výnosu. Varianty ošetřené Lexenzymem dosáhly v průměru téměř o 35 % vyššího výnosu suchého chmele oproti neošetřené kontrole. U variant ošetřených Lexinem byl nárůst výnosu v průměru 30 % oproti neošetřené kontrole.

Graf 1: Obsah chlorofylu v rel. % u jednotlivých variant 3 týdny po první aplikaci (průměr ze 3 lokalit)
Graf 1: Obsah chlorofylu v rel. % u jednotlivých variant 3 týdny po první aplikaci (průměr ze 3 lokalit)

Graf 2: Obsah chlorofylu v rel. % u jednotlivých variant 6 týdnů po první aplikaci, respektive 3 týdny po druhé aplikaci (průměr ze 3 lokalit)
Graf 2: Obsah chlorofylu v rel. % u jednotlivých variant 6 týdnů po první aplikaci, respektive 3 týdny po druhé aplikaci (průměr ze 3 lokalit)

Graf 3: Obsah alfa hořkých kyselin u jednotlivých variant 2 týdny před sklizní a v době sklizně (průměr ze 3 lokalit)
Graf 3: Obsah alfa hořkých kyselin u jednotlivých variant 2 týdny před sklizní a v době sklizně (průměr ze 3 lokalit)

Graf 4: Výnos hlávek suchého chmele u jednotlivých variant (průměr ze 3 lokalit)
Graf 4: Výnos hlávek suchého chmele u jednotlivých variant (průměr ze 3 lokalit)

Souhrn

Závěrem lze konstatovat, že aplikace biologicky aktivních látek vede u všech použitých přípravků ke zvýšení obsahu chlorofylu v listech, což má v konečném důsledku výrazný vliv na výnos hlávek i jejich kvalitativní parametry, zejména obsah alfa hořkých kyselin.

Z výsledků pokusů vyplývá, že nejlépe působícími biologicky aktivními přípravky byla směs huminových kyselin a fulvokyselin obohacená o prekurzory fytohormonů, vitamíny a enzymy - tedy přípravek Lexenzym a směs huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů  - tedy přípravek Lexin.

Vzhledem k nízkým nákladům na ošetření biologicky aktivními přípravky, které obvykle aplikujeme spolu s přípravky na ochranu rostlin, se jejich použití jeví jako ekonomicky vysoce efektivní.

Ing. Pavel Procházka Ph.D., Bc. Klára Malíková, Jan Vostřel; Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Přemysl Štranc Ph.D., Ing. Jaroslav Štranc CSc.; ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec

Prospěšnost použití biologicky aktivních látek v produkci chmele

Přístroj Yara N tester, kterým byl zjišťován obsah chlorofylu v listech
Aplikace biologicky aktivních látek na lokalitě Ročov v roce 2016

Související články

Nové možnosti optimalizace počtu odnoží a zvýšení výnosové jistoty u obilnin

14. 04. 2017 Ing. Radoslav Koprna, Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 273x

Další články v kategorii Stimulace

detail