Choroby bobkovišně

04. 05. 2024 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 589x

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus L., Rosaceae) je v současné době známa především jako okrasný, stálezelený keř, který byl dříve využíván i v lidovém léčitelství. Za místa původního výskytu jsou považovány oblasti táhnoucí se od jihozápadní Asie až do jihovýchodní Evropy a v jižní Evropě a v Anglii byl již v 16. stol. vysazován jako okrasná dřevina. V současné době se lze setkat s různými kultivary, používané do živých plotů, např. Greentorch, Elly, i jako solitery (Gajo či Novitaaj.) v okrasných zahradách i městské zeleni. Název je odvozen od latinského laurus = vavřínový, tj. listy podobající se listům vavřínu a cerasus = třešeň, podle plodů připomínající plody třešní.

Všechny části bobkovišně lékařské jsou jedovaté, kromě dužniny plodů, z níž se např. v Turecku připravují džemy a marmelády. Listy obsahují glykosid kyseliny kyanovodíkové (prunasin) a v semenech a dužnině plodů amygdalin. Pro léčebné účely se používaly listy k tlumení bolesti a dráždivého kašle, případně k podpoře chuti. Vzhledem k jedovatosti se v lidovém léčitelství již nepoužívá, pouze v homeopatii přípravky z čerstvých listů na srdeční slabost, dráždivý kašel a dušnost.

Vzhled bobkovišně je někdy nepříznivě ovlivněn tzv. vyasimilováním, kdy během zimních měsíců i při zmrzlé půdě dochází k odparu vody z listů, která ale nemůže být doplňována, takže listy, případně vrcholové části výhonů hnědnou a zasychají. Někdy je takové poškození mylně považováno za poškození nízkými teplotami.

Suchá skvrnitost listů a odumírání pupenů

K nejčastějším onemocněním patří suchá skvrnitost listů a odumírání pupenů, které bylo dříve označováno výstižnějším názvem dírkovitost listů odvozeného od charakteristických symptomů připomínající prostřílené listy. Původcem onemocnění je houba Stigmina carpophila (syn.: Clasterosporium carpophilum, Wilsonomyces carpophilus), ve Francii známá již od roku 1853, kde byla také poprvé popsána. Houba napadá nejen ovocné druhy peckovin, ale i plané a okrasné druhy rodu Prunus, včetně bobkovišně. Výskyt houby podporuje deštivé jaro a časté a silné mlhy. Krátce po vyrašení se na listech objevují světle zelené, hnědé nebo karmínové skvrny (4–10 mm), avšak rostlina se brání rozrůstání mycelia vytvořením tzv. odlučovací vrstvy. Přibližně do 14 dnů skvrny nekrotizují a infikované pletivo vypadává, v listech se objevují kulaté až nepravidelné dírky, ale neopadávají.

Od počátku července obvykle již nebývají infikovány listy (dospělostní rezistence), ale od této doby až do podzimu bývají infikovány výhony, které hnědnou a zasychají. Spory jsou rozšiřovány větrným deštěm, stékající vodou apod. Houba i její spory jsou odolné vůči nízkým teplotám a k infekci může docházet téměř po celý rok. Přezimuje např. na infikovaných výhonech či opadlých listech.

Symptomy na listech lze zaměnit za bakteriální skvrnitost vyvolanou bakteriemi Pseudomonas syringae.

Padlí bobkovišně

Stálezelené listnaté dřeviny obvykle nejsou napadány padlím, což až do nedávné doby platilo i pro bobkovišeň. Napadení padlím (Podosphaera tridactyla) se projevuje na líci mladých listů zvlněním a částečně jednostranným stáčením čepele. Napadány jsou pouze mladé listy, zralé listy jsou před infekcí chráněny. Následkem infekce epidermálních buněk na rubové straně listů je jejich odumírání, ale pletiva nad nimi pokračují v růstu, takže výsledkem je nerovnoměrný růst a zakřivení listů. Deformace listů mohou být zaměněny za poškození hmyzem nebo mrazem, ale na rubu listu jsou pod silnější lupou viditelná bělavá vlákna mycelia padlí, případně i konidie uvolňované v řetízcích. Plodnice pohlavního stadia (chasmothecia) se vyskytují jen ojediněle. Mezi jednotlivými kultivary jsou značné rozdíly ve vnímavosti k patogenu, za náchylné jsou považovány např. Etna, Rotundifolia a Schipkaensis.

Příznaky napadení houbou Stigmina carpophila

Příznaky padlí bobkovišně