Choroby brukvovitých olejnin: Bílá hniloba a šedá plísňovitost řepky

28. 02. 2023 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1248x

Bílá hniloba řepky a šedá plísňovitost brukvovitých patří k hospodářsky závažným chorobám nejen na řepce olejce. Původci těchto chorob jsou polyfágní houby, mají široký okruh hostitelských rostlin. Napadají rostliny ve všech vývojových fázích, rozrušují vodivá pletiva, dochází tak k lámání stonků a předčasnému zasychání rostlin, a tím pádem i k značným ztrátám na výnosu. Podrobnější popis patogenů najdete u chorob slunečnice.

Bílá hniloba řepky

Houba Sclerotinia sclerotiorum způsobující bílou hnilobu řepky (syn. hlízenka obecná) je velmi významným patogenem řepky ozimé. Ztráty na výnosu se zpravidla pohybují mezi 10–20 %, při silném napadení patogenem se může výnos snížit až o 30–50 %.

Příznaky onemocnění se objevují zpravidla až po odkvětu řepky. Podle způsobu infekce se příznaky objevují na kořenech a bázi stonku (infekce myceliem ze sklerocií), při sekundární infekci z askospor se objevují na hlavních a vedlejších větvích a při pozdní infekci můžeme příznaky pozorovat v horní části stonku a na šešulích. Na napadených pletivech se objevují světlé protáhlé vodnaté skvrny, na kterých se tvoří bílé vatovité mycelium a posléze i sklerocia. Infikované šešule žloutnou a zasychají. Napadené rostliny předčasně odumírají.

Příznaky napadení Sclerotinia sclerotiorum - bělavá skvrna na stonku

Příznaky napadení Sclerotinia sclerotiorum - tvorba mycelia

Sclerotinia sclerotiorum - sklerocia ve stonku

Zdrojem infekce jsou sklerocia, která si v půdě zachovávají životaschopnost deset a více let. Primární infekce je způsobena myceliovým vláknem vyrůstajícím ze sklerocií, která se nacházejí na povrchu nebo těsně pod povrchem půdy. Sekundární infekce je způsobena askosporami, která se tvoří ve vřeckách a v plodnicích (apothecia). Askospory jsou aktivně uvolňovány a roznášeny větrem. K uvolňování askospor a následnému vyklíčení a proniknutí do rostliny dochází při teplotě 15–20 °C a vlhkosti vzduchu v porostu 85 %. Nejčastějším místem infekce je větvení stonku, kde zachycené květní plátky s kapkou vody vytváří ideální mikroklima a zároveň jsou zdrojem výživy pro klíčící askospory.

Preventivní ochrana spočívá ve snížení výskytu sklerocií v půdě, a to pravidelnou orbou, vhodným osevním postupem, vyséváním zdravého osiva bez příměsi sklerocií, pěstováním odolných odrůd, a také pomocí parazitické houby Coniothyrium minitans, která snižuje životnost sklerocií.

Přímá ochrana se provádí fungicidy většinou ve fázi plného květu nebo na konci kvetení na základě prognózy a signalizace. Využívá se monitoringu askospor metodou kultivace korunních plátků na živné půdě (kontaminace květních plátků askosporami).

Šedá plísňovitost brukvovitých

Šedou plísňovitost brukvovitých způsobuje polyfágní houba Botryotinia fuckeliana (nepohlavní stadium se nazývá Botrytis cinerea). Patogen napadá řadu kulturních i planě rostoucích rostlin, u řepky můžeme pozorovat příznaky napadení na všech nadzemních částech rostlin.

Příznakem jsou šedobílé skvrny na listech, stoncích a vegetačním vrcholu, na kterých se za optimálních podmínek tvoří šedé až šedohnědé povlaky mycelia a fruktifikačních orgánů. Na stoncích vznikají skvrny protáhlé, a pokud se skvrna rozšíří po celém obvodu stonku, rostlina se láme nebo vadne, žloutne a odumírá. Napadány jsou i poupata a šešule.

Patogen přežívá myceliovým vláknem nebo sklerocii v infikovaných posklizňových zbytcích v osivu. Za příznivých podmínek se tvoří nepohlavní stadium houby - povlaky konidioforů a konidií, kterými se patogen šíří. Ze sklerocií, kromě konidioforů, mohou vyrůstat i plodnice (apothecia) s vřecky a askospory uvnitř (pohlavní stadium). Botrytis cinerea infikuje především jemná pletiva, jako jsou korunní plátky a oslabená pletiva. Rozvoj choroby podporuje vysoká vzdušná vlhkost. Inkubační doba za příznivých podmínek je 5–7 dní.

Preventivní ochrana spočívá v zapravení posklizňových zbytků, střídáním plodin, volbou odolných odrůd, vyséváním zdravého osiva bez příměsí sklerocií, optimální hustotě porostu a vyrovnané výživě rostlin (nepřehnojování dusíkem).

Proti patogenu Botrytis cinerea se přímá ochrana provádí na základě prognózy a signalizace v období prodlužovacího růstu, kvetení řepky a tvorba šešulí.

Botrytis cinerea - příznaky napadení na stonku

Botrytis cinerea - příznaky napadení na šešuli