Choroby lísky obecné

18. 10. 2022 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1933x

Jen málokdo považuje lísku obecnou (Corylus avellana, Betulaceae) za léčivou rostlinu, spíše se pod tímto názvem vybaví její plody, lískové oříšky. Rodové jméno Corylus je odvozeno od srostlých listenů, které obklopují skořápku oříšku, a pochází z řeckého korys = helma, klobouk. Druhové jméno avellana se obvykle odvozuje od italské provincie Avellino nebo od města Abella, v současnosti Avella.

Líska je původní v Malé Asii a postupně se rozšířila do Evropy, severní Afriky a západní Asie. V Evropě patří k nejstarším planě rostoucím ovocným dřevinám, jejichž plody konzumovali lidé již v době kamenné, a je spojována i s pověrami, např. pruty chrání před zlými duchy a hady, k přivolání deště či k uklidnění počasí. V Irsku byla považována za „strom poznání“, a ve středověku byla symbolem plodnosti. Měkčí a ohebné dřevo lísky využívali nábytkáři a řezbáři, z prutů se pletly košíky, sloužily i k vyhledávání pramenů vody aj. Dnes je líska vysazována jako ovocná dřevina, případně jako tzv. pionýrská rostlina.

V lidovém léčitelství se využívaly všechny nadzemní části k léčebným účelům. Listy se využívaly při zánětech střev, ekzémech a hemoroidech, působí proti průjmu, působí močopudně, svíravě a zastavují krvácení. Lískové oříšky, které obsahují vitamíny, antioxidanty, prvky, karoteny a poměrně vysoké množství vlákniny, byly doporučovány proti kašli i na impotenci, smíchané s medvědím sádlem k obnově růstu vlasů. Oříšky jsou využívány v potravinářství, kosmetice a malířství.

Houbové choroby

Na listech lísky se někdy objevují nápadné skvrny, ale škody bývají minimální. K nejčastějším patogenům patří padlí lískové (Phyllactinia guttata, syn. Phyllactinia corylea), které vytváří pouze na rubové straně listů charakteristické bělavé až světle šedé povlaky. V pokročilé fázi se na myceliu objevují četná černá kulovitá chasmothecia, viditelná i pouhýma očima. Poškození listů padlím je ale minimální a fungicidní ochrana se neprovádí.

Zatímco v zahraničí patří houby rodu Monilia (Monilia coryli, M. fructigena, M. laxa) k obávaným patogenů lísky, v našich podmínkách je napadení vyvíjejících se plodů a listenů spíše výjimečné. Na infikovaném pletivu se objevují hnědé skvrnky, za vlhka se na nich vytvářejí charakteristické světle hnědé polštářky rozmnožovacích orgánů (sporodochia s konidiofory s konidiemi). Infikovaná pletiva postupně černají a celá plodenství opadávají.

Kruhovité až nepravidelné hnědé skvrny na listech způsobuje houba rodu Apiognomonia. Infikované listy postupně zasychají a odumírají, při silném napadení může docházet k odumírání výhonů. Výskyt bývá zaznamenán zejména za vlhkého počasí.

Původcem skvrnitosti listů je i houba Gloeosporium coryli napadající primárně listy a následně jsou infikovány i pupeny, které odumírají a kolem nich se tvoří nekrotické léze.

Černé nekrotické skvrny, případně zčernání žilek na listech nebo malé dírky, způsobuje houba Sphaceloma coryli (teleomorfa Elsinoë coryli). Infikované listy se deformují a listy předčasně opadávají. Podobné symptomy se objevují také na plodech.

Celkové oslabení a lámání výhonů způsobuje houba Cytospora corylicola, která proniká do pletiv přes drobná poranění.

Bakteriální choroby

Velké problémy pěstitelům v zahraničí způsobují bakterie Pseudomonas syringae pv. coryli či Xanthomonas arboricola pv. corylina, které se mohou vyskytovat samostatně či ve směsných infekcích, a způsobovat nápadné symptomy, ale být i zcela bez symptomů. U symptomatických lísek pupeny opožděně raší nebo vůbec nevyraší, zasychají, mladé listy jsou světlejší, zkadeřené a vadnou. Během léta vadnou také jednotlivé výhony a listy od okrajů hnědnou a zasychají. Oříšky i obalové listeny mohou být tmavě zbarvené, na výhonech se tvořit nekrotické, zpočátku ohraničené léze, které se postupně rozšiřují po celém obvodu výhonu a jednotlivé výhony, případně celé rostliny, hynou. Bakterie pronikají do rostlin přes drobná poranění či přirozené otvory, v rostlině se šíří pletivy výhonů a pronikají i do kořenů. Zimní období přečkávají na okrajích lézí na infikovaných výhonech.

Bakteriemi napadené rostliny je nutné odstranit a zlikvidovat.

Virové choroby

Lísky mohou být infikovány i viry, např. Apple mosaic virus (ApMV) či Prunus necrotic ringspot virus (PNRSV). Napadení ApMV se může projevit žloutnutím celých čepelí či jen podél žilek, světlými prstenci, liniovými vzory, nepravidelnou skvrnitostí, ale být i bez příznaků. Virus je přenosný rouby, pylem, infikovanými semeny a ve školkách i dotykem kořenů. Pokud je onemocnění vyvoláno směsnými infekcemi virů, u mladých lísek může docházet k potlačení růstu, případně snížení výnosu.

Padlí na rubu listu lísky

Plodničky padli lískového

Plody napadené houbou z rodu Monilia