Chemap Agro s.r.o.

Změny ve spektru a hospodářském významu škodlivých činitelů u brambor

11. 05. 2017 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Choroby Zobrazeno 521x

Je známou skutečností, že se v průběhu času spektrum škodlivých činitelů u polních plodin mění. Původní záměr tohoto příspěvku měl poněkud užší téma, a to vliv klimatických změn na výskyt škodlivých činitelů. Je sice pravda, že většina odborníků se kloní k názoru, že současný trend vývoje klimatu je dlouhodobý směrem ke globálnímu oteplování, ale čas ještě ukáže, zda se nejedná pouze o kratší periodu a jak se budou přírodní procesy dále vyvíjet.

Agronutrition

Každopádně je pravdou, že poslední roky se vyznačovaly nebývalými výkyvy v průběhu počasí během vegetace i mimo ni, což mělo významný vliv na změny avizované v nadpisu článku. Ale současně dochází ke změnám společenským, mění se požadavky a náročnost spotřebitelů a zpracovatelů, technologie pěstování i ochrany plodiny, struktura rostlinné výroby a podstatný, často i zásadní vliv mají faktory ekonomické. Bude proto lépe věnovat se působení celého souboru těchto faktorů na změny v problematice škodlivých činitelů u brambor v posledních desetiletích.

Historie není minulost

Vrátíme-li se hodně do minulosti pěstování brambor v Evropě a u nás, která se však prolíná i do současnosti, pak lze za nejvýznamnější škodlivé činitele považovat plíseň bramboruvirové choroby (zpočátku známé spíše pod pojmem degenerace bramborů), případně bakteriózy. Tyto problémy jsou hlavními fenomény pěstování brambor prakticky dodnes, byť lze konstatovat, že jsou více méně zvládány použitím moderních metod technologií výroby sadby a ochrany.

U ostatních škodlivých činitelů by se již dalo diskutovat o jejich významu globálním a místním, ale většinou byly problémem určité doby a dalších souvislostí. Příkladem může být mandelinka bramborová v polovině 20. století, která svého času byla také u nás spojena s politikou. Specifickými problémy 70. a 80. let byly karanténní činitelé, především háďátko bramborové a doznívala rakovina bramboru. Tyto byly uspokojivě vyřešeny rezistencí odrůd, přísnými karanténními opatřeními, a také tomu napomohl výrazný úbytek pěstitelských ploch brambor a tedy jejich méně časté zařazení v osevním sledu.

Velmi vážnou záležitostí tohoto období se však staly skládkové choroby, a to suché hnilobyměkká hniloba. Kromě fusariové hniloby se rozšířila také fomová hniloba, jejíž původce byl do té doby u nás prakticky neznámý. Příčinou byl masivní nástup komplexní mechanizace do pěstování brambor a s tím související mechanické poškozování hlíz, které umožnilo infekci původci uvedených chorob. Nevhodné technologie, dlouhé dopravní cesty a nešetrné sklizňové stroje a třídící linky byly příčinou skladovacích ztrát v desítkách procent.

K obratu došlo až v 90. letech v souvislosti s novou mechanizací a nástupem pěstování brambor technologií odkameňování. Současně se v této době postupně rozšiřoval sortiment fungicidů proti plísni bramboru, a to jak z hlediska dostupnosti u nás, tak nástupem nových generací velmi účinných přípravků.

Rakovina bramboru
Rakovina bramboru

Cysty háďátka bramborového na kořenech
Cysty háďátka bramborového na kořenech

Fusariová hniloba bramboru
Fusariová hniloba bramboru

Fomová hniloba bramboru
Fomová hniloba bramboru

Současnost

Zaměříme-li se nyní na poslední roky, tedy přibližně na léta od počátku 21. století, ty jsou charakterizovány mnoha změnami, které mají přímý i nepřímý vliv na výskyt a význam škodlivých činitelů. A jsou propojeny vzájemnými interakcemi.

První skupinu faktorů bychom mohli nazvat společensko-hospodářské. K těm patří především razantní úbytek ploch brambor. Ten s výjimkou roku 2016 stále pokračuje, i když je nyní pozvolný. Příčiny jsou dostatečně známé. Zároveň se změnila struktura užití brambor a výrazně se zvýšily požadavky na kvalitu hlíz i sortiment odrůd, a to nejen pro přímý konzum, ale také pro zpracování na výrobky. Neprodejná produkce a odpady místo hospodářských zvířat konzumují bioplynové stanice. Změna struktury rostlinné výroby a často také minimalizace obdělávání půdy znamená pro brambory ne vždy vhodnou předplodinu, a také množství nerozložených rostlinných zbytků v půdě, které jsou rezervoárem některých chorob.

Druhou skupinou jsou změny klimatické, zvláště značné výkyvy v teplotních a srážkových ukazatelích, v dlouhodobějším horizontu pak vedoucí ke změnám klimatickým. Průběh teplot a srážek ve vegetaci a vlastně během celého roku má zcela zásadní vliv jak na růst, vývoj a vitalitu pěstovaných plodin, tak na všechny škodlivé činitele různého původu.

Výše uvedené působení nejdůležitějších příčin a jejich prolínání, které mají vliv na jednotlivé choroby a škůdce, vedly ve svém souboru k nutnosti věnovat jednak výrazně vyšší pozornost škodlivým činitelům, které ovlivňují kvalitu produktu a pak těm, jejichž zvýšený výskyt je podmíněn změnami meteorologických podmínek.

Choroby

Z bakteriálních chorob je třeba zmínit černání stonku a měkkou hnilobu hlíz způsobovanou bakteriemi rodu Pectobacterium spp. I když je pravda, že suché periody této chorobě nesvědčí, dosud v každém vegetačním období byla období se srážkami, která rozvoj těchto chorob podpořila. Navíc v teplých letech se spektrum původců rozšiřuje o původce Dickeya chrisanthemi (dříve Erwinia chrysanthemi). Zejména pro pěstitele sadby v souvislosti se zpřísněním požadavků na výskyt těchto bakterióz nebude situace snadná.

Z hlediska kvality hlíz se do popředí zájmu dostaly především dvě choroby, a to vločkovitost hlíz bramboru (Thanatephorus cucumeris (teleom.) resp. Rhizoctonia solani (anam.) a stříbřitost slupky bramboru (Helminthosporium solani). Proti vločkovitosti byla ochrana velmi zintenzivněna právě z důvodu kvalitativních požadavků, ale situaci velmi zhoršila půdní infekce, která je velmi silná na půdách s nerozloženými rostlinnými zbytky. Poškození rostlin i hlíz tímto patogenem bývá právě při půdní infekci velmi silné. V těchto případech proto musí být součástí ochrany nejen moření sadby, ale i ošetření půdy. Stříbřitost slupky byla dříve považována za méně významnou, u žádaných odrůd s jemnou slupkou a mytých hlíz je to však podstatný problém, který vyžaduje přímou ochranu ošetřením sadby. Navíc je většina odrůd napadána ve značném rozsahu a dosud registrované přípravky nejsou příliš účinné.

U plísně bramboru (Phytophthora infestans) pomáhají ochranu zvládat nové generace přípravků a fungicidy chránící hlízy. Přesto vlivem výkyvů v průběhu počasí během vegetace může být vývoj choroby, a tím i potřeba ochrany méně předvídatelná a náročnější. Situaci může komplikovat rezistence vůči fungicidům, a také velmi omezený sortiment přípravků použitelný v pásmech ochrany vod. Průběh počasí v posledních letech nevytvořil příliš vhodné podmínky pro plíseň bramboru a její epidemické šíření bylo méně intenzivní nebo až ke konci vegetace, kdy již byl výnos zajištěn. A zvláště v roce 2015 byl výskyt choroby zanedbatelný.

Naopak na vzestupu jsou alternariové skvrnitosti způsobované dvěma původci s podobnými příznaky a etiologií. Jedná se o terčovitou skvrnitost bramboru (Alternaria solani) a hnědou skvrnitost bramboru (Alternaria alternata). Pro běžnou pěstitelskou praxi je jejich rozlišení poměrně obtížné a pro ochranu není příliš důležité. V roce 2014 v druhé polovině srpna tato choroba, resp. choroby, se objevily v extrémním měřítku ve všech pěstitelských oblastech, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Zcela překryly současně začínající epidemické šíření plísně bramboru a zkrátily vegetaci. K napadení hlíz ale nedošlo. Extrémní průběh počasí v roce následujícím však nebyl příznivý ani pro alternariové skvrnitosti, kterým sice vyhovuje střídání suchých a vlhkých period, ale v kratších intervalech. Další vývoj výskytu a škodlivosti alternariových skvrnitostí, které u nás dosud byly významnějším problémem jen u ranobramborářů, je nutné dále sledovat, protože v roce 2016 se rovněž významně podílely na destrukci natě. Podle situace je pak možné nastavit fungicidní postřikové programy tak, aby byly účinné současně proti plísni bramboru a alternariovým skvrnitostem.

V souvislosti s teplejším obdobím v době sklizně lze očekávat častější problémy s vodnatou hnilobou (Pythium spp.). Jedná se o obtížně předvídatelnou záležitost, kde k infekci dochází z půdy při sklizni za teplot nad 20 °C a původci pronikají do hlíz mechanickým poškozením, které na sklízečích nelze zcela eliminovat. Ochrana spočívá ve vyloučení podmínek umožňujících infekci, případně v pozastavení sklizně do příchodu chladnějšího období, pokud se choroba vyskytne neboť její projev je velmi rychlý.

Silné napadení hlíz vločkovitostí při půdní infekci
Silné napadení hlíz vločkovitostí při půdní infekci

Sklerocia původce vločkovitosti hlíz
Sklerocia původce vločkovitosti hlíz

Stříbřitost slupky bramboru
Stříbřitost slupky bramboru

Terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru
Terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru

Vodnatá hniloba bramboru
Vodnatá hniloba bramboru

Škůdci

Pokud se týká škůdců, u nejvýznamnějšího z nich, tj. mandelinky bramborové, dochází stále častěji k vývoji druhé generace i v podmínkách tradičních bramborářských oblastí. Problémem je vznik rezistentních populací prakticky ve všech skupinách insekticidů.

Časté poškození hlíz v posledních letech způsobují drátovci, larvy kovaříků. Přípravky pro přímou ochranu nejsou registrovány, a tak zbývají agrotechnická opatření, především intenzivní zpracování půdy a včasná sklizeň. Nejčastěji se s ním setkávají malopěstitelé nebo tam, kde byly brambory vysázeny po víceletých pícninách. Prosévání půdy při technologii odkameňování však značnou část populace těchto škůdců ničí, takže u většiny velkopěstitelů je tento škůdce méně významný.

Problematika mšic jako přenašečů virových chorob se projevila nepravidelností výskytu podle vývoje počasí. Vzhledem k tomu, že nejvýznamnější virovou chorobu bramboru se stal virus Y, kde použití insekticidů je málo účinné, vyvstává zde potřeba zcela jiných přístupů k řešení, než byly u nás dosud uplatňovány.

Naštěstí zatím hypotetickou záležitostí, která by mohla nastat s trvalejší změnou klimatu u škůdců, je šíření makadlovky bramborové a dřepčíků znehodnocujících hlízy. Oba škůdci patří mezi karanténní objekty.

Hlíza poškozená drátovcem
Hlíza poškozená drátovcem

Abiotikózy

Možná nejzávažnější záležitostí výkyvů povětrnostních faktorů posledních let jsou abiotikózy, tedy fyziologické poruchy a poškození způsobené abiotickými vlivy. Převážná část z nich je vyvolána nedostatkem nebo naopak nadbytkem vláhy, resp. nevyrovnaným vláhovým režimem. To způsobuje vážné poškození kvality hlíz, které pak nejsou použitelné na přímý konzum nebo se obtížně zpracovávají na výrobky. Prakticky jediným řešením v těchto případech je závlaha. Bude proto nutné zabývat se zavlažováním porostů brambor i tam, kde to doposud nebylo obvyklé, tj. i v tradičních bramborářských oblastech, ač se to může aktuálně zdát mnohým pěstitelům jakkoliv nereálné.

Do této skupiny škodlivých činitelů patří i poškození pesticidy, které jsou stále častější, ať už se jedná o reziduální působení po předplodině, nedodržení technologie, záměny přípravků nebo vlastní experimenty.

Abiotikózy - rozprasky hlíz
Abiotikózy - rozprasky hlíz

Abiotikózy - zmlazování hlíz
Abiotikózy - zmlazování hlíz

Ostatní škodliví činitelé

V neposlední řadě je třeba se také zmínit o tzv. plevelných bramborách, které velmi komplikují pěstování zejména pěstitelům konzumních brambor, a to i při dodržení patřičných odstupů v osevních sledech. Hlízy, které po sklizni zůstanou v půdě a nejsou po mírných zimách bez promrznutí půdy do hloubky zničeny, jsou rezervoárem škodlivých činitelů, zejména virů a plísně bramboru, a zaplevelují následné bramborové porosty příměsí jiných odrůd i ostatní plodiny.

Jinou kapitolou, která však není tématem tohoto článku, je i změna plevelného spektra v bramborách.

Závěr

Kdybychom měli na závěr shrnout posun v ochraně potřebný pro eliminaci škodlivých činitelů u brambor, pak je nutné věnovat zvýšenou pozornost především těm, kteří negativně ovlivňují kvalitu hlíz.

Jednoznačně se jedná o vločkovitost hlíz, stříbřitost slupky a abiotikózy. Přitom však nelze opomíjet tradiční škodlivé činitele, jako je plíseň bramboru (společně s alternariovými skvrnitostmi) a mandelinku. U sadby pak černání stonku a virové choroby, resp. nové přístupy k ochraně proti přenašečům viróz bramboru.

Změny ve spektru a hospodářském významu škodlivých činitelů u brambor

Rakovina bramboru
Cysty háďátka bramborového na kořenech
Fusariová hniloba bramboru
Fomová hniloba bramboru
Silné napadení hlíz vločkovitostí při půdní infekci
Sklerocia původce vločkovitosti hlíz
Stříbřitost slupky bramboru
Terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru
Vodnatá hniloba bramboru
Hlíza poškozená drátovcem
Abiotikózy - rozprasky hlíz
Abiotikózy - zmlazování hlíz

Související články

Průzkum napadení ozimé řepky hlízenkou obecnou v roce 2017

20. 07. 2017 Ing. Milena Bernardová; ZS Kluky Choroby Zobrazeno 102x

První zkušenosti s mořidlem Systiva v ozimé pšenici

14. 07. 2017 Ing. Matúš Czakó, Ing. Stanislav Malík; BASF Choroby Zobrazeno 123x

Plíseň dostane na banjo. Forte.

27. 06. 2017 Ing. Jiří Vašek; ADAMA Choroby Zobrazeno 337x

Proč byste měli vyzkoušet nový fungicid

25. 06. 2017 Ing. Renata Salavová; Syngenta Czech s.r.o. Choroby Zobrazeno 387x

Fuzariózy obilnin (růžovění klasů obilnin)

23. 06. 2017 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 437x

Další články v kategorii Choroby

detail