Choroby a škůdci mahonie

08. 12. 2023 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 867x

Do rodu Mahonia (Berberidaceae) je zahrnuto kolem 110 druhů, které se původně vyskytovaly v jihovýchodní a Východní Asii, Střední Americe a v západní části Severní Ameriky. Největší počet druhů byl popsán v Číně (35), z nichž 20 je využíváno jako léčivé rostliny. U nás je nejznámější mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium Nuitt.), která pochází ze západní části Severní Ameriky a dříve bývala často vysazována v zahradách jako okrasná dřevina.

Pro léčivé účely jsou z mahonie cesmínolisté využívány vrcholky větviček a kůra. Především v kůře jsou obsaženy léčivé látky isochinolinalkaloidy, např. berberin, berbamin, oxycanthin, palmatin aj. Uplatnění nachází především v homeopatii (tinktury, masti), kde je používána k odstranění lupů, na suché kožní vyrážky, při jaterních a žlučníkových potížích.

V čínské medicíně je známa především Mahonia breviacema, obsahující vysoké množství alkaloidů, vysazovaná i jako léčivá i okrasná rostlina. Pro léčivé účinky jsou používány kořeny a stonky v surovém stavu („Gong Lao Mu”) s hlavními bioaktivními složkami alkaloidy, včetně jatrorrhizinu, palmatinu a berberinu. Jako tradiční léčivá rostlina se používá k léčení artritidy, snížení horkosti a zmírnění kašle a tvorby hlenů. Listy v surovém stavu („Gong Lao Ye”) obsahují hojně esenciálního oleje, které mají léčebné účinky na odstranění horka, zmírnění kašle a snížení sputa, antioxidační a protirakovinné. Od konce zimy až počátku jara okraje listů hnědnou a zasychají a postupně se hnědnutí může rozšířit na celou čepel. Za příčinu jsou považovány výsušné větry vanoucí za vyšší teploty a nízké vlhkosti vzduchu.

Choroby

K nejčastějším patogenům mahonie patří padlí Erysiphe berberidis. Především na nových listech se nejprve tvoří bílé, kruhovité povlaky mycelia (cca 1 cm), které se ale velmi rychle zvětšují a slévají do souvislého povlaku na celém listu, případně i na nezdřevnatělých částech výhonů. Postupně se na myceliu tvoří rozmnožovací orgány, tj. konidiofory s konidiemi a ke konci léta i černá, tečkovitá chasmothecia (0,1 mm), která přezimují. Šedivý povlak na listech často mění barvu na špinavě hnědou následkem napadení hyperparazitickou houbou Ampelomyces quisqualis.

K rozšířeným patogenům patří i rez Cumminsiella mirabilissima. Na její přítomnost upozorňují nejprve chlorotické, později purpurově červené až fialové skvrnky na líci listů. Na rubu listů, v místě skvrn, se později tvoří rezavě zbarvené, praskající puchýřky o velikosti 1–2 mm, které obsahují buď letní a později zimní spory. C. mirabilissima je jednobytná rez a celý vývoj probíhá pouze na mahonii. Na jaře, po obou stranách listů, se tvoří aecia (cca 2 mm) a spermogonia, letní a zimní spory pouze na rubu listů. Sousední rostliny jsou během vegetace infikovány nejprve aeciosporami a rychlé rozšíření během vegetace zajišťují letní spor. Přezimují buď letní nebo zimní spory na mahonii.

Občas se na listech objevují velké, světle hnědé, nepravidelné skvrny s červeným lemem a navazujícím červenajícím pletivem. V odumřelém pletivu skvrn se tvoří rozmnožovací orgány houby Phyllosticta mahoniae, viditelné jako černé tečky (pyknidy). Po ovlhčení jsou z nich uvolňovány pyknospory, které zajišťují další rozšíření houby. Houba přezimuje na napadených rostlinách pyknidami.

Škůdci

Na jaře, při hledání pylu jako zdroje potravy, létají někdy poměrně ve velkém množství brouci blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) nejen na své vlastní hostitelské rostliny (řepka a brukvovité), ale i na další druhy rostlin, včetně okrasných (mahonie, slunečnice aj.), ale na nich nezpůsobují škody. Brouci živící se pylem vykusují mladá, ještě uzavřená poupata a po otevření květů již nedochází k většímu poškození brouky.

Nejen na hvozdících se vyskytuje obaleč hvozdíkový (Cacoecimorpha pronubana) pocházejí ze Středomoří a jižní Afriky. Housenky jsou polyfágní, a mohou poškozovat jak zeleninu, tak okrasné rostliny i okrasné keře, vzácněji i jehličnany. V našich zeměpisných šířkách se obvykle vyskytují dvě generace (duben/květen a červenec/srpen). Denní, hnědí motýli mají rozpětí křídel 1,5–2,4 cm. Samičky kladou na listy 150–250 ks oválných, světle zelených vajíček, z nichž se za 2–3 týdny líhnou housenky, které se živí na listech, výhoncích, pupenech a květech. K dokončení vývoje procházejí sedmi larválními stadii, a dospělé housenky dorůstají délky až 20 mm. Kuklení probíhá mezi listy v pavučině (kukla hnědočerná, 9–12 mm) a kukla přezimuje.

Padlí mahonie (Erysiphe berberidis)

Rez Cumminsiela mirabilissima na líci listů

Rez Cumminsiela mirabilissima na rubu listů

Skvrnitost od houby Phyllosticta mahoniae