Chemap Agro s.r.o.

Co ještě udělat, než přijde zima - zahrada před zimou

28. 12. 2016 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 484x

Při mírném a teplém podzimu roste trávník ještě i v listopadu. I když jste v sezoně zvyklí sekat ho nakrátko, při posledním podzimním sečení ho ponechte raději vysoký 5 cm i více, aby byly lépe chráněny kořeny před rozmary zimy. Posečenou trávu sbíráme do koše, případně ji shrabujeme spolu se spadaným listím. Na pokoseném trávníku bez listí je menší nebezpečí napadení chorobami, po nichž na jaře zůstávají holá místa.

Agronutrition

Jedná se o tzv. vyzimování trávníků. Nejběžnějším a nejčastěji se vyskytujícím původcem je sněžná světlorůžová plísňovitost trav (plíseň sněžná - Monographella nivalis, Microdochium nivale). Na zastíněných plochách se zvýšenou vlhkostí se choroba vyskytuje téměř pravidelně. V travních porostech, kde jsou dominantními druhy jílek vytrvalý a kostřava červená mohou způsobit vyzimování trávníků také houby rodu Fusarium. Na některých lokalitách působí vážné škody vyzimováním také sněžná šedobílá (tyfulová) plísňovitost trav (paluška travní - Typhula incarnata), která může poškodit všechny druhy trav. K velmi náchylným patří především psineček tenký. Mezi podmínky zvyšující napadení patří - velmi pozdní výsev, neošetření (neposečení) před zimou, trávník se silnější vrstvou „stařiny“, nadměrné hnojení dusíkem, nedostatečné zásobení draslíkem a zásadité pH půdy. Jako ochrana se v rizikových oblastech se doporučuje posečení a případně i provzdušnění trávníku na podzim vertikutátorem nebo vertikutačními hráběmi, nepřehnojovat dusíkem, lépe přihnojit draslíkem a sírou a pěstovat odrůdy se zvýšenou odolností. Nově založené trávníky přihnojíme vyzrálým kompostem. V zahraničí se doporučuje i chemické ošetření např. přípravky s účinnou látkou prochloraz, strobiluriny aj. na počátku zimy. U nás jsou do okrasných trávníků k chemickému ošetření povoleny fungicidy: na plísňovitosti trav Heritage, na rzi, listové skvrnitosti, padlí travní a plísňovitosti trav Opera Top, Ortiva, Rovral Aquaflo a Zato 50 WG.

Vyzmimování trávníku
Vyzmimování trávníku

Po opadu listí zkontrolujeme stromy

Na holých větvích často objevíme poškození, která je třeba odstranit. Nejčastěji jsou to zarostlé úvazky, zbytky a rány po odlomených větvích, mumifikované plody či zámotky škůdců. Dobře si prohlédneme také kůly, opěry, konstrukce, po kterých vedeme ovocné nebo okrasné dřeviny. Růstem větví nebo uvolněním konstrukce vznikají místa, která stromům odírají kůru.

Úklid spadaného listí

Typickou podzimní prací na zahradě bývá úklid spadaného listí. Většinou tento úklid provádíme zejména z estetických důvodů, ale tato činnost má ještě další ozdravný (fytosanitární) význam. Značná část houbových patogenů přezimuje ve zbytcích napadených listů, plodů, méně na povrchu letorostů a pod šupinami napadených pupenů. Základem ochrany jsou všechna preventivní opatření včetně fungicidního ošetření stromů Kuprikolem.

Z významných chorob, jejichž výskyt v průběhu vegetace lze do určité míry ovlivnit již v podzimním období, je strupovitostí jabloně (Venturia inaequalis). Choroba napadá listy, květy i plody, zcela výjimečně i letorosty. Choroba přezimuje na napadených opadlých listech, na kterých se v plodnicích vyvíjí ve vřeckách askospory. Askospory jsou na jaře zdrojem primárních infekcí. Proto je důležitým opatřením v podzimním období u výsadeb jabloní likvidace opadaných listů napadených strupovitostí jabloně, případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem spadaných listů močovinou, pro urychlení rozkladu.

Obdobná situace je i u strupovitosti hrušní (Venturia pirina). Tato choroba napadá listy, květy, plody a velmi často také letorosty. Skvrny na listech jsou obvykle tmavší, menší a ostřeji ohraničené než u strupovitosti jabloně. Choroba rovněž přezimuje na napadených opadlých listech.

Další z chorob, která se velmi často a ve značné intenzitě vyskytuje, je skvrnitost listů třešně (Blumeriella jaapii). Tato choroba postihuje třešeň, višeň, mahalebku, rovněž se vyskytuje na slivoni, meruňce, broskvoních a dalších příbuzných okrasných i divoce rostoucích dřevinách. Velmi náchylné jsou některé odrůdy višní. Houba rovněž přezimuje na napadených opadlých listech, kde se na jaře vyvíjejí askospory.

U vlašského ořešáku na napadených opadlých listech přezimuje závažná choroba hnědnutí listů ořešáku (antraknóza ořešáku - Gnomonia leptostyla) a tak lze pokračovat skoro u všech ovocných i okrasných druhů.

Spadané listí napadené chorobami je třeba shrabat
Spadané listí napadené chorobami je třeba shrabat

Zakládání kompostu

Listí se běžně používá k výrobě kompostu nebo jako tepelná izolace k ochraně rostlin před mrazem a ořechové listí i jako repelent proti hlodavcům (cibuloviny, nové výsadby citlivějších dřevin aj.). Je vžitá tradice, že listí napadené chorobami se většinou pálí nebo vyhodí do nádoby na odpad, podobný osud rovněž postihne i listí ořešáku (dubu), protože se traduje, že je pro vyšší obsah tříslovin ke kompostování nevhodné (škodlivé). Vyšší obsah tříslovin jen trochu zpomaluje rozklad a zvyšuje kyselost vzniklého kompostu (je vhodný pro rododendrony a vřesovištní rostliny). Pokud však není listí napadeno některou karanténní chorobou (např. bakterielní spála růžokvětých), nemusíme se bát jeho zkompostování. Pro urychlení rozkladu (případně otupení kyselosti) však přidáme při zakládání kompostu k listí trochu mletého vápence, nejlépe dolomitického (obsahuje kromě vápníku i hořčík) a kompost kvalitně překryjeme 8–10 cm vrstvou zeminy, abychom na jaře zabránili případnému úniku zárodků onemocnění z nerozložených listů. Kompostováním tento organický odpad změníme na užitečné kvalitní organické hnojivo. Ušetříme tak výdaje za odvoz odpadu i za nákup hnojiva a svým podílem přispějeme také k ochraně životního prostředí.

Podzim je nejvhodnějším obdobím k založení nového kompostu. Při jarním tání totiž dochází vlivem dostatečné vlhkosti a zvyšující se teplotě k velmi rychlému rozkladu veškerého bioodpadu nahromaděného na podzim a přes zimu. Správný kompost je plný živých organizmů, takže má vlastní biorytmus. Rozklad (tlení) organických zbytků a jejich přeměna na kompost probíhá rychle, pokud jsou dostatečně vlhké s přístupem vzduchu a obsahují přiměřené množství živin pro drobné živočichy a mikroorganizmy (bakterie, plísně, žížaly a další půdní organizmy), které zbytky postupně rozkládají. Vhodné místo pro kompost je v polostínu, pod vyšším stromem. Do kompostu patří jen organický odpad, tedy zbytky zeleniny, ovoce, vaječné skořápky a zahradní odpad - listí, větve stromů a keřů, odkvetlé květy, posekaná tráva aj. Nepřítomnost vzduchu (přemokření) a sucho proces přeměny zastavují. Správný poměr vzduchu a vlhkosti v kompostu podpoříme smícháním jemného zeleného materiálu, jako je posečená tráva či kuchyňský odpad ovoce, zeleniny, vlhké listí s hrubým materiálem, například nasekanými, nadrcenými větvemi, pilinami aj. zhruba v poměru 3:1. Optimální  je jednotlivé složky pravidelně vrstvit.

Základ kompostu tvoří asi 25 cm vysoká vrstva drceného dřevěného odpadu větviček a pilin. Druhou vrstvou je promíchaný odpad, posečená tráva (ideálně promíchaná s organickými zbytky z domácnosti) nebo listí. Také můžeme přidat (podle kyselosti tlející hmoty) mletý dolomitický vápenec a pro urychlení kompostování dusíkaté hnojivo. A „naočkujeme“ ho vhodnou mikroflórou přidáním zralého kompostu. Poté znovu přijde na řadu drcený odpad, tráva a listí až po úplné naplnění kompostu (optimální je výška 1 m s půdorysem 1×1 m) nebo kompostéru. Vrch kompostu udržujeme mísovitý, aby voda nestékala po bocích, ale vsakovala se dovnitř. Kompost nesešlapáváme, musí být vzdušný, aby mohlo probíhat tlení, to můžeme urychlit enzymatickými urychlovači kompostování jako je Radivit nebo Culturpur.

Původní starý kompost na podzim přeházíme (masu nabíráme vidlemi z boku, ukrajujeme ji) přes hrubé síto a nezetlené zbytky, stonky, větvičky přidáme k novému kompostu. Zralý kompost, v němž už nerozeznáváme původní materiál, z kterého vznikl, je vhodným hnojivem pro všechny rostliny na zahradě a můžeme ho přimíchat i do substrátu pro rostliny v nádobách. Pokud chceme kompost používat pro vřesovištní (vápnobojné) rostliny, nesmíme ho nadbytečně hnojit vápnem či vápencem!

Klasický kompost můžeme vyměnit za kompostér, který na zahradě vypadá úhledněji. V otevřených kompostech lépe prosychá zvláště vlhčí materiál (tráva ze sekačky apod.). Nevzniká v nich tedy zbytečné množství zapáchající tekutiny jako v uzavřených kompostérech. Nevýhodou (oproti uzavřeným kompostérům) je delší doba zrání, a také to, že je vidět na materiál (zbytky), které jsou na kompostu uloženy. Plastové uzavřené kompostéry zvyšují tepelnou izolaci stěn a díky větracímu systému urychlují průběh kompostování, zrání trvá zhruba čtyři týdny. Mají jednoduché odklopné víko a plní se shora.

Kompost je nejlepší založit na podzim
Kompost je nejlepší založit na podzim

Kompostér na malé zahradě lépe vypadá
Kompostér na malé zahradě lépe vypadá

Výsadba ovocného stromku

V zahradnictvích se neseženou prostokořenné ovocné stromky celoročně. Koupit je lze většinou na jaře mezi březnem a květnem nebo na podzim většinou v říjnu a listopadu. Čím se dříve ovocný stromek na podzim vysadí, tím lépe se ujme. Při letošním suchu, pokud více nenaprší, se asi budou muset zalévat. Zde je potřeba podotknout, že prostokořenné školkařské výpěstky určené k uvádění do oběhu se mohou odlisťovat, sklízet a expedovat až po ukončeném uznávacím řízení, tj. koncem září. Na podzim bývá také většinou i větší výběr při nákupu. Podzimní výsadba má ale oproti té jarní své výhody. Stromy zasazené na podzim se často lépe ujmou a v zimě (pokud nezamrzne) využijí vláhu ze sněhu a ihned na jaře začínají regenerovat. Pouze u některých teplomilnějších druhů - zejména u broskvoní, mandloní, případně i meruněk je vhodnější odložit výsadbu až na jaro, aby je zima nepoškodila. Pro lepší přezimování a proti vymrznutí  a stresu stromků z přesazení můžeme použít unikátní pomocný přírodní přípravek Kouzlo Přírody, který zajišťuje vyrovnaný přísun vody i v době, kdy je okolní půda vyschlá.

Není vhodné nakupovat neuznané a neoznačené školkařské výpěstky na tržištích a při příležitostném prodeji od různých prodejců neposkytujících dostatečné garance.

Každý kvalitní certifikovaný (C - CERTIFIED SEED) ovocný výpěstek - sleduje se biologická kvalita/pravost druhu a odrůdy/ i pěstitelská kvalita, musí být označen návěskou - uznaná sadba, která udává stupeň biologické kvality. Ovocné výpěstky mohou být případně označeny i jinou návěskou tzv. konformní CAC (Conformis agraria communitatis) materiál. Zde se většinou sleduje jen pěstitelská kvalita výpěstků. Konformní rozmnožovací materiál musí být druhově pravý, odrůdově čistý a musí splňovat stanovené požadavky na vlastnosti; zejména musí být prostý škodlivých organizmů, nesmí vykazovat příznaky napadení škodlivými organizmy nebo vykazovat vlastnosti snižující způsobilost jeho použití. A při uvádění do oběhu musí být vždy označen názvem druhu a odrůdy.

Návěska by měla být vyplněna ve všech kolonkách, včetně registračního čísla dodavatele. Prodej ovocných stromků bez návěsky zákony nepovolují a může jít o rizikový materiál z hlediska přenosu chorob a škůdců, bez původu odrůdy a záruky. U nekvalitního výpěstku je málo pravděpodobné dočkat se kvalitní sklizně a ještě si lze „obohatit“ sbírku chorob na zahradě o nové choroby, které tam zatím nebyly. Nejlépe je nakupovat stromky přímo v ovocné školce nebo v zavedených odborných prodejnách. Některé, většinou dovážené výpěstky, jsou označené krásnou pestrobarevnou návěskou, ale ta nezaručuje kvalitu výpěstku.

Při nákupu stromků je třeba dát přednost výpěstkům s bohatěji vyvinutými kořeny. Je třeba, aby kořeny nebyly zaschlé nebo aby nebyl poraněný kmínek. Před výsadbou se namočí kořeny na jeden den (ne déle, aby nezačaly zahnívat!) do vody, lépe se pak ujmou. Nikdy se stromky nesází do zmrzlé půdy! Stromek by se neměl při sázení „utopit“, tj. sadit hlouběji než byl pěstován ve školce. Pouze keře lze zasadit o něco hlouběji (o 5–10 cm), než se pěstovaly v ovocné školce (lépe zakoření a lépe větví). Před výsadbou se zakrátí zalomené či jinak poškozené kořeny ostrými nůžkami. Rovněž korunku je vhodné zakrátit přiměřeně k velikosti kořenů.

Na výsadbu postačí vykopat jámu o něco větší než je velikost kořenů. Na dno vykopané jámy je vhodné přidat trochu dobře uleželého kompostu. Nikdy se používá čerstvý hnůj, který může způsobit zahnívání kořenů. Po výsadbě se stromek důkladně zalije. Pro ukotvení vysázeného stromku a rychlejší zakořenění je vhodné zarazit do jámy před výsadbou pevný opěrný kůl. Nezarážejte ho dodatečně až po výsadbě, aby se nepoškodily stromku kořeny. Životnost kůlu se prodlouží, když se několik dnů máčí (impregnuje) v roztoku modré nebo zelené skalice nebo spodní konec se opálí nad ohněm. Vysazené stromky, pokud nejsou v oplocené zahradě, chraňte proti okusu zvěří vhodnými chrániči.

Reklamace a záruky upravuje speciální zákon č. 219/2003 Sb. o oběhu osiva a sadby v platném znění. Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů končí záruční doba 1 rok po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy.

U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.

Každý školkařský výpěstek musí mít návěsku - uznaná sadba
Každý školkařský výpěstek musí mít návěsku - uznaná sadba

Ochrana proti ohryzu stromů

Sady a zahrádky v blízkosti polí a lesů často ohrožují nevítaní návštěvníci, zajíci nebo vysoká zvěř. Už na podzim, ale hlavně jakmile napadne sníh, ohryzávají kůru stromů. Ohrožené jsou zejména mladé stromky v prvních letech po výsadbě. Jednoduché oplocení někdy není dostatečnou ochranou. Proto je dobré dát na každý ohrožený stromek chránič z drátěného pletiva, plastu nebo ho obvázat chvojím. Odřezané čerstvé větvičky upevněné na stromcích by měly odvést počáteční zájem a současně upozornit na „škodnou“ v zahradě. Chrániče mají být tak vysoké, aby chránily i před zajícem, který je vzpřímený na zadních nohách. Když je vrstva sněhu vyšší, dokážou zajíci poškodit i dolní větve zákrsků. Také  můžeme stromky natřít přípravkem proti okusu Stop Z nebo Aversolem.

„Okroužkování“ mladých stromů mohou způsobit i přemnožení hraboši. Hraboš polní je především známý svými škodami v zemědělských plodinách, ale škody vznikají i v sadech a v lesních výsadbách. Hraboš polní ohryzává kůru dřevin (po obvodu) na nadzemní části kmínku a kořenový krček (cca 10–20 cm od povrchu půdy), na zatravněných pásech, pod mulčem, případně je-li souvislá sněhová pokrývka. Z ohryzané kůry požírá lýko, borku nechává ležet. Ohlodaný povrch dřeva je hladký se slabými stopami po hlodácích (v šířce cca 2 cm). Vznik škod bývá zvláště zapříčiněn zanechanými a neošetřenými pruhy trávy mezi řadami stromků či na podzim neodstraněným vyšším organickým mulčem (např. z posekané trávy). Zde se hraboši v létě namnožili. K poškození také může dojít při větším množství slehlého sněhu, který je chrání před predátory a zabraňuje jim v přístupu k přirozené potravě. Ochranou je - nenechat hraboše během roku přemnožit a před příchodem zimy omezit jejich počty, např. položením povolených otrávených nástrah - Polytanol aj. Při pokládání nástrah je nutno přesně dodržovat přiložený návod k použití!

Ohryzané vzrostlé stromy
Ohryzané vzrostlé stromy

Nechráněné mladé stromky i za plotem jsou ohryzány
Nechráněné mladé stromky i za plotem jsou ohryzány

Podzimní ošetření ovocných stromů

V době vegetačního klidu jsou peckoviny citlivé k napadení korovými nekrózami „klejotokem“ (napadení dřevních částí stromů bakteriemi a houbami) a následnému odumírání větví nebo i celých stromů. Proto je vhodné předejít v tuto dobu jakémukoliv mechanickému poškození, které je vstupní branou tohoto ochoření. K poškození může dojít řezem, silným větrem, prasklinkami po silnějších mrazech a v rizikových vlhčích oblastech i rankami po opadaných listech. Proto se na podzim po opadu většiny listů provádí v rizikových oblastech ošetření mědnatými přípravky: Champion 50 WPFlowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC aj. se smáčedlem. V předjaří (pokud se oteplí a trvá vlhké sychravé počasí) je vhodné ošetření před rašením zopakovat. Toto ošetření významně sníží i případné napadení „klejotokem“ a u broskvoní podstatně sníží jarní infekční tlak kadeřavosti broskvoní. Na rizikových lokalitách se toto ošetření rovněž doporučuje i u jádrovin.

Maliník

Zejména nově vysazované odrůdy jsou v některých lokalitách silněji poškozovány odumíráním maliníků, jehož původcem jsou dva druhy hub Didimella applanataLeptosphaeria coniothyrium vyskytující se samostatně nebo společně. Menší škody může choroba způsobovat i na ostružiníku. Zatímco houba D. applanata parazituje jen v povrchových vrstvách kůry výhonků, L. coniothyrium jako typický parazit ran proniká přes lýko a dřevní část cévních svazků až do dřeně. Způsobuje tak odumírání bočních i hlavních výhonů maliníků a ostružiníků a je proto škodlivější. Tato choroba se vyskytuje především na těžkých a vlhkých půdách a ve starších a zahuštěných (zastíněných) výsadbách. Napadá listy a zejména mladé výhony (letorosty) na jejichž bázi se objevují fialově hnědé různě ohraničené skvrny. Náchylnost jednotlivých odrůd je rozdílná. Napadené výhony mají v příštím roce menší přírůstky a za příznivého počasí pro rozvoj houby letorosty předčasně, často již na začátku sklizně zasychají a mohou se i vylamovat.

Chemická ochrana je jen částečně účinná, proto jsou důležitá preventivní opatření: vhodné osluněné stanoviště, zejména optimální hustota porostu a vyrovnaná výživa - nepřehnojovat dusíkem, čistota a vzdušnost porostu, také včasná obměna porostu a mulčování. Již na podzim, nejlépe ihned po ukončení sklizně, je třeba odstranit odplozené, napadené a zahušťující výhony. Prosvětlením porostu se také sníží relativní vlhkost vzduchu a omezí se tak podmínky infekce. Fungicidy Score 250 EC, Signum nebo Switch se ošetřuje při výšce letorostů 20 cm nebo při prvních symptomech choroby. Ošetření se podle ohrožení porostů 2–3× opakuje v intervalu 7–10 dní. Na rizikové lokality nevysazujte náchylné odrůdy.

Příznaky odumírání maliníku na výhonech
Příznaky odumírání maliníku na výhonech

Neopadavé dřeviny

Stálezelené jehličnany se na zimu připravují snížením odpařovací plochy opadem jehličí. Jehličnatým i listnatým stálezeleným dřevinám pomůžeme v přípravě na zimu vydatnou závlahou (zvláště letos po mimořádném suchém a horkém létu a podzimu) ještě dřív, než přijdou mrazy a půda zamrzne.

Také rododendrony podobně jako další listnatá stálezelené dřeviny potřebují před zmrznutím půdy dostatečnou zálivku, zejména po suchém podzimu. Je to ochrana před vyschnutím, které se na jaře často nesprávně hodnotí jako poškození mrazem.

Růže

Keře chráníme před mrazy nejlépe přihrnutím zeminy. Před příchodem mrazů ochráníme i korunku stromkových růží, nejlépe ohnutím s přihrnutím zeminy. Růže ohýbáme každý rok na stejnou stranu. Pokud je už nemůžeme ohnout, tak je zabalíme do prodyšného materiálu. Důležité je, aby bylo dobře chráněné místo očkování, srůst šlechtěné odrůdy s podnoží. Keře jen částečně zkrátíme a odstraníme jen suché a nemocné části rostlin. Silnější řez na podzim růže oslabuje a zvyšuje nebezpečí poškození mrazem, ten provedeme až na jaře.

Proč některé rostliny nepřežijí zimu

Všechny naše listnaté dřeviny se na zimu začínají připravovat již koncem léta. Zpomalují a ukončují růst a dochází k vyzrávání dřeva. Pouze takové větve bez úhony přečkají zimu a případné silnější mrazy. Pokud ještě v tuto dobu chceme přihnojovat, tak zejména draslíkem (přírodní hnojivo Vinasse s obsahem draslíku 38 %)a případně fosforem, tyto živiny napomáhají vyzrávání. Naopak v žádném případě již u opadavých dřevin neprovádíme vydatnou zálivku a nehnojíme dusíkem, které podporují prodlužovací růst. Zejména to platí u zajímavých dovážených druhů, které si na doporučení zahradníků vysadíme, ale i přes jejich ujištění, že jsou zimovzdorné většinou na mnoha lokalitách již na jaře nevyraší. Mnohdy nemusí být viníkem ani tak mráz, jako spíše vysoká vlhkost, která je pro většinu našich zim typická. Dále to může být i pozdní výsadba, kdy rostlina již nestačí do zimy dobře zakořenit. Jednou za čas mohou přijít i extrémní mrazy, které mohou poškodit i naše domácí i adaptované druhy. Pokud nechceme být na jaře zklamaní, musíme s tím počítat. U choulostivějších druhů a podzimní výsadby se musíme postarat o vhodnou ochranu zakrytím nebo zabalením do prodyšného materiálu. Pro trvalky, okrasné traviny a zejména pro dřeviny platí, že je před zimou nikdy neřežeme. To uděláme na jaře až po vyrašení pupenů. Na podzim také nestříháme duté stonky trvalek a suchá stébla okrasných travin. Většina pochází ze suchých oblastí a podobně jako mnohým skalničkám jim vadí zimní vlhkost. Do dutých stonků a stébel se dostane voda a tam podpoří zahnívání, které může zachvátit část trsu nebo i celou rostlinu. Proto jim svažte stébla s listy, aby se nepoškodil střed trávy a choulostivější druhy obložte chvojím. Pod něj můžete dát také spadané listí a zatěžkejte je. Letos je lokálně větší výskyt myší a hraboše polního. V místech, kde je lokálně větší výskyt myší a hraboše polního, aplikujete do nor nebo jedových staniček jedovaté nástrahy, aby vám nepoškodily cibuloviny, zakryté choulostivější druhy a při vyšší sněhové pokrývce i mladé výsadby dřevin. Opět i zde můžeme využít pro lepší přezimování a proti vymrznutí  a stresu stromků z přesazení pomocný přírodní přípravek Kouzlo Přírody, který zajišťuje vyrovnaný přísun vody i v době, kdy je okolní půda vyschlá.

Ochranou před mrazy je i zapojený živý plot

Počasí je faktor, který nedokážeme výrazně ovlivnit. Máme však možnost chránit se alespoň částečně před jeho nepříznivými vlivy. Například vliv větru na rostliny v zahradě můžeme podstatněji omezit vhodně vysazeným živým plotem, který dokáže snížit jeho rychlost až o 60 procent. Účinnost ochrany závisí na výšce a hustotě plotu. Teď na podzim je vhodná doba k jeho výsadbě. Hustou stěnu vytvoříme při pravidelném ošetřování například i z nenáročného ptačího zobu (Ligustrum), habru (Carpinus) nebo buku (Fagus). Živý plot je dekorativní i na podzim - ptačí zob černými bobulemi, habr a buk podzimním zabarvením listí. Všechny chrání před větrem i v zimě, protože větší část listů na dřevině zůstane. Správný živý plot má být košatý a hustý, čehož se docílí jedině pravidelným střihem.

Živý plot chrání před větrem a snižuje účinky chladu
Živý plot chrání před větrem a snižuje účinky chladu

Co ještě udělat, než přijde zima - zahrada před zimou

Vyzmimování trávníku
Spadané listí napadené chorobami je třeba shrabat
Kompost je nejlepší založit na podzim
Kompostér na malé zahradě lépe vypadá
Každý školkařský výpěstek musí mít návěsku - uznaná sadba
Ohryzané vzrostlé stromy
Nechráněné mladé stromky i za plotem jsou ohryzány
Příznaky odumírání maliníku na výhonech
Živý plot chrání před větrem a snižuje účinky chladu

Související články

Řepkový med je (zatím) bez rizika

20. 06. 2017 Ing. Dalibor Titěra, CSc.; Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. Dol Ochrana obecně Zobrazeno 212x

Nepolehlé porosty a zdravé makovice zajistí Tilmor

19. 06. 2017 Ing. Petr Ort, Ing. Jana Doubková, Ph.D.; Bayer s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 39x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červen a červenec 2017

16. 06. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 398x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červen a červenec 2017

15. 06. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 363x

Co nového v řepkách od Syngenty?

11. 06. 2017 Ing. Dana Brožová; Syngenta Czech s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 132x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail