Hrozí zelené peklo na našich polích?

16. 11. 2016 Ing. Vladimír Sys; Sumi Agro Czech Ochrana obecně Zobrazeno 3300x

Ne, nebojte se. Na pranýři nebude žádná plodina, která by byla trnem v oku nezemědělské veřejnosti, jako tomu je u rozkvetlých lánů řepky. Řeč bude o nejen na jaře lehce zaměnitelném lupiči úrody. Nebezpečím, o kterém se bude asi častěji mluvit, je plíseň zelná na řepce.

Letošní rok vypadalo mnoho porostů řepky nadějně. Odhady výnosů v průběhu sezóny počítaly spíše s vyššími a někde i rekordními čísly. Žně se ale na mnoha lokalitách staly totálním zklamáním. Někde dosahovaly hektarové zisky takových hodnot, že se s nimi pěstitelé raději nechlubili. Co stojí za místy ohromným propadem výnosu? Jedna z možných příčin může být rozvoj plísně zelné v porostech s následkem až třetinové redukce výnosu. Letošní sezóna mohla být první ukázkou toho, s čím budeme nuceni bojovat v příštích letech.

U nás mnohými neakademickými odborníky jde pravděpodobně o záměrně podceňovanou záležitost. V sousedním Německu však hospodářsky významné škody zaznamenávají od roku 2001. Patogen způsobuje odumírání klíčních rostlin (zejména u nemořeného osiva), ale i poškození celých rostlin. Na listech se v průběhu září vytvářejí světlezelené až žluté neohraničené skvrny. Jejich spodní stranu pak pokryje mycelium. Rozvoji choroby nahrává průběh počasí. Ideální pro větší výskyt je vlhko a teploty v rozmezí 10–18 °C. U nás se zatím objevují spíše informace, že výskyt a škody plísně zelné na řepce jsou okrajovou záležitostí. Proč? Naprosto drtivá většina nabízeného fungicidního portfolia je totiž na zmiňovaný patogen naprosto neúčinná. Plíseň zelná (Peronospora parasitica) totiž patří do říše Chromista, tzn., že na ni neúčinkují přípravky určené na říši Fungi. Uspět v boji by tedy šlo s do řepky neregistrovanými bramborovými fungicidy, nikoliv s azoly.

První příznaky plísně zelné se objevují na děložních lístcích řepky. Patrné jsou zejména na výdrolu řepky krátce po jeho vzejití. Děložní listy následně zasychají a opadávají. Problematický však není výskyt pouze na podzim, ale i na jaře, kdy se choroba navíc špatně diagnostikuje. Důsledek výskytu na šešulích je jejich zasychání, opad a v extrémním případě více jak 30% ztráta na výnosu.

Naštěstí uvedená problematika vzbuzuje pozornost a hledá se vhodné řešení. Jednou z cest by mohla být podzimní aplikace fungicidu Topsin M 500 SC v dávce 1,2 l/ha, který je registrován pro podzimní použití proti fomě, plísni šedé a černím. V prvních pokusech Topsin vykázal nejsilnější vedlejší účinek na plíseň zelnou ze všech zkoušených variant. Kromě toho výrazně podpoří fungicidní snahy azolů, které jsou do řepky aplikovány v dostatečných regulačních, ale slabých fungicidních dávkách. Přídavek k regulátoru navíc vyjde cenově velmi sympaticky. U trpasličích a polotrpasličích odrůd řepky, které osiváři doporučují neregulovat vůbec, je Topsin prakticky jediné spolehlivé řešení.

Problematikou výskytu plísně zelné se budeme dále zabývat. Letos jsme založili pokusy na dvou lokalitách. O výsledcích vás budeme určitě informovat.