Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 616x

Společenský tlak na omezování používání pesticidů a umělých hnojiv je velmi výrazný ve většině evropských států, včetně ČR. V důsledku tohoto tlaku se všechny členské státy EU zavázaly ke snížení spotřeby pesticidů do konce roku 2030 o 50 %. Tento závazek je součástí tzv. Zelené dohody (Green Deal), která však již neřeší, jakým způsobem budou muset k tomuto cíli přispět jednotlivé členské státy (mezi členskými státy existují řádové rozdíly ve spotřebě pesticidů na hektar zemědělské půdy).

V této chvíli se zdá být postavení České republiky poměrně výhodné, neboť tuzemská spotřeba pesticidů byla v tomto porovnání vždy výrazně pod průměrem EU, navíc se podařilo v posledních 5 letech spotřebu výrazně snížit. Národní opatření, která by omezovala používání pesticidů by byla tedy celkem zbytečná, naopak by mohla poškodit konkurenční schopnost českých farmářů.

Legislativní opatření

Je však třeba počítat s tím, že v rámci EU budou zaváděna legislativní opatření, která budou mít za cíl omezovat používání pesticidů. Evropská komise v současnosti zvažuje restrikce mnoha účinných látek, přičemž dnes není schopen nikdo odhadnout, které látky, v jakém rozsahu a v jakém časovém horizontu budou zakázány, či bude omezeno jejich používání. Nemusí jít vždy o úplný zákaz používání, přestože i takových restrikcí bude pravděpodobně mnoho.

Velké množství pesticidních látek totiž dostává nejrůznější omezení při jejich použití, což způsobuje velké problémy při jejich používání. Podniky, které hospodaří v ochranných pásmech vodních zdrojů, omezuje velmi úzký sortiment přípravků v mnoha plodinách (např. brambory a řepka), neboť velké množství herbicidů a fungicidů se na dotčených pozemcích nesmí používat. U řady účinných látek lze počítat s výrazným snížením jejich hektarové dávky. U některých pesticidů lze přepokládat omezovaní jejich spotřeby tím, že jejich aplikace na pozemku bude možná pouze jednou za několik let. Kromě toho může být u některých pesticidů omezen aplikační termín nebo způsob ošetření (např. předsklizňové aplikace). Také mohou být zpřísněny (zvětšeny) ochranné vzdálenosti od povrchových vodních ploch (zejména na svažitých pozemcích), od sousedních pozemků a od intravilánů měst a obcí.

Výše uvedená legislativní opatření však mohou způsobit nedostatek vhodných prostředků ochrany zejména v plodinách, kde jsou možnosti regulace škodlivých organizmů omezené již nyní. Je tedy třeba hledat jiné cesty, jak snížit spotřebu pesticidů.

Vývoj nových pesticidů

Vývoj nové pesticidní účinné látky je velmi nákladný (v současnosti více než 300 mil. USD) také proto, že je třeba v nejrůznějších studiích dokazovat její dobrý ekotoxický profil.

Agrochemické společnosti se při vývoji zaměřují především na látky s nízkým dávkováním, které by měly v budoucnu nahradit látky, které se aplikují ve vysokých dávkách (vyšší stovky gramů na hektar). Kromě toho jsou nemalé prostředky věnovány výzkumu zaměřeného na inovace formulací pesticidů a vývoje nových adjuvantů, které dokáží snížit aplikační dávku účinné látky při zachování její biologické účinnosti. Obvykle jde o omezení ztrát při aplikaci a krátce po ni, kdy často dochází k těkání, či fotodegradaci mnoha účinných látek pesticidů. Zejména u herbicidů je důležitá také penetrační schopnost, která napomáhá pronikání účinných látek strukturami na povrchu listů. Vyvíjeny jsou také formulace umožňující řízené/postupné uvolňování účinné látky, které zajistí delší působení pesticidu na škodlivý organizmus, a tím sníží počet ochranných zásahů.

Kromě toho jsou rozvíjeny tzv. nanopesticidy. Jedná se o pesticidy jejichž účinná látka je aplikována ve formě extrémně malých částic nebo je jako nosič účinné látky použit nanomateriál.

Efektivnější pesticidní zásahy

Velmi významným způsobem, lze snížit spotřebu pesticidů jejich správným a cíleným používáním. Předpokládá se, že až 30 % aplikací pesticidů je prováděno v nevhodném termínu nebo špatně zvolenými přípravky. Takovéto zásahy jednak zbytečně zatěžují životní prostředí, ale také zvyšují náklady na produkci.

Základem úspěšného ochranného zásahu proti škodlivým organizmům, je vždy jejich včasný a přesný monitoring (identifikace a kvantifikace). Následně je třeba velmi rychle rozhodnout o vhodném opatření (ne vždy musí jít o chemický zásah), které musí být provedeno ve vhodném termínu a kvalitně. Dále je třeba před ošetřením zohlednit povětrnostní a půdní podmínky, které mohou zásadním způsobem ovlivnit účinnost i selektivitu provedeného zásahu.

Z poměrně nízké spotřeby pesticidů v ČR a SR, v porovnání s okolními státy s podobnou strukturou plodin (Rakousko, Německo), lze vyvozovat, že management pesticidní ochrany je v těchto zemích na velmi vysoké úrovni a většina farmářů využívá pesticidy velmi efektivně. K tomu samozřejmě nemalou měrou přispívá dostupnost potřebných informací, které jsou od výzkumných organizací a univerzit šířeny různými způsoby, např. právě časopisem Agromanuál.

Zavedení moderních biotechnologií

Největší snížení spotřeby pesticidů se však očekává od zavedení biotechnologií, které umožní Evropským farmářům pěstovat odrůdy vzniklé nejmodernějšími šlechtitelskými postupy. Tyto odrůdy v sobě nesou geny odolnosti k významným chorobám, či škůdcům. V porostech takovýchto odrůd lze velmi výrazně omezit používání fungicidů a insekticidů. Jedná se však obvykle o technologie využívající genetické modifikace, které podléhají v EU velmi přísnému schvalování a kontrole, a proto se prakticky nepoužívají.

Na druhou stranu však cítím v posledních letech vůli některé biotechnologie v Evropě zavést, zejména v důsledku rostoucích cen potravin a snahou o potravinovou soběstačnost. Je však třeba počítat s tím, že vybudování potřebné infrastruktury pro úspěšné zavedení vhodných odrůd bude nějakou dobu trvat, a tak lze s těmito technologiemi v Evropě reálně počítat nejdříve za 10–15 let.

Jak lze omezit spotřebu herbicidů?

Kromě výše uvedených cest, lze u herbicidů dosáhnout redukce jejich spotřeby tím, že se nebudou aplikovat plošně na celé ploše pozemku. Toho lze dosáhnout dvěma způsoby.

V úzkořádkových plodinách lze velmi efektivně využít lokálně specifické aplikace herbicidů. Již dnes existuje postřiková technika, která tento způsob aplikace herbicidů dokáže realizovat, je však třeba ještě zdokonalit senzory, které diagnostikují plevele a zrychlit přenos dat mezi senzory a ovládacími ventily na ramenech postřikovače.

V širokořádkových plodinách lze velmi snadno využít plečkování. Herbicidem je pak možné ošetřit pouze úzký pás v řádku plodiny v šíři 20–30 cm. Jde o tzv. pásovou aplikaci, kdy plocha ošetřená herbicidem činí 25–45 % plochy pozemku. K tomuto způsobu aplikace je však třeba použít speciálně upravené postřikovače osazené vhodnými tryskami a naváděné (senzory nebo satelitem) tak, aby byly přesně ošetřeny pásy mezi plečkovaným meziřadím.

Závěr

Snižování spotřeby pesticidů je v zájmu celé společnosti včetně pěstitelů polních plodin. Je však k tomuto cíli přistupovat uvážlivě tak, aby nedošlo k výraznému poklesu zemědělské produkce a nebyla snížena konkurenční schopnost evropských farmářů.

Spíše než přísné a často neuvážené legislativní restrikce, je třeba se zaměřit na zavádění nových technologií, včetně těch, které jsou založeny na genetických modifikacích, ale také na zvyšování kvalifikace (proškolování) osob, které o používání pesticidů rozhodují.