Ochrana ovoce v ekologické a nízkoreziduální produkci - Období května

09. 07. 2018 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 4433x

Počátek vegetace hraje v pěstování ovoce zásadní význam, neboť v této době se vytváří předpoklady pro budoucí úrodu. V jarním období, kdy se rozvíjejí květy a zakládá násada i listová plocha, jsou všechny ovocné druhy velice zranitelné vůči škůdcům i patogenům.

Kromě ochrany se pěstitelé zabývají i přítomností opylovačů, výživou a v posledních letech také protimrazovými opatřeními. Nyní bychom měli mít již vyřešenu otázku květopasa jabloňového, přezimujících stadií škůdců, první ošetření proti mšicím i sviluškám i některým dalším organizmům, jakou jsou housenky slupkových obalečů, dále píďalky a další druhy. Pokud se týká patogenů, proběhla ošetření proti kadeřavosti broskvoně a moniliové spále na meruňkách. Zahájena byla ochrana proti strupovitosti a padlí a v nakvétajících višních i třešních provádíme zásahy proti moniliové spále. V následujícím textu bychom měli najít odpověď na otázku, jaká zásadní témata řeší ovocnáři v průběhu měsíce května.

První polovina května

Z hlediska fenologického vývoje ovocných druhů je první polovina května ve většině regionech spojena se zahájením květu jádrovin, s plným květem třešní i višní a u slivoní dochází k opadu květních plátků. Za klíčová témata v ochraně považujeme strupovitost jabloně a padlí, moniliovou spálu na kvetoucích peckovinách, bakteriální spálu růžokvětých; pokud se týků škůdců, tak hlavní pozornost věnujeme pilatce jablečné a pilatkám na slivoních.

Pilatka jablečná - dospělci

Vpich pilatky jablečné na plůdku

Vajíčko pilatky jablečné

Na počátku růstu plůdků můžeme nacházet příznaky primárního žíru pilatky jablečné

Kladení pilatek na slivoních prozrazuje puchýřek naspodu kališních lístků

Vylíhlá housenice pilatky švestkové v krátké době zlikviduje mladý plůdek

Choroby

Patogenní organizmy typické pro dané období jsou následující.

Strupovitost jabloně: Postupně dozrávají askospory, ve srážkách pak vznikají podmínky pro jejich uvolňování z plodniček. Maximální intenzita ochrany musí být zaměřena na období od fáze růžového poupěte do doby přibližně 1–2 týdny po odkvětu. V tomto období se uvolní 90–95 % askospor z pseudoperithecií a riziko infekcí zpravidla bývá nejvyšší.

Padlí jabloně: Dochází k rozvoji primárních infekcí patogenu; v tomto období již možno pozorovat výskyt příznaků na citlivých odrůdách. Jedním z indikátorů je odrůda Idared.

Moniliová spála: Riziko platí pro dokvétající výsadby višní.

Bakteriální spála růžokvětých: Původcem je bakterie Erwinia amylovora, zdrojem infekce jsou nekrotické léze na kůře větví nebo kmenů napadených v předcházející sezoně. Primární infekce vznikají v době květu; k jejich rozvoji přispívá deštivé počasí. K šíření patogenu dochází pomocí deště, větru, dále hmyzem i ptactvem. Bakterie proniká do rostliny nezdřevnatělými částmi pletiva a šíří se cévními svazky. Citlivé jsou především hrušně.

Jádřincová hniloba, kališní hniloba: Původci jsou houby rodu Alternaria spp. a Botrytis spp. K infekcím může dojít v době květu; houba pak setrvává v latentním stádiu do sklizně, kdy se symptomaticky projeví na plodech.

Suchá skvrnitost listů peckovin: Po odkvětu musíme počítat s rizikem vzniku infekcí ve všech druzích peckovin.

Housenice pilatky hruškové v poš­kozeném plodu

Plůdky poškozené pilatkou hruškovou - bionomie i způsob ochrany jsou obdobné jako u pilatky jablečné

Vylíhlá housenice pilatky švestkové v krátké době zlikviduje mladý plůdek

V polovině května se již můžeme setkat s poškozením násady způsobené květopasem - ochrana se provádí již na počátku rašení

Před letem obalečů i dalších druhů motýlů by v sadech měly být nainstalovány feromonové lapáky - na snímku fotopast Trapview umožňující online přístup k datům

Škůdci

Klíčovými škůdci v tomto období jsou pilatky na slivoních, které se postupně líhnou z vykladených vajíček. V kvetoucích jabloních zaznamenáváme výskyty dospělců pilatky jablečné a v teplých oblastech i pilatky hruškové, jejichž housenice se líhnou zpravidla během první dekády měsíce.

Probíhá let, kladení a líhnutí podkopníčka spirálového a ve výsadbách hrušní pokračuje líhnutí a vývoj nymf mery skvrnité.

Aktuálním tématem zpravidla bývá i výskyt housenek slupkových a pupenových obalečů a píďalek, zobonosek, a také listopasů rodu Phillobius.

Dochází k vizuálně nápadnému rozvoji kolonií vlnatky krvavé, a také k hromadnému líhnutí nymf mšic i svilušky ovocné z diapauzních vajíček.

Po odkvětu slivoní zpravidla zahajují let dospělci obaleče švestkového.

Lze pozorovat první výskyty symptomů napadení květopasem jabloňovým a bejlomorkami.

Necílové organizmy

Pokud se týká necílových organizmů, tak je třeba v kvetoucích výsadbách věnovat pozornost opylovačům, a to zejména při výběru přípravků. V této době by měly být již postupně nainstalovány nejen feromonové lapáky, ale také odparníky využívané k feromonovému matení.

Tab. 1: Doporučení a přípravky v první polovině května

Druhá polovina května

Ve druhé polovině května bývá většina ovocných druhů již po odkvětu a postupně dochází k růstu plůdků. Po propadu násady po květu můžeme učinit předběžný odhad budoucí úrody.

Choroby

Hlavními tématy v oblasti ochrany proti patogenům zůstávají strupovitost jabloně a padlí, dále bakteriální spála růžokvětých, v meruňkách pak původce hnědnutí listů meruněk a v peckovinách všeobecně po odkvětu pokračujeme s ochranou proti suché skvrnitosti listů peckovin. Postupně se setkáváme s prvními příznaky poškození uvedenými patogeny.

Škůdci

Ze živočišných škůdců začínáme věnovat pozornost pravidelnému sledování aktivity obaleče švestkového, obaleče jablečného i obaleče zimolezového spojené s prvními ošetřeními. Ve výsadbách se také objevují dospělci nesytky jabloňové i nesytky rybízové. Po odkvětu třešní a višní je s tvorbou plůdků nutno sledovat výskyt zobonosky třešňové a ve druhé polovině měsíce instalujeme optické lapače k monitoringu letu vrtule třešňové. Aktuální zůstávají mšice včetně vlnatky krvavé a souběžně dochází k rozvoji další generace mery skvrnité. V tomto období se v sadech může objevit širší spektrum polyfágních škůdců reprezentované píďalkami škodícími v posledních době na meruňkách, dále předivkami, zobonoskami a dalšími druhy. Lokálně, hlavně v teplejších oblastech, můžeme nalézt na listech ovivaky červce javorového.

Meruňky bývají v posledních letech silně poškozovány píďalkami

Květ jabloně poškozený píďalkou podzimní

Plůdky poškozené zobonoskami

Zobonoska jablečná ve sklepávadle

S nárůstem teplot dochází ve výsadbách jabloní během května k rozvoji kolonií vlnatky krvavé

Původcem červených puchýřků na listech jabloní bývají zakladatelky mšice jitrocelové, což je příležitost pro provedení včasné aplikace aficidu

Vajíčka nesytky rybízové

V květnu začíná svou letovou aktivitu nesytka jabloňová

Vlnovník hrušňový

V polovině května nastává termín pro aplikaci žlutých lepových desek na monitoring letu vrtule třešňové

Sviluška ovocná

Zobonoska třešňová je významným škůdcem především ve višních - dospělci se zde objevují po odkvětu na počátku růstu plůdků

Rané příznaky poškození strupovitostí jabloně

Primární poškození padlím jabloně na odrůdě Idared

Během května se v neošetřovaných sadech již setkáváme s poškozením kadeřavostí broskvoně i puchrovitosti - ochrana proti těmto patogenům se odehrála již v předjaří

Příležitostně se v sadech objevují kolonie předivek, které jsou citlivé k běžným insekticidům a také k B. thuringiensis

Během květu jabloní se v posledních letech setkáváme s výskytem listohlodů rodu Phillobius)

Zlatoočka obecná

Slunéčko východní

Necílové organizmy

Pokud se týká necílových organizmů, tak se s rozvojem kolonií mšic v sadech v sadech objevuje více či méně široké spektrum afidofágů, jakou jsou např. slunéčka, zlatoočky a pestřenky. Při pravidelném monitoringu (např. sklepáváním) se můžeme i setkat s mladšími vývojovými stadii škvorů, a také s bohatým zastoupením pavouků. Tyto informace pak je třeba brát v úvahu při volbě přípravků v souvislosti s jejich vedlejšími účinky na zmíněné přirozené nepřátele.

Tab. 2: Doporučení a přípravky ve druhé polovině května

Závěr

Cílem příspěvku je upozornit na klíčová témata v ochraně ovoce během měsíce května. Uvedený přehled nezahrnuje všechny škodlivé organizmy, se kterými se můžeme v daném období setkat. Výskyt může být odlišný i podle lokalit, a to jak z hlediska druhového, tak i přítomnosti vývojových stádií.

Naznačený výběr přípravků je podán obecně a uvedena je pouze volba pro ekologické systémy, která je velmi dobře využitelná i v integrované produkci, zejména pokud je zaměřena na dětskou výživu. Zde je u řady pesticidů poslední příležitost k jejich použití tak, aby nebyl překročen stanovený limit reziduí (0,01 mg/kg) - systém chemické ochrany bývá zpravidla ukončován na přelomu jara a léta. V textu také nemohly být zahrnuty podrobnosti o bionomii jednotlivých organizmů, jež lze nalézt v publikacích vydaných několika předchozích letech (Falta a kol, 2016, Hluchý a kol. 2008, Kocourek a kol. 2015).

Základním předpokladem během rozhodovacího procesu v ochraně je pravidelné sledování škůdců a chorob, a to přímo v sadech nebo i pomocí teplotních modelů, jsou-li pro daný druh k dispozici. V tomto ohledu nalezneme ucelené informace na stránkách www.amet.cz; výhodu mají i uživatelé programu RIMpro, který poskytuje přehledné výstupy o vývoji a prognóze výskytu klíčových škodlivých činitelů, jako je strupovitost jabloně, padlí jabloně, pilatka jablečná, obaleč jablečný nebo i invazivní patogen Marsonina coronaria.

Závěrem je dobré připomenout, že zvládnutí začátku sezony je předpokladem k úspěchu v ochraně nejen proti těmto organizmům, ale také i v případě obaleče švestkového, slupkových obalečů, mšic, vlnatky krvavé, svilušek a dalších druhů.

Použitá a doporučená literatura:

Falta, V., Bagar, M., Holý, K., Heřman, K., Kahoun, L., Kocourek, F., Loskot, R., Psota, V., Schovánek, M., Šenk, J. & Vávra, R. 2015. Ochrana ovoce v integrované bezreziduální produkci, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, 101 pp.

Falta, V., Bagar, M., Holý, K., Heřman, K., Kahoun, L., Kocourek, F., Loskot, R., Psota, V., Schovánek, M., Šenk, J. & Vávra, R. 2015. Ochrana ovoce v ekologické produkci, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 91 pp.

Falta, V., Bagar, M., Bagarová, K., Holý, K., Hortová, B., Chaloupka, R., Kloutvorová, J., Kocourek, F., Loskot, R., Michalko, R., Navrátil, M., Pekár, S., Psota, V., Suchá, J. & Vávra, R. 2016. Ochrana jádrovin v ekologické produkci, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha, 221 pp.

Hluchý, M. a kol. Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci. 2008. Biocont Laboratory spol. s r.o. 504 str.

Kocourek, F. a kol. 2015. Integrovaná ochrana ovoce. Profi Press, 318 str.