Odrůdy ozimé řepky pro nový zásev

12. 06. 2017 Ing. David Bečka, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 4151x

Kvalitní odrůda je významnou součástí pěstitelské mozaiky a je důležité podle ní korigovat pěstitelskou technologii. Například aplikace azolových regulátorů u polotrpasličích odrůd na podzim, ani na jaře není účelná. Stejně tak u polotrpaslíků musíme počítat s pozvolnějším jarním startem a podle toho načasovat hnojení a insekticidní postřiky.

Každá odrůda má své kladné, ale i záporné stránky (citlivost k chorobám, poléhání apod.). Není špatných odrůd, každá má vysoký výnosový potenciál a je jen na agronomovi, jak ho využije. Proto ani v rámci různých typů pokusů (maloparcelky, poloprovozy i provozy) nenajdeme jasného vítěze. Některé odrůdy vycházejí mimořádně výnosné a řada z nich své výsledky zopakuje i v dalších letech. Vybírat bychom měli mezi odrůdami výnosově stabilními se zaměřením na ty, které v dané oblasti vycházejí v rámci pokusů či u sousedních pěstitelů.

Hlavním kritériem při výběru odrůd je většinou výnos. I když další znaky a vlastnosti, jako jsou: bujnost růstu na podzim, rychlost regenerace na jaře, zdravotní stav, přezimování, odolnost k poléhání, pukavost šešulí, ranost ve sklizni aj. jsou s výnosem značně svázané. Kvalita semen zatím zůstává trochu stranou, ať už se jedná o obsah či složení oleje. I když odrůdy s vyšším podílem kyseliny olejové v oleji (např. Sidney) se vykupují s příplatkem za kvalitu. Z pohledu výnosu jsou odrůdy poměrně vyrovnané. Pokud v rámci pokusů porovnáme nejlepší a nejhorší odrůdou, není mezi nimi propastný výnosový rozdíl. Spíše se jedná o vhodnost odrůd pro určité oblasti pěstování.

Výnos semen a jeho stabilita

Výnos je sice hlavním ukazatelem posuzování odrůd, ale často se za výnosem skrývá řada dalších vlastností odrůd, které mohou přispět k jeho zvýšení či snížení.

Jedná se především o zdravotní stav. Většinou odrůdy, které vykazují vyšší odolnost vůči chorobám, současně dosahují i vyšších výnosů. Aktuálně se teď řeší rezistence odrůd vůči virózám. Zatím jedinou odrůdou, která by měla být letos registrována v ČR i SR s odolností vůči viru TuYV (virus žloutenky vodnice) je LG Architekt.

Kromě odolnosti chorobám ovlivňují výnos také: bujnost a vitalita růstu (je dáno odrůdou a kvalitou osiva), přezimování, poléhání apod.

Jak je patrné z tabulky 1 v každém typu pokusu a v každé zemi vítězí jiné odrůdy. Chybou je, že sortiment odrůd v pokusech není vždy shodný. Některé odrůdy jako např.: Atora, Bonanza, DK Exception, DK Exstorm a Hekip obsazují přední místa opakovaně. Kromě novinek jako jsou Alwaro KWS, Atora, DK Exception, ES Flamenco, ES Valegro, Fencer, Horcal, Trezzor, se velmi dobře umisťují již zavedené odrůdy, např.: Arabella, Astronom, Bonanza, Cantate, DK Exstorm, ES Darko, Hekip, Marathon, Regis, Shrek, Sidney, SY Cassidy a SY Harnas.

Tab. 1: Výnos semen nejlepších odrůd, maloparcelkové a poloprovozní pokusy ČR a SR 2015/16

V Červeném Újezdě - maloparcelky - se v pokusech dařilo hybridům, kteří obsadily přední místa: Bonanza (6,08 t/ha), DK Exception (6,03 t/ha, loni také druhý), ES Flamenco (5,98 t/ha), Atora (5,97 t/ha) a Trezzor (5,83 t/ha). Z linií se nejlépe umístily: v pořadí dvanáctá Sidney (5,39 t/ha) a patnáctá Arabella (5,38 t/ha). Celkově 40 hybridů dosáhlo průměrného výnosu 5,20 t/ha a překonaly tak o 7 % (tj. o 0,34 t/ha) průměr sedmi linií (4,86 t/ha). Je to pro hybridy za poslední roky jeden z nejlepších výsledků (v roce 2014/15 o 0,5 % lepší linie) a v letech 2012/13 a 2013/14 byly hybridy lepší max. o 2 %. Bonanza se stala nejlepší odrůdou v roce 2015/16 a navázala tak na vítězství odrůd Arazzo (6,74 t/ha, 2014/15) a Graf (7,03 t/ha, 2013/14) z předchozích let.

V poloprovozních pokusech ČR se výnosová úroveň osmi lokalit pohybovala od 3,32 t/ha (Petrovice, o. Benešov) do 5,21 t/ha (Rostěnice, o. Vyškov). V dlouhodobém měřítku vychází nejlépe Nové Město na Moravě (o. Žďár nad Sázavou), letos druhé nejlepší a v předchozích dvou letech výnosově vůbec nejlepší (2014/15 - 4,96 t/ha, 2013/14 - 6,45 t/ha). Nejvýnosnějšími odrůdami poloprovozních pokusů se staly novinky mezi hybridy: DK Exception (4,73 t/ha) a Atora (4,71 t/ha). Následují stálice na odrůdovém trhu Bonanza a Marathon (shodně 4,64 t/ha) a novinka Horcal (4,59 t/ha). Nejvíce prvenství z jednotlivých lokalit však získal Arsenal (Hrotovice, Humburky). V první trojici nejlepších odrůd se dvakrát umístily odrůdy Astronom, DK Exception, Marathon, Marcopolos a Stepper. Dobře si vedl i bíle kvetoucí Witt (Vstiš druhé a Petrovice třetí místo). Liniím se moc nedařilo, nejlepší je dvacátá až jednadvacátá Harry (4,23 t/ha). V předchozích letech zvítězily v poloprovozech odrůdy: Arsenal a Astronom (shodně 5,05 t/ha, 2014/15), Granat (5,29 t/ha, 2013/14), DK Explicit (5,69 t/ha, 2012/13), DK Excellium (4,67 t/ha, 2011/12) a Artoga (5,18 t/ha, 2010/11).

Z grafu 1 je patrné, že odrůdy Harry, Granat, Loki, Mercedes, Sirtaki CS a Marcopolos výnosově málo kolísají v rámci jednotlivých lokalit. Jedná se odrůdy, které téměř nereagují na stanovištní a klimatické podmínky. Naopak výnosy odrůd Astronom, DK Explicit a SY Alissa jsou podmínkami pěstování nejvíce ovlivněny.

Při průměrování dvouletých výsledků sedmnácti shodných odrůd je pořadí následující: Arsenal (4,79 t/ha), Astronom (4,78 t/ha), DK Exprit (4,75 t/ha), DK Explicit (4,69 t/ha), Faktor KWS a Marathon (4,64 t/ha) - graf 2. Meziročně nejméně kolísaly výnosy odrůd Marathon, Mazari CS, SY Saveo a Granat. Naopak více rozkolísané byly výnosy odrůd: Graf, Astronom a Arsenal.

Graf 1: Směrodatné odchylky u výnosu semen (t/ha) v rámci pokusných lokalit roku 2015/16 (průměr 8 poloprovozních lokalit)

Graf 2: Průměrné výnosy (t/ha) shodných odrůd za dva roky - (2014/15 a 2015/16 (rok 2014/15 průměr ze 6 a v roce 2015/16 z 8 poloprovozních lokalit)

V pokusech tématických řepek v ČR nejlépe vyšly odrůdy Sidney (3,78 t/ha) a ES Darko (3,76 t/ha) a DK Exstorm (3,75 t/ha). U varianty s vyšším výsevkem (80 semen/m²) a podzimním dusíkem, byly nejlepší odrůdy: DK Exstorm, ES Darko a SY Cassidy. U varianty se sníženým výsevkem (50 semen/m²) a bez podzimního dusíku k trojici nejlepších odrůd patřily: Sidney, DK Exstorm a Arabella. U vyššího výsevku byl větší interval v rozdílu výnosů (3,23–3,74 t/ha). Zdá se, že tato agrotechnika není vhodná pro všechny odrůdy řepky. U výsevku 50 semen byl v průměru rozdíl nižší (3,35–3,66 t/ha). Výsledky je potřeba přejímat z lokality podmínkám nejbližší vašemu podniku.

Na Slovensku byly poloprovozní pokusy založeny ve zcela odlišných klimatickým regionech (Liptovský Mikuláš - Liptovská kotlina pod Tatrami a Hul - Podunajská nížina). Průměrný výnos na lokalitě Hul (4,78 t/ha) překonal o 0,15 t/ha průměr lokality Liptovský Mikuláš (4,63 t/ha). I když na podzim byl výrazně lepší stav řepek na Liptově. V Huli nejvyššího výnosu dosáhly odrůdy Cantate (5,28 t/ha), Lexer (5,12 t/ha) a Regis (5,10 t/ha). Ve vyšší nadmořské výšce Liptova dominovaly ve výnosu Alvaro KWS (5,13 t/ha), Fencer (5,00 t/ha) a Hekip (4,87 t/ha). Po průměrování obou lokalit vyšel nejlépe Fencer (4,99 t/ha), Cantate (4,96 t/ha), jediná linie v pokusech ES Valegro (4,95 t/ha), pak následují Hekip a Regis. Převážná většina odrůd vyšla výnosově lépe v Huli. Odrůdy Gordon KWS, PT 211, Lexer, Cantate a Anisse dosáhly až o 0,5–1,0 t/ha lepšího výnosu v Podunajské nížině. Pouze odrůdy Alvaro KWS, Arsenal, SY Cassidy, SY Harnas, Shrek a Fencer dosáhly lepšího výnosu na Liptově. Tyto odrůdy můžeme doporučit do vyšších poloh.

V pokusech tématických řepek SR lokalita Prašice (6,31 t/ha) o 2,31 t/ha překonala Úpor (4,00 t/ha). V Prašicích (o. Topolčany) nejlépe vyšly odrůdy: Alvaro KWS (6,65 t/ha), Astronom (6,53 t/ha) a Shrek (6,44 t/ha). V Úporu (o. Trebišov) zase zvítězily: DK Exstorm (4,54 t/ha), Astronom (4,28 t/ha) a Hekip (4,2 t/ha). Po průměrování obou lokalit je výsledné pořadí odrůd následující: DK Exstorm (5,41 t/ha), Astronom (5,40 t/ha), Shrek (5,30 t/ha), Alwaro KWS (5,21 t/ha) a SY Harnas a Hekip (shodně 5,18 t/ha). Některé odrůdy vychází jednoznačně lépe na nižším výsevku bez podzimního dusíku, např. Shrek (o 1,18 t/ha), Hekip (o 1,00 t/ha), DK Exstorm (o 0,80 t/ha), Astronom (o 0,54 t/ha) a SY Harnas (o 0,50 t/ha). Naopak vyšší výsevek v kombinaci s podzimním dusíkem prospívá více odrůdám Alvaro KWS (o 1,12 t/ha) a Cantate (o 0,44 t/ha).

Olejnatost

Olejnatost řepky je ovlivněna především geneticky, dále ročníkem a oblastí pěstování. Průměrná loňská olejnatost (maloparceky - 43,4 % v sušině, poloprovozy - 44,3 % v sušině) byla nejnižší za poslední roky. Na nízké olejnatosti se nejvíce podepsalo sucho v jarním a letním období.

Nejvyšší obsah oleje jsme naměřili v maloparcelkách u hybridní odrůdy Trezzor (46,3%), novošlechtění RG 21310 (45,5 %), PX 115 a RG 21308 (shodně 45,2 %). Z linií nejlépe dopadly: Quartz (43,8 %) a Rescator (43,3 %). Rozdíl v olejnatosti se u odrůd pohybuje od 41,4 % (Orex, Witt) do 46,3 % (Trezzor), to představuje 4,9 %.

V poloprovozních pokusech ČR jsme nejvyšší olejnatost naměřili u odrůd: Horcal (45,5 %) a Mercedes (45,4 %), dále následují Atora, DK Explicit, PX 117 a PX 104. Hybrid Mercedes exceloval v obsahu oleje i v předchozím roce 2014/15, kdy s olejnatostí 45,8 % obsadil spolu s odrůdou DK Exquisite první místo. Velmi dobře si vedly i odrůdy DK Explicit a PX 104.

Na Slovensku v Huli nejvyšší olejnatost dosáhly odrůdy Bluestar (45,3 %), Anisse (45,3 %), Shrek (45,1 %), PT 225 (44,8 %) a DK Exception (44,7 %).

Odolnost chorobám - ČR

V minulé sezoně se více rozšířila v porostech hlízenka, a to především po vydatnějších srážkách v poslední dekádě května a v polovině června. Verticiliové vadnutí a další kořenové choroby, které pravděpodobně stály za poklesem výnosů v celé ČR, infikovaly ve velkém kořenový systém a způsobily předčasné dozrávání porostů.

V maloparcelkových pokusech (Červený Újezd) se původce onemocnění bílé sklerotiniové hniloby (hlízenky obecné) rozšířil více než v suchém roce 2014/15 (0,4 %). V průměru bylo infikováno 3,3 % stonků. U odrůd Dozzen, Orex, Oriolus, Shrek a Sidney jsme nepozorovali žádné příznaky tohoto onemocnění. Zatímco odrůdy Harry (9,2 %), Bonanza (8,3 %) a Hekip (7,5 %) byly hlízenkou napadeny nejvíce.

Napadení stonků verticiliovým vadnutím (6,1 %) bylo o něco nižší než v roce 2014/15. I když po sklizni jsme pozorovali výrazně více stonků infikovaných verticiliem. K infekci muselo tedy dojít v samém závěru vegetace. Větší odolnost vůči verticiliu byla patrná u odrůd: DK Sensei, PX 115, RG 21310 a Trezzor (shodně 2,5 %). Vyšší napadení jsme naopak pozorovali u odrůd: Harry (15,8 %), ES Darko (15 %), Astronom (14,2 %), PT 234 a Hekip (shodně 10 %).

Velmi přesným a vypovídajícím údajem je hodnocení suchých (komplexem houbových chorob infikovaných) stonků na strništi. Výhodou je celkový pohled na parcelu, se zohledněním ohnisek případného výskytu chorob. Zde jsou již hodnoty napadených stonků vyšší a pohybují se od 22 do 98 % (loni od 8 % do 75 %, v průměru 39 %). Některé odrůdy neměly po sklizni téměř žádné zelené stonky, např. Harry, Troy, Hekip, PT 234 a Astronom (89–98 % suchých stonků). Nejzdravější strniště měly odrůdy: RG 21310 (22 %), Orex (26 %), Faktor KWS a RG 21308 (shodně 28 %).

Odolnost chorobám - SR

Na Slovensku byl výskyt chorob podstatně nižší než v ČR, a proto zde byly i velmi dobré výnosy řepek.

Nejnižší výskyt bílé hniloby (hlízenky) byl zjištěný u odrůd Shrek (2,5 %), Bonanza (2,9 %), Lexer a Loki (shodně 3,3 %). Naopak nejvyšší výskyt bílé hniloby jsme pozorovali u odrůd SY Cassidy, Admiter (7,5 %), Hekip (7,7 %) a Alvaro KWS (8,3 %). Příměrný počet rostlin se symptomem bílé hniloby se v roce 2016 pohyboval od 2,5 % do 8,3 % a průměrné napadnutí bylo 5,1 %. V roce 2015 bylo průměrné napadení v porostech 2,9 % a v roce 2014 - 3,1 %.

Výskyt verticiliového vadnutí byl na lokalitě Hul nízký a v průměru bylo napadeno 12 % rostlin. Naopak na lokalitě Liptova byl výskyt vysoký s průměrnou infekcí až 79,6 % rostlin. Průměrný počet rostlin se symptomem verticiliového vadnutí se v roce 2016 pohyboval od 42,6 do 49,7 %. Nejméně infikované stonky měly odrůdy: Bonanza (42,6 %), ES Jason (43,3 %) a Alvaro KWS (43,6 %). Nejvyšší výskyty jsme naopak zjistili u odrůd Anisse, Admiter (48,6 %) a Hekip (49,7 %).

Nejnižší počet rostlin so symptomem fomové hniloby byl zjištěný u odrůd Bonanza (8,3 %), ES Jason (9,2 %) a Gordon KWS (10,0 %). Nejvyšší výskyt fomové hniloby jsme pozorovali u odrůd SY Cassidy, Bluestar (19,2 %), Regis (19,5 %) a Admiter (21,7 %).

Termíny polních dnů pořádaných ČZU Praha ve spolupráci se zemědělskými podniky a osivářskými společnostmi v sezóně 2016/17 najdete na http://svri.agrobiologie.cz/2017-polnidny.pdf nebo na http://www.agromanual.cz/cz/clanky/akce

Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Ing. Jan Vašák, CSc., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., Ing. Ladislav Černý, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Peter Bokor, Ph.D. Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre