Očekávané restrikce a jejich dopad na regulaci plevelů

11. 03. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 2982x

Dochází k postupnému omezování přípravků s horším ekotoxikologickým profilem, či nevyhovující současným požadavkům z pohledu osudu v prostředí. Jde především o triaziny, triazinony, substituované močoviny, acetamidy, nitrily, některé růstové herbicidy, ale i mnohé další látky.

Sortiment herbicidů v ČR i v celé EU dlouhodobě stagnuje, hovoříme-li o množství povolených účinných látek.

Dochází k postupnému omezování přípravků s horším ekotoxikologickým profilem, či nevyhovující současným požadavkům z pohledu osudu v prostředí. Jde především o triaziny, triazinony, substituované močoviny, acetamidy, nitrily, některé růstové herbicidy, ale i mnohé další látky. Řada herbicidů se již dnes nesmí používat v pásmech ochrany vodních zdrojů. U řady účinných látek byla snížena jejich dávka (terbuthylazin, metazachlor, nicosulfuron, atd.) nebo bylo jejich použití omezeno na jednu aplikaci v časovém horizontu několika let (nejčastěji 1× za 3 roky). Při aplikaci většiny herbicidů musí být dodržovány ochranné vzdálenosti od povrchových vodních ploch (zejména na svažitých pozemcích), ale také od sousedních pozemků, přičemž dodržování těchto omezení vede k šíření mnoha plevelů, zejména těch, kterým vyhovuje nižší intenzita zpracování půdy (vytrvalé plevele, sveřepy, heřmánky, atd.).

Evropská komise v současnosti zvažuje restrikce mnoha účinných látek herbicidů, přičemž dnes není schopen nikdo odhadnout, které látky, v jakém rozsahu a v jakém časovém horizontu budou zakázány, či bude omezeno jejich používání. Na druhou stranu vývoj nových účinných látek herbicidů je výrazně omezen. Přičemž se nedaří vyvíjet účinné látky s novým mechanizmem účinku. To vede k výraznému snižování diverzity používaných herbicidů a k problémům s tím spojeným:

• vývoji a šíření rezistentních populací plevelů,
• snižování diverzity plevelných společenstev,
• jednostrannému zatěžování životního prostředí.

Restrikce herbicidů v obilninách

V posledních letech výrazně vzrostl význam podzimního herbicidního ošetření, což bylo způsobeno příznivými vláhovými podmínkami v době, kdy se podzimní herbicidní ošetření obilnin provádí (za posledních 10 let nespadlo v říjnu méně než 60 % srážkového normálu), což ve většině případů zajistilo dostatečnou účinnost široce používaných širokospektrálních herbicidů (obr. 1). V letech 2017 a 2020 spadlo v říjnu naopak tak velké množství srážek, že se nepodařilo včas zaset všechny porosty pšenice a řada herbicidních zásahů musela být odložena na jaro.

Sortiment herbicidů v tomto segmentu byl a je velmi široký. Tato pozitivní situace na trhu s herbicidy však nemusí trvat dlouho, neboť lze v brzké době očekávat výrazné restrikce u většiny běžně používaných půdních herbicidů. Nemusí nutně dojít k naprostému zákazu používání všech dlouze reziduálních účinných látek, spíše bude omezováno jejich dávkování.

Velmi pravděpodobně se to dotkne herbicidů obsahující diflufenican (v současnosti nejrozšířenější herbicidní účinná látka v obilninách), pendimethalin, flufenacet atd. Je třeba se na tuto situaci připravit a vytvářet optimální podmínky pro aplikaci těchto herbicidů (minimalizace hrudovitosti a organických zbytků na povrchu půdy), aby byly účinné i při nižším dávkování. V nižších dávkách bude rovněž třeba precizněji dodržovat aplikační termín, neboť příliš časně provedené aplikace nebudou schopné zabraňovat vzcházení nových plevelů dostatečně dlouho, naopak ošetření plevelů ve vyšších růstových fázích nemusí být dostatečně účinné.

Kromě toho je třeba počítat také s úplným zákazem chlorsulfuronu, jehož velmi vysoká účinnost na výdrol řepky i v relativně nízkých dávkách bude mnoha pěstitelům chybět (obr. 2).

Všechny výše uvedené restrikce mohou v konečném důsledku způsobit postupný odklon od podzimního herbicidního ošetření, zejména v nižších (sušších) oblastech.

Restrikce herbicidů používaných na jeře budou pravděpodobně výrazně méně robustní. Je však třeba si uvědomit, že účinnost jarních herbicidních zásahů je rovněž velmi významně ovlivněna povětrnostními vlivy (teplotními a vláhovými poměry), přičemž v důsledku klimatické změny převažují v posledních letech spíše suché a velmi teplé dubny (za posledních 10 let byl pouze duben 2017 vláhově nadnormální), což v kombinaci s teplými zimami, během nichž mohou plevele pokračovat v růstu, klade velmi vysoké nároky na účinnost herbicidů používaných v obilninách na jaře, které tyto požadavky budou jen velmi těžko splňovat. Kromě toho je třeba počítat také s tím, že masivnější využívání herbicidů na jaře povede k většímu selekčnímu tlaku na plevelné populace, protože v tomto segmentu herbicidů jsou k dispozici fakticky pouze 3 mechanizmy působení (inhibitory ALS, ACCasy a růstové herbicidy). Lze tedy důvodně očekávat věší problémy s rezistentními populacemi plevelů (obr. 3), zejména u trávovitých plevelů (chundelka metlice, sveřep jalový, psárka polní), ale i mnoha plevelů dvouděložných (mák vlčí, heřmánkovec nevonný, ptačinec prostřední, atd.)

Obr. 1: Většina v současnosti registrovaných kombinovaných herbicidů určených k podzimnímu ošetření ozimých obilnin dokáže velmi dobře potlačit většinu běžně se vyskytujících plevelů bez nutnosti opravnách zásahů na jaře

Obr. 2: Vysoká účinnost herbicidu Glean 75 WG (chlorsulfuron) na výdrol řepky, kterou tento přípravek vykazuje i při relativně nízkém dávkování, bude mnoha pěstitelů chybět

Obr. 3: Kalamitní zaplevelení chundelkou metlicí rezistentní vůči inhibitorům ALS

Restrikce herbicidů v řepce

Ochrana proti plevelům v porostech řepky je dnes postavena především na půdních herbicidech, které se aplikují převážně preemergentně. Nejčastěji se používají acetamidové herbicidy (především metazachlor), které však často kontaminují povrchové i podpovrchové vody. Většina acetamidů (vyjma pethoxamidu) registrovaných v řepce se proto v současnosti nesmí používat v ochranných pásmech vodních zdrojů. V případě metazachloru lze navíc počítat s dalším snížením maximální aplikační dávky ze současných 750 na 500 g/ha. Úplná restrikce metazachloru by mohla vést k většímu zaplevelení řepky heřmánkovitými plevely (zejména pokud by byl současně restringován také clopyralid a aminopyralid) a rozrazily.

V ohrožení je také clomazone, který díky vysoké těkavosti může poškozovat sousední porosty či ekosystémy (obr. 4). V některých státech EU (např. SRN) jsou při ošetřování clomazonovými herbicidy vyžadovány poměrně velké izolační vzdálenosti od lidských sídel, což prakticky znemožňuje jejich širší použití. Otázka ochranných vzdáleností od lidských sídel je intenzivně diskutována také v ČR.

V případě, že by došlo k výše uvedeným restrikcím půdních herbicidů, bylo by třeba při regulaci plevelů v řepce více využívat růstové herbicidy (halauxifen, picloram, aminopyralid, clopyralid). Zejména herbicid Belkar (halauxifen + picloram) vykazuje velmi dobrou účinnost na řadu problematických plevelů, jako kakost maličký, zemědým lékařský a významným způsobem retarduje také úhorník mnohodílný, penízek rolní a violky (obr. 5). Tento růstový herbicid, působí uspokojivě i při horších teplotních i světelných podmínkách a je ho proto možné aplikovat i v druhé polovině září, kdy již ostatní růstové herbicidy nemusí vykazovat dostatečnou účinnost.

Další alternativou je pěstování Clearfield odrůd, které mohou být ošetřovány imidazolinony (v EU lze použít jen imazamox). Imazamox působí na poměrně široké spektrum plevelů včetně kakostovitých a brukvovitých druhů, na výdrol obilní předplodiny a výdrol konvenční řepky. V současnosti se však do této technologie prodává pouze herbicid Cleravis, který kromě imazamoxu obsahuje metazachlor a quinmerac. V případě restrikci metazachloru by musel být imazamox kombinován s jiným herbicidem. Není však vyloučené ani omezení dávkování imazamoxu.

Obr. 4: Clomazonové poškození citlivých rostlin přilehlého rostlinného společenstva (meze)

Obr. 5: Působení herbicidu Belkar (halauxifen + picloram) na plevele v porostu řepky

Restrikce herbicidů v kukuřici

Přestože, je do kukuřice registrováno velké množství herbicidů s různými účinnými látkami, lze v budoucnu očekávat výrazné restrikce, zejména půdních herbicidů, které se dnes používají preemergentně nebo časně postemergentně. Přestože nedávno došlo k omezení dávky terbuthylazinu (v současnosti maximálně 750 g/ha), nejsou vyloučeny další restrikce této účinné látky. V ohrožených je však mnoho dalších půdních herbicidů (většina acetamidů, isoxaflutole, aclonifen, atd.). I v případě, že nebudou tyto látky zcela zakázány, bude postupně docházet k omezování jejich dávkování, což výrazně zkrátí jejich reziduální působení, přičemž za sucha budou tyto herbicidy selhávat, k čemuž však velmi často dochází již při současném dávkování. Úplný zákaz používání terbuthylazinu, by navíc omezil možnost použití další herbicidů, které se dnes s terbuthylazinem používají ve směsích, také pro jeho rychlé kontaktní listové působení na dvouděložné plevele (obr. 6).

V brzké budoucnosti lze proto předpokládat větší využití herbicidů působících především přes listy plevelů. Jako alternativa k půdním herbicidům se nabízí sulfonylmočoviny, které se používají postemergentně, obvykle po vytvoření 4. listu kukuřice. Působí však poměrně pomalu a při jejich vyšším využití v osevním sledu může u některých plevelů dojít k vývoji rezistence. Výrazně rychlejší účinnosti, s minimálním rizikem vývoje rezistence, lze dosáhnout HPPD inhibitory (mesotrione, tembotrione, sulcotrione, topramezone), které jsou obvykle také mnohem selektivnější ke kukuřici, což se projeví zejména v případě, že je ošetření provedeno na stresovaný porost (nízké teploty, kroupy, intenzivní srážky před aplikací), na citlivý hybrid nebo při předávkování.

Určitou alternativou mohou být také Duo hybridy kukuřice, které jsou odolné vůči cycloxydimu a trávovité plevele mohou být z takových porostů odstraněny herbicidem Stratos Ultra.

Obr. 6: Herbicidy obsahující terbuthylazin se často používají také jako „urychlovače“ herbicidního působení sulfonylmočovin: 10 dní po aplikaci herbicidu Maister Power (nahoře) resp. TM kombinace Maister Power + Aspect Pro (dole)

Restrikce herbicidů do cukrové řepy

Ve velmi složité situaci se nacházejí pěstitele cukrové řepy. Kromě mnoha dalších problémů, kterým v posledních letech čelí, se musí vyrovnat s úplným zákazem používání desmediphamu. Nejistá je situace u phenmediphamu, jehož zákaz by v kontextu předchozích restrikcí (chloridazon) a zákazu desmediphamu znamenal nutnost naprosto přepracovat doposud zaběhnuté modely regulace plevelů, přičemž zvládnutí regulace některých plevelů by bylo za určitých povětrnostních podmínek prakticky nemožné.

Velké naděje pěstitelů cukrové řepy proto směřují k nové technologii Conviso Smart, která je založena na odrůdách cukrové řepy odolných vůči některým ALS inhibitorům. Herbicid Conviso One (foramsulfuron + thiencarbazone) je do Conviso Smart odrůd cukrovky registrován v dávce 1,0 l/ha, vhodnější je však jeho dělená aplikace (0,5 + 0,5 l/ha) nejlépe s adjuvantem Mero (obr. 7). V tomto systému použití jsme v našich pokusech zaznamenali nejvyšší účinnosti na všechny sledované plevele, přičemž plevele byly zároveň odstraněny z porostu včas, tedy dříve, než začaly cukrovce konkurovat. Hovoří se také o možném omezení dávkovaní herbicidu Conviso One (dávka 0,35 +0,35 l/ha). I v tomto sníženém dávkování lze očekávat dobrou účinnost na většinu plevelů, bude však třeba precisněji dodržovat aplikační termíny (zejména ten první) a používat olejový adjuvant.

Obr. 7: Působení dělené aplikace herbicidu Conviso One (0,5 + 0,5 l/ha) na plevele a plevelnou řepu ve Smart odrůdě cukrové řepy

Restrikce herbicidů do brambor

Většina půdních herbicidů používaných v bramborách je v ohrožení. Po nedávném zákazu linuronu bude pravděpodobně následovat metribuzin. Nejistá je také budoucnost flurochloridonu, aclonifenu, prosulfocarbu a clomazone, u nichž dojde pravděpodobně k redukci dávkování, případně změně formulace. V ochranných pásmech vodních zdrojů je nedostatek účinných herbicidů do brambor patrný již v současnosti. Přestože brambory jsou poměrně odolné vůči mnoha dalším herbicidům, kterými by bylo možné restringované bramborové herbicidy nahradit, otázkou zůstává, zda o to budou mít agrochemické společnosti vůbec zájem při dnešních plochách brambor v ČR a nejistých vyhlídkách ohledně udržitelnosti reziduálních herbicidů v EU.

Kromě předpokládaných restrikcí preemergentních herbicidů je pro bramboráře velmi bolestivý také zákaz desikantů obsahující účinné látky diquat a glufosinate, které se jen velmi obtížně nahrazují.

Důsledky restrikce glyphosate

Kromě výše uvedených restrikcí selektivních herbicidů, je třeba se pomalu připravovat také na výraznější omezení používání glyphosate, možná i na jeho úplný zákaz v EU. Společenský tlak na restrikci této účinné látky je enormní až hysterický. Nastalé situace se marketingově snaží využít řada mlékáren, které po svých dodavatelích chtějí garanci, že v jejich podnicích se glyphosate nepoužívá (glyphosate free mléko). Je pravdou, že nízké ceny glyphosátových herbicidů vedly k jejich nadužívání, zejména při předsklizňových aplikacích. Jeho úplná restrikce by však způsobila pěstitelům řadu problémů, zejména při regulaci trávovitých plevelů, výdrolu obilnin a řepky.

Především díky glyphosate se v uplynulých dvaceti letech podařilo velmi výrazně snížit zaplevelení a škody způsobované pýrem plazivým. Při dlouhodobé absenci používání glyphosate lze důvodně očekávat nárůst problémů s pýrem, protože listové graminicidy používané proti pýru v širokolistých plodinách, či sulfonylmočovinové herbicidy používané v kukuřici a obilninách nevykazují na pýr dlouhodobou účinnost (vyšší regenerace), jsou výrazně dražší a často také méně selektivní.

Velmi obtížně nahraditelné budou glyphosatové herbicidy také při regulaci sveřepů, kde se využívají k ošetření vzešlých plevelů po podmítce. Ošetření podmítnutého strniště glyphosatem dokáže velmi významně snížit zaplevelení sveřepem v následně vyseté ozimé obilnině, a to až o 90 %, přičemž významný je také antirezistentní dopad takovéhoto ošetření. Jakékoliv minimalizační způsob zpracování půdy nedokáže sveřepy vzešlé na strništi zcela eliminovat (velká část jich následně regeneruje - obr. 8). Jedinou adekvátní náhradou je hluboká orba, která je však výrazně nákladnější a nekompatibilní s půdoochrannými systémy zpracování půdy.

Obr. 8: Regenerující sveřep jalový v porostu ozimé pšenice po nevhodné předseťové přípravě a absenci orby, resp. glyphosátového ošetření

Návrat k plečkování

Bez ohledu na probíhající restrikce účinných látek herbicidů se plečkování uplatňuje při pěstování širokořádkových plodin čím dál více. Kromě regulačního působení na plevele, porušuje půdní škraloup, který vzniká na slévavých (nestrukturních) půdách, omezuje výpar vody, ale působí také jako významné antirezistentní opatření. V případě, že dojde k výraznému zúžení spektra herbicidů registrovaných do okopanin, lze očekávat zvýšený zájem pěstitelů o tento mechanický způsob regulace plevelů. Dřívější obavy z porušení reziduálního působení půdních herbicidů nejsou na místě, naopak pokud je plečkování provedeno kvalitně, dojde k podpoře růstu plodiny, která dříve uzavře porost a svým konkurenčním působením zamezí uplatnění nově vzcházejícím plevelům (platí pro vyrovnané, nemezerovité porosty).

Uplatňování některých dalších nechemických způsobů regulace plevelů (např. pravidelná hluboká orba) je však omezováno různými předpisy a nařízeními (především protierozními), což bude výše uvedené problémy ještě více prohlubovat.

foto: M. Jursík