Podzimní odplevelení ozimých obilnin je základ

25. 08. 2005 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Plevele Zobrazeno 10935x

Jedním z nejdůležitějších zásahů při pěstování obilnin je regulace plevelů. Ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě opomenout. Další nutností je regulace zásoby semen plevelů v půdě a opakované opomenutí nebo špatné provedení může přinést velké problémy.

Jedním z nejdůležitějších zásahů při pěstování obilnin je regulace plevelů. Ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě opomenout. Další nutností je regulace zásoby semen plevelů v půdě a opakované opomenutí nebo špatné provedení může přinést velké problémy. Toto hledisko je ještě důležitější u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzcházejí, což stupňuje nároky na preciznost provedení ochrany. Při výběru vhodného ošetření proti plevelům je třeba se řídit zkušeností se zaplevelením v předchozích letech a uvažovat i nad možnostmi technologického zvládnutí zvolené možnosti aplikace.
V ozimých obilninách se vyskytuje mnoho plevelů, které škodí až v jarním období a nebo v době sklizně. Možnost provedení časné jarní aplikace, kdy jsou plevele ještě dostatečně citlivé k herbicidům, bývá často velmi zkráceno nepříznivým vývojem počasí. Navíc v době, kdy plevele začínají intenzivně růst, se nemůže technika po poli pohybovat. Podzimní ošetření by mělo být základem ochrany a jarní ošetření by měla následovat pouze na defektních plochách, případně na pozdě založených porostech. Naopak při zakládání porostů na konci srpna nebo počátku září je třeba věnovat pozornost dodatečně vzcházejícím plevelů a v případě nutnosti ještě jednou zasáhnout před zimou. V tomto případě bývají nejčastěji pozorovány další vlny vzcházení svízele přítuly (Galium aparine), který je jedním z nejobávanějších plevelů.
Na některých pozemcích nastávají často značné problémy s chundelkou metlicí (Apera spica-venti). Tento zpočátku velmi nevýrazný plevel se začíná v porostech výrazněji projevovat až v pozdně jarním období, ale v této době je již jeho zasažení velmi nákladné, proto je třeba se při výběru ošetření řídit znalostí jejich dřívějšího výskytu na pozemku a nebo důkladně prohlédnout porosty v podzimním období.
Mezi nejrozšířenější dvouděložné plevele v ozimých obilninách patří heřmánky (Matricaria spp.), hluchavky (Lamium spp.), penízek rolní (Thlaspi arvense), žabinec obecný (Stellaria media), rozrazily (Veronica spp.) a svízel přítula (Galium aparine). Často může také docházet k lokálnímu zaplevelení pcháčem osetem (Cirsium arvense), kterému nejsou kulturní plodiny schopny konkurovat. V obilninách lze tyto plevele velmi dobře regulovat a je na výběr velké množství přípravků, které lze optimálně volit podle konkrétních podmínek. V obilninách je velmi efektivní i regulace vytrvalých dvouděložných plevelů, které v ostatních pěstovaných plodinách mohou způsobovat neřešitelné problémy.
Pro ošetření plevelů jsou na výběr tři typy ošetření. Provedení preemergentních a časně postemergentních ošetření je vázáno především na vývojovou fázi plevelů, kdy nesmějí v době aplikace přesáhnout fázi děložních listů. Při provedení postemergentní aplikace je výběr vhodné fáze poněkud širší. Většinou pokud při aplikaci půdních herbicidů nastane problém s rychlým vývojem plevelů, je třeba přemýšlet na volbou tankmixu, který problémové plevele zasáhne.
První a velmi rozšířenou možností ošetření, kterou lze v porostech obilnin provést je preemergentní aplikace. Pro toto ošetření je třeba především provést rovnoměrné zapravení osiva do hloubky minimálně 1 cm. Povrch půdy musí být dobře připraven bez hrud, které by poskytly úkryt plevelům a po jejich rozpadu by nerušeně vzcházely. Dalším rizikem použití jsou jílovité nebo humózní půdy, kde dojde k nadměrné sorpci účinné látky a snížení jejich příjmu rostlinami. Výběr herbicidů pro toto ošetření je velmi široký a na základě požadované účinnosti si lze vybrat herbicid do každých podmínek. Pro optimální působení těchto herbicidů je také důležitý dostatek vláhy, který zajistí rozvedení v půdě a příjem pleveli. Nejlevnější variantou je použití některého z trifluralinů. Při preemergentní aplikaci však mají pouze omezené působení a jejich hlavní použití je třeba směřovat na půdy s výskytem chundelky metlice. Další oblíbenou možností, a po letech používání by se dalo říci i tradiční, je použití herbicidů Glean/Logran. Zvolení těchto herbicidů má velkou výhodu v možnosti posunutí termínu ošetření do pozdějšího období a tím menší závislost na načasování zásahu. Výběr sulfonylmočovin je však velmi široký a podrobněji se s nimi můžete seznámit v následujících tabulkách. Jejich používání však došlo k výraznému rozšíření violek (Viola spp.) na českých polích a na jejich regulaci lze použít herbicidy na bázi pendimethalinu Maraton/Stomp nebo Cougar SC (diflufenican + isoproturon). Šíři působení herbicidu Stomp 400 SC lze upravit vhodně působícím dalším přípravkem.
Pro časně postemergentní ošetření je vhodné použít přípravky s účinnou látkou pendimethalin Stomp 400 SC a Maraton tak, jak bylo popsáno u preemergentní aplikace. Podobně lze také použít přípravek Cougar, který je vhodný pro aplikaci ve všech fázích po zasetí obilniny. Toto ošetření patří k jednomu z nejúčinnějších ošetření proti violkám a rozrazilům, které jsou jinak velice obtížně zasažitelné. Při časně postemergentní aplikaci by plevelné rostliny měly být ve fázi děložních listů nebo nejvýše v základu prvých pravých listů. Pro dobrou účinnost je také potřebná dostatečná půdní vlhkost, protože přípravky jsou převážně přijímány kořeny a jen částečně listy. Optimální půdní vlhkost umožňuje také dlouhodobé reziduální působení přípravků, které může působit až 6 měsíců a zajišťuje čistotu porostu i při vzcházení plevelů v průběhu mírné zimy a na jaře. Pro postemergentní ošetření lze vybírat z velkého množství účinných látek. Termín aplikace přípravků je nutné přizpůsobit vývojové fázi plevelů. Při aplikaci chlorotoluronu a isoproturonu proti chundelce je třeba upravit dávkování podle aktuální růstové fáze. Ošetření proti chundelce by však mělo být provedeno do fáze 3 listů, kdy je chundelka nejcitlivější. Později by mělo být aplikováno na horní hranici doporučeného dávkování přípravku. Při aplikaci sulfonylmočovin za teplého a slunečného počasí může docházet k fytotoxické reakci obilnin. Při použití některého z kontaktních herbicidů na podzim hrozí riziko, že dojde k dodatečnému zaplevelení pozemku postupně vzcházejícími pleveli. Případně by se měly aplikovat v tankmixu s reziduálně působícími herbicidy, které zajistí dlouhodobý účinek. Hlavním použitím by proto mělo být jarní období, kdy cílená aplikace potlačí plevele a obilnina je dále schopna sama regulovat zaplevelení.

Nejčastější chyby při regulaci plevelů:
• porost se ošetřuje pozdě a plodina je již nenávratně poškozena.
• ošetření na přerostlé plevele, na které již nedostatečně působí zvolené herbicidy.
• dochází k potlačení jen části plevelného spektra, ostatní jsou nezasaženy a nebo jen částečně a v dalších letech se přemnožují. To je zvláště nebezpečné, pokud se dlouhodobě používají stejné přípravky.
• je nedostatečně vedena evidence plevelů na jednotlivých pozemcích, nebo není dostatečně využívána při volbě přípravků.
• nedostatečná kontrola na celém pozemku, proto může dojít k lokálnímu přemnožení některých plevelů.
• nedostatečná regulace zaplevelení hlavně vytrvalými pleveli v rámci celého osevního postupu.
• nevyužívání regulace vytrvalých plevelů v meziporostním období, kdy jsou nejlépe hubitelné.