Chemap Agro s.r.o.

Důsledky setí insekticidně nemořeného osiva ozimé řepky

29. 07. 2016 Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 1235x

Po více než 10 letech používání rozhodla Evropská komise, že od 1. 12. 2013 bude zakázáno po dobu 2 let používání neonikotinoidních mořidel s účinnou látkou klothianidin, imidakloprid a thiamethoxam u některých plodin, protože je považuje za nebezpečné pro včely. Zákaz se vztahuje také na řepku ozimou, která se tak stala jedinou ozimou plodinou postiženou tímto opatřením.

Agronutrition

Očekávalo se, že toto opatření může způsobit problémy při ochraně vzcházející řepky proti některým škůdcům v podzimním období. Tento zákaz byl prodloužen do prosince 2016, ale obecně se předpokládá, že bude trvat i nadále. Dokonce je možné, že bude rozšířen i na další plodiny, nebo budou nějakým způsobem omezeny i foliární aplikace thiaklopridu či acetamipridu. To jsou však stále jen úvahy.

Škůdci řepky

V letech 1992–2002, před zavedením insekticidního moření, poškozovali drobní dřepčíci rodu Phyllotreta vzcházející porosty takovým způsobem, že to vedlo k jejich zaorání. V tomto období byl popsán i historicky největší výskyt hálek na kořenech způsobených larvami krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma). Napadení rostlin bylo téměř 90% a na jedné rostlině bylo zjištěno až 10 velkých hálek. Významnější škody na výnosech však hálky nezpůsobovaly. V roce 2002 byly brzy na jaře zjištěny i významnější škody způsobené larvami dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala) zejména ve středních Čechách a na Vysočině. Dospělci kladli vajíčka v porostech od poloviny září nebo i později, škody způsobené larvami se však projevily až brzy na jaře. Postupně se objevovali v podzimním období i další škůdci - pilatka řepková (Athalia rosae), osenice polní (Agrotis segetum) a květilka zelná (Delia radicum).

Zákaz insekticidního moření

Zákaz používání uvedených účinných látek k moření osiva způsobil od podzimu 2014 radikální úbytek plochy řepky oseté namořeným osivem v České republice. Porovnání s předcházejícím rokem 2013 je uvedeno v tabulce.

Zástupci České republiky při jednání v komisi Evropské unie tento zákaz nepodpořili a snažili se ještě v uplynulém i letošním roce zatím bezúspěšně tento zákaz zrušit nebo získat časově omezenou výjimku.

V České republice existují vědecky podložené výsledky i praktické zkušenosti, že moření působí maximálně 5–6 týdnů po zasetí na rostliny, které mají maximálně 2–3 páry pravých listů. Mezi setím a květem ozimé řepky uběhne 240–280 dní a rozvětvené rostliny dosáhnou výšky 160–210 cm. Představa, že by neonikotinoidy mohly po tak dlouhé době a po tak velkém zředění v rostoucích rostlinách ohrozit včely, je poněkud odvážná.

Evropská komise argumentovala především nálezem otrávených včel navštěvujících kvetoucí porosty řepky ve Francii a Německu dnes zakázanými látkami. U všech pozitivních vzorků bylo zjištěno, že se tyto látky dostaly do květů řepky úletem prachu z namořeného osiva kukuřice při setí na okolních polích. Tuto skutečnost však patrně Evropská komise vůbec nevzala v úvahu.

Zákaz neonikotinoidních mořidel byl sice přijat kvůli ochraně včel a dalších necílových organizmů, ale paradoxně situaci výrazně zhoršil. Pěstitelé si již před setím neošetřeného osiva uvědomili riziko výskytu škůdců a byli připraveni opakovaně ošetřovat porosty vzcházející řepky povolenými organofosfáty, neonikotinoidy a pyretroidy. Preventivně se ošetřoval dokonce i výdrol řepky, aby škůdci nemigrovali na vzcházející porosty. V období, kdy se v České republice přijetím legislativních opatření prosazuje uplatňování pravidel integrované ochrany rostlin při pěstování polních plodin, byla spotřeba insekticidů v podzimním období výrazně vyšší než v minulosti.

Při moření osiva řepky bylo na výsev jednoho hektaru (4 kg osiva) použito 80 ml přípravku Chinook 200 FS, které obsahovalo 8 ml dnes zakázaného neonikotinoidu imidaclopridu. Při foliární aplikaci proti škůdcům bylo na hektar letos aplikováno až 300 ml organofosfátu a 50 ml pyretroidů ve 3 opakovaných aplikacích.

Zákaz moření osiva ozimé řepky a následná pesticidní ošetření způsobily patrně velké škody také na necílových organizmech a poškodily biodiverzitu (rozmanitost druhů), z které se bude naše zemědělská krajina vzpamatovávat delší dobu. Účinek insekticidního moření osiva na škůdce byl přitom výrazně lepší než foliární aplikace.

Tab.: Plocha řepky s insekticidně mořeným osivem

Ročník

Plocha řepky založená insekticidně

Celkem
(ha)

Podíl mořených osiv
(%)

mořeným osivem (ha)

nemořeným osivem (ha)

2013/14

350 000

39 000

389 000

90,0

2014/15

50 000

320 000

370 000

13,5

Vliv zákazu insekticidního moření

Objektivně posoudit vliv zákazu moření na výskyt škůdců řepky v podzimním v letech 2014 a 2015 je obtížné, protože oba ročníky byly vzhledem k průběhu počasí zcela mimořádné.

V roce 2014 bylo od začátku setí řepky mimořádně deštivo. Vlhké počasí brzdilo rozvoj kořenového systému, který v trvale podmáčené půdě trpěl nedostatkem vzduchu. Současně vysoké výnosy předplodin způsobily problémy s velkým množstvím posklizňových zbytků, které se mnohdy nepodařilo zapravit optimálně do půdy. Podzim 2015 byl zcela odlišný. V České republice bylo počasí celé léto i podzim mimořádně suché a horké. Pouze v polovině srpna - v období setí řepky - přišla krátké deštivé období. Plochy řepky zaseté před deštěm vzcházely rychle, později zaseté řepky však trpěly až do září výrazným suchem.

V obou ročnících bylo však velmi dlouhé vegetační období. Od konce října až do Vánoc se vláhové podmínky upravily a řepka v téměř ideálních teplotních podmínkách výrazně zesílila a převážná část porostů byla před zimou v dobrém stavu.

Obě zimy 2013/14 a 2014/15 byly také jedny z nejteplejších v ČR po dobu sledování počasí. V obou ročnících bylo tak dosaženo výborných sklizňových výsledků - v roce 2014 historicky nejvyšší průměrný výnos 3,95 t/ha a v roce 1015 3,45 t/ha.

Z hlediska výskytu škodlivých organizmů v podzimním období a zejména ochrany proti nim je však situace vážná.

Dřepčík olejkový

Největší škody způsobili na podzim 2014 v řepce dospělci a později i larvy dřepčíka olejkového. K neobvykle velkému nárůstu jeho početnosti přispěla především mimořádně teplá zima 2013/14. Larvy přezimující v řapících listů přežily zimu ve velkém počtu, protože listy vůbec neodumřely a řepka rostla celou zimu. Nadměrné množství dospělců tohoto druhu dřepčíka se projevovalo celou vegetaci, viditelné bylo zejména při sklizni. Vyplašení brouci z porostů se shromažďovali v neuvěřitelném množství na sklízecí technice. Od poloviny září 2014 nalétli dospělci dřepčíka olejkového do porostů řepky v takovém množství, že rostliny byly silně poškozeny jejich žírem.

Došlo historicky k největšímu poškození řepky dospělci tohoto škůdce na území České republiky. Opakovaná intenzivní chemická ochrana sice snížila výskyt dospělců v porostech, ale nezabránila samičkám klást vajíčka. Každá samička nepozorovaně nakladla vajíčka od poloviny října do začátku prosince jednotlivě nebo ve snůškách po 2–8 na povrch půdy nebo do trhlinek v zemi vždy v těsné blízkosti rostlin řepky. Snůška pokračovala i v únoru a v březnu. Celkem samičky mohou naklást i 100–130 vajíček. Část larev se vylíhla ještě na podzim a larvy se hned zavrtávaly do řapíků nebo do srdéčkových listů. Během teplých zimních měsíců pokračoval žír do kořenového krčku a báze lodyhy. Přezimovala tedy všechny vývojová stadia - dospělci, larvy i vajíčka. Velké škody způsobily larvy, protože rostliny s poškozenými srdéčky byly napadeny houbovými chorobami, listy žloutnou, vadnou a zahnívají. V jarním období pokračoval žír přezimujících larev do prodlužující lodyhy řepky, které se snadno lámou.

Účinnou ochranou je ošetření proti dospělcům opakovaným insekticidním postřikem. Registrované jsou pyretroidní účinné látky: deltamethrin, lambda-cyhalothrin nebo gamma-cyhalothrin. V tomto není vhodné aplikovat neonikotinoidy, protože byla prokázána proti nim vysoká rezistence. Aplikace musí být provedena před kladením vajíček. Účinek této ochrany na vajíčka či larvy v pletivech rostlin je již malý. V těchto případech lépe působí organofosfát chlorpyrifos nebo neonikotinoid thiakloprid, které jsou však registrovány na podzim jen proti jiným škůdcům řepky. Tento způsob ochrany by měl být pouze nouzový v případě, že není dostatečně účinné ošetření proti dospělcům.

Dospělec dřepčíka olejkového
Obr 1: Dospělec dřepčíka olejkového

Poškození vzcházejících rostlin dospělci dřepčíka olejkového na podzim 2014
Obr 2: Poškození vzcházejících rostlin dospělci dřepčíka olejkového na podzim 2014

Rostliny poškozené larvami dřepčíka olejkového na podzim 2014
Obr 3: Rostliny poškozené larvami dřepčíka olejkového na podzim 2014

Škůdci bez účinné ochrany

Na podzim 2015 došlo k silnému poškození kořenového systému larvami květilky zelné. Proti tomuto škůdci není v současnosti registrován žádný insekticid a není známa ani jiná účinná ochrana. Vlivem sucha však nebyl kůlový kořen infikován houbovými chorobami a srážky v listopadu a prosinci umožnili za teplého počasí regeneraci kořínků. Příznivou shodou okolností tak došlo k úbytku rostlin nepřesahující 10 %.

Účinná ochrana není zajištěna ani proti dalším škůdcům.

V obou ročnících silně poškozovali kořenový systém řepky drátovci - larvy kovaříků.

Po mnoha letech jsme nacházeli větší množství hálek způsobených larvami krytonosce zelného. Situace není zatím dramatická, ale v blízkému budoucnu by se výskyt mohl přiblížit situaci ze začátku století.

Nebezpečí hrozí také od mšice broskvoňovémšice zelné, které přenášejí v řepce viry mozaiky vodnice (TuMV) a západní žloutenky řepy (BWYV). Tyto viry sice vyvolaly významnější poškození řepky v České republice pouze v roce 2010, ale v současnosti máme jen omezenou možnost ochrany pyretroidy proti přenašečům. V případě kalamitního výskytu by tato ochrana byla rozhodně nedostatečná.

Velké problémy by způsobilo i větší rozšíření drobných dřepčíků rodu Phyllotreta. Zatím byl jejich výskyt jen slabý, ale zejména u vzcházejících rostlinek nemáme k dispozici žádnou účinnou ochranu.

Žír dospělců dřepčíka rodu Phyllotreta
Obr 4: Žír dospělců dřepčíka rodu Phyllotreta

Hálka krytonosce zelného
Obr 5: Hálka krytonosce zelného

Housenka osenice polní
Obr 6: Housenka osenice polní

Housenice pilatky řepkové
Obr 7: Housenice pilatky řepkové

Dospělec květilky zelné
Obr 8: Dospělec květilky zelné

Závěr

V současné době to vypadá, že i v příštích letech se budeme muset obejít bez neonikotinoidy mořeného osiva. Výskyt škodlivých organizmů bude tak pravděpodobně stoupat.

Dočasným náhradním řešením by bylo mořit osivo nezakázanými látkami. V praxi se zkouší např. thiakloprid, ale účinnost není tak vysoká jako u zakázaných látek. Další možností by byla aplikace granulovaných insekticidů do řádků speciálními aplikátory při setí. U řepky seté do úzkých řádků však účinné dávky překračují dosud povolené limity množství účinné látky aplikované na hektar.

Situace tedy zatím nemá žádné uspokojivé řešení a mohla by se stát výzvou k zavedení úplně nové a necílovým organizmům bezpečné látky v následujících letech. Vzhledem k přísným pravidlům pro registraci pesticidů v Evropě a sníženým prostředkům na jejich vývoj chemickými firmami ve prospěch rozvoje v Evropě zakázaných GMO plodin, to bude hodně těžké.

Důsledky setí insekticidně nemořeného osiva ozimé řepky

Dospělec dřepčíka olejkového
Poškození vzcházejících rostlin dospělci dřepčíka olejkového na podzim 2014
Rostliny poškozené larvami dřepčíka olejkového na podzim 2014
Žír dospělců dřepčíka rodu Phyllotreta
Hálka krytonosce zelného
Housenka osenice polní
Housenice pilatky řepkové
Dospělec květilky zelné

Související články

Škůdci řepy a jejich regulace

25. 05. 2017 Ing. Pavel Tóth, Ph.D., Mgr. Petr Daňa, Jiří Rošlapil, Olga Machalová; Zemědělská zkušební stanice Kujavy, s. r. o. Škůdci Zobrazeno 174x

Problémy s rezistencí u škůdců řepky

18. 05. 2017 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 271x

Vliv žíru a početnosti krytonosce kořenového na poškození máku setého v nejranějších fázích jeho vývoje

16. 05. 2017 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Pavel Kolařík; Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Škůdci Zobrazeno 244x

Nové možnosti řešení ochrany vzcházejících porostů víceletých pícnin před listopasi

14. 05. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 218x

Prognóza jarních výskytů mšic

08. 05. 2017 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav Opava Škůdci Zobrazeno 202x

Další články v kategorii Škůdci

DuPont CZ s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

detail