Ochrana vzcházející řepky v letošním roce

30. 07. 2014 Ing. Jan Kazda, CSc., Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc. Škůdci Zobrazeno 8559x

Během řady posledních let jsme si zvykli na kvalitní moření osiva řepky ozimé jako na naprostou samozřejmost. Dle odhadu SPZO (na základě konzultací s 15 osivářskými společnostmi působícími v ČR) bylo v sezoně 2013/14 z cca 400 tis. ha řepky ozimé pouze asi 6 tis. ha založeno nemořeným certifikovaným osivem (tj. 1,5 % ploch).

Souvisí to s tendencí neustále snižovat výsevky této plodiny. Vždyť to není tak dávno, kdy se v provozních podmínkách běžně selo 5–6 kg osiva/ha, a kdy se i v registračních pokusech ÚKZÚZ používaly výsevky 1 mil. semen/ha. Současných v průměru cca 2,5–3 kg/ha resp. 40–50 semen/m² je z tohoto pohledu ohromnou změnou, způsobenou zejména moderním pojetím agrotechniky a masivním přechodem z liniových na hybridní odrůdy.

Podobně jako u jiných plodin setých na „konečnou vzdálenost“ - řepa, kukuřice nebo slunečnice - je však i u řepky podmínkou snížených výsevků spolehlivá ochrana semen a vzcházejících rostlinek proti škodlivým organizmům.

Insekticidní moření - ochrana před škůdci

Insekticidní složka dříve používaných mořidel v podobě účinné látky clothianidin, imidacloprid a thiametoxam ze skupiny neonikotinoidů takovou ochranu proti živočišným škůdcům zaručovala.

Zejména způsobila významné snížení poškození klíčících a vzcházejících rostlin dřepčíky rodu Phyllotreta. V červenci a srpnu se líhnou brouci, kteří do podzimu perforují listy brukvovité zeleniny a později ozimé řepky. V období před mořením osiva se dřepčíci objevovali ve vzcházejících porostech ve velkém množství, porosty silně poškozovali a toto poškození někdy vedlo až k zaorávání porostů. Škodlivost významně podporuje delší období suchého a horkého počasí. Foliární ochrana postřiky bývá málo účinná, zejména v období klíčení, kdy brouci poškozují rostliny často ještě pod zemí.

Insekticidní moření bylo jedinou alespoň částečně úspěšnou ochranou proti larvičkám květilky zelné (Delia radicum). Samičky kladou vajíčka ke kořenům rostlin. Larvy pronikají z půdy ke kořínkům rostlin, které zpočátku povrchově ožírají. Později způsobují zánik hlavního kořene. Poškozené rostliny mají jsou listy modrofialové a jsou zakrnělé, špatně přezimují. Larvy se kuklí v půdě. V našich podmínkách bylo dosud poškozováno maximálně 10 % rostlin v podzimním období. Hospodářsky významné škody to však nezpůsobovalo.       Insekticidní moření silně omezilo i výskyt krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma). Dospělci jsou v porostu nenápadní, aktivují patrně především v noci. Krytonosec zelný má v našich podmínkách pouze jednu generaci do roka, ale v přírodě se vyskytuje ve dvou na sobě nezávislých vývojových cyklech. Na ozimé řepce má význam pouze „podzimní kmen“, kdy larvy přezimují v hálkách na ozimé řepce nebo brukvovitých ozimých plevelech. Brouci se líhnou v červnu a po období letního klidu od druhé poloviny srpna se objevují hlavně v porostech vzcházející ozimé řepky, kde samičky kladou vajíčka a larvičky již do zimy vytvářejí na kořenovém krčku a silných kořenech hálky. Dospělci před zimou hynou. Přestože hálky na kořenech nezpůsobovaly významnější oslabení rostlin, je důležité zamezit poškození kořenů, zejména kvůli menší odolnosti rostlin vůči mrazům.

Insekticidní moření chránilo nejcitlivější vzcházející rostliny i proti dalším škůdcům, kteří se mohou vyskytovat během celého podzimu – dospělci dřepčíka olejkového, housenky můr nebo housenice pilatky řepkové. Proti těmto škůdcům se podobně jako proti osenicím stejně musí používat v případě většího výskytu foliární aplikace.

Je nutno však upozornit na mšici broskvoňovou a mšici zelnou. Tyto mšice sice nezpůsobují přímé škody sáním, ale mohou přenášet nebezpečné viry mozaiky vodnice (TuMV) a viru západní žloutenky řepy (BWYV). Příznaky se objeví sice až v jarním období, ale přenos virů probíhá již na podzim. Čím dříve se viry na rostliny přenesou, tím jsou příznaky intenzivnější a hospodářské škody vyšší. Právě insekticidní moření bylo účinnou ochranou proti malému množství sajících mšic, kterou si pěstitelé ani neuvědomovali.

Dalším dosud naprosto přehlíženým škůdcem je vrtalka zelná (Phytomyza rufipes). Tento dvoukřídlý hmyz je znám především jako škůdce brukvovité zeleniny, zejména květáku. Dospělci od jara létají v porostech brukvovitých rostlin a kladou vajíčka zejména do řapíků listů. V jedné rostlině může být až 20 larev. Larvy se často prokousají až do srdéček rostlin. Srdéčka zahnívají a rostlinky někdy hynou nebo zastavují růst. U řepky byl pozorován spíše druhý méně škodlivý způsob poškození - minování v listových čepelích. Při slabším napadení prokousávají larvy zřetelnou chodbičku (chodbičková mina), ale při větším napadení chodbičky splývají a vzniká mnohem škodlivější plošné napadení. Část chodbiček vždy probíhá v listových žebrech. Larvy se kuklí v půdě, někdy i přímo v poškozených listech.

Vývoj vrtalky zelné je velmi rychlý. Za příhodných podmínek trvá stadium kukly jen 8 dní. Vrtalka zelná má 3–4 generace. Jednotlivé generace se však v přírodě překrývají, dospělci jsou tedy k nalezení v porostech během celého vegetačního období prakticky nepřetržitě. V ozimé řepce škodí 3. nebo i 4. generace tohoto škůdce. U mořeného osiva jsou tedy chráněny nejcitlivější malé rostlinky. Na větších listech po odeznění účinku mořidel již nejsou poškození příliš nebezpečná.

Poškození rostlin dřepčíky rodu Phyllotreta

Dřepčík rodu Phyllotreta

Housenka osenice

Důsledky zákazu používání některých účinných látek

Od 1. prosince 2013 je však v Evropské unii prozatím na dva roky vyloučeno používání účinných látek ze skupiny neonikotinoidů, protože panují obavy, že způsobují úhyn včel. Ponecháme-li stranou diskuze o tom, zda moření obecně urychluje či zpomaluje klíčení a vzcházení řepky, shodneme se nejspíše na tom, že moření je z hlediska fytopatologického opatřením užitečným a přínosným.

Vyloučení mořidel na bázi neonikotinoidů znamená nejen nucenou absenci osvědčených látek s insekticidní účinností, ale také fungicidů, jež s úhyny včel nikdo primárně nespojuje - viz tabulka.

Mořidla pro letošní výsev

Výsledkem je situace, kdy sice letos pěstitelé řepky opět budou moci nakoupit mořená osiva řepky, ovšem v drtivé většině případů se bude jednat pouze o moření fungicidní: DMM - dimethomorph; M-Sunagreen - kys. 2-aminobenzoová a 2-hydroxybenzoová; Royal Flo - thiram; TMTD - thiram, tetramethylthiuram disulfide; Vitavax - carboxin, thiram.

Pouze osivo několika odrůd z celkem asi 100 nabízených k prodeji bude ošetřeno insekticidně: Mesurol 500 FS - methiocarb, přičemž účinnost Mesurolu objektivně nedosahuje účinnosti výše zmiňovaných neonikotinoidů.

Dospělec dřepčíka olejkového

Mšice broskvoňová

Mšice zelná

Foliární aplikace insekticidů

Co to bude znamenat? Nutnost častěji a pečlivěji kontrolovat vzcházející porosty řepky a případné problémy - pokud je zaznamenáme včas - řešit foliární aplikací příslušných insekticidů.

Mezi registrovanými přípravky převládají pyretroidy - deltametrin, lambda- cyhalothrin, beta-cyfluthrin, alfa-cypermethrin nebo gamma-cyhalothrin. Tyto přípravky jsou sice účinné proti dřepčíkům, dospělcům krytonosce zelného, mšicím, housenkám můr (mimo posledních instarů housenek osenic) a housenicím pilatek. Problémem však může být krátká doba účinku a nutnost opakování postřiků. Rovněž může být problémem správné načasování aplikace, protože první výskyt citlivých stadií škůdců mohou snadno uniknout pozornosti.

Vyřešená je pouze ochrana proti housenkám osenic, kdy je registrována známá kombinace chlorpyrifosu a cypermethrinu. Aplikace tohoto postřiku v případě výskytu osenic, však bude účinná i proti všem uvedeným škůdcům.

Nevyřešená je však ochrana proto květilce zelné a vrtalce zelné. Výskyt dospělců v porostech řepky je prakticky nepřetržitý, a tak dlouhá účinná insekticidní clona není v praxi na poli proveditelná.

Letos na podzim nebude situace patrně ještě příliš vážná, protože populace škůdců jsou z minulosti oslabené. V budoucnosti však může být výskyt škůdců lokálně silný, podobně jako byl před obdobím běžného moření osiva - do roku 2002.

Jedno je však jisté. Opakované foliární aplikace insekticidů budou méně spolehlivé a zatíží životní prostředí mnohem více než setí mořeného osiva.

V závěru musím ještě upozornit na ochranu proti škodlivým druhům plžů. Proti nim žádné moření nebylo a není účinné a při letošním osevu patrně způsobí plži významnější škody než popsané druhy hmyzích škůdců.

Kořen poškozený larvou květilky

Housenice pilatky řepkové

Poškození larvami vrtalky zelné