Sklizeň lnu bez desikantů

19. 09. 2022 Ing. Prokop Šmirous, CSc. a kol. Sklizeň Zobrazeno 1696x

Len setý olejný (Linum usitattissimum L.) se pěstuje pro získání semen obsahujících 35–45 % tuku, tj. lněného oleje pro potravinářské i průmyslové využití. Vedlejším produktem je lněný stonek (také nesprávně nazývaný sláma), který obsahuje asi 30 % krátkého vlákna vhodného pro průmyslové netextilní využití.

V posledních letech se olejný len pěstuje v České republice jako minoritní plodina, na kolísající ploše kolem 1 500 hektarů, kdy v loňském roce sklizňová plocha činila 1 828 ha, z toho bylo 1 294 ha množitelských porostů (tab. 1).

Světová plocha olejného lnu v roce 2018 byla 3 264 tis. ha a tato byla o 486 tis. ha větší oproti roku 2017, kdy bylo oseto 2 778 tis. ha a z tohoto množství největší podíl připadl na Asii a Evropu. V EU byl olejný len v roce 2019 pěstován na celkové ploše 91 800 ha. A právě evropské plochy a jejich produkce ovlivňují prodejní cenu semen celkově a následně i v České republice. Sousední Polsko osévá olejným lnem asi 5 000 ha.

Tab. 1: Vývoj sklizňových ploch (ha) a produkce semen (t) olejného lnu v ČR podle krajů v roce 2021

Graf 1: Obsah vody ve sklizeném produktu a čistých semenech během sklizně - postupně odebírané vzorky v průběhu dne od začátku v 11 hod. do odpoledne 16 hod.

Pěstování u nás

Cílem našich pěstitelů je produkce lněných semen pro konzumní, krmivářské a technické využití. V současné době jsou k dispozici odrůdy lnu se žlutou nebo hnědou barvou semene a s rozdílným obsahem jednotlivých mastných kyselin. Samozřejmostí je, že část pěstitelské plochy je zaměřena na produkci osiva pro domácí i zahraniční semenářské společnosti.

Pro pěstování lnu jsou vhodné úrodné pozemky v pěstitelských lokalitách s nadmořskou výškou 200–450 m n. m. s propustnými hlinitopísčitými až hlinitými půdami s reakcí 7–5,5 pH, se středním obsahem humusu. Z hlediska zařazení v osevním postupu je len považován za přerušovače obilního sledu a zařazuje se, obvykle po obilnině ozimé pšenici, žitu či jarním ječmeni. Nevhodnými předplodinami jsou řepka, jetelotrávy, kukuřice a směsky na zeleno. Pro zařazení lnu v osevním postupu platí zásada, že nejdříve po 4, nejlépe po 6 letech po sobě. Vhodné je v osevním sledu častěji pěstovat luskoviny a vůbec nezařazovat řepku.

Pro len vybíráme pozemky bez vytrvalých plevelů. Při péči o porost je důležité posouzení výskytu plevelů a včasné ošetření porostu lnu vhodnými povolenými herbicidy proti dvouděložným a případně i jednoděložným plevelům. Porosty lnu se sklízí v plné zralosti, které podle povětrnostních podmínek a volby odrůdy je dosaženo za 120–150 dnů od zasetí.

Určení zralosti lnu

U lnu rozlišujeme čtyři stupně zralosti: zelená, raná žlutá, žlutá a plná (obr. 1, 2). Posuzování zralosti - zbarvení porostu a tobolek, stupeň opadávání listů. Hlavní znak - barva a tvrdost semene.

Obr. 1: Určení zralosti hnědo-semenných odrůd olejného lnu

Obr. 2: Určení zralosti žluto-semenných odrůd olejného lnu

Desikace porostů v roce 2022

Na řadě pěstitelských lokalit je dozrávání porostu nerovnoměrné, způsobené nevyrovnaností vzcházení, rozdílnými vlastnostmi půdy na pozemku, nepříznivým počasím a dalšími vlivy. K potlačení těchto nepříznivých vlivů a sjednocení zralosti takových porostů se až dosud využívala desikace chemickým přípravkem diquat, dříve i jinými účinnými látkami. Vzhledem k současné snaze snižovat spotřebu chemických přípravků na ochranu rostlin a vyřazení desikantu diquat ze Seznamu povolených přípravků, je nutné hledat postupy, jak se vyrovnat se sklizní některých zemědělských plodin se sníženým užitím a nebo bez pomoci chemie.

V roce 2021, a také pro letošní rok, je povoleno omezené a kontrolované použití látky diquat (Reglone, Berreta a Dragoon) k desikaci porostů lnu pro produkci osiva a technické účely. K uplatnění tohoto ošetření je určena řada aplikačních podmínek jako ochranná vzdálenost od okraje ošetřovaného pozemku 20 metrů, uzavřené plnění nádrže a typ postřikovače aj.

Další účinné látky k ukončení vegetace

Další možností je hledání jiných, z enviromentálního hlediska přijatelnějších, účinných látek. Podobně jako v dalších polních plodinách byl i v pokusech se lnem hodnocen přípravek Kabuki, jež byl na Šumpersku (lokalita Bratrušov) zkoušen v roce 2020 ve velice nepříznivých podmínkách pro sklizeň lnu. Panovala zde vysoká půdní i vzdušná vlhkost a vysoká míra zaplevelení. Konkrétně se osvědčila varianta s pyraflufen-ethylem (Kabuki) 0,8 l/ha + DAM 10 l/ha + Toil 0,5 % (smáčedlo).

Při aplikaci ve žluté zralosti semen lnu je efekt viditelný v účinnosti zejména na širší spektrum plevelných druhů v porostu (včetně problematických merlíků). Částečně polehlý porost měl na neošetřené kontrole vlhkost 23 % a v případě aplikace tank-mixu s přípravkem Kabuki s použitím smáčedla nebo i bez něj za 16 dnů po ošetření vykazoval 9,5–9,8 % vlhkosti semen. Aplikace tohoto přípravku neovlivnila hmotnosti tisíce semen ani klíčivost.

Nicméně pyraflufen-ethyl byl v maloparcelních pokusech zařazen zejména z toho důvodu, že použití aplikace léty prověřených desikantů jako Reglone, Basta i v zahraničí užívaný Spotlight (carfentrazone-ethyl) je do budoucna málo reálná. Desikační pokusy ve lnu, které probíhaly v letech 2020–2021, přinesly přesvědčivé výsledky účinnosti pyraflufen-ethylu především na tobolky lnu. Náhradou za nepovolené účinné látky (diquat, glufosinát) a carfentrazone, který je používán v některých zemích EU v jiných plodinách, se v současnosti jeví jako alternativa pouze pyraflufen-ethyl při použití se smáčedlem a DAMem.

Pěstování bez použití desikace

Současným trendem je zaměřit se na založení a vedení porostu lnu takovým postupem, aby mohl být sklízen bez předchozí desikace chemickým přípravkem.

V roce 2020 jsme posuzovali průběh sklizně plně zralého nedesikovaného porostu olejného lnu na pozemcích v Dubicku, kde Svaz lnu a konopí ČR organizoval také stejně cílený seminář pro pěstitele. Průběh fází jednotlivých zralostí lnu byl ovlivněn nepřetržitými srážkami, které prodlužovaly jak dobu dozrávání, tak nástup samotné sklizně. Deštivé počasí dvakrát posunulo termín sklizně i samotný seminář. Všechno nakonec proběhlo příznivě dne 21. srpna 2020 (obr. 3 až 7). Sklízet se začínalo až po 11. hodině dopoledne, když byl porost dobře proschlý. Sečení předcházela velmi pečlivá příprava a seřízení samojízdného obilního sklízeče Class Lexion 660.

Díky zodpovědné a potřebné přípravě sklízeče a díky zodpovědné a zkušené obsluze se podařilo sklidit tento porost bez významných potíží a ztrát při výnosu 2,07 t/ha lněných semen. Podle našeho názoru je určitě perfektní příprava sklízecího stroje i zkušenost a kvalifikace posádky rozhodující pro dobrý výsledek.

Vymlácená hmota byla od kombajnu z pole přepravena k dosoušení a přečistění. Vlhkost sklizené hmoty, ve které, kromě semen lnu, byly přítomny zbytky stonku a tobolek, byla 13–15 % obsahu vody. Tento produkt byl dosušen na 9 % a potom byla čistá semena uskladněna v PE vacích.

Stonek z olejného lnu byl ponechán k proschnutí na poli a potom byl 5. září 2020 sklizen sběracím lisem, při výnosu 1,3 t/ha a vlhkosti 13 %. Takto slisovaný stonek byl uskladněn v zastřešené hale s předpokládaným využitím pro produkci vlákna a pazdeří.

Podobných výsledků při sklizni bylo dosaženo i u jiných pěstitelů. Neplatí to však obecně. Stále dochází k situacím, kdy kvůli počasí, zaplevelení nebo jiným defektům porostů lnu, je sklizeň lnu bez desikace obtížná, někdy i průkazně ztrátová.

Obr. 3: Detail zralých tobolek lnu

Obr. 4: Kombajn při sečení lnu

Obr. 5: Stonek lnu po vymlácení

Obr. 6: Odvoz vymlácené hmoty od kombajnu k dosoušení

Obr. 7: Diskuze o průběhu ukázkové sklizně lnu

Závěr

Podle získaných výsledků a znalostí lze říci, že olejný len můžeme úspěšně sklízet i bez opatření, které nazýváme desikace, ale za dodržení některých podmínek.

Důležitou podmínkou bude dodržení výsevní normy pro běžné pěstování 8–10 MKS/ha, při množitelských porostech 7 MKS/ha, dále respektování vlivu nadmořské výšky.

Z důvodu zhoršené dostupnosti a omezeného výběru povolených herbicidních přípravků na ochranu porostů lnu může větší výskyt dvouděložných plevelů v porostu v období sklizně znamenat určitý problém. Proto je rozhodující zaměřit se na zodpovědný výběr a přípravu pozemku, výběr odrůdy a osivo, setí a ošetření porostu tak, aby byl zralý porost lnu vyrovnaný, bez plevelů a skliditelný bez desikace.

Ale stále je zde zátěž možných nepříznivých povětrnostních podmínek v období sklizně na některých lokalitách. Proto výzkumné týmy zemědělského výzkumu, nejenom v ČR, hledají nové cesty, jak tyto věci řešit vhodným opatřením při dobrém vztahu k životnímu prostředí.

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpory MZE-RO1019 a na základě výsledků projektu NAZV MZe QK1910302.

Ing. Prokop Šmirous, CSc., Ing. Marie Bjelková Ph.D., Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D., Agritec Plant Research s.r.o., 78701 Šumperk
foto: archiv Agritec Šumperk