Chemap Agro s.r.o.

Hnojení podle nitrátové směrnice

03. 01. 2013 Ing. Jan Klír, CSc., Ing. Lada Kozlovská; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Legislativa Zobrazeno 18217x

Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. nitrátová směrnice) je jednou ze směrnic EU orientovaných na ochranu vod a nakládání s vodními zdroji. Cílem nitrátové směrnice je snížit znečištění vod způsobené dusičnany ze zemědělských zdrojů a předcházet dalšímu takovému znečištění. Je to nutné nejen pro zajištění dostatku kvalitní pitné vody, ale i pro omezení eutrofizace povrchových vod a moří.

Agronutrition

Uplatnění nitrátové směrnice, tedy její transpozice do právního řádu České republiky byla provedena ustanovením § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Na základě zmocnění ve vodním zákoně bylo vládou v roce 2003 přijato nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Tento předpis byl však v roce 2012 zrušen novým nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu (dále jen „nařízení vlády“), které s účinností od 1. 8. 2012 nově vymezuje zranitelné oblasti a vyhlašuje 3. akční program.

Základní informace o uplatnění nitrátové směrnice v ČR, o jejích požadavcích na úpravu hospodaření, základních a souvisejících právních předpisech, monitoringu jakosti vod atd., jsou uvedeny na webové stránce nitrátové směrnice, na adrese www.nitrat.cz

 

Působnost akčního programu

Požadavky akčního programu se vztahují na zemědělské podnikatele provozující zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech. Z hlediska zaměření se akční program týká pouze zemědělské půdy (orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé travní porosty - louky a pastviny) a vybraných objektů (sklady statkových hnojiv). Nevztahuje se tedy na jiné součásti zemědělského půdního fondu, např. rybníky.

Z pohledu nařízení vlády jsou opatření vztahující se k zemědělské půdě platná pouze na zemědělských pozemcích nacházejících se ve zranitelných oblastech. Jediná výjimka je zde při hodnocení limitu 170 kg organického N/ha zemědělské půdy podniku. K tomuto výpočtu se použije veškerá výměra půdy vhodné ke hnojení, tedy i výměra mimo zranitelné oblasti.

Akční program je soubor povinných opatření, která musí zemědělec hospodařící ve zranitelných oblastech plnit. V tomto příspěvku jsou vybrána základní opatření týkající se používání hnojiv.

Zákaz hnojení v zimním období

Zákaz hnojení v mimovegetačním období je podle nitrátové směrnice jedním ze základních požadavků akčního programu. Období zákazu hnojení závisí na začlenění zranitelné oblasti do klimatického regionu, v návaznosti na pěstovanou plodinu a rychlost uvolňování dusíku z hnojiva, resp. zařazení hnojivé dusíkaté látky do skupiny podle § 5 nařízení vlády (tab. 1).

Hnojení těsně před nástupem mimovegetačního období je považováno za rizikové z hlediska možných ztrát dusíku z půdy vyplavením. Proto by mělo být použito jen v malých dávkách N a ve zdůvodněných případech, např. u plodin s velkým odběrem živin (ozimá řepka), na podporu dobrého založení porostu u později setých porostů ozimé pšenice nebo při prokázaném deficitu N v rostlinách. Zejména pro tyto případy je u uvedených plodin ponechána možnost pozdějšího hnojení, až o dva týdny později proti ostatním plodinám.

U hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem bude období zákazu hnojení rozšířeno až v návaznosti na dostavbu potřebných skladovacích kapacit pro statková hnojiva, která má být realizována nejpozději do konce roku 2013. I potom však bude možné aplikovat tato hnojiva po sklizni kukuřice na zrno, v původně platném termínu.

Informace o období zákazu hnojení u jednotlivých půdních bloků jsou uvedeny
v informativním výpisu nitrátové směrnice v LPIS na Portálu farmáře nebo přímo v informačním okně každého půdního bloku. Pokud zemědělec vede evidenci hnojení v aplikaci EPH, lze potom zkontrolovat plnění tohoto požadavku pomocí kontrolní sestavy.

 
Tab. 1: Období zákazu hnojení
Zemědělský pozemek s pěstovanou plodinou nebo připravený pro založení porostu plodiny

Období zákazu hnojení

Plodina nebo kultura
Klimatický region*
Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem
Minerální dusíkatá hnojiva
Plodiny na orné půdě (mimo travních a jetelovinotravních porostů), trvalé kultury
0–5
15. 11. –31. 1.
(1. 11. – 31. 1. ***)
1. 11.–31. 1.
(pro ozimou řepku a ozimou pšenici)
15. 10. –31. 1.
(pro ostatní plodiny)
6–9
5. 11. –28. 2.
(15. 10. – 28. 2. ***)
15. 10.–15. 2.
(pro ozimou řepku a ozimou pšenici) 
1. 10. – 15. 2.
(pro ostatní plodiny)
Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, trvalé travní porosty
0–5
15. 11. –31. 1.
(1. 11. – 31. 1. ***)
1. 10–28. 2.
6–9
5. 11. - 28. 2.
(15. 10. – 28. 2. ***)
15. 9. –15. 3.
Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem** na orné půdě je zakázáno v období 1. 6.–31. 7. (toto ustanovení neplatí v případě následného pěstování ozimých plodin a meziplodin) a  v období 15. 12.–15. 2.
Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem na trvalých travních porostech je zakázáno v období 15. 12.–15. 2.
Vysvětlivky:
*1. číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky;
** platí i pro upravené kaly;
*** termíny platné od 1. 1. 2014 (nevztahuje se na kukuřici pěstovanou na zrno)

Limity hnojení k jednotlivým plodinám

K jednotlivým plodinám byly stanoveny maximální limity přívodu dusíku hnojením, uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády. K limitům hnojení byly stanoveny odpovídající výnosy hlavního produktu (tab. 2). Limity se u většiny plodin hodnotí za tzv. hospodářský rok. Započítává se tedy např. i letní předseťové hnojení k ozimé řepce sklizené až v příštím roce.

Při pěstování více plodin po sobě, např. zelenin s krátkým vegetačním obdobím, se limity jednotlivých plodin hodnotí samostatně. V případě, že dojde k překročení limitu z důvodu potřeby dusíku pro dosažení vysokého výnosu plodiny, musí být kontrolnímu orgánu doloženy výnosy plodin na konkrétním pozemku, nejméně za posledních pět let. Limity lze překročit jen v I. a II. aplikačním pásmu.

Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu.

Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku, s výjimkou kejdy prasat a digestátu z bioplynové stanice (příp. jejich tekutých podílů po mechanické separaci), kde se započítává 70 %. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 2 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

Limity uvedené v tabulce 2 je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích. Při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi. Plodiny v tabulce neuvedené, limit nemají, hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek.

Hnojení v létě a na podzim

Letní a podzimní hnojení by mělo být zcela výjimečné a mělo by být používáno jen ve zdůvodněných případech, např. po nevhodné předplodině, k meziplodině nebo k podpoře rozkladu slámy (tab. 3).

Dusík se v tomto období obvykle používá v minerálních vícesložkových hnojivech, spolu s fosforem a draslíkem. V uvedeném období je často používána i kejda. Hnojení kejdou je vhodné zejména k podpoře rozkladu slámy obilnin (vyrovnání nepříznivého poměru C : N) a ke hnojení před setím ozimých plodin. Při používání kejdy pro příští, brzy seté jarní plodiny je vhodnější až její pozdní aplikace. U tekutých statkových hnojiv se zhruba polovina dusíku nachází v minerální formě, jako amoniakální dusík. Tento dusík může být využit rostlinami nebo v krátkém období přeměněn na dusičnany. Tyto přeměny jsou při nižších teplotách půdy v měsíci říjnu zpomaleny, a proto jsou pozdější aplikace méně rizikové. Pokud je na podzim aplikována kejda pod jarní plodiny, neměla by být zapravena hlubokou orbou.

Z hlediska zařazení plodin se za obilninu považuje i kukuřice na zrno, v souladu
s metodikou statistického zjišťování Českého statistického úřadu.

Na rozdíl od 2. akčního programu lze nyní dělit dávky a kombinovat způsoby hnojení uvedené v tabulce 3, a to dále uvedeným způsobem:

  • Dělení v rámci jednoho způsobu hnojení, při stejném typu hnojiva (= jedno okénko v tabulce 3).
  • Kombinace mezi minerálními hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem, v poměru aplikovaného dusíku 1 : 2, v rámci jedné podmínky hnojení (= mezi dvěma sloupci, v rámci jednoho řádku). Pro účely tohoto nařízení vlády se uvažuje, že 1 kg N v minerálním hnojivu (MH, typ A) odpovídá, z hlediska účinnosti v tomto období, přibližně 2 kg N ve hnojivu s rychle uvolnitelným dusíkem (HRUD, typ B).
  • Dělení mezi způsoby hnojení se stejnými povolenými dávkami, při stejném typu hnojiva (= mezi dvěma řádky, v rámci jednoho sloupce).
  •  Kombinace mezi minerálními hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem, v poměru aplikovaného dusíku 1 : 2, v rámci různých způsobů hnojení se stejnými povolenými dávkami (= mezi dvěma sloupci, v rámci dvou řádků).

Jednotlivé limity uvedené v tabulce 3 nelze sčítat. Pouze v případě použití hnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možné použít nejvýše 20 kg N/ha pro hnojení ozimých plodin, následujících po obilnině. Použití této dávky, vzhledem k její výši, se předpokládá zejména v minerálních hnojivech (NP, NPK). Přepočet podle účinnosti N pro použití hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem se zde tedy již neuplatňuje.

Hnojení na podporu rozkladu slámy (s výjimkou slámy luskovin, olejnin a jetelovin pěstovaných na semeno) a k meziplodinám (s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin):

  •  Hnojení na podporu rozkladu slámy se nezapočítává do limitu hnojení následné plodiny (tab. 2).
  • Za hnojení na podporu rozkladu slámy se považuje přímé i následné hnojení do doby předseťové přípravy pro následující ozimou plodinu nebo do začátku období zákazu hnojení (lze tedy zapravit slámu a až potom následně hnojivo).
  • Za slámu se obecně považují stonky a stébla polních plodin sklizených za účelem produkce semen nebo zrna. Sláma tedy vzniká např. i po sklizni trav na semeno.
  • Slámou jsou i zbytky po sklizni kukuřice na zrno, příp. na siláž s vysokým podílem zrna, kdy se rostliny sklízí pod palicemi, při výši strniště nad 40 cm. Při použití této technologie zůstává ve stoncích na poli 5–10 t hmoty o sušině nad 35 %, jejíž rozklad je vhodné podpořit dodáním dusíku ve hnojivech.
  • Za meziplodinu je považován i výdrol řepky použitý pro zelené hnojení.

Aplikace kejdy a dalších hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem k následným jarním plodinám je umožněna i v aplikačním pásmu III.a, avšak pouze při použití inhibitoru nitrifikace. Při tomto způsobu použití dochází v kritickém podzimním období k omezení nitrifikace, a tím k podstatnému omezení tvorby dusičnanového dusíku.

Tab. 2: Limity hnojení
Plodina
Limit hnojení*
v kg N/ha
Výnos hlavního produktu (t) stanovený dle koeficientu potřeby N na 1 t hlavního produktu a  příslušného množství vedlejšího produktu
Pšenice ozimá
190
7,7
Pšenice jarní
120
5,5
Žito ozimé
120
6,0
Ječmen ozimý
140
6,7
Ječmen jarní
110
6,0
Oves
120
4,8
Tritikale
140
6,1
Kukuřice na zrno
230
11,0
Luskoviny
30
 
Brambory sadbové
140
30,0
Brambory ostatní
180
40,0
Brambory rané
120
25,0
Cukrovka
210
70,0
Krmná řepa
150
70,0
Řepka ozimá
230
4,5
Slunečnice
140
2,9
Mák
85
1,2
Len
80
2,0
Kukuřice na siláž
230
60,0
Jetel**
40
 
Vojtěška**
40
 
Trávy na orné půdě
200
10,0
Zelí
250
 
Květák
220
 
Brokolice, mrkev
200
 
Kapusta hlávková, celer bulvový
180
 
Kedluben, zelí pekingské, kapusta růžičková,
150
 
Cibule kuchyňská, pór pravý, pažitka pravá, okurky salátové, petržel zahradní naťová
120
 
Okurky nakládačky, špenát setý, salát hlávkový, pastiňák setý, paprika zeleninová, rajčata
100
 
Ředkvička, řepa salátová, kukuřice cukrová, petržel zahradní kořenová
80
 
Kopr vonný, hrách zahradní, fazol obecný
60
 
Česnek
30
 
Trvalé travní porosty
160
 
Vysvětlivky:
* V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a  podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů
** Limit se vztahuje k celkové dávce za všechny roky pěstování. Do uvedeného limitu se nezapočítává případné hnojení krycí plodiny do doby její sklizně
 
Tab. 3: Způsoby hnojení v létě a na podzim
Podmínka hnojení
I. aplikační pásmo
II. aplikační pásmo
III. aplikační pásmo
a) půdy se středním rizikem infiltrace
b) půdy s  vysokým rizikem infiltrace
A
B
A
B
A
B
A
B
K ozimé plodině následující po obilnině
60
120
50
100
40
80
20
0
K ozimé plodině následující po jiné předplodině než je obilnina
40
80
30
60
15
0
15
 
0
K meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a  luskovin nebo k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy luskovin, olejnin a  jetelovin pěstovaných na semeno
60
120
50
100
40
80
0
80
Pro následné jarní plodiny*
0
120
0
100
0
100**
0
0
Vysvětlivky:
A - max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N/ha.
B - max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N/ha.
* - použití hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem je možné až v období od 1. října do začátku období zákazu hnojení
** - pouze s inhibitorem nitrifikace

Související články

Novela vyhlášky o používání hnojiv a jejich evidenci

17. 01. 2014 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Legislativa Zobrazeno 7357x

Cross Compliance aneb Kontrola podmíněnosti

08. 04. 2011 Ing. Andrea Blažková; Státní rostlinolékařská správa Legislativa Zobrazeno 8749x

Novela zákona o hnojivech (leden 2009)

25. 03. 2009 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Legislativa Zobrazeno 9058x

Evidence používání hnojiv

10. 06. 2007 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Legislativa Zobrazeno 15517x

Vyhláška o skladování a způsobu používání hnojiv

01. 01. 2005 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Legislativa Zobrazeno 10514x

Další články v kategorii Legislativa

DuPont CZ s.r.o.
Sumi Agro s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
DuPont CZ s.r.o.

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

detail