Chemap Agro s.r.o.

Novela vyhlášky o používání hnojiv a jejich evidenci

17. 01. 2014 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Legislativa Zobrazeno 7759x

Od 1. 1. 2014 vstoupila v platnost nová vyhláška č. 377/2013 Sb.o o skladování a způsobu používání hnojiv, která vyšla na základě § 8 odst. 5 a § 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)v aktuálním znění. Veškeré údaje v evidenci hnojiv se nadále evidují shodným způsoben jako v předchozí evidenci. Změna byla pouze provedena v údajích pro výpočet produkce statkových hnojiv.

Agronutrition

Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů

Zemědělští podnikatelé1 jsou povinni používat hnojiva, pomocné látky, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným zákonem o hnojivech, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu2. Hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva a pomocné látky stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis3. Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.

Vedení evidence

Evidence se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé1 povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.

Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití.

Hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud:

a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku,

b) způsob jejich použití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech4,

c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí,

d) půda, na kterou mají být použity, je zaplavená; přesycená vodou; pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá;

- toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě.

-  toto platí i pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel1 nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů4. Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů.

Organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu smějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze pokud jsou registrována podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobena výhradně ze statkových hnojiv nebo krmiv.

Zemědělští podnikatelé1 hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech5 jsou povinni používat hnojiva a pomocné látky v souladu se zvláštním právním předpisem6.

Zemědělští podnikatelé1 jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zemědělští podnikatelé1 jsou povinni řádně vést evidenci o upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ÚKZÚZ nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.

Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

Hnojiva, pomocné látky a substráty se používají v souladu s údaji uvedenými v jejich označení a při používání nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.

Pomocné půdní látky, které vznikají v zemědělské prvovýrobě jako technologické vody při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů, obsahují maximálně 1 % sušiny a 0,1 % dusíku.

Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí pozemku je splněna i v případě hnojení podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu7 nebo podle nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor8.

Po aplikaci tekutých statkových hnojiv nebo kapalných organických hnojiv na povrch orné půdy se hnojiva zapracovávají do půdy nejpozději do 24 hodin, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory a hnojení travních, jetelovinotravních a jetelovinových porostů v období nejméně 1 měsíc před sklizní. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapracovávají hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin; to neplatí pro vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin.

Pro určování potřeby hnojiv se vychází z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce, z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu), z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu) a z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).

Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení půdy podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku) a kationtová výměnná kapacita půdy.

Hnojení lesních pozemků

Hnojiva se používají podle vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů, vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu, stanovištních podmínek a výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.

1) § 2e odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

3) Například vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.

4) § 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých souvisejících zákonů.

5) § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

6) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

7) Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

8) Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů.

Produkce statkových hnojiv, požadované skladovací kapacity a přepočet zvířat na dobytčí jednotky

A) Průměrná roční produkce statkových hnojiv a technologických vod1), při průměrné spotřebě steliva, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)
Druh a kategorie zvířat Ustájení s produkcí kejdy nebo drůbežího trusu Ustájení s produkcí hnoje, bez produkce močůvky Ustájení s produkcí hnoje a močůvky
hluboká podestýlka pravidelný odkliz chlévské mrvy technologické vody5)
neředěná kejda, drůbeží trus ředěná kejda2), vč. technologických vod3) stelivo hnůj4) stelivo hnůj4) stelivo hnůj volná moč močůvka6)
  t/rok % suš. t/rok % suš. kg/den t/rok kg/den t/rok t/rok kg/den t/rok t/rok t/rok
Telata 19 7,4 23,7 5,9 7,9 13,3 6 12,7 1 3,7 10,5 3,4 6,1
Jalovice, býci 13,5 10,5 15,4 9,2 8,5 11,8 6 11 1 3,7 8,7 1,8 6,1
Krávy dojené 14,4 10 20 7,2 8,5 12,4 6 11,6 5,6 4 9,1 1,7 7,3
Skot bez tržní produkce mléka         8,5 11,5              
Předvýkrm prasat 21 6,5 29 4,7 15 18,9 12,5 18,1 5 10 13,5 5,3 10
Výkrm prasat, prasničky 12 8 16 6 8 9,6 3,5 8,2 4 3,1 6 4,8 8,9
Prasnice 10 6,9 15 4,6 6 8,1 2,3 7 4,5 2 4,1 4,7 8,5
Ovce, kozy         7 7,8 5,5 7,4          
Koně         6 7,2 3 6,3          
Drůbež - čerstvý trus 9,4 28             0,8        
- uleželý trus 6,3 32             0,8        
- sušený trus 2,8 73             0,8        
- podestýlka         2,1 5,9 0,8 5,5 0,8        
1) Technologické vody vznikající v  souvislosti s procesem dojení, při napájení zvířat a očistě stájí.
2) Při odlišném obsahu sušiny se produkce kejdy úměrně přepočte.
3) Technologické vody z dojírny, mléčnice a přilehlých prostor (roční produkce 4,2-5,6 t/DJ, tj. 15-20 litrů na krávu a den) mohou být skladovány samostatně. Technologické vody vznikající při očistě stájí a při napájení zvířat (roční produkce 0-1,4 t/DJ, tj. 0-5 litrů na krávu a den) jsou skladovány společně s kejdou.
4) Při odlišné spotřebě steliva se produkce hnoje úměrně přepočte (1 kg steliva na 1 DJ za den = 0,3 t hnoje na 1 DJ za rok).
5) Technologické vody s obsahem 1 % sušiny a 0,9 kg dusíku na tunu (N/t).
6) Močůvku tvoří volná moč, která se nezasákla do steliva a technologické vody.

B) Požadované minimální skladovací kapacity pro průměrnou produkci statkových hnojiv1), v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)
Druh a kategorie zvířat Objem skladu na čtyřměsíční produkci kejdy (m3) Objem skladu na šestiměsíční produkci drůbežího trusu a hnoje, včetně hnoje z  drůbeží podestýlky (m3) Plocha skladu na šestiměsíční produkci drůbežího trusu a hnoje, včetně hnoje z  drůbeží podestýlky, při vrstvě 2 m (m2) Objem skladu na tříměsíční produkci močůvky (m3)
neředěná kejda2) ředěná kejda2) drůbeží trus hnůj3) z hluboké podestýlky hnůj3), při pravidelném odklizu chlévské mrvy hnůj z ustájení s produkcí močůvky drůbeží trus hnůj3)z hluboké podestýlky hnůj3), při pravidelném odklizu chlévské mrvy hnůj z ustájení s produkcí močůvky volná moč močůvka
Telata 6,1 7,7   7,8 7,4 6,2   3,9 3,7 3,1 0,9 1,5
Jalovice, býci 4,4 5   7 6,4 5,2   3,5 3,2 2,6 0,5 1,5
Krávy dojené 4,7 6,5   7,2 6,8 5,4   3,6 3,4 2,7 0,4 1,8
Předvýkrm prasat 6,8 9,4   11,2 10,6 8   5,6 5,3 4 1,3 2,5
Výkrm prasat, prasničky 3,9 5,2   5,6 4,8 3,6   2,8 2,4 1,8 1,2 2,2
Prasnice 3,2 4,9   4,8 4,2 2,4   2,4 2,1 1,2 1,2 2,1
Ovce, kozy       4,6 4,4     2,3 2,2      
Koně       4,2 3,8     2,1 1,9      
Drůbež     2,4 3,4 3,2   1,2 1,7 1,6      
1) Při měrných hmotnostech kejdy 1,03 t/m, hnoje 0,85 t/ma močůvky 1,00 t/m.
2) Při odlišném obsahu sušiny v  kejdě, než je uvedeno v tabulce A, se produkce kejdy a  požadovaná skladovací kapacita úměrně přepočte.
3) Při odlišné spotřebě steliva, než je uvedeno v tabulce A, se produkce hnoje a požadovaná skladovací kapacita úměrně přepočte.

C) Přepočet zvířat na dobytčí jednotky) (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)
Druh a  kategorie zvířat Věk Průměrná hmotnost (kg/kus) Koeficient přepočtu (DJ/kus)
Skot
Telata do 6 měsíců 115 0,23
Jalovice nad 6 měsíců až do 1 roku 265 0,53
Jalovice nad 1 rok až do 2 let 470 0,94
Jalovice nad 2 roky 600 1,2
Krávy, bez ohledu na užitkový typ   650 1,3
Býci nad 6 měsíců až do 1 roku 300 0,6
Býci nad 1 rok až do 2 let 560 1,12
Býci, vč. volů nad 2 roky 800 1,6
Prasata
Předvýkrm   20 0,04
Výkrm, prasničky (do zapuštění)   70 0,14
Prasničky (od zapuštění)   160 0,32
Prasnice   235 0,47
Prasata divoká   75 0,15
Ovce, kozy, mufloni
Ovce, kozy2) nad 1 rok 70 0,2
Mufloni   35 0,07
Koně3)
Hříbata do 6 měsíců 200 0,4
Koně nad 6 měsíců až do 1 roku 350 0,7
Koně nad 1 rok až do 3 let 500 1
Koně nad 3 roky 650 1,3
Drůbež
Nosnice   1,7 0,0034
Kuřice   0,8 0,0016
Brojleři   1 0,002
Kachny chov   3,5 0,007
Kachny výkrm   2 0,004
Husy chov   4,8 0,0096
Husy výkrm   2,5 0,005
Krůty chov   10 0,02
Krůty výkrm   5 0,01
Krocani chov   20 0,04
Krocani výkrm   10 0,02
1) Pokud jsou k dispozici údaje o  hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky, za účelem výpočtu produkce statkových hnojiv, tyto zjištěné hodnoty.
2) Do koeficientu přepočtu na dobytčí jednotky jsou započtena i jehňata a kůzlata. Při odlišné průměrné hmotnosti dospělých ovcí a koz, než je uvedeno, se pro účely výpočtu produkce statkových hnojiv koeficient úměrně upraví.
3) Pro poníky a jiná malá plemena koní se pro účely výpočtu produkce statkových hnojiv použije koeficient přepočtu na dobytčí jednotky v poloviční hodnotě.

Průměrný přívod živin ve hnojivech a průměrná roční produkce dusíku zvířaty

A) Průměrný přívod živin1) ve statkových a organických hnojivech
Hnojiva Průměrný obsah sušiny Průměrný přívod živin
N P2O5 K2O
% kg/t
Statková hnojiva
Hnůj skotu telata, jalovice, býci 22 6,5 4 7,6
krávy dojené 22 6,9 4 7,6
skot bez tržní produkce mléka 22 5,6 2,1 5,7
Močůvka skotu a hnojůvka 1,3 1,5 0,2 2,1
Hnůj prasat předvýkrm 24 5,5 8,8 7
výkrm, prasničky, prasnice 24 8,5 8,8 7
Močůvka prasat a hnojůvka 1,2 2,2 0,5 2,1
Hnůj koňský 30 5,2 3,5 8,7
Hnůj ovcí a koz 32 8,9 5,4 17,7
Kejda skotu telata 5,9 3,7 1,5 3
jalovice, býci 9,2 3,9 1,9 3,8
krávy dojené 7,2 3,8 1,6 3,1
směs kejdy od více kategorií skotu 7,3 3,9 1,6 3,1
tekutá část po separaci (fugát) 5,8 3,9 1,6 3,2
tuhá část po separaci (separát) 21 4,2 1,7 2,5
Kejda prasat předvýkrm 4,7 3,1 2,5 2
výkrm, prasničky 6 4,8 3,1 2,6
prasnice 4,6 4 2,4 1,5
směs kejdy od více kategorií prasat 5,3 4,3 3 2,1
tekutá část po separaci (fugát) 3,4 4,1 2,4 2
tuhá část po separaci (separát) 27 6,6 9,7 2,9
Drůbeží trus čerstvý 28 18,5 12,8 8,9
uleželý 32 19 14,6 10,2
sušený 73 35 33,3 23,2
s podestýlkou 42 20,4 18,8 15,2
Hnůj králíků 29 7,9 6,2 10,4
Kejda králíků 18 4,1 4,1 4,2
Silážní šťávy ředěné 2,1 1,3 0,7 2,5
Organická hnojiva
Kompost ze statkových hnojiv 40 5,5 4,5 6,1
Digestát ze zemědělské bioplynové stanice 5,8 5,3 1,6 3,5
Tekutá část po separaci digestátu (fugát) 3,9 5,1 1,4 3,4
Tuhá část po separaci digestátu (separát) 23 6,8 3 4,5
1) Přívod živin ve statkových hnojivech je uveden k termínu jejich použití, tedy po odpočtu ztrát živin ve stájích a při skladování statkových hnojiv. Při odlišném obsahu sušiny u  tekutých statkových hnojiv se obsah živin úměrně přepočte. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, použijí se hodnoty tohoto rozboru.
Poznámka: Analýzy na obsahy dusíku, fosforu a draslíku v upravených kalech (v sušině) i v půdách pozemků, kde budou aplikovány, zajišťují původci kalu podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.

B) Průměrná roční produkce výkalů a moči, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) a průměrný přívod celkového dusíku a dalších živin při pastvě zvířat nebo jejich jiném pobytu na zemědělské půdě
Druh zvířat Výkaly a moč Průměrný přívod živin
celkový N1) P2O5 K2O
t/rok kg/t výkalů a moči
         
Skot 14,014 4,9 2,1 4,2
Ovce a kozy 9,1 8,2 2,6 6,6
Koně 8,6 4,7 2,3 3,5
Mufloni 11,8 4,9 2,6 6,6
Jelenovití 12,3 2,9 2,7 7,5
Prasata divoká 12,5 5 3 2,3
1) Přívod živin ve výkalech a moči hospodářských zvířat při pastvě nebo jiném pobytu na zemědělské půdě se rovná produkci živin. Ztráty dusíku nejsou odečteny. Zde uvedené hodnoty se použijí pro výpočet produkce výkalů a moči a přívodu živin pro všechny věkové kategorie zvířat.

Související články

Hnojení podle nitrátové směrnice

03. 01. 2013 Ing. Jan Klír, CSc., Ing. Lada Kozlovská; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Legislativa Zobrazeno 18964x

Cross Compliance aneb Kontrola podmíněnosti

08. 04. 2011 Ing. Andrea Blažková; Státní rostlinolékařská správa Legislativa Zobrazeno 8956x

Novela zákona o hnojivech (leden 2009)

25. 03. 2009 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Legislativa Zobrazeno 9168x

Evidence používání hnojiv

10. 06. 2007 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Legislativa Zobrazeno 15875x

Vyhláška o skladování a způsobu používání hnojiv

01. 01. 2005 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Legislativa Zobrazeno 10720x

Další články v kategorii Legislativa

detail