Choroby bramboru 8: Houbové choroby bramboru (III.)

30. 03. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 2414x

Choroba rakovina bramboru je karanténní onemocnění vyskytující se převážně ve vlhčích a chladnějších oblastech. V České republice byl v posledních deseti letech potvrzen výskyt choroby v roce 2010 a 2013. Patogenem je houba Synchytrium endobioticum z říše Fungi, oddělení Chytridiomycota.

Rakovina bramboru

Choroba rakovina bramboru je karanténní onemocnění vyskytující se převážně ve vlhčích a chladnějších oblastech. V České republice byl v posledních deseti letech potvrzen výskyt choroby v roce 2010 a 2013. Patogenem je houba Synchytrium endobioticum z říše Fungi, oddělení Chytridiomycota.

Příznaky napadení na nadzemní části rostlin nebývají výrazné, projevují se ztrátou vitality, případně se mohou tvořit drobné nazelenalé nádorky na bázi stonků. Na hlízách a stolonech se tvoří nádory, které jsou zpočátku bílé (na světle nazelenalé), později tmavnou, rozpadají se a za vlhka hnijí. Při silné infekci se může celá hlíza přeměnit v nádor.

Patogen je obligátní parazit, ve svém vývojovém cyklu vytváří tzv. letní a zimní sporangia, letní sporangia slouží k namnožení patogenu, zimní sporangia (tzv. trvalé nebo také odpočinkové spory) k přežití nepříznivých podmínek. Ve sporangiích se tvoří pohyblivé spory - zoospory.

Na jaře, za vhodných podmínek (při teplotě nad 8 °C a dostatečné vlhkosti) začnou trvalé spory, obsažené v tlejících nádorech, uvolňovat jednobuněčné a jednojaderné zoospory. Zoospory mají jeden bičík, který jim umožňuje se pohybovat ve vlhkém půdním prostředí při vyhledávání hostitele. Po dosažení pokožkové buňky rostoucích pletiv hostitele se odlomí bičík a zoospora proniká dovnitř buňky. Dochází k zvětšení hostitelských buněk, vytváří se letní sporangium produkující početné množství zoospor. Ty se posléze uvolňují do půdního prostředí a infikují sousední buňky. Okolní buňky se zvětšují, zduřují a pletiva získávají charakteristický vzhled květákovitých růžic. Tento cyklus se opakuje, dokud jsou vhodné podmínky pro infekci.

Ke konci léta uvolněné zoospory v půdním prostředí spolu splývají (kopulace buněk) a vzniká zygota se dvěma bičíky. Pohlavně vzniklá spora infikuje buňku hostitele, dochází k dělení buňky a tvorbě silnostěnného sporangia kulovitého tvaru, velikosti 25–75 µm, které je chráněné hostitelskou buňkou. Po rozpadu nádoru se trvalá, odpočinková sporangia uvolňují a zamořují půdu. V půdě mohou přežívat až 30 let.

Patogen vytváří řadu patotypů lišící se na základě virulence a agresivity patogena, které mohou překonávat hladinu rezistence odrůd bramboru. Zdrojem infekce jsou trvalá sporangia. Infekci a rozvoj choroby podporují chladná léta s průměrnou teplotou 15–18 °C a roční srážky nejméně 700 mm. K šíření dochází infikovanými hlízami brambor, u kterých jsou příznaky zcela nepatrné nebo zamořenou zeminou, která může ulpívat na hlízách bramboru nebo na kořenech jiných rostlin pěstovaných na zamořeném pozemku.

Ochrana spočívá v preventivních opatřeních, jako je vysazování zdravé certifikované sadby, použití rezistentních typů odrůd a střídání plodin. Do osevního postupu je vhodné zařazovat plodiny nehostitelské pro Synchytrium endobioticum.

Prašná strupovitost bramboru

Podobný vývojový cyklus jako Synchytrium endobioticum (způsobující rakovinu bramboru) má i patogen Spongospora subterranea. V systému je tento organizmus řazen do říše Protozoa, oddělení Plasmodiophoromycota. Patří mezi méně významné organizmy, způsobuje prašnou strupovitost bramboru. Vyskytuje se zřídka a to ve vlhčích a vyšších polohách, nesnižuje výnos, ale znehodnocuje vzhled i kvalitu hlíz. Je významný jako přenašeč viru Mop-top viru bramboru.

Na hlízách se tvoří vyvýšené puchýřky (strupy), a to buď jednotlivě, nebo ve shlucích. S růstem hlíz se puchýřky zvětšují, praskají a uvolňují prášivou hmotu výtrusů - sporangií. Na povrchu hlíz zůstávají jizvy se zbytky slupky na okrajích. Patogen napadá také stolony a kořeny. Z trvalých výtrusů se uvolňují zoospory, které infikují kořeny a stolony. Tvoří se plazmodia, která slouží k namnožení patogena, později zoospory splývají a vytváří se trvalé spory - odpočívající výtrusy.

Ochrana spočívá především v používání agrotechnických opatření, jako je vysazování zdravé certifikované sadby, pěstování odolných odrůd, vyrovnaná výživa a střídání plodin.

Příznaky napadení

Příznaky napadení

Synchytrium endobioticum - trvalá odpočinková spora

Synchytrium endobioticum - trvalá odpočinková spora