Choroby břízy

24. 04. 2023 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 3481x

Do rodu Betula L. (bříza) je zahrnuto kolem 120 druhů opadavých stromů či keřů vyskytujících v mírném až arktickém pásu severní polokoule. U nás je najdeme především ve světlých lesích, ve stromořadích podél cest či v městských výsadbách. Některé druhy jsou využívány i jako okrasné dřeviny, např. B. pendula ´Purpurea´ s purpurovými listy či ´Youngii´ s krátkým kmenem a deštníkovitou korunou. Bříza, jako jarním pylový alergen, patří společně s lískami k našim alergologicky nejvýznamnějším dřevinám, ale současně je řazena i mezi léčivé rostliny.

Pro léčivé účely jsou využívány především listy břízy bělokoré či břízy pýřité, které obsahují flavonoidy (hyperosid, avicularia a quercin, eterické oleje, fenolkarbolové kyseliny, draselné soli, kyselinu askorbovou aj. Listy břízy jsou využívány jako diuretikum při revmatismu, dně a onemocnění ledvin a močových cest, má potopudné účinky, snižuje cholesterol. Tinktura z pupenů pomáhá při osteoporóze a nemocech slinivky břišní a sleziny, koupele z březového listí proti revmatismu a otokům, březová míza se používá i jako vlasové tonikum, v lidovém léčitelství na kožní vyrážky a oblíbené jsou jarní kůry k čištění krve.

Bříza (Betula)

Skvrnitosti

V celé Evropě patří k častým patogenům listů bříz houba Marssonina betulae. Původně byla považována za slabého patogena, avšak její škodlivost je mnohem závažnější než pouhé rezavé skvrny s paprsčitým okrajem na listech. Skvrnitost se objevuje i na mladých výhonech, způsobuje oslabení stromů, odumírání semenáčků a u velkých stromů postupné prosychání a odumírání koruny.

Listové skvrnitosti mohou vyvolat četné druhy hub, např. malé černé skvrny na předčasně žloutnoucích listech Discula betulina, černohnědé skvrny Fusicladium betulae, Phyllosticta betulina či Septoria betulina.

Listové skvrnitosti - Discula betulina

V druhé polovině léta je na listech břízy zaznamenáváno také padlí, Erysiphe ornata var. europaea (syn. Microsphaera) nebo Phyllactinia guttata, povlékající rubovou stranu listů světle šedivým myceliálním povlakem s nápadnými černými, kulovitými chasmothecii.

Padlí - rod Phyllactinia

Na listech lze nalézt i dvoubytnou rez Melampsoridium betulinum, na jejíž přítomnost upozorňují žluté skvrnky na líci listů. Mezihostitelem, na němž se tvoří spermogonia a aecia, jsou modříny. Letní spory jsou uloženy u urediích na rubu listů bříz stejně jako oranžová až žlutohnědá telia s teliosporami, často pokrývajícími celou plochu čepele.

Chlorotickou skvrnitost listů, případně liniové vzory, kadeření čepelí, malolistost a pozvolné odumírání jsou následkem napadení Cherry leaf roll virus (CLRV).

Napadení větví a kmenů

Na větvích v koruně stromů se jako následek napadení houbou Taphrina betulina objevují čarověníky, kulovité keříky s krátkými výhony vyrůstajícími ze spících pupenů. Boulovité kulovité až nepravidelné nádory (dosahujících velikosti až 40 cm) na kmenech a větvích jsou vyvolány bakteriemi Rhizobium radiobacter (syn. Agrobacterium tumefaciens), rakovinné rány způsobuje houba Nectria ditissima.

Nádor - bakterie Rhizobium radiobacter

Břízy jsou hostiteli četných dřevokazných hub, např. za nejnebezpečnější je považován březovník obecný (Piptoporus betulinus), často lze nalézt i plodnice troudnatce kopytovitého (Fomes fomentarius) či troudnatce pásovaného (Fomitopsis pinicola) aj.