Choroby brukvovitých olejnin: Nádorovitost kořenů brukvovitých

23. 12. 2022 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1357x

Nádorovitost kořenů brukvovitých je choroba způsobena půdním patogenem Plasmodiophora brassicae z říše Protozoa, oddělení Plasmodiophoromycota. Patogen napadá všechny rostliny z čeledi brukvovité (Brassicaceae), z brukvovitých olejnin řepku olejku, hořčici setou, brukev řepák olejný (řepice olejná). V České republice se vyskytuje ojediněle, ve větší míře v severních Čechách a na severní Moravě.

Příznaky napadení se na nadzemní části rostlin projevují menším vzrůstem, žloutnutím a vadnutím listů. Na kořenech patogen způsobuje deformace a nádory různého tvaru a velikosti. Nádory jsou zpočátku bělavé, kompaktní, později pletivo šedne nebo se zbarvuje do hněda, ke konci vegetace se nádory rozpadají. Míra poškození se odvíjí od termínu infekce, časně infikované rostliny mají zcela deformovaný hlavní kořen, později infikované rostliny mají nádory spíše na postranních kořenech. Dochází k destrukci vodivých pletiv, napadené rostliny mají porušený transport vody a živin. Po uhynutí rostliny se nádory rozpadají a do půdy se uvolňují trvalé spory, které mají dlouhou životnost (15–20 let).

Životní cyklus patogena Plasmodiophora brassicae má dvě fáze, v primární dochází k namnožení inokula, v sekundární pak k vytvoření nádorů. V půdě patogen přežívá ve formě trvalých spor. Vlivem půdní teploty, vlhkosti a kořenových exudátů trvalé spory vyklíčí a vytvoří se primární zoospory o velikosti 2,5–3,5 µm se dvěma bičíky, které jim umožňují aktivní pohyb směrem ke kořenovému vlášení. V kořenových vláscích se zoospora přemění v haploidní jednobuněčné primární plasmodium, které postupně zvětšuje a dělí, tvoří se mnohobuněčné plasmodium a posléze vznikají gametangia. Diferencované gamety získávají bičíky, opouští kořenové vlášení jako sekundární zoospory. Primární fáze probíhá u všech hostitelských rostlin, náchylných i rezistentních, sekundární probíhá jen u náchylných rostlin. Sekundární zoospory se v půdě aktivně pohybují, splývají a pronikají do mladých kořenů, kde vznikají sekundární plasmodia. Jejich činností dochází ke zvětšení (hypertrofii) a zmnožení (hyperplazii) buněk hostitele, a tím k tvorbě nádorů na kořenech. Ve zvětšených buňkách kořenů se tvoří obrovské množství trvalých spor, které se po rozpadu kořenů dostávají do půdy. Optimální teplota půdy pro klíčení trvalých spor je 18–25 °C s půdní vlhkostí 70–90 %.

Preventivní ochrana spočívá v zabránění zamoření dosud zdravých půd, pěstování brukvovitých plodin na pozemku v minimálním odstupu 6 let, úpravě kyselosti půdy zvýšením pH (aplikací dusíkatého vápna), odvodněním mokrých částí pozemků, zabránění šíření spor prostřednictvím zemědělské techniky (mechanické i chemické čištění povrchů přístrojů, nářadí a vozidel).

Jedinou možnou ochranou proti napadení patogenem Plasmodiophora brassicae je použití rezistentní odrůdy.

Příznaky napadení nadzemní části rostlin v porovnání s kontrolou (nádobové pokusy)

Příznaky na kořenech v porovnání s kontrolou

Příznaky na kořenech