Choroby brukvovitých olejnin: Plíseň a padlí brukvovitých

12. 06. 2023 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1376x

V tomto článku se seznámíme s patogeny, které způsobují plíseň a padlí brukvovitých rostlin. Oba se vyskytují ve všech oblastech pěstování řepky a nezpůsobují závažné ztráty na výnosu. Napadají nejen řepku, ale i kulturní a plevelné rostliny olejnin, zeleniny a okrasných rostlin z čeledě Brassicaceae.

Plíseň brukvovitých

Plíseň brukvovitých způsobuje patogen Hyaloperonospora parasitica z říše Chromista, oddělení Oomycota.

Příznaky napadení můžeme pozorovat na listech v období vzcházení rostlin a počátku vývinu pravých listů na podzim a na jaře v době tvorby šešulí. V případě raného napadení na děložních listech může být porost silně zbrzděný v růstu. Primární příznaky se projevují na horní straně listových čepelí jako světlezelené až žloutnoucí nepravidelné skvrny, které posléze nekrotizují. Na spodní straně listů je patrný bělavý povlak sporangioforů a sporangií. Napadené listy předčasně odumírají.

Příznaky napadení plísní brukvovitých

Patogen přežívá oosporami (trvalá spora vzniklá při pohlavním rozmnožování) na posklizňových rostlinných zbytcích v půdě. Na jaře oospory vyklíčí a vytvoří se sporangia (nepohlavní stadium), která jsou unášená větrem nebo deštěm do porostu. Po infekci, za 3 až 4 dny, na spodní straně listů vyrůstají z průduchů sporangiofory a na nich se tvoří sporangia. Sporangia jsou hyalinní, eliptická, 12–28 × 11–23 µm velká. Oospory jsou žluté, kulovité 25–30 µm v průměru. Rozvoj choroby podporuje vysoká vlhkost v porostu (ovlhčení listů), teplota 10–15 °C, a také nadbytek dusíku a nedostatek draslíku.

Padlí brukvovitých

Padlí brukvovitých způsobuje patogen Erysiphe cruciferarum z říše Fungi, oddělení Ascomycota. Patogen má poměrně široký okruh hostitelských rostlin, převážně z čeledi Brassicaceae a Papaveraceae. Výskyt choroby v porostu řepky je závislý na příznivých podmínkách počasí.

Příznaky napadení se od pozdního jara projevují na listech (převážně na horní straně listové čepele), stoncích i šešulích jako bílé, zpočátku malé paprsčité povrchové mycelium, které se rozšiřuje a vytváří moučnatý povlak. Později, ke konci vegetace, mycelium šedne a můžeme na něm pozorovat tmavohnědé až černé kulaté plodničky (chasmothecia, syn. kleistothecia). Napadená pletiva zasychají a odumírají, při vyšším infekčním tlaku dochází k zpomalování zrání šešulí, semena mohou ještě v šešulích naklíčit, a tím snížit kvalitu semene.

Příznaky napadení padlím brukvovitých

Erysiphe cruciferarum je obligátní parazit, přežívá na posklizňových zbytcích a v půdě, primárním zdrojem infekce jsou askospory, které se tvoří ve vřeckách, v plodnicích - chasmotheciích (pohlavní stadium). Chasmothecia se vyskytují ve shlucích nebo rozptýlená, o velikosti 70–150 µm v průměru. V jedné plodnici se nachází 4–10 elipsovitých až vejčitých vřecek, ve kterých se tvoří askospory. Ty jsou bezbarvé, elipsoidní a 18–30 × 10–18 µm velké. Během vegetace se v porostu patogen šíří konidiemi unášenými vzdušnými proudy (nepohlavní stadium). Konidie se formují na konidioforu, ze kterého jsou jednotlivě uvolňovány. Mají vejčitý až válcovitý tvar o velikosti 35–50 µm × 14–21 µm. Rozvoj choroby podporují teploty v rozmezí 17–20 °C a poměrně vysoká vzdušná vlhkost (70 %).

Ochrana

Ochrana proti patogenům Hyaloperonospora parasitica a Erysiphe cruciferarum spočívá především v preventivních opatřeních, jako je likvidace posklizňových zbytků, střídání plodin, vysévání odolných odrůd a vyrovnané výživě.

Hyaloperonospora parasitica - sporangiofor, sporangia

Erysiphe cruciferarum - konidiofor