Choroby brukvovitých olejnin: Skvrnitosti řepky

26. 04. 2023 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 969x

V předešlém čísle jsme si přiblížili chorobu fomové černání stonků řepky, která se projevuje skvrnitostí ve všech růstových fázích řepky olejky. Skvrnitosti na řepce způsobují i houby rodu Alternaria a Pyrenopeziza. Choroby se vyskytují na celém území České republiky.

Alternáriová skvrnitost brukvovitých

Alternáriovou skvrnitost brukvovitých způsobují houby Alternaria brassicae, Alternaria brassicicola. U tohoto rodu není zatím známé pohlavní stadium. Houby jsou přenosné osivem, mohou ovlivňovat vzcházení rostlin a podílejí se na padání klíčních rostlin. Napadají především pletiva poškozená a stárnoucí.

Konidie Alternaria brassicae

První příznaky můžeme pozorovat na podzim, na hypokotylu se objevují tmavošedé až černé čárkovité skvrny, při silném napadení mohou rostliny odumírat. Na děložních lístcích se tvoří okrouhlé drobné skvrnky, na pravých listech vznikají okrouhlé světlehnědé až černé skvrny různé velikosti, větší skvrny jsou často koncentricky zónované a obklopené chlorotickým lemem (halo). Na jaře můžeme pozorovat podlouhlé tmavé ostře ohraničené skvrny na lodyhách a větvích. Při napadení šešulí se tvoří drobné, okrouhlé, ostře ohraničené skvrny, šešule bývají deformované, předčasně pukají. Napadená semena jsou scvrklá a nevyzrálá.

Primárním zdrojem infekce je napadené osivo. Patogen rovněž přetrvává ve formě mycelia na posklizňových zbytcích. Do rostliny proniká patogen průduchy nebo přímo přes kutikulu. Během vegetace se šíří konidiemi větrem a deštěm. Konidie rodu Alternaria jsou kyjovité, tmavě hnědé, vícebuněčné a zužující se k výběžku, který je přibližně v polovině až třetině celkové délky. Spory Alternaria brassicae jsou 75–350 µm dlouhé (včetně výběžku) a 20–30 µm široké. Spory Alternaria brassicicola jsou 20–130 µm dlouhé a 10–20 µm široké. K rozvoji choroby přispívá teplota v rozmezí 17–25 °C a dlouhodobé ovlhčení rostlin. Při splnění těchto podmínek proběhne celý infekční cyklus za 2 dny a choroba se může rychle šířit. Také porost příliš hustý nebo poškozený škůdci či kroupami může napomáhat k rozvoji choroby.

Preventivní opatření spočívá v zapravení posklizňových zbytků, výsevu zdravého a mořeného osiva, vyrovnané výživě. Signalizace se provádí v porostu ve fázi děložních lístků a v průběhu kvetení. Chemické ošetření fungicidy se provádí na začátku dozrávání.

Příznaky napadení alternáriovou skvrnitostí brukvovitých

Listová skvrnitost řepky

Původcem listové skvrnitosti řepky je houba Pyrenopeziza brassicae, nepohlavní stadium se nazývá Cylindrosporium concetricum. Pyrenopeziza brassicae je významným patogenem řepky a dalších brukvovitých, zvláště v oblastech s mírným a vlhkým počasí v zimě.

Příznaky napadení se mohou objevit již na podzim, zřetelnější jsou na jaře. Na obou stranách listů pozorujeme kruhovité, bílé tečkované skvrny, které se rozšiřují, postupně mění barvu do šedé a světlehnědé a splývají. Čepele stonkových listů jsou často srpovitě prohnuty. Později hnědnou, odumírají a zůstávají na stonku. Na stonku se tvoří podélné, bělavé až nahnědlé skvrny, které jsou později zkorkovatělé a příčně rozpraskané. Na poupatech a šešulích se zpočátku objevují malé bílé koncentrické skvrnky, které postupně hnědnou. Při silném napadení zhnědnou celá poupata a dále se nevyvíjí, šešule jsou deformované, nedozrávají a předčasně praskají.

Patogen přežívá v posklizňových zbytcích a výdrolu řepky, i na jiných kulturních a planých brukvovitých rostlinách, může také přežívat a přenášet se osivem. Zdrojem primární infekce jsou askospory, které se tvoří v apotheciích. Konidie se tvoří na napadeném pletivu v acervulích (bělavé tečky na skvrnách), jsou hyalinní, hladké, válcovité, 10–16 x 3–4 µm velké a během vegetace se šíří větrem nebo deštěm. Vysoká vzdušná vlhkost a teplota v rozmezí 5 až 15 °C jsou důležité pro rozvoj choroby.

Preventivní opatření spočívá v zapravení posklizňových zbytků a výdrolu, výběru odolných odrůd, výsevu zdravého osiva a vyrovnané výživě.