Choroby olejnin: Listové skvrnitosti světlice barvířské

25. 03. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 421x

Na listových skvrnitostech světlice barvířské se podílí zejména houby Colletotrichum acutatum a Ramularia carthamicola. Vyskytují se především v teplých oblastech ČR a jsou přenosné osivem. Napadají rostliny světlice v průběhu celé vegetace a při vyšším infekčním tlaku mohou způsobit velké ztráty na výnosu.

Antraknóza světlice

Colletotrichum acutatum je polyfágní patogen, který na světlici způsobuje antraknózu světlice. Vyskytuje se na celém světě, má široký okruh hostitelů, kromě světlice napadá např. z ovoce jahody, třešně, jablka, angrešt, borůvky, ze zeleniny např. rajčata a papriky a z polních plodin lupinu. Na základě metod molekulární biologie se v současné době tento patogen označuje jako Colletotrichum acutatum species complex (komplex druhů). Tohoto houbového patogena jsme v porostu světlice poprvé zaznamenali v roce 2005 v okrese Brno-venkov (lokalita Blučina). Patogen se zpočátku vyskytoval ohniskově, později se za vhodných podmínek rozšířil do celého porostu. V roce 2009 byly na několika lokalitách Jihomoravského kraje pozorovány 100% ztráty na výnosu, porosty musely být zaorány.

Příznaky napadení můžeme pozorovat na listech, stoncích, i květních částech. Na listech se vytváří nepravidelné nebo okrouhlé světlehnědé skvrny s tmavším lemem. Při silném napadení skvrny splývají a listy zasychají. Na stoncích se tvoří nepravidelné, někdy propadlé skvrny. Napadené stonky se často kroutí a v místě propadlých skvrn lámou. Silně napadené stonky zasychají a černají. V pozdějším stadiu dochází k napadení květů a posléze nažek, napadená pletiva jsou světlehnědá, nekrotická. Za vhodných podmínek se na napadených pletivech tvoří masa spor lososové (oranžovorůžové) barvy.

Patogen přežívá na posklizňových zbytcích a v infikovaném osivu, je rovněž schopný přežívat na hostitelských rostlinách v latentní fázi. Při infekcích z osiva dochází k systemické infekci, která se může projevit buď padáním klíčních rostlin nebo zakrslostí rostliny, či kroucením stonků. Během vegetace se patogen rozmnožuje konidiemi, které se tvoří v acervulích. Konidie jsou bezbarvé, vřetenovité o rozměrech 11–15 × 2,5–3,4 μm. Pro rozvoj choroby je optimální teplota 25 °C a vysoká relativní vlhkost vzduchu.

Konidie Colletotrichum acutatum

Příznaky napadení antraknózou světlice

Ramulariová listová skvrnitost světlice

V porostu světlice jsme současně zaznamenali i dalšího patogena způsobujícího skvrnitosti na světlici Ramularia carthami. Tento houbový patogen způsobuje na světlici barvířské ramulariovou listovou skvrnitost světlice.

Příznaky napadení se projevují na listech jako okrouhlé skvrny o velikosti 3 až 10 mm, světlehnědé až kaštanové barvy, které se postupně rozšiřují, splývají a listy zasychají. Patogen se šíří ze spodních pater rostliny směrem nahoru, kde napadá i květenství. Při silné infekci může dojít k předčasnému zaschnutí celé rostliny, a tím je negativně ovlivněn výnos semene. Za příznivých podmínek se na skvrnách tvoří bělavé shluky konidioforů s konidiemi.

Patogen přežívá na napadených posklizňových zbytcích v půdě a také v osivu. Během vegetace se patogen šíří v porostu nepohlavně konidiemi tvořícími se na konidioforech. Konidiofory vyrůstají z průduchů ve svazečcích od středu napadeného pletiva. Jsou válcovité, vzpřímené, hyalinní. Konidie jsou hyalinní, hladké, válcovité až vřetenovité se zakulacenými konci a s jednou až třemi přehrádkami. Pro rozvoj choroby je optimální vysoká vzdušná vlhkost a teplota 17–20 °C.

Příznaky napadení ramulariovou listovou skvrnitost světlice

Svazečky konidioforů a konidií Ramularia carthami

Konidie Ramularia carthami

Ochrana

Preventivní ochrana proti zmíněným patogenům spočívá ve výběru vhodné lokality, především v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, dodržování osevního postupu, používání odrůd s vyšší hladinou rezistence, vysévání zdravého osiva a v rovnoměrné výživě.

Přímá ochrana vzcházejících rostlin spočívá v moření osiva, fungicidní ošetření se provádí v období před květem až do konce kvetení na základě prognózy a signalizace.