Choroby olejnin: Rzivost a padlí světlice barvířské

07. 01. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 574x

Světlice barvířská (Carthamus tinctorius) neboli saflor se pěstuje pro olejnatá semena obsahující 45–55 % oleje použitelného za studena stejně jako slunečnicový olej. Oproti slunečnicovému oleji obsahuje však více kyseliny linolové (až 80 %). Využívá se také jako krmivo pro ptactvo nebo jako meziplodina pro zelené krmení a hnojení zvláště v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. Lze ji také využít i jako krycí plodinu pro vojtěšku, jetel a čičorku. Je vhodná pro včelaře pro vysoký obsah nektaru v pozdním létě. Jedním z faktorů, který může negativně ovlivnit výši a kvalitu výnosu světlice, jsou houbové choroby. V tomto čísle se zaměříme rzivost a padlí světlice.

Rzivost světlice

Rzivost světlice způsobuje houba z oddělení Basidiomycota - Puccinia carthami. Tato rez se běžně vyskytuje v porostu světlice barvířské, poprvé byla popsána v roce 1840 v Praze. Je jednobytná, v jejím vývojovém cyklu chybí stadium tvorby aecidií s aecidiosporami.

Příznaky napadení se objevují převážně na spodní straně starších listů jako malé okrouhlé kupky uredospor kaštanové barvy, později se tvoří tmavohnědé až černé kupky teliospor, obvykle umístěné do kruhu.

Puccinia carthami, rzivost světlice barvířské, je přenosná osivem, může také přežívat v půdě na napadených posklizňových zbytcích. Na osivu přežívá ve formě teliospor, které po vysetí vyklíčí, vytvoří se basidie s basidiospory a infikují děložní lístky mladých rostlin. Do týdne se vytvoří oranžově zbarvená spermogonia se spermaciemi, která infikují pravé listy a vytvoří se letní výtrusy - uredospory. Uredospory jsou kulovité až eliptické 16–23 × 22–28 µm velké, na povrchu jemně osténkaté, světle kaštanové barvy. Spory jsou hned klíčivé (optimální teplota pro klíčení je 18–20 °C) a větrem se šíří v porostu, během vegetace mají několik generací. Ke konci vegetace se tvoří zimní výtrusy - teliospory. Teliospory jsou tmavé, kaštanově hnědé, 25–32 × 30–41 µm velké spory. Jsou dvoubuněčné, vejčité, na obou koncích zaokrouhlené, u přepážky jen mírně nebo vůbec nezaškrcené. Teliospory slouží k přežití nepříznivých podmínek.

Padlí světlice

Padlí světlice způsobuje houbový patogen z oddělení Ascomycota - Golovinomyces cichoracearum (syn. Erysiphe cichoracearum f. carthami). Je to obligátní biotrofní parazit, je polyfágní (má široký okruh hostitelských druhů), z olejnin napadá také slunečnici a mák setý.

Příznaky napadení se objevují během kvetení na starších spodních listech rostliny jako souvislý povlak bělavého moučnatého mycelia, které ke konci vegetace šedne, a na něm se objevují tmavě zbarvené kulaté plodničky - chasmothecia. Silně infikované listy žloutnou a odumírají. Při vyšším infekčním tlaku, mohou být napadeny všechny ostatní části rostliny.

Primární infekci způsobují askospory, které vznikají při pohlavním rozmnožování ve vřeckách a plodnicích. V porostu se infekce sekundárně šíří konidiemi. Konidie se tvoří řetízkovitě na konci konidiforu, jsou jednobuněčné, bezbarvé o velikosti 28–34 × 15–17 µm, během vegetace patogen vytvoří několik generací. Pro rozvoj choroby je optimální teplota 20–25 °C a nižší relativní vzdušná vlhkost.

Ochrana

Ochrana světlice proti rzi a padlí spočívá především v zaorání napadených posklizňových zbytků, vysévání zdravého certifikovaného osiva, používání odrůd s vyšší hladinou rezistence a vyrovnané výživě. Přímá ochrana se neprovádí.

Příznaky napadení Puccinia carthami

Kupky spor Puccinia carthami pod lupou

Teliospory Puccinia carthami (mikroskop)