Choroby petržele

12. 07. 2022 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 5709x

Petržel obecná (Petroselinum crispum, Apiaceae) je známa především jako kořenová či listová zelenina s hladkými či zkadeřenými listy a charakteristickou vůní. Méně se ale ví o jejich léčivých účincích i o dřívějším využívání jako mystické magické byliny. Ve starověkém Egyptě se používala při kultu mrtvých, ve středověku byla součástí čarodějnických mastí.

V současné době se pěstuje na celém světě, ale za místo jejího původního výskytu je považována jihozápadní Asie a východní část Středomoří.

Plody obsahují éterický olej (2–6 %) s různým množstvím fenylpropanů (apiol, myristicin aj.), flavonoidy (apiin), furanokumariny, vitamín C, kyselinu tříslovou, glykosidy, myristicin, salicyláty, thymol, umbelliferon, violaxanthin, zinek aj., v kořenech navíc ligustilid, který dodává charakteristickou vůni či falcariol aj.

Jako léčivá rostlina byla hojně využívána v lidovém léčitelství jako diuretikum či antiseptikum, na zažívací potíže, jako prostředek ke zlepšení sexuálního života mužů či k vyvolání potratu u žen, ale i proti zákožce svrabové či vším. Při sušení ve velkém množství má halucinogenní účinky. V klášterní medicíně se používala při jaterních a kožních problémech, čaj ze semen a kořenů k jarní kúře pro čištění krve. V homeopatii se využívá při řešení problémů s močovým ústrojím.

Petržel je hostitelem mnoha patogenů ze všech skupin a k léčebným účelům lze použít pouze zdravé rostliny.

Virové a bakteriální choroby

Na listech se lze nalézt symptomy vyvolané viry, které se mohou vyskytovat i ve směsných infekcích. K nejčastějším patří Celery mosaic virus (CeMV) způsobující na mladých listech světle zelenou až bíložlutou mozaiku, při silném napadení mohou listy červenat. Charakteristické je potlačení růstu a zkadeření listů, zakrnění až vláskovitost lístků. Virus se přenáší mšicemi nebo mechanicky a semenem. Hostiteli jsou i kmín, koriandr, celer a mrkev či planě rostoucí miříkovité rostliny. Podobné symptomy mohou být vyvolány suchem, viry (zejména u hladkolisté petržele jsou symptomy Apium Y virus obzvláště nápadné) nebo houbovými patogeny.

Komplex virů Carrot red leaf virus (CtRLV), Carrot mottle virus (CMoV), případně Apium virus Y (ApVY) a Carrot yellow leaf virus (CYLV) způsobuje červenání, zakrnění, žlutou skvrnitost či proužkovitost a nekrózy či odumírání listů.

Od konce května, obvykle za vlhkého, teplého počasí, se hnízdovitě či na jednotlivých rostlinách mohou objevit symptomy bakterióz. Vodnaté, světle hnědé, postupně zasychající skvrny na listech petržele způsobují bakterie rodu Pseudomonas (P. viridiflava, P. marginalis či P. syringae). Napadeny bývají nejprve horní listy, silně napadené rostliny vadnou a odumírají.

Houbové choroby

Houby rodu Alternaria jsou původci padání klíčních rostlin, ale i alternariové skvrnitosti listů u vzrostlých rostlin. Na čepelích listů se tvoří nejprve tečkovité, postupně se zvětšující léze, často se šířící od řapíků listů, na nichž jsou šedohnědé skvrny se světlejším středem a tmavším dvůrkem. Později se na skvrnách objevují koncentrické prstence a černě zbarvené rozmnožovací orgány. Skvrny se mohou slévat, listy od okrajů zasychat a odumřelé zůstávají viset na stonku.

Petrželi se nevyhýbá ani padlí miříkovitých (Erysiphe heraclei). Na listech a řapících se tvoří po obou stranách drobné bílé skvrnky, u kadeřavé petržele bývají symptomy zaznamenány většinou až v době, kdy bílý povlak pokrývá celé listy, které žloutnou a zasychají.

Za vlhkého počasí se objevuje nejprve na nejstarších listech plíseň Plasmopara nivea. Na líci listů jsou viditelné vybledlé nažloutlé nepravidelné skvrny a na rubu bělavý povlak rozmnožovacích orgánů. Skvrny postupně nekrotizují a napadené listy většinou celé odumírají. V silně napadeném porostu bývá nápadný nasládlý pach.

Septoria petroselini se projevuje nejprve na nejstarších listech, případně stoncích v podobě drobných žlutých nepravidelných skvrn. Ty se rychle zvětšují do světlehnědých lézí s tmavým okrajem. Na zaschlém pletivu se tvoří černé, kulovité plodničky nepohlavního stadia, pyknidy s pyknosporami viditelné pouhým okem. Silně napadené listy žloutnou a zasychají. Zdrojem infekce jsou infikované posklizňové zbytky či infikované osivo.

Fusarium oxysporum je původcem vadnutí a hniloby petržele, ale i padání klíčních rostlin. Nejčastěji je na nejstarších listech viditelná chloróza poloviny čepele a část rostliny žloutne a vadne, zatímco zbytek zůstává zelený a vitální. Na průřezu infikovanými částmi jsou viditelné hnědé svazky cévní. Na odumřelém pletivu se tvoří nejprve bílý, později oranžově růžový povlak mycelia se sporodochii s konidiemi. Houba přežívá myceliem či silnostěnnými sporami (chlamydospory) v půdě.

Hniloby kořenů způsobuje i půdní houba Rhizoctonia solani. Napadeny mohou být již klíční rostliny (mezerovitost porostu), u starších rostlin se tvoří mírně vkleslé, zónované nekrózy s hustým vláknitým, zpočátku bílým, postupně hnědnoucím povlakem. Nadzemní části žloutnou, případně získávají načervenalé zbarvení a částečně vadnou.

Podobně poškozuje kořeny petržele i půdní houba Sclerotinia sclerotiorum, vyskytující se v porostu hnízdovitě. Za vysoké vlhkosti se na rozhraní půda/vzduch tvoří hustý bílý vatovitý povlak mycelia a černá sklerocia, na kořenech jsou viditelné rezavé léze. Houba přežívá v půdě sklerocii.

Abiotická korkovitost kořene

Symptomy virózy na petrželi

Skvrnitost způsobená houbou Septoria petroselini