Choroby řepy (2): Virové choroby řepy (II.)

09. 09. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 2204x

Virové choroby řepy se projevují především žloutnutím listové čepele, mohou se vyskytovat ve všech pěstitelských oblastech řepy cukrovky. V porostu řepy cukrovky se první příznaky virových žloutenek objevují v červenci až srpnu v závislosti na náletu mšic. Viry se často vyskytují ve směsných infekcích.

Žloutenka řepy

Žloutenku řepy způsobuje virus - Beet yellows virus (BYV). Virus je řazen do rodu Closterovirus, čeledi Closteroviridae. BYV způsobuje onemocnění řepy obecné (Beta vulgaris) (řepy cukrovky, krmné řepy a červené řepy) a špenátu (Spinacia oleracea), vyskytuje se také v plevelných rostlinách čeledí laskavcovité (syn. merlíkovité) a rdesnovité. Virus v rostlině brání pronikání asimilátů z listů do bulev, a tím dochází ke značným ztrátám na výnosu a snížení obsahu cukru.

Příznaky napadení mohou být podle kmenu viru rozdílné. Napadení mladých listů se může projevit jen prosvětlením (chlorotickým zbarvením) žilek. U starších listů se první příznaky projevují jako bledě žluté skvrny v místě infekce, které se postupně rozšiřují, žloutne celý list, pouze listové žilky a řapíky zůstávají zelené. Žloutnutí probíhá od okrajů a špiček listů mezi listovou žilnatinou, kde se později tvoří drobné tečkovité nekrózy. Napadené listy se koncem léta zbarvují do bronzova, jsou tuhé (kožovité) a zároveň křehké.

Virus BYV je přenášen semiperzistentně mšicemi, především mšicí makovou (Aphis fabae) a mšicí broskvoňovou (Myzus persicae). Doba nabývacího sání viru trvá minimálně 15 minut, čím déle mšice saje na infikované rostlině, tím je vyšší účinnost přenosu. Virus je po nabývacím sání infekční v mšicích asi 2–3 dny. Virus v těle mšice necirkuluje a mšice po svlékání ztrácejí svoji infekčnost. Tři až čtyři týdny po infekci můžeme pozorovat příznaky onemocnění.

Virové mírné žloutnutí řepy

Virové mírné žloutnutí řepy způsobuje virus - Beet mild yellowing virus (BMYV). Virus je řazen do rodu Luteovirus, čeledi Luteoviridae. BMYV má podobný okruh hostitelů jako BYV, kromě řepy mohou být zdrojem infekce i plevelné rostliny z čeledí laskavcovité, rdesnovité a hvězdnicovité.

Příznaky napadení virem mírného žloutnutí řepy se projevují na starších listech, chlorotickými skvrnami mezi listovou žilnatinou. Žluté zbarvení může později přecházet až ve žlutooranžovou barvu. Na rozdíl od napadení virem žloutenky řepy nedochází k nekrózám listové čepele. Napadené listy mohou být sekundárně napadány houbami rodu Alternaria.

Virus BMYV je přenášen perzistentně mšicí broskvoňovou. Virus po sání cirkuluje v těle vektora a zůstává v něm po celou dobu jeho života, není přenosný na potomstvo.

Virová mozaika řepy

Virovou mozaiku řepy způsobuje virus - Beet mosaic virus (BtMV). Virus je zařazený do rodu Potyvirus, čeledi Potyviridae. BtMV má širší okruh hostitelů, kromě řepy cukrovky, krmné a červené řepy, mangoldu a špenátu se může vyskytovat i na plevelných rostlinách z čeledi laskavcovité, brukvovité, bobovité a hvězdnicovité.

Příznaky napadení virem BtMV se nejčastěji projevují na srdéčkových listech zesvětlením žilek. Na listových čepelích se tvoří drobné světlezelené až bělavé chlorotické skvrny. Počet chlorotických skvrn se zvětšuje a postupně se na listech zřetelně projevuje střídání světlých a tmavých částí a vytváří se typické mozaikové zbarvení. Napadené části listu se vyvíjejí pomaleji, listová čepel se deformuje a postupně kadeří.

Virus je přenášen neperzistentně mšicemi, především mšicí broskvoňovou, mšicí makovou a kyjatkou zahradní (Macrosiphum euphorbiae). K přenosu viru může dojít již po krátkém sání a příznaky se mohou objevit již do 2 týdnů po infekci.

Ochrana

Ochrana proti virovým chorobám spočívá v pěstování rezistentních odrůd a dodržování agrotechnických opatření, jako je střídání plodin, časné setí řepy cukrovky, regulace plevelných rostlin, vyvážená výživa rostlin. Přímá ochrana spočívá v použití insekticidů proti přenašečům.

Příznaky žloutenky řepy

Příznaky virové mozaiky řepy