Choroby řepy: Listové choroby řepy (3)

22. 02. 2022 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 2505x

Na listech řepy cukrovky můžeme pozorovat nejen listové skvrnitosti nebo padlí, ale také rzivost a plísňovitost řepy. Obě jmenované choroby se vyskytují zřídka a nezpůsobují závažné ztráty na výnosu řepy.

Rzivost řepy

Rzivost řepy způsobuje houbový patogen z oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné) Uromyces betae. Choroba se vyskytuje ve všech oblastech pěstování řepy, kromě řepy cukrovky napadá i řepu krmnou, červenou, salátovou a také mangold a špenát. Většinou se příznaky choroby objevují až na konci vegetace, takže škodlivost je velmi malá.

Viditelné příznaky napadení se vyskytují od konce července. Rez napadá čepele, ojediněle řapíky listů řepy. Na listových čepelích se tvoří okrouhlé kupky uredospor (uredia). Uredospory - letní výtrusy slouží k namnožení patogena. Ke konci vegetace se na stejném myceliovém vlákně tvoří kupky teliospor (telia). Teliospory - zimní výtrusy slouží k přežití patogena. Optimální pro rozvoj choroby je vyšší vzdušná vlhkost a teplota 17–22 °C. Při příznivých podmínkách může docházet k žloutnutí listů a posléze i k úhynu celé rostliny.

Uromyces betae je monoecická rez, při svém vývoji vytváří pět typů spor na jednom hostiteli - řepě. Přežívá na posklizňových rostlinných zbytcích, sazečkách a osivu ve formě teliospor. Teliospory jsou kulovité, jednobuněčné, tmavé spory se stopkou o velikosti 22–34 × 16–26 µm. Na jaře teliospora vyklíčí, vytvoří se basidie s basidiosporami, které infikují klíčící rostlinky. V měsíci dubnu a květnu se na horní straně listu tvoří spermacie ve spermogoniích, které se projevují jako žlutooranžové drobné puchýřky o velikosti 2–3 mm. Později se na spodní straně listu vytvoří aecidia s aecidiosporami. Aecidia jsou žluté, z počátku kulovité, po dozrání pohárkovité útvary. Aecidiospory jsou žlutooranžové, kulovité spory o velikosti 17–25 × 15–18 µm. Oba útvary (spermogonia a aecidia) většinou unikají naší pozornosti. Po infekci aeciosporami se na listech tvoří uredia, z počátku chráněná pokožkou. Po dozrání spor pokožka praská a uvolňuji se uredospory. Jsou to jednobuněčné, oválné spory, žlutooranžové barvy, o velikosti 26–35 × 20–25 µm. Uredospory se v porostu šíří větrem, během vegetace mají několik generací. Ke konci vegetace se tvoří telia s teliosporami.

Šedofialová plísňovitost řepy

Šedofialová plísňovitost řepy je způsobena patogenem Peronospora farinosa f. sp. betae z říše Chromista, oddělení Oomycota, patří mezi tzv. houbám podobné organizmy. Plíseň kromě řepy cukrovky napadá řepu krmnou, salátovou, mangold a špenát. V porostu řepy se vyskytuje sporadicky, zato velmi často můžeme pozorovat na listech plevele merlíku bílém plíseň Peronospora farinosa f. sp. chenopodii.

Příznaky napadení patogenem Peronospora farinosa můžeme pozorovat na nejmladších srdéčkových listech. Listy jsou zpočátku světle zelené, zduřelé s krátkými řapíky, kroutí se a deformují. Na horní straně deformovaných listů se tvoří nažloutlé skvrny a později na spodní straně můžeme pozorovat šedofialové povlaky fruktifikačních orgánů. Napadené listy se svinují a postupně odumírají. Příznaky napadení v této pozdější fázi mohou připomínat srdéčkovou hnilobu vlivem nedostatku bóru.

Peronospora farinosa na spodní straně listu tvoří sporangiofory (vlákna vynášející spory) a sporangia - nepohlavní rozmnožování. Sporangia jsou 16–24 × 20–28 µm velká a mají vejcovitý tvar. U rodu Peronospora sporangia netvoří uvnitř spory, ale klíčí přímo myceliovým vláknem. Během vegetace se spory šíří deštěm, odstřikujícími kapkami. Patogen přežívá na posklizňových rostlinných zbytcích, sazečkách a osivu myceliovým vláknem nebo oosporami. Oospory (trvalé spory) vznikají při pohlavním rozmnožování splynutím samčího orgánu antheridia a samičího orgánu oogonia.

Výskyt choroby můžeme pozorovat hlavně na jaře, kdy nastávají optimální podmínky pro rozvoj choroby - chladné a vlhké počasí (teplota do 18 °C a vzdušná relativní vlhkost nad 80 %) a rostliny jsou mladé a citlivější k napadení.

Ochrana

Ochrana proti padlí i plísni spočívá především v agrotechnice, v zaorání napadených posklizňových zbytků, vysévání zdravého osiva a vyrovnané výživě. Přímá ochrana se provádí na základě prognózy a signalizace fungicidními přípravky.

Příznaky napadení rzí Uromyces betae na listu

Uromyces betae - uredospory i jedna spora (konidie) padlí Erysiphe betae

Peronospora farinosa f. sp. chenopodii na spodní straně listu merlíku bílého