Choroby řepy: Listové skvrnitosti řepy (pokračování)

21. 01. 2022 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1622x

V minulém čísle jsme se seznámili s významnými patogeny řepy - Cercospora beticola a Phoma betae, způsobující listové skvrnitosti řepy cukrovky a dalších druhů rodu Beta. Podobné příznaky na listech vyvolává i další patogen Ramularia beticola. Nejedná se o závažného patogena, ale v kombinaci s ostatními včetně Erysiphe betae, způsobující padlí řepy, může docházet ke snižování asimilační plochy, a tím i závažným hospodářským ztrátám na výnosu i cukernatosti.

Ramulariová listová skvrnitost řepy

Ramularia beticola je houbový patogen z oddělení Ascomycota, vyskytuje se ve všech oblastech s intenzivnějším pěstováním cukrové řepy a způsobuje ramulariovou listovou skvrnitost řepy. Napadá nejen kulturní plodiny rodu Beta, ale i plevelné druhy z čeledi laskavcovité.

Příznaky napadení se projevují při nižších teplotách především na starších listech. Na nich se vytváří světle zelené později světle hnědé skvrnky nepravidelného tvaru s tmavším lemem (hnědé až červené barvy), ne vždy tak výrazným jako u cerkosporové skvrnitosti. Skvrny se postupně zvětšují až do velikosti 10 mm. Pletivo uvnitř skvrn nekrotizuje a na něm se tvoří světlé shluky konidioforů s konidiemi. Nekrotické pletivo praská a může vypadávat. Při vysokém infekčním tlaku skvrny postupně splývají a listy řepy usychají.

Patogen se rozmnožuje nepohlavně konidiemi. Konidie jsou hyalinní (bezbarvé), protáhlé se zašpičatělými konci, o velikosti 8–20 μm. Tvoří se na konci konidioforů, jsou jedno nebo dvoubuněčné. Konidiofory vyrůstají z průduchů ve svazečcích od středu napadeného pletiva. Jsou válcovité, vzpřímené, hyalinní 10–30 μm velké.

Ramularia beticola je chladnomilnější než Cercospora beticola, pro rozvoj patogena je optimální vysoká vzdušná vlhkost a teplota 17–20 °C. Během vegetace se patogen šíří v porostu konidiemi větrem a deštěm, přežívá na napadených posklizňových zbytcích v půdě, a také v osivu.

Preventivní ochrana spočívá v dodržování osevního postupu, zaorání napadených posklizňových zbytků, vysévání zdravého osiva a vyrovnané výživě.

Přímá ochrana se provádí na základě prognózy a signalizace fungicidními přípravky, které jsou účinné i proti patogenu Cercospora beticola.

Padlí řepy

Významným listovým patogenem řepy je i houba Erysiphe betae, která způsobuje chorobu padlí řepy. Závažnost napadení porostu cukrové řepy je závislá především na počasí. Pokud jsou vhodné podmínky pro rozvoj choroby, může dojít ke snížení výnosu až o 20 %.

Příznaky napadení se projevují od července na vnějších, starších listech bělavým až šedobílým moučnatým povlakem mycelia. Z počátku se na listech tvoří jednotlivé bělavé skvrny v průměru 0,5–1 cm, později skvrny splývají, mycelium houstne, silně napadené listy žloutnou, vadnou a usychají.

Na myceliovém vlákně se během vegetace tvoří nepohlavní stadium - konidiofory a konidie. Konidiofory jsou hyalinní, vzpřímené, přehrádkované a na konci se oddělují konidie. Konidie jsou válcovité na koncích zaoblené, velké 22–55 × 12–22 μm. Ke konci vegetace se na myceliu vytváří pohlavní stadium, tvoří se kulaté plodnice (chasmothecia) o velikosti 70–130 μm. Plodnice jsou zpočátku světlé (žluté, světle hnědé) a jak dozrávají, tak tmavnou, černají. Uvnitř plodnic se tvoří vřecka (aska) a uvnitř vřecek se tvoří askospory.

Patogen přežívá na napadených posklizňových zbytcích a plevelných řepách, během vegetace se za příznivých povětrnostních podmínek patogen šíří v porostu. Pro rozvoj patogena je optimální teplota 20–25 °C a relativní vzdušná vlhkost kolem 40 %.

Ochrana spočívá v likvidaci posklizňových zbytků, vysévání zdravého osiva, používání odrůd s vyšší hladinou rezistence k patogenu Erysiphe betae a v rovnoměrné výživě. Přímá fungicidní ochrana se provádí na základě prognózy a signalizace od července do druhé poloviny srpna.

Erysiphe betae - příznaky napadení

Erysiphe betae - nepohlavní a pohlavní stadium (konidie a chasmothecia - plodnice)

Erysiphe betae - chasmothecia s vřecky

Erysiphe betae - uvolněné vřecko a askospory