Výskyt chorob obilnin a možnosti fungicidní ochrany

06. 06. 2024 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 190x

Obilniny se pěstují na téměř 55 % orné půdy v České republice. V roce 2023 bylo oseto obilninami na našem území podle Českého statistického úřadu 1 326 tis. ha. Obilniny jsou pěstovány ve všech výrobních oblastech a jsou také důležitými předplodinami pro následné plodiny. To je pádný důvod, proč se zabývat obilninami. Výše jejich výnosu závisí na celkové kondici a zdraví porostů. Zdravotní stav může být ovlivněn řadou faktorů. Jedním z nejdůležitějších jsou houbové patogeny, které jsou příčinou chorob obilnin.

Výskyt houbových patogenů je rovněž podmíněn mnoha vlivy. Důležitým je průběh počasí, zvláště srážek a teplot. Po roce 2000 dochází k výraznému oteplování nejen v České republice, ale na celé planetě a k nižším srážkám nebo jejich nevyrovnanému rozložení. Přesto však můžeme z monitoringu chorob a škůdců v posledních cca 20 letech vyzdvihnout hlavní choroby, které jsou „pravidelné a četné“ v nejpěstovanějších obilninách. V pšenici ozimé je to braničnatka pšeničná (Zymoseptoria tritici) a padlí travní (Blumeria graminis) a v ječmeni hnědá skvrnitost (Helmintosporium teres) a padlí travní.

Ostatní důležité choroby se vyskytují buď ve „vysoké intenzitě, ale nepravidelně nebo ve vysoké intenzitě, ale pouze lokálně“. V pšenici to jsou: braničnatka plevová (Leptosphaeria nodorum), DTR - helmintosporiová skvrnitost (Helmintosporium tritici repentis), rez plevová (Puccinia striiformis), rez pšeničná (Puccinia tritici) a choroby pat stébel (Oculimacula yallundae, Fusarium spp.). V ječmeni jsou „ostatními důležitými chorobami“: RCC - ramulariová skvrnitost (Ramularia collo-cygni) a rynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis).

Intenzitu napadení pšenice houbovými chorobami v Čechách na jaře 2024 zobrazuje mapa.

Mapa intenzity napadení houbovými chorobami v Čechách (jaro 2024)

Pozn. červenohnědé sloupce - braničnatka pšeničná, zelené sloupce - padlí travní, oranžové sloupce - rez plevová

Bionomie chorob pšenice ozimé

Braničnatka pšeničná

Patogen Zymoseptoria tritici způsobující septoriovou skvrnitost - braničnatku pšeničnou (obr. 1) je fakultativní, to znamená, že není vázaný na svého hostitele. Vyskytuje se nejen na pšenici, ale napadá například i tritikale a žito. Zdrojem infekce bývají jak rostlinné zbytky (velmi často při minimálním zpracování půdy), tak osivo a půda. Vhodné teploty pro šíření braničnatky pšeničné jsou 15–25 °C, což jsou velmi časté teploty v průběhu měsíců května a června a postačuje jí 6hodinové ovlhčení listu. Výše uvedené informace vysvětlují, proč je v posledních ročnících tato choroba klíčová v pšenici ozimé.

Padlí travní

Patogen Blumeria graminis (obr. 2) je obligátní a zdrojem infekce je nejčastěji mycelium v rostlinných pletivech ozimů. Vyskytuje se na všech obilninách i travách. Vhodné teploty pro šíření jsou o něco nižší než u braničnatky pšeničné, postačují teploty okolo 20 °C a podmračené počasí. Při větrném počasí se infekce může šířit (pomocí konidií) i na větší vzdálenosti. Dochází tak rychle k epidemii.

Braničnatka plevová

Patogenem je Leptosphaeria nodorum. Zdrojem infekce pro tuto chorobu jsou rostlinné zbytky a také osivo. Optimální teplota pro její rozvoj a šíření je vyšší než u braničnatky pšeničné. Proto se také vyskytuje po vymetání klasů, které poškozuje až většinou v červnu a červenci. Vyžaduje také vyšší ovlhčení cca 20 hodin, které přichází po letních bouřkách.

DTR

Patogen Drechslera neboli Helmintosporium/Pyrenophora tritici repentis je původcem choroby teplých dnů, neboť snáší i teploty nad 25 °C (20–28 °C). Přitom k infekci ji stačí 6 hodin ovlhčení, což zastanou i silnější rosy nebo mlhy. Zdrojem infekce bývají hlavně rostlinné zbytky a osivo. Na rozdíl od ostatních listových skvrnitostí a padlí travního se obtížně diagnostikuje, často je zaměňována i s fyziologickými nebo atypickými skvrnami.

Rez plevová

Patogen Puccinia striiformis (obr. 3), byla v posledních 3 letech lokálně silně rozšířena na českém i moravském území. Zdrojem infekce bývá mycelium přežívající v pletivech ozimé pšenice. Je to choroba, která bývala označována jako „chladnomilná“, literární prameny uvádějí teplotu 8–15 °C. S rozšířením teplomilných ras/kmenů do střední Evropy se zvýšily i teploty, za kterých se šíří, ale neznamená to, že by pro ni bylo optimum takové jako pro DTR. Její škodlivost spočívá v rychlém šíření a destrukci listové plochy ve všech patrech ozimé pšenice.

Rez pšeničná

Patogen Puccinia tritici je výrazně teplomilnější než rez plevová a vyskytuje se více v teplejších lokalitách na Moravě, v Polabské nížině nebo Českobudějovické pánvi. Zdrojem infekce je opět mycelium v pletivech ozimé pšenice. Vhodné teploty jsou pro ni mezi 20 a 25 °C, ale stačí ji jen krátkodobé ovlhčení, například rosou.

Choroby pat stébel

Jsou způsobovány komplexem patogenů jak v pšenici, tak v ječmeni a dalších obilninách. Mezi tyto patogeny řadíme pravý stéblolam (Oculimacula yallundae), Fusarium spp., Rhizoctonia cerealis a další. Zdrojem infekce bývá mycelium na rostlinných zbytcích a z těchto zbytků dochází v průběhu dubna a května při vlhku a nižších teplotách 4–10 °C k dalšímu šíření na odnože a k postupnému prorůstání do vnitřních pletiv.

Obr. 1: Braničnatka plevová

Obr. 2: Padlí travní na listech pšenice

Obr. 3: Rez plevová

Bionomie listových chorob ječmene

Hnědá skvrnitost

Patogen Helmintosporium teres - zdrojem infekce jsou rostlinné zbytky a osivo, z nichž se rozšiřuje sporami dále. Vyhovuje mu střídání vlhka a sucha v květnu a červnu a teploty mezi 15 a 25 °C. To jsou podmínky v pozdním jaru často zaznamenávané, jak již bylo zmíněno u braničnatky pšeničné. Proto je hnědá skvrnitost nejrozšířenější chorobou ječmene ozimého i jarního.

Ramulariová skvrnitost

Patogen Ramularia collo-cygni - zdrojem infekce jsou opět rostlinné zbytky a osivo. Ačkoliv se vyskytuje v porostech často již na podzim, bývá bezpříznaková, nejsme ji schopni opticky zaznamenat. To se změní v době, kdy nastanou pro ni výhodné podmínky, tj. teplo a intenzivní sluneční záření. Takové podmínky přicházejí většinou až s dlouhými dny v průběhu června. Touto dobou jsou ječmeny (minimálně ozimé ječmeny) vymetané a vstupují do dozrávání. Ohrožen bývá asimilační aparát - horní listová patra, klas včetně osin a stéblo. Nespecifické skvrny ramulariové skvrnitosti (obr. 4) je možno zaměnit s nespecifickými skvrnami na ječmeni (obr. 5). Rozklad antioxidačního systému rostliny při napadení tímto patogenem je velmi rychlý a přichází předčasné dozrávání. Výnos při napadení ramulariovou skvrnitostí tedy záleží na tom, jak dlouho se nám podaří udržet zelený asimilační aparát.

Rynchosporiová skvrnitost

Patogen Rhynchosporium secalis. Jak napovídá latinský název, tento patogen se hojně vyskytuje i na žitu. Zdrojem infekce jsou hlavně rostlinné zbytky, ale může se šířit i osivem nebo půdou. Pro svůj dobrý vývoj a šíření potřebuje výrazné vlhko a teplotu mezi 15–20 °C. Při vhodných podmínkách se dokáže šířit velmi rychle. Destruuje často hnízdovitě celé rostliny. Je monitorován častěji v oblasti jihozápadních Čech.

Obr. 4: Ramulariová skvrnitost na ječmeni

Obr. 5: Nespecifické skvrny na ječmeni

Možnosti fungicidní ochrany

Ačkoliv dochází v posledních letech v souvislosti s Rámcovou směrnicí Evropského parlamentu o udržitelném využívání pesticidů (2009/128/ES ve znění následných předpisů) k výraznější redukci účinných látek, stále ještě máme k dispozici dostatečné množství fungicidů, které můžeme proti chorobám použít.

Před vlastní volbou fungicidu je však vždy potřeba učinit řadu opatření. Mezi ně patří monitoring, správná diagnostika chorob a zvolení správného termínu zásahu.

Monitoring

Jedná se o pravidelné a dlouhodobé sledování výskytu škodlivých činitelů, v našem případě houbových patogenů. Zjišťují se první výskyty, intenzita vývoje, kulminace a slouží k určení optimálního termínu ošetření. Přihlíží k vývojovým fázím rostlin, vývoji počasí a k prahům škodlivosti jednotlivých patogenů.

Práh škodlivosti

Práh škodlivosti udává stupeň poškození, který rostlina regenerací již není schopna vyrovnat, takže dochází k ekonomickým ztrátám. Tento ukazatel je u dané plodiny stále stejný (neměnný) a není tedy totožný s ekonomickým prahem škodlivosti.

Ekonomický práh škodlivosti

Ekonomický práh škodlivosti se odvíjí od prahu škodlivosti a je závislý na konkrétních ekonomických podmínkách v daném okamžiku.

Aplikační termíny

Při nutnosti fungicidního zásahu zvažujeme možnosti aplikačních termínů. Pokud máme odolnou krmnou odrůdu, nízké napadení případně omezené finance, sáhneme po jednom fungicidním ošetření. V tom případě je nejvhodnější provést aplikaci na rozvinutý praporcový list. Tento termín označujeme T2 (schéma 1).

Při pěstování citlivějších odrůd, potravinářské pšenice nebo vyšším napadení chorobami se zaměřujeme na dvě fungicidní ošetření. V tomto případě máme více možností kombinací, ale nejčastější a nejpraktičtější se nabízejí dva modely použití fungicidů, a to T1 (sloupkování), T3 (metání) nebo T2 (praporcový list), T4 (kvetení) - schéma 2. Je-li vlhčí předjaří a jaro a předpoklad škodlivosti chorob pat stébel, případně již vyšší napadení spodních listových pater padlím travním a listovými skvrnitostmi, měli bychom zvolit systém aplikace T1, T3. Naopak v případě suššího předjaří a nižšího počátečního tlaku houbových chorob je možné celý systém posunout na T2, T4, tj. praporcový list a květ.

Tam, kde je vysoká intenzita pěstování, požadavek vysokého výnosu, případně v ročníku s dlouhodobě vysokým tlakem houbových chorob, aplikujeme fungicid třikrát. Trojí ošetření nám nabízí několik kombinací, z nichž nejpraktičtější a nejvíce používaný je model T1, T2 a T4 - schéma 3. Při použití tohoto systému máme poměrně rovnoměrně rozložené časové období mezi jednotlivými vývojovými fázemi, a také máme pokryté všechny tři skupiny chorob, a to choroby pat stébel, listové choroby a klasové choroby.

Schéma 1: Aplikační termín pro jedno fungicidní ošetření/vegetace

Schéma 2: Aplikační termíny pro dvě fungicidní ošetření/vegetace

Schéma 3: Aplikační termíny pro tři fungicidní ošetření/vegetace

Výběr fungicidu

Nyní můžeme přikročit k výběru vlastní účinné látky/fungicidní skupiny. V současné době máme k dispozici tři základní skupiny:

1) inhibitory syntézy sterolů, což jsou všeobecně známé a používané azoly. Pro rok 2024 je stále registrovaný k použití difenoconazole, mefentrifluconazole, metconazole, prothioconazole a tebuconazole,

2) inhibitory dýchání (blokují přenos elektronů): strobiluriny azoxystrobin, fluoxastrobin, (kresoxim-methyl), pyraclostrobin, trifloxystrobin,

3) SDHI (blokují dýchání v mitochondriích): benzovindiflupyr, bixafen, boscalid, fluopyram, fluxapyroxad.

Závěr

Ani nyní při dodržení výše popsaných činností není zaručena vysoká účinnost ochranného opatření. Optimální a nejvyšší účinnost ochranného zásahu je vždy součtem mnoha opatření, která začínají již od založení a zasetí porostu, po vhodné předplodině, výběrem správné (do konkrétní lokality vhodné) odrůdy a dobrou výživou porostu. Poté následuje výše popsaný monitoring, přesná diagnostika patogenu a volba vhodné fungicidní látky. V neposlední řadě je nutné dobře provést vlastní aplikaci, v bezvětrném počasí, s příznivými teplotami na nestresovaný porost a dobře seřízeným postřikovačem s bezúletovými tryskami. To je hlavní výčet toho, co můžeme udělat pro optimální účinnost, svoji peněženku i životní prostředí.