Kokoška pastuší tobolka – významný plevel, ale též slovutná léčivá rostlina

11. 07. 2024 Ing. Luděk Tyšer, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 239x

Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris (L.) Med.) je jednoletý až dvouletý plevelný druh z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Původně rostla pravděpodobně jen ve Středozemí, dnes je rozšířená téměř v celém světě. Patří k nejrozšířenějším plevelům světa, především v oblastech mírného pásma. V České republice je označena jako zdomácnělý archeofyt s dobou zavlečení v období neolitu. U nás se vyskytuje ve všech výrobních oblastech a na všech půdách. Podle dat databáze pladias ji můžeme nalézt téměř na celém území našeho státu.

Popis

Kokoška pastuší tobolka má vřetenovitý, silně větvený kořen. Lodyha je jednoduchá nebo větvená, 5–50 cm vysoká a rostlina si vždy ponechává přízemní listovou růžici. Listy v listové růžici jsou řapíkaté, kracovitě peřenosečné až celokrajné. Rostlina se vyznačuje výraznou tvarovou variabilitou těchto listů. Lodyžní listy jsou kopinaté až čárkovité, přisedlé, objímavé, se střelovitě zakončenou bází. Všechny listy jsou roztroušeně až hustě chlupaté jednoduchými a hvězdovitými chlupy.

Drobné, oboupohlavné květy jsou uspořádány v hroznovitých květenstvích. Květy mají bílé korunní lístky a odstávající lístky kališní. Plody jsou zploštělé šešulky, trojúhelníkovitého tvaru, které obsahují až přes 20 drobných semen. Tedy ačkoliv se v názvu rostliny nachází slovo tobolka, skutečným plodem je zde šešulka, jako jeden z hlavních typů plodů brukvovitých rostlin. Název tobolka tady souvisí s tvarem plodu, který může připomínat tobolku, tedy váček či měšec na mince. Barva semen je žlutohnědá až červenohnědá, semena jsou 0,8–1 mm dlouhá, podlouhle elipsoidní, téměř hladká.

Výskyt

Kokoška byla zaznamenána i ve vysokohorských polohách, například se vyskytuje i na vrcholu Sněžky (cca 1 600 m n.m.). Optimum má v biotopech antropogenní vegetace (jednoletá ruderální vegetace, jednoletá vegetace polních plevelů, jednoletá vegetace sešlapávaných stanovišť), ale též i ve vegetaci pastvin a parkových trávníků. Druh roste na polích, zahradách, rumištích, v pařeništích, sklenících, na kompostových navážkách, v ruderalizovaných trávnících, na okrajích chodníků, cest a silnic, kolem lidských sídlišť aj.

Na polích je nejvíce rozšířena v ozimých i jarních obilninách, ozimé řepce, ale též v porostech okopanin, zelenině či víceletých pícninách. Je trvalou součástí meziporostního období na polích a zahradách, kde během krátké doby dozraje a vysemení. Nacházíme ji také v ovocných sadech, vinicích, chmelnicích a podobně. Patří mezi velmi rozšířené, ale hospodářsky zpravidla méně nebezpečné plevele.

Rozmnožování

Rozmnožuje se výhradně generativně, tedy pomocí semen. Rostliny kvetou od časného jara do pozdního podzimu a někdy i za mírné zimy. Kokoška je silně mrazuvzdorná a může snadno přezimovat v jakékoliv růstové fázi a na jaře rychle dokončit svůj vývoj a reprodukci. Na jedné rostlině se vytváří několik tisíc semen (někdy až desítek tisíc semen), která mají nepravidelně dlouhou dormanci a postupně klíčí a vzcházejí z povrchových vrstev půdy (do 2 cm) během celé vegetace. V polních podmínkách lze pozorovat dvě velké vlny ve vzcházení - na jaře (duben, květen) a na podzim. Z hlediska systematického členění polních plevelů je kokoška zařazena mezi jednoleté ozimé plevele. Semena mohou klíčit i při velmi nízkých teplotách. Zralá semena snadno vypadávají a obohacují půdní zásobu semen na stanovišti. Dále se šíří statkovými hnojivy, komposty a pěstebními substráty.

Regulace a škodliví činitelé

Bývá relativně snadno regulována spektrem dostupných herbicidních přípravků. Je hostitelem četných chorob a škůdců brukvovitých rostlin. Často je napadána především bílou plísní Albugo candida.

Kokoška - léčivá bylina

Znalost kokošky pastuší tobolky jako běžného polního plevele je mezi zemědělskou veřejností obecná a známá. Ovšem známost, že se jedná i o cennou a důležitou léčivou rostlinu je menší.

Sbíranou částí je kvetoucí nať na počátku květu, což může být od března do listopadu. Nať sbíráme i s přízemní růžicí.

Nesbírají se kořeny. Také se nesbírají již přestárlé odkvétající rostliny se semeny - výskyt semen v droze má být co nejmenší. Rovněž je nežádoucí sběr rostlin napadených plísní.

Rostliny bychom měli sbírat suché, ne po dešti či za rosy, jinak hrozí znehodnocení nasbíraného materiálu. Je žádoucí rostliny sbírat v čistém, nekontaminovaném prostředí, tedy v žádném případě nesbíráme rostliny zasažené či ovlivněné pesticidními přípravky.

Nasbírané rostliny sušíme přirozeným (ve tmavém, suchém, teplém, dobře větraném místě – ne na slunci) či umělým teplem do vysušení. Optimální teplota pro sušení je 30–40 °C. Usušená droga by měla být snadno lámavá a pokud možno bez barevných změn oproti čerstvé rostlině. Zhnědlé či zčernalé sušené rostliny nejsou využitelné pro léčivé účely a je nutné je odstranit. Pro stanovení doby konce sušení můžeme provést zkoušku kvality usušení - do mikrotenového sáčku či sklenice dáme trochu sušených bylin a pevně uzavřeme. Jestliže se do 5 hodin objeví na stěnách sáčku či sklenice opar, není sušení u konce.

Usušené byliny uchováme nejlépe v dobře uzavřených skleněných nebo porcelánových nádobách v temnu, suchu a chladu. Droga, tedy sušená nať kokošky, je označována odborně jako Bursae pastoris herba.

Jako účinné obsahové látky kokošky jsou uváděny biogenní aminy (tyramin, histamin, betain, cholin, acetylcholin), flavonoidy, třísloviny, saponiny, sirné látky, minerální látky aj. Jiné prameny uvádějí, že přítomnost biogenních aminů a jistého neznámého peptidu se schopností zastavovat krvácení je sporná.

Léčivé účinky

Spektrum léčivých účinků kokošky je poměrně široké. Výtažkům z drogy se především připisuje schopnost zastavovat krvácení. Kokoška se používá k podpůrnému ošetření krvácení z nosu, při povrchových krvácejících poraněních kůže a vnitřně při příliš silném menstruačním krvácení (čmýře). V gynekologii vedle působení hemostatického zvyšuje i tonus dělohy a ostatních orgánů v malé pánvi.

Popisován je vliv na krevní tlak, zlepšení krevního oběhu, stimulace srdeční činnosti či bránění vápenatění cév (antisklerotikum). Užívá se rovněž v urologii při potížích s močením a zvlášť výrazný účinek má droga na vylučování močového písku.

Zevně se také využívá při léčení hemoroidů, pohmožděnin a při zánětech šlach nebo i proti křečovým žilám. Maria Treben doporučuje masírovat slábnoucí svaly při svalové atrofii tinkturou vyrobenou z nati kokošky. Uvádí se i prospěšný vliv na pleť a některé kožní ekzémy.

Obvyklou lékovou formou je odvar. Jako hemostatikum podáváme několikrát denně 1–2 polévkové lžíce odvaru. Dále můžeme vyrobit obklady, koupele, klyzma, prášek, tinkturu, macerát ve víně nebo i mast. Vedle sušené drogy je možno použít i čerstvou rostlinu.

Odvar z čerstvé kokošky se pokládá za účinnější. Účinek samostatné drogy bývá dosti silný, proto jsou podle některých pramenů vhodnější kombinace, ve kterých kokoška tvoří 40 %, max. 50 % objemu. Neužívat dlouhodobě. Velké předávkování může způsobit i otravu, projevující se ochrnutím centrální nervové soustavy. Požití kokošky by se měly vyvarovat těhotné a kojící ženy a dále osoby trpící poruchami štítné žlázy, vysokým krevním tlakem a srdečními obtížemi.

Je také dobré vědět, že hemostatické působení výtažků z drogy se velmi rychle ztrácí a nepřesahuje dobu 4 měsíců ode dne výroby. Proto je v hematologických indikacích vhodnější používat čerstvou drogu nebo čerstvě připravený výluh.

A na závěr bych uvedl ještě několik receptů:

Při příliš silné čmýře nebo při dlouhém krvácení z rodidel za přechodu se užívá kokoška podle tohoto lidového způsobu: Hrst mladé natě se vaří ve 2/3 l vody, až se vše svaří na půl litru. Po vychladnutí a přecezení se pije polovina ráno a polovina večer.

Při příliš silné a prodloužené menstruaci můžeme použít kokoškové víno. Vezmeme 125 g čerstvé kokoškové natě, dáme do láhve bílého vína a dobře uzavřené uložíme na teplém a tmavém místě. Za týden přecedíme, nať vymačkáme, přefiltrujeme. Užíváme podle potřeby každou hodinu jednu polévkovou lžíci.

Při krvácení z nosu z čerstvé natě vymačkáme šťávu a nakapeme si ji do nosu.

Kokošku vedle léčivého působení můžeme využít i v kuchyni. Semena lze podávat místo pepře a lístky pro štiplavou chuť do polévek a zelí.

Jak vyplývá z předchozího textu, tuto léčivou rostlinu budou znát a využívat především naše ženy. Ne nadarmo je kokoška také rodu ženského.

Příklady komerčních produktů z natě kokošky

Kokoška pastuší tobolka

Rozšíření kokošky pastuší tobolky v České republice (Zdroj dat: „Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz“)