Ochrana kukuřice proti bázlivci kukuřičnému v roce 2024

04. 07. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 292x

Ochrana kukuřice proti vyskytujícím se hmyzím škůdcům je pro optimální vývoj rostlin zcela zásadní. Na počátku se při vzcházení rostlin můžeme setkat hlavně s kovaříkovitými brouky, a to především s jejich larvami (drátovci), v pozdější vývojové fázi se u kukuřice pěstované v monokultuře na kořenech vyvíjejí larvy bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera LeConte). Případné významné ztráty počtu rostlin v řádcích od výše uvedených druhů může následně významně snižovat početnost a vitalitu rostlin v porostu. V letním období se můžeme setkat se zavíječem kukuřičným, resp. s výskytem a škodlivostí housenek v rostlinách kukuřice a zároveň i s jeho dospělci.

Bionomie

Dospělci bázlivce kukuřičného (obr. 1) jsou velcí 4–7 mm, žlutě zbarvení s černými krovkami. Samičky lze dobře rozeznat od samečků podle kratších tykadel a třech podélných pruhů na krovkách. Hlavním rozlišovacím znakem je však sklerotizovaný útvar na zadečku, který je u samečků menší a zaoblenější, zatímco u samiček je užší a delší, vyčnívající z pod krovek.

Škody na rostlinách způsobují larvy i dospělci. U bázlivce kukuřičného přezimuje vajíčko v hloubce cca 15 cm, maximálně však do 35 cm. Mortalitu vajíček může významně ovlivnit průběh zimy. Při poklesu teplot na -10 °C a trvání mrazů aspoň týden se může snížit líhnutí larev až o 50 %. Pokud tyto mrazy trvají více než dva týdny, daná mortalita se zvyšuje na 75 %. Při teplotě pod -15 °C je mortalita až 96 %. Na zvýšení mortality se též podílí vyšší skeletovitost půdy.

Hospodářské škody způsobují larvy (obr. 2) i dospělci (obr. 3) na kukuřici), ale vyskytující se i na některých plevelných rostlinách. Larvy v jarním období migrují ke kořenům rostlin kukuřice, kde způsobují požerky. Při silném napadení dochází k destrukci celého kořenového systému rostliny, což má za následek vyvrácení rostliny či přímo jejich úhyn (obr. 4, 5). Dospělci se živí bliznami a pylem, v pozdějších vývojových fázích může dojít i k napadení palic. Mohou způsobit nepravidelnou hluchost klasu a významnou ztrátu listové plochy na listech kukuřice. Po odkvětu kukuřice se živí na jiných rostlinách z čeledi hvězdnicovitých nebo tykvovitých. Stále se však v porostech kukuřice vyskytují a po spáření samičky bázlivce kladou vajíčka blízko kořenů rostlin do půdy.

Ke snížení výnosu dochází z hlediska kvantity i kvality. Dospělci bázlivce kukuřičného jsou velmi mobilní a dokáží migrovat až na vzdálenost 40 km. Vhodnými hostitelskými rostlinami pro larvy jsou také trávy - především různé druhy bérů.

Obr. 1: Samička bázlivce kukuřičného

Obr. 2: Larva bázlivce u kořenů kukuřice

Obr. 3: Žír bázlivce na palici kukuřice

Obr. 4: Poškozený kořenový systém žírem larev

Obr. 5: Rostliny s husími krky v porostu kukuřice

Dlouhodobá sledování

Pro sledování bázlivce kukuřičného v porostech kukuřice jsme využívali feromonové lapače typu Csalomon PAL (Ústav ochrany rostlin, Maďarská akademie věd). K vlastnímu monitoringu slouží feromonový atraktant lákající k zachycení samce bázlivce kukuřičného na lepovou desku. Tyto feromonové lapáky bývají pravidelně vyměňovány dle potřeby (většinou z důvodu velkého záchytu jedinců na lepové desce a s tím související ztráta její lepivosti) v časovém intervalu 14–21 dní.

Feromonový lapák byl umístěn na jednotlivé sledované lokality většinou v poslední dekádě měsíce června. V dlouhodobém sledování byl monitoring zahajován na počátku líhnutí dospělců, tj. od konce měsíce června do období konce hospodářských škod, tj. začátku září. Odpočty dospělců na lepových deskách byly prováděny v cca týdenním intervalu.

Vývoj populací na vybraných lokalitách

Monitoring bázlivce kukuřičného byl prováděn na vybraných lokalitách dlouhodobě (od roku 2006). Porovnávány byly dvě lokality - kukuřice pěstovaná v osevním sledu (Troubsko) a vytrvalý pokus na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích, kde je kukuřice pěstována v monokultuře již ve velmi dlouhém časovém období.

V počátečních letech sledování docházelo k záchytu jedinců bázlivce v minimální početnosti a celkové sumy za sledované období (od konce června do cca začátku měsíce září) byly velmi nízké. U kukuřice pěstované v osevním sledu docházelo meziročně k pozvolnému nárůstu zaznamenaných jedinců a v posledních letech sledování se celková početnost ustálila na cca 880 jedinců za celé sledované období. U kukuřice pěstované v monokultuře došlo k velmi vysokému nárůstu již v roce 2009, skokově pak v roce 2011. Celková zachycená početnost pak byla ovlivněna maximální kapacitou lepové desky lapáku, kdy po jejím zakrytí již nově přilétnuvší jedinci nebyly na lepu zachyceni a volně se pohybovali po dané rostlině kukuřice kam byli nalákáni feromonovým atraktantem.

Z našeho sledování vyplynulo, že především monokulturní porosty slouží jako významný rezervoár populací bázlivců, kteří se z nich rozšiřují do okolních ploch pěstovaných kukuřic. V porostech jsou již v dnešní době pravidelně pozorovány škody na palicích (vyžírání zrn), poškození blizen a typické příznaky u rostlin v podobě výskytu tzv. „husích krků“ u kukuřic pěstovaných ve víceletých sledech po sobě. Při dodržování doporučených agrotechnických opatření v rámci integrované ochrany rostlin by populace tohoto hmyzího škůdce neměla tak strmý nárůst, jak to můžeme vidět ve grafu 1.

Graf 1: Srovnání početnosti bázlivce kukuřičného v letech 2006–19 na vybraných lokalitách

Způsoby ochrany

Jako zásadní, nejméně finančně náročný a z hlediska životního prostředí nejvýhodnější způsob ochrany je dodržování osevních sledů. V případě, že by se kukuřice nepěstovala po sobě v několika letých sledech, neměly by larvy bázlivců zdroj potravy, na kterou jsou specializovaní. Náhradní plodiny, na kterých se můžou vyvíjet, jsou popsány (různé druhy bérů), přesto by došlo k velmi významnému oslabení populace v zemědělské krajině, respektive v porostech kukuřice.

Z dalších nepřímých způsobů ochrany lze uvést zpracování půdy (orba), průběh povětrnostních podmínek v daném roce, především výskyt déletrvajících mrazů přes zimu, kde může být velmi vysoká mortality nakladených vajíček. Dále pak struktura půdy v dané pěstitelské oblasti či termín setí ve vztahu k líhnutí mladých larviček z přezimujících vajíček.

Z metod přímé ochrany se jedná především o použití registrovaných přípravků proti larvám i dospělcům. Pro ochranu proti larvám lze využít fumigační půdní přípravek Force 1,5 G, SoilGuard 0,5 GR, Teflix, Force Evo (tefluthrin) a Belem 0,8 MG (cypermethrin) v jejich registrovaných dávkách. Pro aplikaci těchto granulovaných insekticidů je nutno mít speciální aplikátory, které dané granule zapravují do půdy zároveň s osivem při setí kukuřice. Dále lze použít insekticidně ošetřené osivo mořidlem Force 20 CS v dávce 50 ml/VJ (1 VJ = 50 000 semen). Biologická účinnost u mořidel je zhruba 4–6 týdnů. V případě, že se nepotkáme s vylíhlými larvičkami v tomto období, bude efekt ochrany na velmi nízké úrovni. Zároveň je toto mořidlo registrováno i proti larvám kovaříkovitých brouků (drátovci).

Proti larvám bázlivce kukuřičného lze použít i systém biologické ochrany v podobě přípravku Dianem, obsahující parazitické hlístice Heterorhabditis bacteriophora. Tyto hlístice parazitují v larvách a kuklách bázlivce kukuřičného, které následkem napadení hynou. Uvnitř těl napadených larev se vyvíjí další generace hlístic, a tím dochází ke snížení početnosti larev s následným sníženým napadením rostlin kukuřice. Tento přípravek se aplikuje při setí kukuřice přímo do řádku v dávce 2 miliardy jedinců/ha ve 200–400 l vody/ha. U této metody ochrany je potřeba dodržet veškeré doporučení, které uvádí výrobce v příbalovém letáku pro jeho maximální účinnost.

Ochrana proti dospělcům se provádí u kukuřice pěstované na zrno, osivo či u cukrové kukuřice, když při vizuálním hodnocení v době před květem a v období kvetení zjistíme 3–6 dospělců na klas u kukuřice pěstované na osivo nebo 9 a více dospělců u kukuřice na zrno. V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků jedním či dvěma postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků na 1 lapák za 14 dní. Z registrovaných přípravků lze proti dospělcům použít Karate se Zeon technologií 5 CS a Kendo 5 CS (lambda-cyhalothrin) a Decis Mega, Decis Expert a Decis Forte (deltamethrin) v registrovaných dávkách. U pyrethroidních přípravků je nutno dbát pro dosažení jejich optimální biologické účinnosti ohled na doporučené povětrnostní podmínky v době aplikace - tj. riziko minimálního či žádného účinku za vyšších denních teplot a zvýšeného slunečního svitu.

Je velké riziko vzniku rezistentních populací při opakovaných aplikacích stejných typů přípravků po více letech za sebou. Pro oddálení vzniku rezistence je třeba střídat účinné látky proti dospělcům. Zde vlivem omezení nabízeného portfolia registrovaných přípravků je minimalizace tohoto rizika nemožná a časem nejspíše dojde k vyselektování necitlivých populací.

Závěr

Početnost bázlivce kukuřičného lze velmi efektivně řešit dodržováním osevních sledů. K zabránění významnějších škod lze doporučit pěstování kukuřice maximálně ve dvouletých sledech po sobě, v případě škodlivého výskytu a dosažení stanovených prahů škodlivosti lze použít dostupné registrované přípravky jak při zakládání porostu, tak v průběhu vegetace pro minimalizaci budoucí generace bázlivců.

Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1724