Čím zlepšit konkurenční schopnost jarního ječmene?

28. 06. 2024 Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Technologie pěstování Zobrazeno 348x

Jarní ječmen byl v roce 2023 průměrně výnosnou plodinou, přičemž některé oblasti se potýkaly více než jiné i s tím, aby dosáhly i požadovaných parametrů sladovnické kvality. Oproti roku 1990 poklesla plocha jeho pěstování o 42,5 % a pokud porovnáme celkovou sklizeň z roku 1990 se skutečností posledních let, vidíme nezadržitelnou tendenci poklesu. Co je příčinou nejen poklesu plochy pěstování, ale i poklesu výnosu zrna?

Jarní ječmen v roce 2023

Loňská plocha a výnosy jarního ječmene ke dni 20. 8. 2023 (SZIF) jsou uvedeny v tabulce 1 a data se týkají jednotlivých krajů. Jsou uspořádána podle výše výnosů s tím, že je uvedeno, na jak velké ploše bylo této výnosové úrovně dosaženo.

Výnosu zrna vyššího než 6 t/ha (6,07–6,17) bylo dosaženo ve třech krajích (OL, ZL, MS) na celkové výměře 50 287 ha, což je 25,14 % z celkové plochy pěstování. Výnosu vyššího než 5 t/ha (5,44–5,92) bylo dosaženo ve čtyřech krajích (JM, PA, KH, SČ) na celkové výměře79 450 ha, což je 41,30 % z celkové plochy pěstování. Ve zbývajících krajích (VY, LB, PL, KV, ÚL, JČ) byl výnos 3,96–4,72 t/ha na ploše 62 657 ha, což je 32,52 % z celkové pěstované plochy.

Celková osetá plocha v roce 2023 byla 192 394 ha. Jarní ječmen, tradiční česká obilnina, v roce 2023 zaznamenala největší pokles plochy pěstování, a také výnos i kvalita byly v průměru nižší ve srovnání s předcházejícími léty. Většinou je tato skutečnost dávána do souvislosti s průběhem počasí v daném roce a s celkovou klimatickou změnou a s tím, jak jsou jednotlivé výrobní oblasti vhodné pro pěstování jarního ječmene.

Tab. 1: Osetá plocha a výnosy jarního ječmene v roce 2023 ke dni 20. 8. 2023 (SZIF)

Mapa: Rozdělení území ČR dle vhodnosti pro pěstování jarního sladovnického ječmene

Vhodné oblasti pěstování

Na mapě z devadesátých let jsou vymezené oblasti, které jsou vhodné pro pěstování sladovnického ječmene a následně byly uváděny důvody tohoto členění - souhrnně nazvané „Vliv výrobního typu“ s tím, že každý z nich má svá úskalí. Pozoruhodné je, že i když se klima mění - ale najednou se vrací v roce 2023 jeho vliv ve formátu jako před léty.

Teplé části kukuřičného výrobního typu nejsou pro jarní ječmen nejvhodnější vzhledem k častějšímu vláhovému deficitu v jarním období, a také proto, že i zásoba zimní vláhy bývá v těchto oblastech menší až malá. Jarní ječmen je na dostatek vláhy ve fázi setí až vzcházení velmi citlivý a sucho v tomto období ovlivňuje negativně následnou produktivní hustotu porostu. Ale v roce 2023 byly podzim i časné jaro vláhově příznivé a sklizeň proběhla zčásti před obdobím dešťů.

V řepařské oblasti je pravděpodobnost vyšší výnosové stability i dosažení požadovaných kvalitativních parametrů mnohem jistější. Často je ale problémem současný způsob sklizně cukrovky.

V bramborářském výrobním typu sušší a teplejší počasí vede ve většině let ve vyšších polohách k dobrým výnosům. Naopak chladné a vlhké jarní a letní počasí zkracuje celkovou dobu intenzivního vegetačního období, prodlužuje dozrávání a komplikuje sklizeň, a tak celkově snižuje výnos i kvalitu.

Příčiny poklesu ploch pěstování

Celkový pokles ploch nesouvisí jen s počasím, ale i s ekonomicko-politickými vlivy na trhu se zemědělskými komoditami.

Jak tedy interpretovat data o snížení celkové plochy pěstování? Vždyť jarní ječmen byl téměř vždy považován za plodinu, která byla stálicí osevních sledů, byl předmětem zájmu šlechtitelů, výzkumu i důležitou obchodní komoditou.

Příčiny jsou velmi různorodé a zahrnují:

• zájem pěstitelů o jiné plodiny (řepka, kukuřice, slunečnice, sója),
• celkový úbytek orné půdy,
• klimatické změny (ovlivňující velikost rozptylu všech sledovaných veličin),
• nestabilita zájmu odběratelů (sladaři, krmný průmysl),
• ekonomická kolísavost (kolísavá cena vs. rostoucí náklady),
• důslednější uplatňování precizní technologie pěstování.

Nižší uplatnění na domácím trhu souvisí i s nízkou spotřebou v živočišné výrobě jako důsledek poklesu stavu hospodářských zvířat a větším uplatnění pšenice v potravinářském sektoru na domácím trhu.

Velký vliv měl v loňském roce zájem pěstitelů o jiné plodiny (řepka, kukuřice, slunečnice, sója).

Ozimá řepka byla v loňském roce pro jarní ječmen silný konkurentem. Sklizňová plocha řepky se v roce 2023 zvýšila o 36 tis. ha (na 379 944 ha), neboť se selo v době (podzim roku 2022), kdy byly vysoké výkupní ceny za řepku. Odhad osevní plochy řepky pro rok 2024 je o 5 % nižší (360 tis. ha), z toho je asi 7 tis. ha porostů špatných. A tak v současné době je evidentní vyšší zájem o osivo jarního ječmene pro rok 2024.

Dlouhodobě je silným konkurentem kukuřice na siláž i na zrno. Kukuřice je fenoménem s postupně narůstající plochou pěstování.

Další olejniny, které se staly součástí osevních sledů, jako je mák, sója, slunečnice, hořčice zůstaly plochou pěstování v roce 2023 přibližně na stejné úrovni.

Předplodiny

Na nové plodiny v osevním sledu bychom se měli dívat ne jako na konkurenty, ale jako na součást osevního sledu, kde je nutné vyhodnotit jejich předplodinovou hodnotu a tomu přizpůsobit technologii pěstování. Neboť počasí a předplodina jsou dvě veličiny, které mají na výnos a kvalitu ječmene velký vliv. Dopad počasí lze ovlivnit obtížně, i když je možné předvídatelné ztráty částečně omezit (poléhání, výskyt chorob). S předplodinami lze pracovat na základě znalostí jejich předností, ale také možných negativních důsledků ohledně nároků na vláhu nebo množství posklizňových zbytků či vlivu na půdní úrodnost.

Vliv předplodiny v interakci s počasím na výnos zrna jarního ječmene v pokusech je uveden v tabulce 2.

Řepka a ostatní olejniny i sója jsou velmi dobré předplodiny, ale většinou je dána přednost ozimé pšenici. Jsou to dobré předplodiny z hlediska půdní struktury. Problémem může být zbytkový N po sklizni. Proto je potřeba individuálně stanovit množství minerálního N minimálně do hloubky 60 cm. Po řepce je dále problém s poléháním ječmene a listovými chorobami (hnědá skvrnitost) a často i s přehuštěním porostu. To pak má za následek vyšší obsah dusíkatých látek v zrnu a nižší podíl zrna na sítě nad 2,5 mm.

Obdobně je třeba hodnotit předplodinu mák.

V minulosti se vždy uvádělo, že kukuřice je nejméně vhodnou předplodinou pro jarní ječmen, a také to bylo potvrzeno v mnoha pokusech v dané době. Ale časy se mění především z hlediska možnosti podniků v organizaci osevních postupů a struktury plodin, které lze pěstovat a následně prodat. Kukuřice jistě zůstane pro následující léta fenoménem nejen z hlediska nárůstu výnosů zrna - u žádné jiné plodiny k takovému zvýšení výnosu zrna i sušiny z 1 ha nedošlo, ale i z hlediska nárůstu plochy, na níž se pěstuje. Současné hybridy kukuřice a jejich technologie pěstování velmi přispívají k nárůstu výnosu zrna kukuřice, ale i k nárůstu množství posklizňových zbytků. To spolu s pozdním termínem sklizně (především u kukuřice na zrno) ovlivňuje v následném jarním období vláhový režim v půdě a uvolňování přijatelného dusíku v půdě.

Kukuřice na siláž jako předplodina pro jarní ječmen tyto problémy nemá, neboť množství organické hmoty je mnohonásobně nižší, sklizeň je časnější, rozklad menšího množství organické hmoty je rychlejší. Avšak s tím, že se zhorší půdní struktura a sníží se obsah pohotových živin v půdě, je nutné počítat a podle toho posílit výživu jak dusíkatými hnojivy, tak také P, K a po případě i Mg. Ale i po kukuřici na siláž by mělo být zvoleno takové zpracování půdy, kdy je organická hmota úplně zaklopena do půdy. To proto, že v půdě je urychlen její rozklad, nebrání rovnoměrnému setí a není zdrojem infekce fuzárií v klasu.

Výnosová variabilita u jarního ječmene je po kukuřici vysoká, neboť počasí - především srážky - ovlivňují rychlost rozkladu organické hmoty a její mineralizaci (obr. 1). Pěstitelé kukuřice musí počítat s využitím techniky, která efektivně zpracuje kukuřičnou slámu včetně strniště, a to nejen ve vtahu k následné plodině, ale i k plodinám ve druhém osevním sledu. Adaptérů pro drcení kukuřičné slámy je několik. Drcení slámy souběžně se sklizní je levnější a výrazně účinnější než následné mulčování. Sklízecí mlátička s takovýmto adaptérem nejen sklidí zrno, ale i rozdrtí celé stonky a dočistí strniště.

Tab. 2: Výnos jarního ječmene po různých předplodinách v letech 2005–2008 (vliv ročníku)

Obr. 1: Porost jarního ječmene „kopečkovitý“ jako důsledek nerovnoměrně rozložené organické hmoty (po cukrovce, kukuřici)

Meziplodiny na zelené hnojení

V současné době je stanovena povinná výměra meziplodiny (% z celkové výměry) a minimální doba jejího setrvání na pozemku (8 týdnů, tj. asi 2 měsíce). Jsou stanoveny termíny pro zasetí a pro její zaorání. Zaset je nutné nejpozdněji do 30. září. (nejpozdnější termín) a zaorat nejdříve 1. listopadu. Pokud následuje na daném pozemku jarní ječmen, je nutné počítat s různými variantami rozkladu narostlé organické hmoty a s následujícím vlivem na bilanci dusíku a jeho uvolňování.

Samotný rozklad vyžaduje dostatek srážek a přiměřenou teplotu a tento proces odčerpává určité množství půdního dusíku. Rozklad může probíhat už na podzim a během mírné zimy a nebo až na jaře (podle počasí a doby zaorávky). V následném vegetačním období je pak nutné počítat s tím, že na jaře v období odnožování nastane určitý deficit přístupného dusíku v půdě a naopak později uvolněný dusík může ovlivnit (zvýšit) obsah dusíku v zrnu. Významnou proměnnou veličinou je množství narostlé organické hmoty a podmínky ovlivňující její rozklad. Na co je třeba v souvislosti s meziplodinami myslet?

Jaké je druhové složení směsí a jaká je jejich předplodinová hodnota:

• zda jsou to plodiny fixující dusík,
• zda jsou to rostliny, jejichž kořenový systém rozrušuje zhutnělé podorničí a vrací živiny z větších hloubek,
• jak se tyto rostliny podílející se na zvýšení obsahu organického uhlíku v půdě.

Druhová rozmanitost rostlin vede k druhové rozmanitosti půdních mikroorganizmů. Možná rizika:

• nedostatečné ukončení vegetace, následná regenerace meziplodin a potlačení počátečního růstu následné plodiny (ukončení ve vegetativní fázi, ukončení v generativní fázi),
• v sušších podmínkách může být rizikem vyčerpání vláhy, a tím i negativní dopad na vzcházení hlavní plodiny na jaře,
• mohou se zhoršit fyzikální vlastnosti půdy (vyšší objemová hmotnost).

Předplodina cukrová řepa

Snížení potřeby využívání řepného chrástu pro krmné účely vede k zaorávání chrástu, který plní funkci organického hnojiva, ale zaorává se přímo k ječmeni. V závislosti na povětrnostních podmínkách může chrást působit zhoršování sladovnické kvality zrna následně pěstovaného ječmene. Aplikací řepného chrástu se teoreticky dodává do půdy na podzim v průměru 102 kg N, 12 kg P, 148 kg K, 33 kg Ca a 18 kg Mg na 1 ha. Při průměrné objemové hmotnosti půdy 1,5 g/cm³ tak představuje zaorání řepného chrástu obohacení o 26 mg N/kg zeminy.

Rizikem je i pozdní zaorávka chrástu. To proto, že velké množství organické hmoty z řepného chrástu se pomalu rozkládá při pozdním zapravení do půdy nebo když rychlost rozkladu chrástu je pomalá v důsledku sucha. Významným faktorem je tedy průběh povětrnosti během zimy a zejména vláhové podmínky na jaře.

Dalším rizikem je přílišné utužení půdy při mokré sklizni cukrovky (obr. 2).

Přestože je cukrovka považována za velmi dobrou předplodinu a vysokou kompenzační schopností by měla pomáhat překonat eventuální nepříznivé klimatické podmínky, nestalo se tak (Váňová, Jirsa 2023) a navíc výnos ovlivňuje i předplodina pro cukrovou řepu. V tabulce 3 je uveden výnos, obsah dusíkatých látek, objemová hmotnost a HTZ po předplodině cukrovce v roce 2023 v druhém osevním sledu po předplodině kukuřici, pšenici a jarním ječmeni. Z uvedených dat je patrný pokles výnosu i kvalitativních parametrů.

Tab. 3: Výnos zrna, obsah dusíkatých látek, objemová hmotnost a HTZ po předplodině cukrovce v roce 2023 v druhém osevním sledu po předplodině kukuřici, pšenici a jarním ječmeni

Obr. 2: Utužení půdy při mokré sklizni cukrovky

Předplodina ozimá pšenice

Ozimá pšenice je v současné době velmi častou předplodinou pro jarní ječmen. Není to předplodina ideální, zanechává půdní prostředí v méně vhodném fyzikálním stavu ve srovnání s okopaninami nebo s řepkou, a také relativně hodně slámy. A s tím je nutné počítat.

V našich pokusech při klasickém zpracování půdy (podmítka, aplikace 200 kg NPK a orba na podzim) se ozimá pšenice jevila jako předplodina, kde kolísání výnosu bylo menší než u ostatních sledovaných předplodin, a také reakce na intenzitu pěstování byly méně výrazné.

Rizikovější je především pěstování jarního ječmene po obilnině s minimálním zpracováním půdy, což je naopak požadavek pro regenerativní zemědělství.

Význam technologie pěstování

Pro technologii pěstování zůstávají počasí a předplodina faktory zásadního významu, neboť obojí je obtížné regulovat a obojí významně ovlivní výnos i kvalitu.

Dosáhnout vysokého výnosu i přijatelné sladařské kvality je skutečné umění a předpokládá dobrou znalost polí, kde budeme ječmen set a pak pro něj následně vybereme ten nejvhodnější způsob vedení porostu ať už se to týká hnojení, použití morforegulátorů, stimulátorů růstu či pesticidů.

Porovnání výsledků pokusů z let 2022 a 2023

Jedná se o pokusy na stejné lokalitě s přibližně stejnou dobou setí a sklizně (tab. 4). Délka vegetačního období byla téměř stejná, ale s různým uplatněním struktury porostu jako důsledku rozdílného počasí. To modelovalo jednotlivé růstové fáze, a tak došlo ke kompenzaci (vzájemnému vyrovnání) mezi počtem zrn na m² (řídké a husté porosty) a hmotností jednotlivých zrn (vysoká a nižší HTZ).

Tab. 4: Vliv ročníku na výnos zrna a jeho kvalitu po předplodině cukrovce; porovnání let 2022 a 2023

Rok 2022

Výsledky roku 2022 ukazují, že suché jaro, byť bylo dostatečně dlouhé (selo se už 3. března), nemělo na výnos zrna příznivý vliv. Porosty byly řidší, protože jaro bylo suché, ale další výnosový prvek, kterým je hmotnost zrna (HTZ), při příznivých podmínkách v následujících měsících vegetace (vláhových a teplotních) částečně vylepšil celkový výnos nehledě na výhody související s vyšším podílem velkých zrn. Zvýšená HTZ většinou nevede k výraznému zvýšení výnosu, ale pokud je dostatek rezervních látek ve stéble a dobrý kořenový systém, realizuje se možnost vyšší HTZ, a tím i schopnost kompenzace celkového výnosu.

Porosty byly zdravé a při dobře zvládnuté technologii pěstování využily následně srážky (v měsíci květnu) a příznivé teploty ke konci měsíce května a potom v červnu a červenci k realizaci většího zrna (Váňová, Jirsa 2023). A tak nás jarní ječmen v roce 2022 nezklamal, spíše příjemně překvapil schopností kompenzovat i velmi obávané sucho ze začátku jarní vegetace. Rok 2022 si sladaři velmi pochvalovali, neboť zrno bylo “velké a buclaté“ s příznivým přepadem zrna nad sítem 2,5 mm a také obsah dusíkatých látek byl v souladu s normou.

Rok 2023

Pro sklizňový rok 2023 bylo podzimní období roku 2022 teplotně nadnormální (114,7% N), ale srážkově bylo téměř na úrovni dlouhodobého normálu (94,5 % N). Následné jarní období roku 2023 bylo také teplé (131,5 %N) a vláhově příznivé - napršelo 103,5 % N v Kroměříži. Rozdělení srážek v rámci ČR bylo ale velmi různorodé, což ovlivnilo dobu a kvalitu setí. Doba setí se v jednotlivých oblastech velmi lišila, ale pokud se budeme držet hodnocení daného pokusu, jsou data o setí uvedena v tabulce 5.

Sklizeň roku 2023 byla hodnocena daleko méně nadšeně, neboť se sklidilo celkově méně, vzhledem k nižší osevní ploše, a tak je menší prostor pro výběr vhodných partií, a také proto, že zrno je menší. Procento nevyhovujících vzorků hodnocené parametrem „přepad zrna nad sítem 2,5 mm“ bylo za rok 2023 35,6 %, tj. vyšší oproti roku 2022 (tab. 6).

Lokální výkyvy počasí byly v roce 2023 značné, a tak úspěch či neúspěch pěstování ječmene kopíroval průběh počasí v daném kraji (obr. 3). V srpnu pršelo a žně byly komplikované a opožděné a na některých lokalitách silné bouřky a krupobití porosty ječmene velmi zdevastovaly.

Tab. 5: Datum setí a sklizně jarního ječmene

Tab. 6: Procento nevyhovujících vzorků dle VÚPS (Hartman 2022, Psota 2023)

Obr. 3: Porost pozdně setý a zamazaný

Závěr

Doufejme, že překonání krize v pěstování jarního ječmene bude možné. A to díky dlouholetým dobrým zkušenostem pěstitelů, jejich tvůrčímu přístupu a schopnosti využít nabízené inovace, ale i odbytovým možnostem založeným na kvalitě sklizené produkce.

S velkými extrémy počasí je nutné neustále počítat, a tak preventivně zakládat porosty s vyšší adaptační schopností. Základem pro vysoké výnosy je dobře připravená půda a vhodná předplodina. Na takových pozemcích lze dosahovat rekordních výnosů.

A také je třeba vyzkoušet poznatky s jinými technologiemi. Je dobré vytvářet otevřené porosty, které využívají lépe a efektivněji příjem světla a světlo lépe zachycují. To má za následek, že poslední tři listy jsou větší. Tím vybilancují nerovnosti, neboť se tradičně uvádí, že poslední praporcový list zajišťuje vysoké % fotosyntézy, ale v příliš hustých porostech zastiňuje listy spodní, které pak nemají ten požadovaný výkon. Řidší porosty vykazují o 2 týdny déle zelený porost díky zlepšené funkci spodních listů F1 a F2. Je to podobný efekt, který vidíme na okrajích pokusných parcel.

Je nutné počítat i s vrtkavým počasím v důsledku klimatických změn. Důležitým prvkem ekonomické stability je ochrana i formou správně nastaveného pojištění zemědělských plodin. V loňském roce byl jarní ječmen v postižených oblastech velmi silně poškozen krupobitím. Porosty nepolehly (obr. 4), ale klasy byly následně úplně ulámané.

Obr. 4: Riziko ulámání klasů při krupobití

Příspěvek byl vypracován za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE - RO1118 a za podpory projektu QK 1910269 Ministerstva zemědělství České republiky.