Uplatnění mikrobiologických prekurzorů na přeměně posklizňových zbytků v půdě

17. 07. 2024 Ing. Tomáš Javor, DiS. a kol. Hnojení Zobrazeno 37x

Rostlinné zbytky semenných plodin, které vstupují do půdy, jsou přítomnými mikroorganizmy obtížně přeměňovány na jednodušší organické látky a minerální živiny. Je tomu tak proto, že sláma obilnin vykazuje vysoký obsah uhlíku (35–45 % suš.) a malý obsah dusíku (0,5–0,8 % suš.), který omezuje nástup procesu mineralizace. Poměr C:N je tedy široký mezi 70–60:1 a u samotného strniště až 80:1. Půdním organizmům přitom vyhovuje poměr C:N v přijatém substrátu nižší než 20:1, optimálně nižší než 15:1. Pro včasný start půdní přeměny slámy se širokým poměrem C:N bylo v dřívějších rámcových metodikách výživy rostlin doporučováno vyrovnávací (kompenzační) hnojení dusíkem na slámu v dávce od 5 kg a často až do 10 kg N na t výnosu. Vhodnějším opatřením, jak zahájit a stabilizovat proces přeměny uhlíkem bohatých a dusíkem chudých rostlinných zbytků je posklizňové ošetření půdy pomocnými látkami, které jsou prekurzory (spouštěči a usměrňovači) aktivity půdní mikrobioty.

Pěstební postupy obilnin, kukuřice nebo dalších plodin, ve kterých nejsou pravidelně odváženy skliditelné rostlinné zbytky z pozemků, se mohou potýkat zvláště při bezorebných systémech zpracování půdy s kumulací špatně rozložených zbytků ve svrchní vrstvě ornice. Kumulace různým stupněm rozložené primární organické hmoty způsobí mimo jiné nevhodné podmínky pro klíčení a vzcházení následně vysetých plodin. Víceletou kumulací rostlinných zbytků s různým stupněm přeměněné organické hmoty jsou vytvářeny tzv. polštáře, které neumožňují strukturní a rovnou vrstvu půdy pro uložení osiva, brání vzlínání vody kapilárními póry k osivu a podmiňují převážně rychlejší výpar vláhy ze seťového lůžka. Kumulace organické hmoty v povrchové vrstvě je rizikovým faktorem pro rozvoj houbových chorob a rezervoárem škůdců pro pěstované plodiny. V takové půdě neprobíhá optimálně proces mineralizace, a tím uvolňování dusíku, fosforu, síry a případně dalších organicky vázaných živin využitelných pěstovanou plodinou. Půda tím ztrácí svůj přirozený produkční potenciál.

Pro omezení negativních vlastností kumulovaných zbytků rostlin v povrchu ornice je zpravidla uplatňováno konvenční opatření na podporu rozkladu slámy (suché a mrtvé rostlinné hmoty) spočívající v aplikaci kompenzační dávky dusíku pro zúžení poměru obsahu C:N ve hmotě. Opatření urychluje počátek nástupu mineralizace slámy v půdě a ovlivňuje navazující proces sekvestrace primární organické hmoty do stabilnějších forem. Kompenzační dávka dusíku aplikovaná po sklizni na slámu v dávce zpravidla 30–80 kg N/ha, urychluje nástup aerobního tlení, při kterém vstupuje mineralizovaný dusík do půdního roztoku a může být využit následně pěstovanou plodinou.

Pěstování zrnin v orebném systému zpracování půdy se naopak vyznačuje kumulací organické hmoty z rostlinných zbytků ve střední a hlubší vrstvě profilu ornice. V hlubších vrstvách se může zvláště na hlinitých a jílovitých půdách značně kumulovat nerozložená hmota rostlinných zbytků pro omezený přístup vzduchu a působení převážně anaerobních hnilobných procesů.

Cílem v bezorebných i orebných systémech zpracování půdy po sklizni zrnin je včasně zahájit a zároveň usměrnit proces mikrobiální aerobní přeměny v půdě. Nové a perspektivní se prokazuje zapravení slámy předem ošetřené fragmenty nebo produkty půdních bakterií a hub. Dodané signální látky do půdy společně se slámou stimulují a posilují aktivitu běžně přítomných organizmů v půdě, a tím je intenzifikován přirozený biologický potenciál půd. Tímto novým managementem posklizňových zbytků je nahrazována kompenzační dávka dusíkatých hnojiv.

Obr. 1: Porost ozimé řepky založený po zapravení slámy ozimého ječmene neošetřené efektory půdní přeměny vykazoval deficit živin (N 50 %, P 62 %, K 71 % optima) (21. 11. 2023, Čeperka, foto: L. Beranová)

Obr. 2: Ponechaná sláma ozimého ječmene sklízecí mlátičkou s drtičem a  metačem plev na pozemku s následným pěstováním ozimé řepky (foto: T. Javor)

Konvenční metody podporující rozklad

Na zlepšení procesu přeměny zvláště obilní slámy se podílí přímé hnojení dusíkem. Jako zdroj dusíku pro suplování nízkého obsahu dusíku ve slámě na úkor vysokého obsahu uhlíku je nejvhodnější použití tekutých organických nebo lépe statkových hnojiv, které obsahují 40-55 % podíl dusíku ve využitelné amonné formě (N-NH₄⁺) a jsou zároveň nositeli mikroorganizmů podílející se na přeměně organických látek v půdě. U tekutých statkových hnojiv byl zároveň pozorován i pozitivní vliv ovlhčení slámy, který usnadňuje zahajovací proces tlení a rozpadu slámy, zvláště pokud byl porost ošetřen systemickými fungicidy, které zůstávají vázány ve strukturách odumřelých pletiv. Z minerálních hnojiv vyhovovalo použití kapalného hnojiva DAM nebo granulované močoviny. Prospěšné je slámu z plodin ošetřených fungicidy ponechat 2–3 týdny po sklizni bez hlubšího zapravení do půdy (provést jen mělčí podmítku do 5 cm hned po sklizni), kdy dojde ke smyvu a vyluhování účinných látek fungicidů vodními srážkami z odumřelých rostlinných tkání a následně ke snazší půdní přeměně mikrobiotou.

Poslední zvláště evropské a české výzkumy však prokázaly pomocí izotopové metody (¹⁵N) zásadní vztah v půdě, že dusík potřebný pro zahajovací proces přeměny (mineralizace) slámy se širokým poměrem obsahu C:N pochází z půdního prostředí a nikoliv z cíleně dodaných hnojiv. Hlavním zdrojem podpory přeměny slámy v půdě je minerální a hlavně amonný dusík (N-NH₄⁺) získaný z lehce mineralizovaných organických dusíkatých látek a to zejména z těl mikrobiální biomasy, z mladších kořenů rostlin nebo z jejich exsudátů. Dusík přímo dodaný z hnojiv se na podpoře mineralizace slámy účastní nanejvýše z polovičního, někdy jen ze čtvrtinového podílu. Proto dřívějšími výzkumy do praxe zavedeného normativu potřeby dávky 8–10 kg N/t nejsou již považovány za optimální a převážně jsou opatřením vysoce rizikovým pro vyplavení (ztrátu) dusíku z půdy během zimy. Ošetření slámy dusíkem v nižší dávce je také nově regulováno v předpisu akčního programu Nitrátové směrnice.

Nové metody podpory rozkladu rostlinných zbytků

Malou úlohu dodaného dusíku z hnojiv v podpoře procesu půdní přeměny slámy také potvrzují nejnovější výsledky v sušších oblastech. Na podporu půdní přeměny slámy se ukazuje vhodné použití do 5 kg N/t slámy, tj. v praxi dávka asi 25-50 kg N/ha. Meziročně však účinek kolísá a využití dusíku pro podporu rozkladu slámy může klesnout i při použití tekutých organických hnojiv jako je digestát z BPS až na 1–3 kg N/t slámy. Zbytek aplikovaného dusíku přechází do ztrát zejména vyplavením po pomalé nitrifikaci přes podzimní a zimní období bez zámrzu půdy. To přináší značná ekologická rizika v ochraně vod a zároveň nemalou ekonomickou ztrátu v přínosech hnojiv.

Perspektivní v aridních a semiaridních oblastech s bezorebným i orebným systémem zpracování půdy se ukázalo ošetření půdy s rostlinnými zbytky pomocnými půdními látkami či biostimulanty rostlin ze skupiny tzv. prekurzorů půdní přeměny rostlinných zbytků. Tyto efektory stimulují proces zahájení a dále řídí v čase proces pozvolné a stálé aktivity půdních organizmů na přeměny (rozkladu) zapravené slámy až do sklizně následné plodiny. Tato skupina prekurzorů půdní přeměny obsahuje zpravidla přirozený metabolit půdních bakterií kyselinu poly-beta hydroxy máselnou - PHB a dále stopové množství selenu a jódu, které využívají půdní bakterie jako zdroj mikroživin posilující jejich aktivitu, vitalitu a v důsledku abundanci (početnost) a mohou tím zvětšovat prostor osídlování dodaného rostlinného substrátu v půdě. Tato skupina pomocných látek obsahuje také vlastní hydrolyzáty (fragmenty) hlavních půdních bakterií Bacillus megaterium, Pseudomonas aureuofaciens, které se účastní procesu mineralizace fosforečných a dusíkatých organických látek.

Některé vyvíjené přípravky obsahují rovněž širší spektrum dalších izolovatelných vitálních mikroorganizmů parazitické povahy, které se podílejí kromě podpory přeměny slámy na ozdravení půdy od fytopatogenní zátěže (např. od rodu Fusarium spp., některé druhy a kmeny z rodu Pythium spp., Rhizoctonia spp působící kořenové hniloby nebo ozdravení půdy od patogenu Sclerotinia sclerotiorum aj). Je známo, že již samotné efektory bez obsahu živých mikroorganizmů půdní přeměny harmonizují ve víceletém sledu použití poměr aerobních (převážně prospěšných) a anaerobních (převážně fytopatogenních) mikroorganizmů.

Vliv efektorů na kvantitativní změny slámy

Organické látky

Ošetření sklízecí mlátičkou drcené slámy ozimého ječmene prekurzory mikrobiologické přeměny zpomalovalo (92. den po zapravení) přeměnu a odbourávání organických látek v průměru o 40-50 % v porovnání s konvenčním ošetření vyrovnávací dávkou dusíku (9 kg N/t) ve hnojivu močovina nebo se slámou zapravenou do půdy bez ošetření. Na jaře počátkem dubna (232. den) intenzivně probíhala přeměna slámy v 44 % úbytku organických látek po posklizňovém ošetření dusíkem ve hnojivu močovina, a naopak stagnoval úbytek organických látek ve slámě neošetřené. Ošetření slámy mikrobiologickými prekurzory se podílelo na úbytku organických látek méně mezi 13-39 % oproti stavu před zapravením. Nejintenzivněji probíhalo odbourávání organických látek ve slámě ošetřené přípravkem AISe v dávce 100 ml/ha, po kterém naopak probíhalo minimálně na podzim. Na počátku června (288. den) bylo zjištěno poměrně srovnatelné zintenzivnění úbytku organických látek ze slámy po ošetření mikrobiologickými prekurzory Albit i AISe v rozsahu dávek 100–250 ml/ha. Úbytek organických látek ze slámy zapravené v půdě v době po odkvětu pěstované řepky činil v průměru téměř 34 %. Odbourávání organických látek ze slámy neošetřené činilo již jen 17 % a ze slámy konvenčně ošetřené dusíkem ve hnojivu močovina 19 %. Větší odbourávání organických látek ze slámy počátkem června se projevilo po ošetření slámy přípravkem AISe v rozpětí 34-40 % v závislosti na použité dávce. Přípravek Albit se podílel na úbytku organických látek ze zapravené slámy ve výši 29-31 %. Prekurzory prodloužily dobu odbourání organických látek až do zrání pěstované plodiny. To bylo prospěšné zejména pro uvolnění dusíku z organických látek pro výživu ozimé řepky po odkvětu.

Dusík (N_tot.)

Sláma ječmene zapravená do půdy bez ošetření efektorem půdní přeměny nebo srovnatelně také po ošetření vyrovnávací dávkou dusíku v močovině vykazovala na podzim přírůstek dusíku v průměru téměř 31 %. Tento nežádoucí proces biologické imobilizace (sorpce) dusíku z půdního prostředí (půdního roztoku) na zapravené rostlinné zbytky se širokým poměrem C:N se dostavuje běžně v případech nehnojení dusíkem na slámu a označuje se jako tzv. dusíková deprese půdy. S okolností přísušku po zapravení slámy se dostavil stejný efekt imobilizace dusíku také i po cíleném hnojení dusíkem na slámu pro podporu jeho celkového uvolnění pro pěstovanou ozimou řepku během podzimu.

Pěstovaná plodina, typicky ozimá řepka po obilnině, trpí v souvislosti s ní poruchami růstu vlivem hlubokého deficitu rostlin dusíkem a dalšími prvky, a to právě z důvodu odnímání minerálních forem dusíku (hlavně N-NH₄⁺ a návazně zastavení procesu nitrifikace na N-NO₃^-) z půdy, vlivem potřeby dusíku půdními mikroorganizmy (obr. 1). Bakterie a případně houby tento imobilizovaný dusíku z půdy využívají jako zdroj energie potřebný na vyrovnání poměru C:N a započnutí tím mineralizace slámy v půdě. Sláma ošetřená prekurzory půdní přeměny naopak vykazovala uvolnění dusíku do půdního prostředí a uplatnění tak dusíku ve výživě ozimé řepky během podzimu. Úbytek dusíku ze zapravené slámy činil v průměru 19 % a v maximech až 31 %, které nastalo po ošetření přípravkem AISe v dávce 100 ml/ha.

Během předjaří a dále počátkem dubna bylo zjištěno u všech variant včetně kontroly přírůstku dusíku v zapravené slámě. Bylo tomu proto, že srážkově bohatý režim zimy a předjaří přesytil půdní profil vodou a proces mineralizace a odbourávání tím dusíku do půdního prostředí byl omezen, protože vyžaduje minimální přístup vzduchu do půdy. Tím sláma na jaře vysoce imobilizovala dusík z půdy (přírůstek 84 %) zejména po ošetření hnojivem močovina před zapravením a pravděpodobně došlo také k částečné sorpci dusíku do zapravené slámy z prosakující regenerační dávky dusíkatých hnojiv, které byly aplikovány do přezimovaného porostu řepky. Tímto došlo ke ztrátě dusíku z půdy využitelného ve výživě pěstované plodiny. Přírůstek dusíku 45 % v zapravené slámě se dostavil na počátku jara také na neošetřené kontrole. Přírůstek dusíku v zapravené slámě, která byla ošetřena prekurzory mikrobiologické přeměny byl podstatně menší v rozpětí 15–18 % po přípravku Albit a 8–33 % po přípravku AISe v závislosti na aplikační dávce. Nižší intenzita imobilizace dusíku slámou a jeho ztráty z půdního roztoku po ošetření slámy prekurzory byla toho času příhodná pro pěstovanou ozimou řepku, protože se zrychlovala dynamika intenzivní potřeby dusíku v dlouživém růstu řepky.

Počátkem června pokračoval imobilizační trend dusíku z půdy na zapravenou slámu ošetřenou konvenční vyrovnávací dávkou dusíku v močovině a na slámu neošetřenou efektory podpory rozkladu. Naopak uvolnění dusíku ze slámy v rozpětí 6–12 % do půdního prostředí pokračovalo po ošetření slámy prekurzorem půdní přeměny Albit. Po ošetření zapravené slámy prekurzorem AISe bylo zjištěno uvolnění dusíku ze slámy po odkvětu řepky v rozpětí 15–25 % z původního vnosu do půdy. U obou přípravků se podílela intenzivněji na pozdějším uvolnění dusíku ze slámy nižší aplikační dávka 100 ml/ha (graf 1).

Graf 1: Vliv prekurzorů půdní přeměny na dynamiku úbytku organických látek a sorpci (imobilizaci) nebo uvolňování dusíku z rostlinných zbytků ozimého ječmene (2023/2024, Čeperka)

Ovlivnění potenciálu živin ze slámy

Během podzimní přeměny (92. den) byla zjištěna potenciální uvolnitelná zásoba dusíku v zapravené slámě ozimého ječmene v rozpětí 15,5–46,0 kg/ha. Nejvyšší akumulace dusíku v zapravené slámě byla zjištěna po aplikaci vyrovnávací dávky dusíku ve hnojivu močovina. Střední zásobenost slámy dusíkem pro potenciální uvolnění do půdního roztoku byla zjištěna v rozsahu 21,6–24,8 kg/ha na neošetřené kontrole, po ošetření prekurzorem Albit v dávce 250 ml/ha a po ošetření prekurzorem AISe. Vyšší akumulace dusíku ve slámě na konci podzimu byla zjištěna po ošetření přípravkem Albit v dávce 100 ml/ha. Uchování fosforu v zapravené slámě bylo poměrně malé a kolísalo vlivem použitého přípravku a dávky v rozpětí 1,7–4,3 kg/ha. Na kontrole činil obsah fosforu ve slámě 2,4 kg a po konvenčním ošetření močovinou 2,9 kg/ha. Stejný malý potenciál zdroje živin byl zjištěn v akumulaci síry v zapravené slámě, která kolísala na konci podzimu v rámci všech variant mezi 2,1–6,4 kg/ha.

Na počátku dubna (232. den) se zvýšil potenciál zdroje dusíku ze zapravené slámy v půdě na 27,2–39,3 kg po ošetření prekurzory mikrobiologické přeměny, po konvenčním ošetření močovinou na 64,6 kg a na neošetřené kontrole na 24,0 kg/ha. Projevila se v tuto dobu významná obnovená imobilizace (sorpce) dusíku slámou po jejím posklizňovém ošetření močovinou. Potenciál zdroje fosforu ve slámě činil na jaře 2,5–4,9 kg/ha. Lepším zdrojem fosforu se ukazovala sláma po ošetření prekurzorem Albit nebo močovinou v porovnání s ošetřením prekurzorem AISe nebo kontrolou. Zapravená sláma uchovala síry v rozpětí 1,9–5,0 kg/ha. Rovněž vyšší potenciál zdroje síry ze slámy pro pěstovanou plodinu se ukazoval prekurzor Albit nebo konvenčně močovina.

Na počátku června (288. den) bylo zjištěno snížení uchování dusíku ve slámě na 16,7–35,4 kg/ha, která byla ošetřena prekurzory. Sláma ošetřená močovinou vykazovala nadále poměrně vysokou sorpci (uchování) dusíku na úrovni 64,5 kg/ha, což prokazuje trvající imobilizační trend dusíku z půdního prostředí a konkurenci tak s výživou rostlin řepky. Neošetřená sláma vykazovala v půdě mírný pokles uchování dusíku oproti jaru a trval také převážně imobilizační trend dusíku ve slámě. Nejvyšší pokles zásoby dusíku ze slámy byl zaznamenán po ošetření přípravkem AISe v dávce 100 ml/ha nebo Albit v dávce 250 ml/ha. Potenciál slámy ve zdroji fosforu se pohyboval ke konci vegetace pěstované řepky mezi 2,0-3,9 kg/ha po ošeření prekurzory, 4,5 kg/ha po močovině a jen 1,5 kg/ha po zapravení neošetřené slámy. Potenciál využitelnosti síry ze zapravené slámy se pohyboval po ošetření prekurzory mezi 2,9-6,8 kg/ha, po močovině 8,0 kg/ha a ze slámy neošetřené 3,5 kg/ha. Po ošetření slámy prekurzorem Albit bylo zjištěno větší uchování síry (tab. 1). Uvolňované živiny ze zapravené ječné slámy využívala pěstovaná ozimá řepka pro semeno (HTS) a jeho olejnatost.

Tab. 1: Vliv ošetření posklizňových zbytků ozimého ječmene (5,4 t/ha) prekurzory půdní přeměny na kvalitativní ukazatele slámy v půdě v různém stupni rozkladu a stanovení potenciálu zdroje N, P a S pro půdu a pěstovanou ozimou řepku (Čeperka, 2023/24)

Obr. 3: Rozloženost různě ošetřené slámy ozimého ječmene před zapravením po 318 dnech půdní transformace (Čeperka, 3. 7. 2024, foto: T. Javor)

Vliv efektorů rozkladu na výnos následné plodiny

Ošetření půdy s posklizňovými zbytky efektory jejich půdní přeměny se projevilo kromě aktivace a setrvalejšího procesu rozkladu příznivě na dosaženém výnosu následně pěstovaných plodin.

Po ošetření rostlinných zbytků zrnové kukuřice v průměrném množství 31,5 t/ha (včetně strniště) vykazoval následně založený porost ozimé pšenice zvýšení výnosu zrna v suché oblasti v průměru o 0,65 t/ha oproti kontrole. Konvenční ošetření slámy močovinou v dávce 51 kg N/ha (1,6 kg N/t slámy) ve hnojivu močovina se projevilo zvýšením výnosu zrna v průměru o 0,52 t/ha. Ošetření kukuřičné slámy prekurzorem půdní přeměny Albit v dávce 250 ml/ha se projevilo zvýšením výnosu zrna v průměru o 0,79 t/ha. Ošetření slámy před zapravením přípravkem Albit v nižší dávce 100 ml/ha zvýšilo výnos zrna pšenice v průměru o 0,89 t/ha. Ošetření slámy kukuřice prekurzorem AISe (obsahující navíc selen a jód) v dávce 250 ml/ha se projevilo zvýšením výnosu zrna v průměru o 0,35 t/ha. Aplikovaná nižší dávka prekurzoru AISe na slámu se projevila významněji, a to zvýšením výnosu zrna v průměru o 0,56 t/ha oproti kontrole.

Porost ozimé řepky založený po ošetřené ječné slámě prekurzory půdní přeměny vykazoval v průměru o 0,88 t/ha vyšší výnos semene oproti neošetřené slámě před zapravením. Porost řepky založený po zapravení slámy ječmene ošetřené vyrovnávací dávkou dusíku v močovině (9,4 kg N/t slámy) vykazoval zvýšení výnosu v průměru jen o 0,39 t/ha oproti kontrole. Nejvyšší účinek na uvolnění živin ze slámy ječmene a podporu výživy ozimé řepky se projevil po aplikaci vyšší dávky 250 ml/ha prekurzoru Albit nebo AISe. Významný nárůst výnosu řepky po ošetření posklizňových zbytků předplodiny souvisel kromě lepší výživy rostlin s nižším podílem silně nebo středně napadených stonků rostlin houbovými chorobami (graf 2).

Graf 2: Vliv použití prekurzorů půdní přeměny (rozkladu) slámy na dosažený výnos následné plodiny

Závěr a doporučení

Správná péče o půdu začíná ošetřením ponechaných rostlinných zbytků vhodnými efektory půdní přeměny. Potvrzuje se, že ne zcela vhodným opatřením je konvenční aplikace dusíkatých hnojiv zvláště v dávce vyšší než 5 kg N/tunu slámy. Rozložitelnost rostlinných zbytků v půdě lze efektivněji regulovat použitím vhodných efektorů (pomocných půdní látek a biostimulantů) bez účinného vnosu živin, jež zahajují a usměrňují a prodlužují přirozený mikrobiální potenciál půd pro mineralizaci primární organické hmoty a sekvestraci půdní organické hmoty do humusových frakcí. Stimulovaná podpora rozkladu rostlinných zbytků pomocí půdě blízkých látek, mikrobiologických fragmentů nebo přímo dodaných vitálních bakterií a hub se projeví během jednoho roku, a to nejen lepším rozkladem hrubé složky rostlinných zbytků, ale také vyšším výnosem následné plodiny pro delší dobu uvolňování dusíku a dalších živin do půdy. Kalkulovaný náklad 620–720 Kč/ha (včetně práce) na ošetření rostlinných zbytků zrnin po sklizni mikrobiologickým prekurzorem Albit nebo AISe již v dávce 100 ml/ha vykazuje vysokou míru rentability 3,6 u ozimé pšenice a 12,3 u ozimé řepky. Míra rentability použití 51 kg N ve hnojivu močovina na podporu rozkladu slámy se pohybuje přitom mezi 1,5–2,9 podle plodiny.

Doporučené dávkování prekurzorů půdní přeměny rostlinných zbytků (slámy včetně strniště) Albit nebo AISe bylo ověřeno optimálně 20 ml, maximálně až 45 ml přípravku na 1 tunu slámy obilnin. Doporučená dávka této skupiny přípravků na slámu kukuřice činí minimálně 3 ml (maximálně 10 ml) na 1 tunu slámy při běžné sklizňové vlhkosti.

Autoři: Ing. Tomáš Javor, DiS., Ing. Lenka Beranová, DiS.; AGROEKO Žamberk spol. s r.o. | Ing. Andrej Novik; Mayline investment corp. limited, s.r.o.

Poděkování: Autoři děkují za spolupráci při založení a vedení polních pokusů zemědělské společnosti AGRODRUŽSTVO Klas, Křičeň.