Chemap Agro s.r.o.

Výkladový slovník

A B C Č D É E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U Ú V W X Y Z Ž

Ascomycotina

houby vřeckovýtrusé, Ascomycotina jsou pododdělením oddělení Eumycota, spolu s pododdělením Basidiomycotina jsou označovány jako houby vyšší. Mycelium je dobře vyvinuté, je přehrádkované, bohatě rozvětvené, v buněčných stěnách převažuje chitin, buňky jsou zpravidla jednojaderné, haploidní. Hustá spleť mycelia někdy tvoří nepravá pletiva pseudoparenchymatického nebo parenchymatického (viz plektenchym) typu. Při pohlavním procesu se v kulovitém útvaru zvaném primordium vytvoří samičí askogon s výrůstkem trichogynem a antheridia. Po dotyku antheridia s trichogynem dojde k plazmogamii. Na to z askogonu vyrůstá několik askogenních hyf s dvoujadernými buňkami. Askogenní hyfy rostou až na úroveň výtrusorodého pletiva (hymenium), kde dochází ke karyogamii po níž bezprostředně následuje meióza a mitóza, takže v typickém případě vzniká osm haploidních jader a z nich se postupně vytvoří askospory. Nejčastějším typem oplodnění je gametangiogamie, ale vyskytuje se i somatogamie, spermatizace, partenogeneze a apomixie. Plodnicemi jsou apothecia, kleistothecia, perithecia nebo psudoperithecia. U vřeckovýtrusých hub je velmi časté nepohlavní rozmnožování, které je pohotovější a umožňuje jejich velmi rychlé šíření v době vegetace. Nepohlavní (anamorfní) formy rozmnožování jsou popisovány v samostatném pododdělení Deuteromycotina. Do pododdělení je zařazováno 6 tříd: Hemiascomycetes, Plectomycetes, Pyrenomycetes, Loculoascomycetes, Laboulbeniomycetes a Discomycetes.
ADI
AMA
Agronutrition
detail