Choroby obilnin (14): Sněti obilnin (I.)

16. 10. 2019 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 4214x

Sněti, stejně jako rzi, řadíme do říše houby (Fungi), oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota). Patří mezi významné choroby obilnin, velmi závažné jsou především sněti prašné a mazlavé. Výskyt prašných snětí může ohrozit výrobu certifikovaného osiva, neboť infekce zrna není na první pohled zjevná.

Pšenici, žito, tritikale a některé trávy napadá prašná sněť pšeničná Ustilago tritici a způsobuje prašnou snětivost pšenice, žita a tritikale.

Na ječmenu se vyskytuje prašná sněť ječná Ustilago nuda, která způsobuje prašnou snětivost ječmene.

Oves je napadán prašnou snětí ovesnou Ustilago avenae a vyvolává prašnou snětivost ovsa. Všechny jmenované druhy rodu Ustilago mají podobné příznaky napadení i životní cyklus.

První příznaky napadení se na rostlinách objevují v období metání. Napadené rostliny dříve vymetají, místo kvetoucího klasu se v porostu obilnin a trav objevují klasy snětivé.

Vývojový cyklus prašné sněti je dvouletý, zdrojem infekce je napadené osivo. Jakmile napadené osivo vysejeme, zrno začne klíčit, čímž se aktivuje i patogen a prorůstá postupně rostlinou až do základů klásků. Rostlina z infikovaného osiva se vyvíjí rychleji než rostliny ze zdravého osiva. Všechny části klasu, kromě klasového vřeténka, jsou přeměněny na masu spor (chlamydospory). Někdy je klas snětivý jen částečně, a napadení pak můžeme pozorovat ve spodní části klasu. K infekci rostlin dochází v době kvetení. Chlamydospory jsou zpočátku kryté stříbřitou blankou, která po dozrání spor praská, spory se větrem a deštěm uvolňují a jsou prouděním vzduchu, popř. hmyzem přenášeny do kvetoucích klásků. Spory dopadají na bliznu květu, vyklíčí v infekční vlákno, které pak prorůstá čnělkou do semeníku. Nastává klidové stadium až do dalšího vegetačního období. Na infikovaných zrnech nejsou patrné žádné symptomy napadení a po vysetí se celý cyklus opakuje.

Častější výskyt choroby lze pozorovat u odrůd s otevřeným kvetením, zatímco odrůdy s uzavřeným kvetením jsou napadány výrazně méně. Teplotní optimum pro růst houby se pohybuje v rozmezí 18–25 °C. Vyšší teploty při klíčení zrn podporují růst houby v rostlině a delší kvetení má za následek vyšší napadení. Pro infekci je potřeba vysoká vzdušná vlhkost.

Do rodu Ustilago patří i další patogen, a to Ustilago hordei, který způsobuje krytou (tvrdou) snětivost ječmene. K infekci dochází v době klíčení, houba prorůstá rostlinou a  obilky jsou přeměněny v masu spor. Typickým znakem je trvalá membrána obalující spory až do úplné zralosti rostliny. Plucha a pluška jsou zachovány a kryjí přeměněné obilky. Ke kontaminaci osiva dochází při mlácení obilí.

Ochrana proti patogenům přenosným osivem spočívá v agrotechnice, jako je zpracování půdy, vyrovnaná výživa, likvidace plevelů, které mohou zvyšovat vlhkost v porostu. Důležité je však vysévání zdravého a mořeného certifikovaného osiva. Mořidla proti prašným snětím působí na zárodek patogena poblíž vegetačního vrcholu a jsou rozváděna systémově do klíčící rostliny z povrchu obilky.

Ustilago nuda - snětivé klasy

Ustilago nuda - chlamydospory