Výsledky dvouletého pokusu - hledání antistresových opatření

29. 03. 2021 Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D., Ing. Petr Martinek, CSc.; Zemědělský výzkumný ústav, s.r.o. Kroměříž Choroby Zobrazeno 1804x

Zaměření mnoha vědních oborů je v současné době orientováno na klimatické změny, jež ovlivňují životní styl, infrastrukturu i zemědělské postupy ve všech klimatických pásmech.

Empirické přístupy pracují nejen s čistě klimatickými ukazateli, jako je teplota nebo srážky, ale i s vysoce agregovanými socioekonomickými ukazateli, jako je např. národní hrubý domácí produkt. Přírodní a společenské procesy jsou navzájem provázané, neboť obojí jsou ovlivněny změnami v rozmanitostmi přírodních jevů.

V zemědělských vědách je snaha porozumět abiotickým stresům, které jsou průvodním jevem měnících se povětrnostních událostí. Ty mohou způsobit okamžité ekonomické škody. Pro zemědělce je výnos a především výnosová stabilita předpokladem pro rentabilitu podnikání a měnící se klima je faktorem, který nelze mnohdy nahradit známými schématy. Proto problematika ochrany vůči působení abiotických stresů v průběhu pěstování plodin nabývá na významu a je snaha navrhnout adaptační opatření, které umožní snížit tyto ztráty. Jedním z cílů je vyzkoušet nové ochranné prostředky i agrotechnická opatření posilující odolnost.

Polní pokus

V pokusu byla sledována u tří odrůd ozimé pšenice agrotechnická opatření posilující především růst a vývoj kořenového systému (podpora rozkladu organické hmoty, termín setí, ochrana proti chorobám) a použití speciálních mořidel s dlouhodobou účinností nejen na choroby ale i se stimulačními účinky na růst a vývoj kořenové soustavy. V konkrétním případě se tedy jedná o vliv odrůdy, termínu setí a využití mořidel.

Agrotechnická data pokusu

Pro všechny varianty pokusu byla předplodinou obilnina (v roce 2018/19 a 2019/20) a v roce 2019/20 hrách. Velikost parcel byla 10 m² v 2×5 opakováních.

Rok 2018/19: první termín setí - 1. 10. 2018, druhý termín setí - 30. 10. 2018.

Rok 2019/20: první termín setí - 2. 10. 2019, druhý termín setí - 15. 10. 2019, třetí termín setí - 29. 10. 2019.

Odrůdy pšenice: Moschus (E), Judita (A), Frisky (C).

Moření: každá z uvedených odrůd měla dvě varianty moření: Vibrance Gold 2,0 l/t (V); Vibrance Gold + Systiva 2,0 l/t + 1,5 l/t (V+S).

Po podmítce bylo aplikováno bakteriologické hnojivo Azoter 10 l/ha, ředění 1:30 na část určené k uplatnění vyšší intenzity pěstování.

Celková dávka N byla 160 kg/ha, u vysoké intenzity 190 kg/ha.

V pokusu byl hodnocen na jaře počet odnoží. Dále pak zdravotní stav v době mléčně voskové zralosti, výnos zrna, HTZ, OH a obsah N látek. V této práci jsou uvedeny jen výnosy zrna ve vztahu k průběhu počasí a agrotechnickým opatřením.

Meteorologická data

Z meteorologických dat jsme pro dané pokusné místo vyhodnotili údaje o množství srážek v mm a teplotě vzduchu ve ºC, ve srovnání s normálem(N) pro dané veličiny z meteostanice v Kroměříži. Byly vyhodnoceny údaje z roku 2018 a 2019 pro podzimní období z měsíců září až prosinec a údaje z let 2019 a 2020 pro měsíce leden až červen (a také leden až červenec).

Pro ozimou pšenici je nutné hodnotit srážky a teploty v době před a po zasetí, neboť průběh podzimu ovlivňuje termín setí, dobu vzcházení, následné odnožování a mohutnost kořenové soustavy ozimé pšenice.

Výsledky

Počasí

Rok 2018/19 byl na podzim sušší (množství srážek činilo je 86,01 % N. Následující vegetační období roku 2019 vykazovalo v prvních čtyřech měsících rovněž vláhový deficit. Jen v květnu bylo srážek více (o 47,7 %) a následně vlhký byl i měsíc červenec (tab. 1, 2).

Rok 2019/20 byl pro podzimní období velmi příznivý. Srážky byly rozloženy rovnoměrně a celková suma byla o 32,4 % vyšší než N. Následující vegetační období roku 2020 vykazovalo v prvních čtyřech měsících rovněž vláhový deficit. Jen v únoru bylo srážek více (o 20,9 %) a následně vlhké byly i měsíce květen, červen a červenec (tab. 1, 2).

Oba roky byly teplotně nad dlouhodobým normálem (tab. 3, 4).

Tab. 1: Podzimní srážky v mm

Tab. 2: Srážky během vegetace v mm

Tab. 3: Teploty na podzim ve °C

Tab. 4: Teploty během vegetace ve °C

Stav porostů po přezimování

Porosty v obou případech přezimovaly díky mírné zimě dobře. Výsevy z 2. října měly v roce 2019 3–3,7 odnože a v roce 2020 3,7–5,5 odnoží jako důsledek dostatku vláhy na podzim a teplého období od zasetí až do doby hodnocení (tab. 5).

Porosty z výsevu 31. 10. 2018 neměly v době odpočtu žádnou odnož. Porosty z výsevu 29. 10. 2019 měly v době odpočtu 1–1,26 odnoží (tab. 5, 6).

Tab. 5: Hodnocení počtu odnoží ke dni 9. 3. 2019

Tab. 6: Hodnocení počtu odnoží ke dni 25. 2. 2020

Výnos zrna

Výnosová úroveň v obou sledovaných letech se lišila především v důsledku odlišného průběhu počasí na podzim. Dostatek srážek a vyšší teplota na podzim roku 2019 ovlivnila příznivě vzcházení a zakládání odnoží (tab. 6), a tím i produktivní hustotu porostu, což se příznivě projevila na výši výnosu. Ten byl ve všech sledovaných variantách v roce 2019/20 vyšší (max. hodnota 11,96 t/ha; tab. 8) - ve srovnání s rokem 2018/20 (max. hodnota 9,16 t/ha; tab. 7). Rozdíl mezi těmito hodnotami byl 2,80 t/ha.

Výnos zrna byl také velmi výrazně ovlivněn aplikací kombinace mořidel Vibrace + Systiva. Výnosová diference byla závislá i na celkovém výnosu v daném roce, a také na době setí. Vyšší výnosový přírůstek byl v roce 2018/19 (tab. 7), kdy byl celkový výnos nižší než v roce následujícím. Vyšší výnosový přírůstek byl také u pozdějšího setí v obou sledovaných letech a při nižší intenzitě pěstování (tab. 9).

Tab. 7: Vliv doby setí a moření na výnos zrna - rok 2018/19, předplodina obilnina

Tab. 8: Vliv doby setí, předplodiny a moření na výnos zrna - rok 2019/20

Tab. 9: Vliv doby setí, předplo­diny, moření a intenzity pěsto­vání na výnos zrna - rok 2019/20

Statistické hodnocení výnosu 2018/19

Proto, abychom měli možnost posoudit trend vlivu jednotlivých sledovaných faktorů (odrůda, doba setí, intenzita pěstování, mořidla), zpracovali jsme statisticky všechna data. To nám umožnilo zjednodušit, zpřehlednit a v obecnější rovině vyhodnotit, jak významný vliv tyto faktory mají, jaká je jejich variabilita a průkaznost. Výnosové výsledky pokusů byly vyhodnoceny analýzou rozptylu (ANOVA) s použitím Tukeyova testu. Statistické vyhodnocení výnosu (rok 2018/19) je jako příklad uvedeno v tabulce 10. Z tabulky je patrné, že výnos byl významně ovlivněn všemi faktory. Nejsilnější efekt podle průměrných čtverců (PČ) představuje termín výsevu (61 %), před mořením (14 %), intenzitou pěstování (14 %) a odrůdou (6,5%). Náhodná chyba tvoří 0,7 % průměrného rozptylu a zbytek tvoří interakce.

Druhý termín výsevu vedl v průměru všech variant pokusu ke snížení výnosu o 2,41 t/ha. Moření kombinací Vibrance + Systiva vedlo k průměrnému zvýšení výnosu o 1,16 t/ha (tab. 11).

Odrůda Frisky měla v průměru významně vyšší výnos než Judita a Moschus (tab. 11).

Termín výsevu ovlivnil méně Moschus (rozdíl 2,03 t/ha) než ostatní odrůdy (obě rozdíl 2,61 t/ha). Moření kombinací Vibrance + Systiva mělo průkazný efekt u všech odrůd, nejvíce u Judity (+1,88 t/ha), pak na Moschusu +0,86 t/ha) a Frisky (+1,73 t/ha) (graf 1).

Graf 1: Vliv intenzity pěstování, odrůdy a mořidel na výnos zrna ozimé pšenice (2018/19, I. výsev)

Tab. 10: Výsledky hodnocení výnosu pšenice analýzou rozptylu (ANOVA) v roce 2019

Tab. 11: Průměrné hodnoty výnosu hlavních efektů rok 2018/19

Statistické hodnocení výnosu 2019/20

Výnos po obilnině byl nejvíce ovlivněn datem výsevu před odrůdou a mořením (tab. 12). Interakce mezi faktory nebyly statisticky významné. Pozdní výsev dával nižší výnos o 1,63 t/ha proti časnému termínu. Odrůdy se v průměrném výnosu vzájemně lišily. Moschus dával výnos vyšší o 1,10 t/ha proti Frisky a Judita o 0,11 t/ha proti Moschusu. Kombinace mořidel V + S v průměru zvýšila výnos o 0,51 t/ha.

Výnos po hrachu byl nejvíce ovlivněn intenzitou pěstování s odstupem před odrůdou a kombinací mořidel V + S (tab. 13). Nízká a střední intenzita se v průměru významně nelišily, vysoká intenzita dávala výnos vyšší v průměru o 2,73 t/ha proti střední. Odrůdy se v průměrném výnosu vzájemně lišily, ve vysoké intenzitě byl ale jejich výnos srovnatelný (graf 2a). Kombinace mořidel V + S v průměru (nízká a střední intenzita) zvyšovala výnos o 0,49 t/ha, ve vysoké intenzitě je však efekt nevýznamný (graf 2b). Vysoká intenzita tak poskytovala nejvyšší výnos a stírala rozdíly v odrůdě a moření.

Graf 2a: Průměrný výnos pšenice po hrachu v interakci intenzity pěstování a odrůdy, 2019/20 (rozpětí představuje 0,95 interval spolehlivosti)

Graf 2b: Průměrný výnos pšenice po hrachu v interakci moření a intenzity pěstování, 2019/20 (rozpětí představuje 0,95 interval spolehlivosti)

Tab. 12: Průměrné hodnoty výnosu hlavních efektů po obilnině rok 2019/20

Tab. 13: Průměrné hodnoty výnosu hlavních efektů po hrachu rok 2019/20

Závěr

Byly vyhodnoceny pokusy ze dvou let (2018/19 a 2019/20) se stejnými odrůdami pšenice (Moschus, Frisky a Judita) ve dvou termínech setí a dvou variantách moření (Vibrance Gold 2,0 l/t a Vibrance Gold + Systiva 2,0 l/t + 1,5 l/t a při různých intenzitách pěstování.

Výnos zrna byl v průměru všech variant pokusu statisticky významně ovlivněn ročníkem. V roce 2019/20 byl výnos vyšší při prvním i druhém termínu setí ve srovnání s rokem 2018/19. Ale v obou letech byl mezi termíny setí statisticky průkazný rozdíl v neprospěch pozdního setí. Stres způsobený pozdním setím byl částečně vykompenzován kombinovaným mořením.

Účinek kombinovaného moření Vibrance Gold + Systiva 2,0 l/t + 1,5 l/t ve srovnání s mořením jen Vibrance Gold 2,0 l/t byl následující:

• V roce s celkově nižší výnosovou úrovní ( způsobené především suchým průběhem vegetace na podzim a v časném jaru) a především při pozdním setí byl výnosový přírůstek statisticky významný (rok 2018/19).
• V roce 2019/20 při vyšší výnosové úrovni byl vyšší výnosový přírůstek především při pozdním termínu setí. Při časném setí, byl výnosový přírůstek nižší a rozdíl nebyl statisticky průkazný.
• V pokusu po předplodině hrachu při velmi vysokých výnosech ve variantě s intenzivní technologií pěstování nebylo mezi variantami moření Vibrance Gold 2,0 l/t a Vibrance Gold + Systiva 2,0 l/t + 1,5 l/t. dosaženo statisticky významných rozdílů. Při nižší intenzitě pěstování byl výnos zrna ve variantách s kombinovaným mořením zvýšen.
• Kombinované moření se pozitivně projevilo pokud byl porost stresován sušším průběhem počasí a nebo pozdním setím.

Zemědělství je otevřený agroekosystém, v němž největší proměnou veličinou je průběh počasí v daném roce a od toho se odvíjející interakce s opatřeními, které jsou náplní technologie pěstování. Při současných globálních změnách počasí, v němž dominantní úlohu hraje celkové oteplování a velká variabilita v množství a intenzitě srážek, je obtížně předvídatelný jejich dopad na výnosy a kvalitu zemědělské produkce. Proto je snaha o korekci negativních vlivů v mnoha směrech a hledání těch opatření, která mohou mít širší uplatnění.

Získané výsledky ukazují jak důležitým obdobím pro ozimou pšenici je délka podzimní fáze růstu a vývoje rostlin. Ta je ovlivněna především dobou setí a schopností rostlin vytvořit dostatečně mohutný kořenový systém už na podzim. Významným způsobem se v našich pokusech uplatnila i kombinace mořidel s fungicidní i růstově regulační složkou.

Příspěvek byl vypracován za podpory projektu QK 1910269.