Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - březen a duben 2017

15. 03. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1322x

Výskyty chorob bází stébel, zejména na ozimé pšenici a ozimém ječmeni, zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listových pochvách objevují nespecifické nahnědlé skvrny. V převážné míře se může jednat o poškození způsobené sněžnou plísňovitostí obilnin (plísní sněžnou Monographella nivalis), houbami rodu Fusarium spp., Rhizoctonia sp., Cochliobolus sp. a místy i o stéblolam pšenice (Oculimacula yallundae). V této fázi nelze přesně vizuálně rozlišit jednotlivé druhy. Pro přesné určení patogenů je nutno provést laboratorní rozbor.

Agronutrition

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Ozimé obilniny

Choroby bází stébel

Výskyty chorob bází stébel, zejména na ozimé pšenici a ozimém ječmeni, zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listových pochvách objevují nespecifické nahnědlé skvrny. V převážné míře se může jednat o poškození způsobené sněžnou plísňovitostí obilnin (plísní sněžnou Monographella nivalis), houbami rodu Fusarium spp., Rhizoctonia sp., Cochliobolus sp. a místy i o stéblolam pšenice (Oculimacula yallundae). V této fázi nelze přesně vizuálně rozlišit jednotlivé druhy. Pro přesné určení patogenů je nutno provést laboratorní rozbor.

Výskyt těchto chorob podporují tyto dispoziční faktory: pěstování obilniny po obilnině, časný výsev, hustý porost, náchylné odrůdy, dlouhý vlhký podzim a zejména vlhké počasí v jarním období. Pozorování porostu provádíme na více místech a zkontrolujeme alespoň 20 rostlin. Patologicky závažnější jsou skvrny na druhé (vnitřní) listové pochvě na 2–3 nejsilnějších odnožích. Napadení vnější odumírající pochvy nebo slabých odnoží nemá pro vlastní škodlivost velký význam.

Prahy škodlivosti jsou u ozimé pšenice a u ozimého ječmene (podle dispozičních faktorů): slabý výskyt 15–25 %, střední výskyt 25–50 % hlavních odnoží rostlin s příznaky napadení listových pochev ve fázi BBCH 29–31.

K ošetření jsou povoleny fungicidy: Adexar Plus, Akord, Boogie Xpro, Capalo, Delaro, Faxer, Fujara, Mirage 45 ECNA, Prochlorus, Tocata Super, Topsin M 500 SC, Yamato.

Při slabším napadení a pokračujícím vlhkém počasí, doporučujeme kontrolu napadení porostů zopakovat za 10–14 dnů. Optimální termín ošetření porostů je na počátku sloupkování až do fáze 2. kolénka obilniny (BBCH 30–32). Slabě napadené porosty ošetřujte teprve až při zjištění prvních příznaků listových chorob (padlí, tečkovaná plevová a listová skvrnitost - braničnatky). Fungicidní ošetření proti lemované stébelné skvrnitosti pšenice (kořenomorce - Ceratobasidium cornigerum) a houbám rodu Fusarium na patách stébel je většinou nerentabilní.

Sněžná plísňovitost obilnin

Na některých lokalitách s déletrvající sněhovou pokrývkou, může dojít i k vážnějšímu poškození porostů ozimých obilnin sněžnou plísňovitostí obilnin (plíseň sněžná). Jedná se o chorobu, která ohrožuje porosty během zimy i v časném jaru a může podstatně přispět k jejich vyzimování. Ještě výraznější poškození mohou být u okrasných trávníků. Původcem této choroby je fytopatogenní houba Microdochium nivale (anam.), která napadá obilniny a trvalé travní porosty. Pohlavní stadium houby Monographella nivalis (teleom.) se vyskytuje v průběhu zimy a na jaře na posklizňových zbytcích.

Tato houba může působit špatné klíčení osiva a vzcházení rostlin, při kterém dochází k hnědnutí kořenů a bází rostlin (mezi kořeny a prvním listem), vzniku skvrnitostí na listech a šroubovitému kroucení klíčků. Nepravidelný růst klíčků však může být způsoben i jinými příčinami, např. nevhodným mořením, špatným uskladněním osiva apod. Houba však může vyvolat preemergentní odumírání rostlin již na podzim. V předjaří se pak na listech napadených rostlin vytváří bílý až narůžovělý (lososový) povlak houby, způsobený tvořícími se shluky konidií. Napadené rostliny mají také slabší kořenový systém a postupně odumírají - jednotlivě, případně i celé skupiny. Důsledkem je mezerovitý a prořídlý porost. Napadení chorobou je silně podmíněna průběhem povětrnosti, zejména sněhovou pokrývkou. Zvláště nebezpečné jsou ledové krusty nebo pokud na porostech setrvává dlouhodobě vrstva mokrého sněhu nebo pokud sníh padá na neumrzlou půdu. Na jaře, po sněhových přívalech a nástupu teplot 4 až 6 °C, se může poměrně rychle namnožit. Škodlivost záleží na délce trvání těchto podmínek. Více poškozeny bývají husté porosty, a také porosty na hodně utužených půdách. Jedná se o dispoziční onemocnění, to znamená, že ani v případě infikovaného osiva nemusí dojít k odumírání rostlin, pokud nenastanou podmínky příznivé pro rozvoj patogena, tj. před zimou je porost dostatečně silný a v předjaří dlouho neleží sníh. Houba je přenosná osivem, ale za dominantní je považován přenos půdou. V půdě houba saprofyticky přežívá na odumírajících rostlinných zbytcích. Infekce nastává tak, že v půdě rostoucí mycelium proniká do nadzemní i podzemní části rostlin. Plíseň sněžná může být zjištěna i v pozdních růstových fázích při vlhkém počasí příznivém pro chorobu a teplotách v rozmezí od 0,5 do 16 °C. Patogen se stává neaktivním, ale pouze na přechodné období, když porost usychá a teploty stoupají. Hlavním obdobím nástupu epidemie je však zima a počátek jara, především pod sněhovou pokrývkou a na nezmrzlé půdě. Mořením lze zabránit projevům choroby jen v omezeném měřítku, protože účinnost mořidla obvykle netrvá až do jara.

Ochrana: Předpokladem zdravého porostu je kvalitně namořené zdravé osivo, vhodně zvolená (tolerantní až rezistentní) odrůda v kombinaci s podzimním fungicidním ošetřením. Na ozimém ječmenu bývá výskyt této choroby doprovázen i výskytem palušky.

Paluška travní

Paluška travní (tyfulová plísňovitost obilnin) je další z chorob, které se mohou podílet na vyzimování porostů ozimých obilnin. Tuto chorobu způsobuje houba Typhula incarnata. Napadá především porosty ozimého ječmene, napadena však může být i ozimá pšenice, případně ozimé žito a pícní trávy. Projevuje se na jaře po roztátí sněhu. Napadené rostliny se vyskytují v řádcích nebo v hnízdech. Nejprve odumírají starší listy od špiček, přičemž mladší listy jsou úzké a tuhé, nápadně žlutě zabarvené. Při silném napadení může docházet i k odumírání celých rostlin neboť je zničen kořenový systém. Typickým příznakem jsou v listových pochvách i na kořenech vznikající sklerocia. Sklerocia vznikají jednotlivě nebo ve shlucích, jsou hnědočerveně nebo hnědě zbarvená, 0,5 až 4 mm velká. Sklerocia přežívají v létě v klidu na povrchu nebo v malé hloubce pod povrchem půdy, prorůstají v mycelium při nízkých teplotách v září nebo v říjnu a infikují kořeny nebo nadzemní části rostlin. Později se tvoří nová sklerocia.

Ochrana: Přímá ochrana neexistuje, některá mořidla vykazují vedlejší účinky i proti této chorobě. Napadení podporuje vysoká půdní vlhkost, teploty kolem 0 °C a časná a dlouhodobá sněhová pokrývka. Onemocnění se vyskytuje častěji na lehkých půdách s nízkou biologickou aktivitou. Náchylnější jsou oslabené rostliny (mráz, padlí, herbicid apod.). Nepřímou ochranou je pozdější, hustší a mělčí výsev, nezařazovat ozimý ječmen po ozimém ječmeni, zvýšená péče o oslabené porosty (lehké převláčení, přihnojení N).

Plevele

Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním, šťovíkem kadeřavým, případně dalšími vytrvalými plevely bude vhodné ještě ošetřit některým herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, clopyralid, dicamba, aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky 20–30 cm pcháče a při teplotách nad 12 °C. Toto ošetření můžete spojit s případným ošetřením proti listovým a klasovým chorobám.

Ozimý ječmen

Obdobně postupujeme i u ozimého ječmene. Ve většině jeho porostů se mohou v různé míře vyskytovat kupky padlí ječmene (Blumeria graminis f. sp. hordei), případně projev superrezistence vůči chorobě, síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost ječmene, Pyrenophora teres) a případně i spála ječmene (rynchosporiová skvrnitost,  Rhynchosporium secalis).

Mšice a virové choroby

Obilniny byly před zimou v dobrém zdravotním stavu a v různých vývojových fázích. Některé později seté porosty neodnožovaly nebo ještě vzcházely. Na ozimém ječmeni byl lokálně zaznamenán výskyt BYDV a místy i WDV.

Příznaky napadení viry se většinou projeví až na jaře. V porostech obilnin mohou být na jaře také zjištěny i výskyty mšic, které mohou dále druhotně šířit virus BYDV způsobující virovou chorobu žlutou zakrslost ječmene. Jeho šíření je připisováno obilním mšicím, především mšici střemchové, kyjatce osenní a kyjatce travní. Na jaře se virus může sekundárně silně šířit s přibývajícím výskytem mšic (podle ročníku) především koncem května a začátkem června ve značném rozsahu. Na jaře jsou proto více poškozovány pozdější výsevy jarních obilnin.

Virus zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus - WDV) je přenášen křískem polním. Na této sekundární infekci se podílejí nymfy a dospělci kříska vylíhlí z přezimujících vajíček, kteří se nakazili na nemocných rostlinách. Jak uvádí odborné zdroje, mimo porosty ozimů tito vektoři (křísci) migrují jenom v malé míře a významnější napadení jarních porostů virem WDV nebylo pozorováno. Obilniny infikované na jaře mají podstatně nižší výnosové ztráty než obilniny nakažené již na podzim.

Oba viry se přenášejí perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení zpravidla rostliny také málo rostou a kořeny méně větví, špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. Zvláště u silných časných podzimních infekcí dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic, vývoje populace kříska polního a dalších škodlivých organizmů, které jsou uváděny v Aphid Bulletinu, jenž pravidelně vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, referát monitoringu letu mšic Opava, na webových stránkách: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/.

Ani v obilninách není možné přímé ošetření proti virózám a celá ochrana je tak soustředěna na preventivní agrotechnická opatření a zejména proti vektorům postřikem pyretroidy, organofosfáty nebo neonikotidy.

Příznaky napadení listových pochev chorobami pat stébel se zjišťují ve fázi BBCH 29–31
Příznaky napadení listových pochev chorobami pat stébel se zjišťují ve fázi BBCH 29–31

Sněžná plísňovitost obilnin - plíseň sněžná je dispoziční onemocnění - ozimá pšenice
Sněžná plísňovitost obilnin - plíseň sněžná je dispoziční onemocnění - ozimá pšenice

Sněžná plísňovitost obilnin - plíseň sněžná - ozimý ječmen
Sněžná plísňovitost obilnin - plíseň sněžná - ozimý ječmen

Paluška travní - tyfulová plísňovitost obilnin se může podílet na vyzimování ozimého ječmene
Paluška travní - tyfulová plísňovitost obilnin se může podílet na vyzimování ozimého ječmene

Zaplevelení pšenice ozimé na jaře
Zaplevelení pšenice ozimé na jaře

Pchář rolní až do výšky 20–30 cm v porostu pšenice ozimé lze potlačit herbicidy
Pchář rolní až do výšky 20–30 cm v porostu pšenice ozimé lze potlačit herbicidy

Jarní ječmen

Choroby přenosné osivem

V porostech jarních ječmenů se na některých lokalitách začínaly v minulých letech ve větší míře také objevovat rostliny napadené prašnou snětivostí ječmene (Ustilago nuda), pruhovitostí ječmene (Pyrenophora graminea) i dalšími chorobami přenosnými osivem. Základem dobrého výnosu a mnohdy jedinou možností jak potlačit choroby přenosné osivem je kvalitně namořené osivo.

Prašná snětivost ječmene je choroba přenosná pouze osivem, přičemž napadení obilek není viditelné (determinace jen laboratorní metodou, mycelium houby prorůstá do vnitřku obilky). Nemocné rostliny zjistíme až v době květu (BBCH 61– 69), kdy se místo obilek objevuje masa černých spor. Spory se později větrem uvolňují a infikují květy zdravých rostlin.

Pruhovitost ječmene je choroba téměř výhradně přenosná osivem. Na listech se od května do začátku července objevují mezi listovými nervy dlouhé světlé pruhy. Následně infikované pruhy hnědnou a listy se mohou v pruzích třepit a zasychat. Infikované rostliny bývají menší, jen částečně metají a klasy bývají hluché. Na napadených listech se tvoří spory, které jsou následně zanášeny větrem na zelené klasy zdravých rostlin. Spory po vyklíčení, však zůstávají až do výsevu zrna mezi pluchou a zrnem v klidovém stadiu. Na napadeném zrnu nedochází k žádným příznakům projevu napadení. Při klíčení obilky infikuje mycelium klíčící rostlinu a prorůstá celou rostlinou až do klasu.

Síťovitá skvrnitost ječmene (hnědá skvrnitost ječmene, Pyrenophora teres) je choroba přenosná osivem, a také přežívá na posklizňových zbytcích. Primární infekce je tedy jak z osiva, tak i z půdy (BBCH 10–30). Při klíčení v infikované obilce mycelium prorůstá do klíčku a při zasažení jeho vrcholu napadený klíček odumře. V rostlinách, které pokračují v růstu, mycelium prorůstá do spodních listů a tvoří na jejich horní straně hnědé pásky (net typ) nebo vřetenovité skvrny (spot typ). Odtud se choroba šíří na horní listy (sekundární infekce) - BBCH 31–59. Při intenzivním projevu choroby dochází k usychání listů od špiček směrem k bázi. Během vegetace se šíří pomocí spor. Choroba se vyskytuje zejména v chladných a vlhkých ročnících.

Ochrana: Z registrovaných mořidel lze proti výše uvedeným chorobám použít například: Celest Trio Formula M, Lamardor FS 400, Maxim Star 025 FS, Orius 5 FS, Raxil Star, Systiva aj.

Plevele

Ošetření proti plevelům můžete provádět většinou již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižšími doporučenými dávkami herbicidů. U ploch zaplevelených pcháčem rolním počkejte až na vytvoření listové růžice pcháče, případně proveďte opravné ošetření herbicidem: Agritox 50 SL, Dicopur M 750, Dicopur D Extra, Esteron, Express 50 SX, Nuance, TBM 75 WG aj. spolu s fungicidním ošetřením.

Další zásahy

U zažloutlých, „zamazaných“ porostů podpořte rozvoj kořenů přihnojením ledkem (nejlépe vápenatým) a aplikací „antistresorů“ Albit, Atonik, Energen Aktivátor, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. i k eliminaci stresu z nízkých nočních teplot.

U citlivých odrůd jarního ječmene se zaměřte i na sledování a případné ošetření padlí ječmene (Blumeria graminis f. sp. hordei) povolenými fungicidy a přípravky na bázi síry povolené i pro ekologické zemědělství: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG a Sulfurus. Tato choroba může při časné infekci výrazně omezit i počet produktivních odnoží.

V rizikových oblastech, kde jsou obilniny napadeny virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV), věnujte zvýšenou pozornost (zejména u později setých porostů) i výskytu obilních mšic a v případě potřeby porosty včas ošetřete přípravkem: Danadim Progress, Nurelle D, Pirimor 50 WG, Proteus 110 OD nebo povolenými pyretroidy.

Před prašnou snětivost ječmene se lze chránit mořením osiva
Před prašnou snětivost ječmene se lze chránit mořením osiva

Hnědá skvrnitost ječmene je regulovatelná i mořením osiva
Hnědá skvrnitost ječmene je regulovatelná i mořením osiva

Pcháč rolní v jarním ječmeni se reguluje po vytvoření jeho listové růžice
Pcháč rolní v jarním ječmeni se reguluje po vytvoření jeho listové růžice

Padlí travní na jarním ječmeni může způsobit vážné škody
Padlí travní na jarním ječmeni může způsobit vážné škody

Ozimá řepka

Plevele

Pokud jste nestihli odplevelit řepku na podzim nebo i po herbicidním ošetření řepka zarostla heřmánky, chrpou polní, svízelem, pcháčem aj., lze ji ještě ošetřit přípravkem Galera. Aplikaci možno provádět jakmile plevele obnoví na jaře růst a teploty vystoupí nad 12 °C, až do počátku větvení řepky. Je však nutno počítat s tím, že odolnější plevele (svízel přítula, mák vlčí, penízek rolní, kakost maličký atd.) budou potlačeny jen částečně. Na pýr, výdrol obilnin a další trávovité plevele můžete aplikovat povolené graminicidy.

Blýskáček řepkový

Blýskáček řepkový je nejrozšířenější škůdce ozimé řepky, který na porostech může lokálně způsobovat i větší škody. Brouci způsobují největší škody za chladného počasí v období před květem, kdy plodina pomalu rozkvétá, ale také i při dlouhém postupném nakvétání řepky na větvích. Ohroženy jsou zejména slabé řídké porosty.Velké škody také mohou způsobit dospělci nově vylíhlé generace i na jarní řepce, hořčicích a dalších semenných brukvovitých plodinách.

Na řepce se objevuje a začíná škodit v období začátku tvorby květních poupat BBCH 50–53 (hlavní květenství již viditelné, těsně obklopené nejvyššími listy, výška rostlin je cca 20 cm) - v této fázi se uvádí orientační kritické číslo 1 brouk na jednu rostlinu. Ošetření se signalizuje na začátku výskytu brouků na ozimé řepce. Škodí především brouci a částečně i larvy. Ošetřují se porosty kdykoliv před začátkem květu při dosažení kritických čísel v závislosti na dosažené růstové fázi a počtu jedinců na rostlinách. Brouci přezimují v povrchové vrstvě půdy a ve vrstvách spadaného listí na zemědělské půdě i mimo ní. Zimoviště opouští při teplotě vzduchu 9–10 °C a na jaře se živí pylem na květech mnoha bylin a dřevin. Hromadný přelet na řepku nastává při teplotách nad 13,5 °C. Brouci vyžírají otvory do poupat a živí se jejich pylem. Přitom mohou poškodit prašníky a blizny a mnohdy i malá poupata. K největším škodám dochází v letech, kdy teplota poklesne pod 9 °C a dojde ke zpomalení růstu řepky před květem. U odrůd, které více větví, je potřeba kontrolovat napadení po celou dobu výskytu poupat v porostu na větvích a následně podle intenzity napadení ještě opakovaně ošetřit.

Orientační kritické číslo v pozdějších fázích před začátkem květu až začátku květu (BBCH 59–69) jsou v průměru 3 brouci na rostlinu. Po rozvinutí květů škodlivost většinou ustává, otevřené květy brouci ani larvy blýskáčků již tolik nepoškozují. Populaci blýskáčka řepkového také redukuje intenzivní insekticidní ochrana proti šešulovým škůdcům ve fázi BBCH 65–70 a snižuje se tím riziko škodlivého výskytu v příštím roce.

V posledních letech vzhledem k dlouhodobé účinné ochraně zjišťované množství blýskačků v porostech velmi pokleslo. Lokálně byly jen minimální výskyty blýskáčků a brouci se živili většinou pylem v rozkvetlých květech (opylovali porosty). Již v roce 2011 byla v ČR laboratorně prokázána rezistence různých populací blýskáčka (zejména ve Slezsku a na severní a střední Moravě) proti některým účinným látkám běžně používaných pyretroidů. V roce 2012 v některých lokalitách (Hranicko), došlo i přes opakované ošetření porostu pyretroidy k silnému poškození blýskáčky a snížení výnosu semene.V roce 2013 byly zjišťovány v mnoha oblastech silné výskyty blýskáčka řepkového a v některých lokalitách byly až velmi silné výskyty blýskáčka řepkového rezistentního i na opakovaně aplikované pyretroidy. Oproti roku 2013 byly v následujících letech výskyty blýskáčka řepkového i „rezistentních“ populací již většinou menší. Významnější výskyty byly pozorovány spíše v chladnějších vyšších oblastech. Slabší výskyty škůdců v nižších polohách se projevily pravděpodobně díky tomu, že ve vyšších polohách byl normální průběh zimy se sněhovou pokrývkou, a škůdci zde lépe přezimovali - nebyli tolik likvidováni svými konzumenty - predátory a parazity. V mírných vlhkých zimách bývají blýskáčci (ale i další hmyz) během přezimování také hubeni různými entomopatogenními houbami. Provádělo se testování citlivosti blýskáčků na povolené aplikované insekticidy. Výsledky jsou uvedeny na http://www.agritec.cz/ nebo na www.vupt.cz/. Byla potvrzena již dříve zjištěná vysoká variabilita populací blýskáčků. Pro thiacloprid byla rezistence blýskáčků zjištěna jenom ojediněle. Na základě těchto a dalších výsledků je nutné věnovat ochraně, nejen proti blýskáčkům, náležitou pozornost a vyhodnocovat její účinnost ihned následující dny po aplikaci. Rovněž i na lokalitách, kde se ještě „rezistentní“ blýskáčci nevyskytují je nezbytné používat antirezistentní strategie.

Antirezistentní strategie zahrnuje soubor opatření, které by měli přijmout všichni pěstitelé v oblasti, aby zabránili nebo oddálili vznik a vývoj rezistence vůči insekticidům. V případě blýskáčka řepkového je základem strategie střídání insekticidů s různým mechanizmem účinku cílené na všechny druhy škůdců řepky v jarní období, tj. období před květem až do ukončení květu. Výběr přípravků musí zohlednit výsledky monitoringu výskytu rezistentních populací blýskáčka řepkového v regionech a výsledky postregistračního sledování účinnosti přípravků prováděného ÚKZÚZ. Konkrétně to znamená nepoužívat v ochraně opakovaně za sebou insekticidy ze stejné skupiny účinných látek, ale střídat insekticidy s různými skupinami účinných látek s rozdílným způsobem účinku.

Účinné látky obsažené v povolených insekticidech: neonikotinoidy - acetamiprid (Gazelle, Mospilan 20 SP), thiacloprid (Bariard, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, Ecail Ultra); organofosfáty - chlorpyrifos (Dursban Delta, Pyrifos 480 EC), chlorpyrifos-methyl (Pyrinex M22, Reldan 22), malathion (Fyfanon 440 g/l EW); pyretroidy - alfa-cypermethrin (Alfamethrin ME, Vaztak Active), beta-cyfluthrin (Bulldock 25 EC), cypermethrin (Cyperkill 25 EC, Rafan), deltamethrin (Decis Mega, Poleci), esfenvalerát (Sumi-Alpha 5 EW), etofenprox (Trebon OSR), gamma-cyhalothrin (Nexide, Rapid), lambda-cyhalothrin (Karate se Zeon technologií, Karis 10 CS, Markate 50), tau-fluvalinát (Mavrik 2 F), zeta-cypermethrin (Fury 10 EW) aj.

Pokud je již zjištěna rezistence mělo by být vždy více upřednostňováno střídání různých účinných látek (z různých skupin účinných látek) než míchání insekticidů s účinnými látkami z různých skupin účinných látek používaných při jednom postřiku a směsné přípravky. Při používání směsi účinných látek na rezistentní populaci je větší riziko selekce jedinců, kteří si vytvoří rezistenci k dosud účinné složce ve směsi, a tím možnost vzniku několikanásobné (poly) rezistence. Jsou povoleny i přípravky, které mají z hlediska použití na blýskáčka úplně jiný mechanizmus účinku než dosud používané pesticidy - Plenum (pymetrozin), Avaut 15 EC (indoxacarb). Doporučování jiných možností ochrany než aplikace insekticidů je pro omezenou účinnost zatím značně obtížné (např. agrotechnická opatření jen na některé vybrané druhy). Při hromadném přeletu se blýskáčci nejprve soustřeďují na okrajích porostů, proto u velkých honů mnohdy postačí jenom opakovaně ošetřit tyto napadené okraje.

Při nedodržení doporučení uvedených na etiketě přípravku mohou být při aplikaci insekticidů snadno ohroženi opylovači - včely, čmeláci i další necílové druhy! Pozor na včely - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného pro včely (nebo zvlášť nebezpečného pro včely).

Regulace růstu

Pro následné ošetření kvetoucího porostu proti chorobám i škůdcům (nehledě na další výhody) je vhodné zkrátit výšku rostlin řepky aplikací některým přípravkem: Efilor, Caryx, Moddus, Vertico, případně také Magnello, Caramba, Prosaro 250 EC, Tilmor, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW aj. na jaře při výšce rostlin 20–30 cm.

Na dvouděložné plevele v ozimé řepce na jaře působí Galera
Na dvouděložné plevele v ozimé řepce na jaře působí Galera

Čím menší je řepka, tím nižší je kritické číslo blýskáčka řepkového
Čím menší je řepka, tím nižší je kritické číslo blýskáčka řepkového

I u nás byly zjištěny rezistentní populace blýskáčka řepkového
I u nás byly zjištěny rezistentní populace blýskáčka řepkového

Cukrovka

Škůdci

Sledujte vývoj plevelů, účinnost aplikovaných herbicidů a nálet mšic a dalších škůdců do porostů. Porosty podle potřeby včas ošetřete. Přehled insekticidů do cukrovky: Danadim Progress, Nurelle D, Nuprid 600 FS, Pirimor 50 WG, Bulldock 25 EC, Force 20 CS, Karate Zeon 5 CS, Nexide, Rapid aj.

Plevele

Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze cukrovky i plevelů a spektra plevelných rostlin. Z abiotických stresových faktorů jsou pro vzcházející cukrovku největším nebezpečím přízemní mrazíky a pokles teploty na povrchu půdy pod -3 °C. Kritická teplota je pro cukrovku v období vzcházení -6 až -7 °C. Mrazové poškození se projeví zešednutím, zhnědnutím a ztrátou turgoru. Pokud přijde mráz ve fázi děložních listů, pravděpodobně dojde i k úhynu rostlin. Pokud slabší mráz přežijí, je nutno oddálit herbicidní ochranu.

Z chemických abiotických stresových faktorů je cukrovka vystavena zejména toxickému působení chemických látek z reziduí v půdě a v aplikovaných herbicidech. Jak silné to působení bude, bude záležet na zařazení v osevním sledu a systému hubení plevelů v cukrovce.

V pokusech Řepařského institutu vychází jako nejjednodušší a nejšetrnější řešení nasazení herbicidní clony od vzcházení plevelů: T1 - do týdne po vzejití, T2 - 6 až 8 dní po T1, T3 - 7 až 9 dní po T2, T4 - 9 až 14 dní po T3. Řepařský institut preferuje vícesložkové, širokospektrální herbicidy typu Belvedere Forte nebo Betanal MaxxPRO, které obsahují spolehlivé účinné látky phenmedipham, desmedipham a ethofumesate. Pro kombinace je pak podle potřeby doporučován přípravek na bázi metamitronu, např. Goltix Top, Mitra aj.

Neaplikujte herbicidy v poškozených či oslabených porostech. Za jasných dní se silným slunečním svitem lze, vzhledem ke zvýšenému riziku poškození cukrovky, většinou aplikovat tyto přípravky až v podvečer, při teplotách nepřesahujících 23 °C (měřeno 5 cm nad povrchem půdy). Porost musí být při ošetření suchý. Nelze ošetřovat těsně po dešti a ani tehdy, kdy jsou rostliny pokryty rosou. Za nepříznivých podmínek nelze vyloučit přechodné poškození řepy (retardace růstu, popálení špiček, chlorózy).

Pamatujte, že chyby v aplikaci herbicidů zvyšují finanční náklady na odplevelení a procento výnosových ztrát!

Stimulátory růstu

V období od vytvoření pravých listů do zapojení porostu lze i u cukrovky využít stimulátory růstu např. Albit, Atonik, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. Lze je použít i opakovaně, ve směsi s některými chemickými přípravky i vybranými kapalnými hnojivy na překonání stresu.

Tab.: Maximální jednorázové dávky vybraných herbicidů při různých růstových fázích cukrovky (kg/ha nebo l/ha)

Herbicid

Účinná látka

Růstové fáze cukrovky

Maximální

dávka

Maximální

dávka/rok

vzcházení

děložní lístky

základ 1. pravého listu

2. pravý list

4. pravý list

BELVEDERE FORTE

desmedifam, ethofumesát, fenmedifam

0,8

0,8

0,8

1,0

1,0

1,0

3,0

BETANAL EXPERT

desmedifam, ethofumesát, fenmedifam

1,0

1,0

1,1

1,25

1,5

1, 5

4,5

BETANAL MAXXPRO

desmedifam, ethofumesát,

fenmedifam,

lenacil

1,25–1,5

1,5

1,5

1,5

1,5

1,5

4,5

BETA-TEAM

desmedifam,

ethofumesát, fenmedifam

-

1,25

1,25

1,5

1,5

1,5

5,0

BETASANA SC, FENIFAN

fenmedifam

1,5

1,5

2,0

3,0

3,0

3,0

6,0

BETASANA TRIO SC

desmedifam, ethofumesát, fenmedifam

1,0–1,5

1,0–1,5

1,0–1,5

1,5–2,0

2,5

2,5

7,0

BETOXON 650 WDG

chloridazon

0,6

0,6

0,6

1,0

2,0

2,0

4,0

BEETUP COMPACT SC

desmedifam, fenmedifam

-

2,0

2,0

2,0

3,0

3,0

6,0

BEETUP TRIO SC

desmedifam,

ethofumesát, fenmedifam

1,5

2,0

2,0

3,0

3,0

3,0

6,0

CLIOPHAR 300 SL, LONTREL 300

klopyralid

0,1

0,15

0,15

0,2

0,35

0,35

0,5

DESTOR

desmedifam

-

0,5

0,5

1

1,5

1,5

3.0

ETHOSAT 500, STEMAT SUPER, OBLIX 500 SC

ethofumesát

0,2

0,3

0,5

1,0

2,0

2,0

2,0

FLIRT Nový +

OUTLOOK

chloridazon, chinmerak +

dimethenamid-P

0,83 + 0,15

 

0,83 + 0,3

 

0,83 + 0,45

 

 

FRONTIER FORTE, OUTLOOK

dimethenamid-P

0,15

 

0,3

 

0,45

0,9

0,9

GOLATRON, GOLTIX TOP, MITRA,

metamitron

1,0

2,0

2,0

3,0

5,0

5,0

 

GOLTIX TITAN

chinmerak,

metamitron

1,33

2,0

2,0

2,0

2,0

2,0

6,0

MIX DOUBLE EC, BELVEDERE

desmedifam, fenmedifam

0,75

0,75

1,0

1,2

1,5

3,0

PYRAMIN TURBO, CHLORIDAN

chloridazon

0,8

1,1

1,25

2,0

4,0

6,2

 

SAFARI 50 WG, TRENER

triflusulfuron

30 g

30 g

30 g

30 g

30 g

30 g

 

VENZAR

lenacil

-

-

-

0,2

0,3

0,3

0,5

VIVENDI 200

clopyralid

-

0,3

0,5

0,5

1,0

1,0

1,5

Tab.: Preemergentní aplikace na dvouděložné a trávovité plevele

Přípravek

Dávka na 1 ha (l, kg)

Účinná látka

Toxicita člověk, včely

Vliv na životní prostředí

Ochranná lhůta (dny)

Poznámka

BETOXON 650 WDG

3,0–4,0

chloridazon

–, –

OP/SPe

AT

max. 1× za 3 roky na stejný pozemek

DUAL GOLD 960 EC

1,2

s-metolachlor

–, –

OP/SPe

AT

FLIRT NOVÝ

2,5

chloridazon, quinmerak

Xi, -

OP/SPe

AT

PYRAMIN TURBO

5,0

chloridazon

Xi, -

OP/SPe

AT

Tab.: Hubení trávovitých plevelů

Přípravek

Dávka na 1 ha (l, kg)

Účinná látka

Toxicita člověk, včely

Vliv na životní prostředí

Poznámka

ježatka

pýr

AGIL 100 EC, GARLAND FORTE

0,7–0,8

1,2–1,5

propaquizafop

Xi,-

-

 

 

jednoleté trávy se ošetřují ve fázi 2–5 listů;

aplikace se provádí při plném růstu trav, na pýr při výšce 10–20 cm

 

 

 

 

FUSILADE FORTE 150 EC

0,8–1,0

2,0

fluazifop-P-butyl

-,-

SPe

GALLANT SUPER

0,5

1,0

haloxyfop-P- methyl

-,-

OP/SPe

GRAMIN, GOBI, QUICK 5 EC, TARGA SUPER

1,0–1,5

 

2,0–2,5

chizalofop-P-etyl

Xn,-

-

PANTERA QT

1,0–1,5

 

2,25

chizalofop-P-tefuryl

Xi,-

-

PILOT

0,5–0,6

1,25

chizalofop-P-etyl

Xi,-

-

SELECT SUPER, CENTURION PLUS

0,8

2,0

klethodim

Xn,-

-

STRATOS ULTRA + DASH

1,0–1,5

2,5

cycloxydim

Xn,-

OP

Mšice na cukrovce
Mšice na cukrovce

Vzcházející plevele v cukrovce
Vzcházející plevele v cukrovce

Mák

Plevele

Sledujte vývojovou fázi máku i vzcházejících plevelů, zejména merlíky, laskavce, rdesna aj., aby nepřerostly fázi vhodnou pro aplikaci herbicidů. Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin, zvláště při postemergentním použití herbicidu Callisto, aby nedošlo k poškození (žloutence) máku. Tato je většinou pouze krátkodobá a obvykle vymizí bez negativního vlivu na růst máku. Za méně příznivých podmínek (za chladného počasí se účinná látka mesotrione v rostlině pomaleji odbourává) může docházet k prosvětlení i celé listové plochy. Za těchto podmínek je velmi důležité dodržení minimální růstové fáze máku - 6. list máku. Větší rostliny i po tomto prožloutnutí úspěšně regenerují přibližně do 14 dnů. U menších rostlin však může docházet i k jejich úplnému uhynutí. Účinnost proti svízeli, rdesnům a pohankám je vhodnější posílit kombinací s herbicidem Tomahawk v dávce do 0,4 l/ha + Callisto 480 0,15 l/ha (Callisto 100 SC 1,0 l/ha).

Na překonání stresu lze v máku využít stimulátory růstu: Atonik, Hergit, Route, Sunagreen, Synergin aj.

Krytonosec kořenový

Na lokalitách, kde na máku škodí krytonosec kořenový, věnujte zvýšenou pozornost i tomuto škůdci. Hostitelskými rostlinami krytonosce kořenového jsou všechny druhy pěstovaného i planého máku. Největší škody působí dospělí brouci úživným žírem na vzcházejících rostlinách máku do velikosti 4 až 5 listů, zvláště za suchého počasí. Listy mladých rostlin jsou skeletovány okénkovým žírem, pokud jsou rostliny z pozdějších výsevů ještě ve fázi jen několika lístků, dochází až k totálnímu zničení celých rostlinek.

Krytonosec kořenový přezimuje jako brouk. Má jen jednu generaci do roka. Brouci obvykle nalétávají do porostů na vzcházející mák od druhé poloviny dubna. Po úživném žíru (trvá až 8 dní) samičky kladou vajíčka (až 300 kusů) do vyhlodané jamky v hlavním nervu na spodní straně listů. Larvy zpočátku poškozují listy, ale největší škody způsobují na hlavním kůlovém kořenu, který silně poškozují žírem (vytvářením chodbiček a jamek). Tím dochází k oslabení rostlin. Poraněná místa mohou být vstupní branou pro řadu patogenních mikroorganizmů, které mohou následně způsobit i úhyn rostlin máku. Larva se kuklí ve vejčitém hliněném kokonu v půdě.

Krytonosec kořenový je suchomilný a teplomilný, jarní chladné a deštivé počasí a zvláště déletrvající mrazy jsou pro jeho vývoj nepříznivé. Škody způsobuje především za sucha, zvláště u pozdně setých nestejnoměrně vzcházejících porostů.

Ochrana: Rozsah škod lze omezit raným výsevem a všemi agrotechnickými opatřeními urychlujícími vývoj a růst rostlin (zvýšit výsevek, snížit, případně vynechat dávky kořenových herbicidů aj.). Také výsev mořeného osiva by snížilo napadení. Avšak v současné době k insekticidnímu moření máku není povolen žádný přípravek. Při silném tlaku škůdce nutno provést plošné insekticidní ošetření. Termín sledování (monitoring napadení) je v období vzcházení máku až do 4.–5. listu (BBCH 10–25). Odpočty brouků na řádcích vzcházejícího máku je vhodné provádět v dopoledních hodinách za pěkného počasí, kdy brouci přijímají potravu. Ošetření se provádí po zjištění prvních příznaků napadení (asi 5 dní po začátku náletu) v době maxima výskytu brouků. Práh škodlivosti je 3 brouci na jeden běžný metr řádku při vzcházení máku. Ošetření je účinnější v nižších růstových fázích, do 2–3 pravých listů (růstová fáze BBCH 22–23), pozdější ošetření proti larvám na kořenech je již neúčinné. V současnosti jsou pro plošné ošetření povoleny přípravky: Cyperkill 25 EC, Rapid, Rafan, Nexide, Nurelle D.

Choroby

S nárůstem osetých ploch se rozšířila škodlivost houbových chorob, zejména plísně máku a pleosporové hnědé skvrnitosti máku (helmintosporiové nekrózy máku). Původci obou chorob mohou přežívat na napadených rostlinných zbytcích a mohou se přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat osivo jen ze zdravých porostů.

Pleosporová skvrnitost máku

Pleosporová skvrnitost máku (helmintosporiová nekróza máku - Pleospora calvescens) u vzcházejících rostlin máku způsobuje padání klíčních rostlin a později u větších rostlin může způsobovat i hnědnutí a zaškrcování kořenového krčku. Na starších rostlinách se většinou projevuje až v průběhu kvetení, kdy se na listech tvoří tmavohnědé skvrny a na obvodu stonku jsou rozeznatelné modročerné pásky. Listy při silnějším napadení postupně uvadají a zasychají. Při teplém průběhu počasí může dojít k velice rychlému napadení a poškození porostu. Choroba také proniká do makovic ve kterých deformuje vnitřní přepážky a vyplňuje je šedým myceliem. Napadená semena jsou malá a zprohýbaná. Na povrchu makovic se tvoří černý povlak.

Mezi preventivní opatření patří: nevysévat mák na pozemky s těžkou, slévavou půdou, provádět včasné a kvalitní zapravení posklizňových zbytků a dodržovat odstup v osevním postupu min. 4–6 let.

Fungicidní ošetření máku lze provést na počátku kvetení přípravky: Discus, Caramba, Acanto, Apel, Bumper Super, Prosaro 250 EC a v ekologickém zemědělství podle metodiky lze ošetřit biopřípravkem Polyversum.

Plíseň máku

Plíseň máku - Peronospora arborescens má dva zdroje infekce: oospory z rostlinných zbytků a mycelium v endospermu semen. K infekci dochází při širokém rozmezí teplot 5–26 °C a relativní vlhkosti 70–90 % po celou dobu vegetace. Chladno v době vzcházení se projeví vyšší četností infekce (například při příliš časném setí). Napadeny mohou být i vzcházející rostliny, kde vyvolává systémové infekce, zároveň však může napadat i starší rostliny v průběhu vegetace. Nižší teploty, ovlhčení, vysoká vzdušná vlhkost a hustý porost vytvářejí ideální podmínky pro napadení. Pro plíseň máku je typické, že napadené listy pouze žloutnou a dlouho zůstávají živé. Na spodní straně listů je nejprve bílý později šedofialový povlak plísně; listy postupně odumírají, rostliny zaostávají v růstu nebo uhynou. Nejnápadnějším příznakem systémové infekce je kroucení až zpětné ohýbání stonku připomínající poškození rostlin růstovými herbicidy. Infikované rostliny s projevy systémové infekce se v porostu většinou projevují jednotlivě. Naproti tomu poškození herbicidem však povětšinou zasahuje i sousední rostliny. Choroba se zejména vyskytuje ve vlhkých ročnících a na vlhkých pozemcích.

Agrotechnická opatření: Doručuje se pěstovat mák na stejném pozemku až po 4–6 letech. Nesít mák do těžkých slévavých půd. Sít zdravé osivo z nenapadených porostů, mít dobrou zásobu fosforu a draslíku v půdě a řídký porost. Případně na menších plochách i negativní výběr (likvidace) primárně napadených rostlin - onemocnění se v porostu šíří z rostliny na rostlinu. Pokud se vysévá jarní i ozimý mák, je vhodné mezi porosty dodržovat dostatečnou izolační vzdálenost. Stejně tak je vhodné udržovat izolační vzdálenost mezi novými výsevy a pozemky, kde byl mák pěstován v loňském roce. Již se podařilo vyšlechtit i rezistentní odrůdy.

Chemická ochrana porostu není ještě plně dopracovaná. Časná aplikace fungicidů může omezit šíření sekundárních infekcí v porostu. Pro toto ošetření jsou povoleny fungicidy: Dithane DG Neotec s aplikací v BBCH 18–39 a minimálním intervalu mezi ošetřeními 10 dnů; Amistar Xtra od BBCH 18 (8 pravých listů) do BBCH 49 (poupě v úžlabí viditelné); Prosaro 250 EC pro preventivní použití ve fázi od listové růžice až po květ máku; Acanto je doporučeno aplikovat od 51 do 61 BBCH. Biopreparát Polyversum je povolen v ekologickém zemědělství. První a druhou aplikaci lze udělat v BBCH 12–19 a třetí aplikaci do BBCH 51 s intervalem mezi ošetřeními 14 dnů.

Pozor, rostliny již napadené plísní makovou i po ošetření odumírají nebo nedokončí svůj vývoj, proto se nepodílí na tvorbě výnosu!

Pro aplikaci herbicidů je minimální růstová fáze máku 6. list máku
Pro aplikaci herbicidů je minimální růstová fáze máku 6. list máku

Krytonosec kořenový může způsobit nežádoucí prořídnutí porostu máku
Krytonosec kořenový může způsobit nežádoucí prořídnutí porostu máku

Pleosporová skvrnitost máku se projevuje také v době květu
Pleosporová skvrnitost máku se projevuje také v době květu

Příznaky primární infekce plísní máku
Příznaky primární infekce plísní máku

Polní plodiny

Hraboš polní

Poslední teplé a sušší ročníky byly příznivé pro rozvoj populace hraboše polního i dalších hlodavců. V ozimých obilninách, pícninách, ozimé řepce i kmínu, kde mu nebyla věnovaná patřičná pozornost, začal již opět ohniskově i plošně škodit. Rovněž jeho škodlivost narostla v sadech i zahradách. Pokud se jeho početní stavy podstatněji nesnížily v zimním období, musíme s jeho větší škodlivostí počítat i v letošním roce. Nejúčinnější proti jeho dalšímu přemnožení jsou opatření prováděná již na jaře. Na jaře není na chemickou ochranu proti hrabošům mnoho času. K zajištění optimálního efektu je třeba chemické přípravky aplikovat již v probouzející se vegetaci, kdy jsou nástrahové přípravky pro hraboše velmi atraktivní potravou. Avšak z různých důvodů (hlavně finančních) se v jarních měsících většinou žádná opatření nedělají.

Populační hustotu hraboše polního sledujeme podle počtu užívaných nor na 1 ha především na jaře, někdy již v předjaří, ještě před nástupem rozvoje populací hraboše. Popřípadě kdykoliv, když potřebujeme zjistit početnost výskytu. Na každé lokalitě větší než 5 ha (ve zvolené plodině) uskutečníme 4 průchody, každý o délce 100 m a šířce 2,5 m. Procházíme porostem úhlopříčně a počítáme užívané nory. Jako užívanou noru hodnotíme tu, kde u východu z nory je čerstvý výhrabek, trus, čerstvé zbytky potravy, okolní vegetace je okousána, trus je i na cestičkách v okolí nory nebo byl spatřen živý hraboš. Zjištěný počet nor ze 4 průchodů vynásobíme 10. Tím získáme celkový počet užívaných nor na ha. Aby bylo sledování dostatečně přesné, neměl by být porost při šířce průchodu 2,5 m vyšší než 10–15 cm.

Pro jarní období je v porostech ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu aj. orientačně považováno za silný výskyt již 210 a více užívaných nor hraboše polního na 1 ha. Střední výskyty jsou v rozmezí 50 až 200 užívaných nor na 1 ha. Ošetřování proti hraboši polnímu se doporučuje při dosažení střední a silné početnosti.

Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné napadené porosty včas ošetřit ještě před vznikem velkých ztrát na porostu registrovanými rodenticidy. Slabší porosty plodin je vhodné ošetřit i se zjištěnými ohniskovými výskyty hraboše. Základní formou ochrany porostů je hubení hrabošů v ohniscích na jaře.

Na louky, pastviny, ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny a polní plodiny lze aplikovat ručně do užívaných nor přípravek Polytanol s účinnou látkou fosfid vápenatý v dávce 13 tabl./noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1× za rok.

Omezené použití přípravku Stutox I s účinnou látkou fosfid zinečnatý bylo povoleno do obilnin, olejnin a jetelovin na omezenou dobu 120 dnů, (tj. od 6. 2. 2017 do 5. 6. 2017). Přípravek lze aplikovat pouze vložením do nor nebo do jedových staniček. Při aplikaci lze použít i dávkovače. Přípravek NELZE aplikovat volně rozhozem! Dávkování je 5 kg/ha při středním výskytu až max.10 kg/ha při kalamitním výskytu.

Na omezení přemnožených hrabošů na větších plochách není zatím povolený žádný ekologicky přijatelný rodenticid, který by se dal (za stanovených podmínek) plošně aplikovat alespoň v ohniscích silného výskytu hraboše.

Před použitím přípravku si vždy přečtěte pokyny k použití a dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí.

Používání přípravků a aplikační techniky

Uživatel přípravků na ochranu rostlin je povinen řídit se návodem k použití na obalu přípravku (etiketě) nebo dalšího prostředku na ochranu rostlin. Přípravek musí být používán v souladu s podmínkami stanovenými rozhodnutím o jeho registraci a prováděcím právním předpisem, a to podle označení a při dodržení zásad správné praxe a platného seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin.

Používané mechanizační prostředky na ochranu rostlin musí splňovat legislativní požadavky vyplývající ze zákona o rostlinolékařské péči: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/ a provádějících vyhlášek k tomuto zákonu.

V současném intenzivním zemědělství je kvalitní a včasná ochrana, tj. aplikace přípravků na ochranu rostlin, jedním z významných faktorů pro dosažení kvalitních výnosů. I sebekvalitnější přípravek aplikovaný v optimálním termínu nebude dostatečně účinkovat, pokud vlastní aplikace nebude provedena dostatečně kvalitně. Aby byla aplikace přípravku bezpečná, a také kvalitní a účinná, je nezbytné dodržovat obecně platné požadavky pro aplikaci. K těmto požadavkům patří především dodržování nastaveného pracovního režimu, tj. pracovní rychlosti, pracovního tlaku a předepsané výšky trysek nad porostem, a to za optimálních povětrnostních podmínek. Omezení pro použití postřikovačů vzhledem k omezování nežádoucích úletů uvádí vyhláška č. 207/2012 Sb. v platném znění, o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků. Tato omezení jsou stanovena pro postřikovače bez vybavení protiúletovými komponenty. Povětrnostní požadavky však musejí být brány v úvahu i tehdy, používáte-li k aplikaci postřikovače s protiúletovými opatřeními. Jejich optimální hodnoty pak lze vzhledem k místním podmínkám vhodně upravit.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - Březen a duben 2017

Příznaky napadení listových pochev chorobami pat stébel se zjišťují ve fázi BBCH 29–31
Sněžná plísňovitost obilnin - plíseň sněžná je dispoziční onemocnění - ozimá pšenice
Sněžná plísňovitost obilnin - plíseň sněžná - ozimý ječmen
Paluška travní - tyfulová plísňovitost obilnin se může podílet na vyzimování ozimého ječmene
Zaplevelení pšenice ozimé na jaře
Pchář rolní až do výšky 20–30 cm v porostu pšenice ozimé lze potlačit herbicidy
Před prašnou snětivost ječmene se lze chránit mořením osiva
Hnědá skvrnitost ječmene je regulovatelná i mořením osiva
Pcháč rolní v jarním ječmeni se reguluje po vytvoření jeho listové růžice
Padlí travní na jarním ječmeni může způsobit vážné škody
Na dvouděložné plevele v ozimé řepce na jaře působí Galera
Čím menší je řepka, tím nižší je kritické číslo blýskáčka řepkového
I u nás byly zjištěny rezistentní populace blýskáčka řepkového
Mšice na cukrovce
Vzcházející plevele v cukrovce
Pro aplikaci herbicidů je minimální růstová fáze máku 6. list máku
Krytonosec kořenový může způsobit nežádoucí prořídnutí porostu máku
Pleosporová skvrnitost máku se projevuje také v době květu
Příznaky primární infekce plísní máku

Související články

Řepkový med je (zatím) bez rizika

20. 06. 2017 Ing. Dalibor Titěra, CSc.; Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. Dol Ochrana obecně Zobrazeno 212x

Nepolehlé porosty a zdravé makovice zajistí Tilmor

19. 06. 2017 Ing. Petr Ort, Ing. Jana Doubková, Ph.D.; Bayer s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 39x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červen a červenec 2017

16. 06. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 398x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červen a červenec 2017

15. 06. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 363x

Co nového v řepkách od Syngenty?

11. 06. 2017 Ing. Dana Brožová; Syngenta Czech s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 132x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail