Historický přehled vývoje metodik pro hnojení orných půd fosforem vypracovaných VÚRV (II.) - Snížené hnojení
10. 08. 2021 Hnojení Zobrazeno 2005x
Změna společenského zřízení v roce 1989 přinesla i změny v zemědělské výrobě. Padlo úsilí o maximální intenzifikaci rostlinné výroby. Z ekonomických důvodů nastalo omezování nákupu průmyslových hnojiv a z tohoto důvodu poklesla úroveň hnojení, zvláště fosforem. Začal pokles obsahu živin v půdě, a tím i pokles úrodnosti půd. Bylo nutno řešit, na jakou úroveň může poklesnout hnojení, aby rostlinná výroba plnila svoji společenskou funkci.
V první části článku jsou uvedeny závěry Neuberga na základě výsledků výzkumu vypracované ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha, publikované v metodikách: Hnojení při omezeném nákupu průmyslových hnojiv (9/1991 ÚVTIZ Praha) a Výživa a hnojení plodin (8/1995 ÚVTIZ Praha). Nutno opět poznamenat, že uvedené dávky jsou doporučené a ne závazné. V druhé části jsou uvedeny závěry ze státního úkolu: Stabilizace půdní úrodnosti z hlediska výživy rostlin fosforem a draslíkem (Macháček a Čermák a ostatní, VÚRV, v. v. i. Praha).
Hnojení při omezeném nákupu průmyslových hnojiv.
V této metodice jsou uvedeny tři druhy hnojení, z kterých se vychází:
Intenzivní hnojení - tato část je velmi dobře zpracována v první části publikace (Agromanuál č. 7/2020) a vychází se z Komplexní metodiky výživa rostlin (KMVR) z roku 1990 pro EVH 5,5 t/ha. Průměrná dávka hnojiva je v rozmezí 55–58 kg/ha P2O5.
Úsporné hnojení - dávky hnojiva proti metodice KMVR 1990 jsou sníženy o 10 až 15 kg/ha P2O5, o rezervu na zvýšení obsahu přístupného fosforu v půdě. Teoreticky se plánuje maximální hladina EVH 5,0 t/ha. Průměrná dávka hnojiva je 43 kg/ha P2O5. U úsporného hnojení se počítá s maximálním využití fosforu z půdní zásoby a to z dřívější doby, kdy se hnojilo předzásobně s vyššími dávkami P-hnojiva, protož hnojivo bylo cenově dostupné.
Minimální hnojení - proti úspornému hnojení je další snížení hnojení o zrušení přídavku na pod optimální stav přístupného fosforu v půdě. Je další snížení EVH odhadem o 0,5 t/ha. Průměrná dávka hnojiva je 38 kg/ha P2O5.
V tabulce 1 jsou uvedeny kategorie zásobenosti půd přístupným fosforem stanoveným metodami podle Egnera a Mehlich II a v tabulce 2 jsou tomu odpovídající dávky fosforu podle kategorií přístupného fosforu uvedené v tabulce 1. Názvosloví kategorií je stejné jako u metodiky z roku 1990 uvedené v části 1: VM, M - velmi malá, malá; S1 a S2 - střední 1 a 2, D - dobrá, V1 , V2 a V3 - vysoká 1, 2 a 3 . Opět se hnojí průměrnými ročními dávkami v celém osevním sledu. Dávky fosforu uvedené v celé tabulce 2 jsou pro úsporné hnojení. Pro minimální hnojení jsou uvedeny dávky od kategorie S2, od F do D v rámečku. V kategorii VM a M, od F do D, hrozí možnost i vnášení kadmia (tučné číslice) obsaženého v P-hnojivu. Uvedená dávka zahrnuje součet obsahu fosforu v průmyslových a organických hnojivech. Při pravidelném hnojení hnojem za 4–5 let dávkou 35 t/ha lze v průměru odpočítávat od tabulkových hodnot uvedených v tabulce 2 15 kg/ha P2O5. Při VM zásobě přístupného fosforu (Egner do 15 a Mehlich II do 35 mg/kg P) je nutné provést meliorační vápnění a vyšetření půdy doplňujícími speciálními metodami.
Tab. 1: Kategorie zásobenosti půd přístupným fosforem stanoveným metodami podle Egnera a Mehlich II (1991)
Kategorie |
P mg/kg |
||||
výluh Egner |
výluh Mehlich II |
||||
pH |
|||||
do 5,5 |
5,6–6,5 |
6,6–7,2 |
nad 7,2 |
||
VM, M |
do 30 |
do 60 |
do 45 |
do 30 |
do 20 |
S1 |
31–46 |
61–95 |
46–65 |
31–45 |
21–30 |
S2 |
47–65 |
96–130 |
66–90 |
46–65 |
31–45 |
D |
66–80 |
131–170 |
91–110 |
66–80 |
46–55 |
V1 |
81–120 |
171–255 |
111–165 |
81–120 |
56–85 |
V2 |
121–150 |
256–320 |
166–210 |
121–150 |
86–125 |
V3 |
nad 150 |
nad 320 |
nad 210 |
nad 150 |
nad 125 |
Legenda: VM, M - velmi malá, malá; S1 a S2 - střední 1 a 2, D - dobrá, V1 , V2 a V3 - vysoká 1, 2 a 3 |
Tab. 2: Dávky fosforu podle kategorií přístupného fosforu uvedené v tabulce 1 (1991)
Kategorie |
Dávka P2O5 kg/ha |
||||||
EVH t/ha |
|||||||
do 3,5 |
4,0 |
4,5 |
5,0 |
5,5 |
6,0 |
6,5 |
|
F |
E |
|
D |
C |
B |
A |
|
VM, M |
80 |
85 |
90 |
100 |
100 |
100 |
100 |
S1 |
60 |
65 |
70 |
75 |
80 |
83 |
90 |
S2 |
42 |
55 |
60 |
63 |
68 |
75 |
80 |
D |
40 |
50 |
55 |
60 |
65 |
70 |
75 |
V1 |
30 |
40 |
45 |
50 |
55 |
60 |
65 |
V2 |
20 |
20 |
30 |
30 |
30 |
40 |
40 |
V3 |
nehnojit do nového AZP |
Tab. 3: Kategorie zásobenosti půd přístupným fosforem stanoveným metodami podle Egnera, Mehlich II a III (1995)
Kategorie |
Půda |
Mehlich III |
Egner |
|||
lehká |
střední |
těžká |
ostatní půdy |
černozemě, hnědozemě |
||
Mehlich II |
||||||
VM |
do 40 |
do 30 |
do 20 |
do 50 |
do 15 |
do 30 |
M |
41–60 |
31–50 |
21–40 |
51–80 |
16–30 |
31–55 |
S |
61–95 |
51–75 |
41–65 |
81–115 |
31–65 |
56–80 |
D |
96–130 |
76–100 |
66–90 |
116–185 |
66–80 |
81–110 |
V |
nad 130 |
nad 100 |
nad 90 |
nad 185 |
nad 80 |
nad 110 |
Legenda: |
Tab. 4: Dávky fosforu podle kategorií přístupného fosforu uvedené v tabulce 3 (1995)
Kategorie |
Dávka P2O5 kg/ha |
||
EVH t/ha |
|||
7,0–6,0 |
6,0–5,0 |
5,0–3,5 |
|
VM |
150 |
130 |
115 |
M |
110 |
95 |
85 |
S |
80 |
70 |
65 |
D |
45 |
35 |
0 |
V |
0 |
0 |
0 |
Legenda: názvy kategorií: VM - velmi malý, M - malý, S - střední, D - dobrý a V - vysoký |
Výživa a hnojení plodin
Proti dřívějším metodikám jsou redukovány dávky fosforu mírně dolů a je snaha ponechat půdní úrodnost ve „staré půdní síle“, pokud to jde. V této metodice jsou uvedeny tři druhy hnojení, z kterých se vychází - viz rámeček.
Fosforem se hnojí průměrnými ročními dávkami půda pro udržení „staré půdní síly“, v celém osevním sledu. V tabulce 3 jsou uvedeny kategorie zásobenosti půd přístupným fosforem stanoveným metodami podle Egnera a Mehlich II a Mehlich III. Názvy kategorií obsahu přístupným fosforem jsou opět pozměněné: VM - velmi malý, M - malý, S - střední, D - dobrý a V - vysoký. Obsahy fosforu uváděné u Mehlicha III jsou převzaty z ÚKZÚZ Brno.
V tabulce 4 jsou uvedeny dávky P-hnojiva odpovídající jednotlivým obsahům přístupného fosforu. Je-li EVH vyšší než 7,0 t/ha ( tab. 4), tak se přidává navíc 6 kg/ha P2O5.
Obecné doporučení P-hnojení podle názvu kategorií je následující: VM - doporučuje se vysoká dávka P-hnojiva za účelem zvýšení obsahu P v půdě; M - doporučuje se menší dávka než u VM; S - tato kategorie je považována za optimální a hnojí se každoročně podle odběru P; D - hnojí se omezeně a asi polovinou podle odběru P; V - nehnojí se po dobu 5 let, až do nového AZZP.
Intenzivní hnojení - každoroční průměr je 50 kg/ha P2O5; (140–200 NPK kg/ha); pro A = 7,0–6,0; D = 6,0–5,0; E = 5,0–3,5 EVH t/ha. Úsporné hnojení - každoroční průměr je 35 kg/ha P2O5; (100–160 NPK kg/ha); pro A = 6,5–4,5; D = 4,5–3,5; E = 4,0–3,0 EVH t/ha. Minimální hnojení - průměr 18 kg/ha P2O5; (100–160 NPK kg/ha); hnojí se NPK každým druhým rokem, ale je upraveno hnojení N. A - nejúrodnější půdy v údolních rovinách, pěstuje se cukrovka, kukuřice na zrno. D - středně úrodné půdy, slabě kyselé až kyselé, převážná část půd v ČR. E - lehčí až kamenité půdy v oblastech A a D, půdy vrchovin, převážná část půd v ČR. |
Přepočet fosforu z prvku na oxid a naopak:P × 2,292 = P2O5 |
Stabilizace půdní úrodnosti z hlediska výživy rostlin fosforem a draslíkem
Jedním výstupem tohoto úkolu byla Metodická příručka (VÚRV, v. v. i., 2004) autorů již uvedených řešitelů. Metodickou příručku inovovala v roce 2009 Kunzová: Výživa rostlin a hnojení fosforem (VÚRV, v. v. i., 2009). Rovnice pro výpočet zůstaly stejné, akorát obsah byl doplněn o důležité agronomické informace. V metodice jsou uvedeny i postupy pro výpočet dávek fosforu, a to jak pro metodu Mehlich III, tak i pro karbonátové půdy podle Olsena. Kategorie zásobenosti půd fosforem jsou téměř totožné s uvedením v části 1.
Postup stanovení dávky P-hnojiva má 4 stupně:
1. Zařazení pozemku do skupin podle úrodnosti (tabulka 5).
2. Výpočet celkové dávky fosforu (Pcel) - podle pH a půdního druhu pozemku vybere se z tabulky 6 příslušnou rovnici. Za hodnotu x dosazuje se obsah přístupného fosforu podle Mehlich III. Při obsahu nad 116 mg/kg P nehnojí se do příštího AZZP. Čísla v tabulce proti původní metodice jsou zkrácena o 1 desetinné místo.
3. Výpočet dávky fosforu dodaného v minerálním hnojivu - od Pcel se odečte vybraná hodnota z tabulky 7 a získá se Pmin.
Dávka aplikovaného hnojiva se vypočte, když Pmin vynásobíme hodnotou A z tabulky 8. Jsou uvedeny pouze nejdůležitější hnojiva a v metodice je celkově 10 druhů P-hnojiv.
Rámcová metodika výživy rostlin a hnojení (Klír, Kuncová a Čermák), VÚRV, v. v. i., 2008 je založena na bilancování živin a hlavně hnojení dusíkem.
Tab. 5: Kritéria pro rozdělení půd do skupin
Skupina půd |
Úrodnost půd |
Výrobní oblast |
Klimatický region |
1 |
nejúrodnější |
kukuřičná, řepařská |
VT, T1, T2 |
2 |
úrodné nižinné |
převážně řepařská |
T3, MT1, MT2 |
3 |
nižší pahorkatiny |
typicky bramborářská |
MT1, MT2, MT3 |
4 |
vyšší pahorkatiny, vrchoviny |
bramorářská, horská |
MT3, MT4, MCH |
Tab. 6: Přehled regresních rovnic pro výpočet celkové dávky fosforu v kg/ha (Pcelk)
Skupina půd |
pH |
Skupina půdního druhu |
||
lehká |
středně těžká |
těžká |
||
1 |
> 6,5 |
49 - 0,24 × x |
49 - 0,34 × x |
45 - 0,36 × x |
2 |
> 6,5 |
45,3 - 0,21 × x |
45,8 - 0,31 × x |
42,3 - 0,34 × x |
< 6,5 |
45 - 0,18 × x |
46 - 0,29 × x |
43 - 0,31 × x |
|
3 |
> 5,5 |
44 - 0,15 × x |
47 - 0,24 × x |
44 - 0,27 × x |
< 5,5 |
45 - 0,13 × x |
47 - 0,20 × x |
43 - 0,25 × x |
|
4 |
> 5,5 |
38 - 0,16 × x |
40 - 0,27 × x |
36 - 0,29 × x |
< 5,5 |
38 - 0,14 × x |
34 - 0,18 × x |
41 - 0,34 × x |
|
Legenda: x - je obsah přístupného fosforu stanoveného podle Mehlicha III |
Tab. 7: Hodnoty pro výpočet Pmin
Skupina půd |
Statkové hnojivo |
|||
nehnojeno |
hnojeno, např. hnůj |
|||
ostatní plodiny |
jeteloviny |
ostatní plodiny |
jeteloviny |
|
1 |
-0,1 |
-7,9 |
-9,6 |
-14,4 |
2 |
-2,6 |
-6,1 |
-9,1 |
-10,9 |
3 |
-2,0 |
-4,4 |
-8,5 |
-10,9 |
4 |
-1,3 |
-4,4 |
-7,8 |
-10,9 |
Tab. 8: Obsahy P2O5 a P ve hnojivech a koeficienty A přepočtu z Pmin na dávku hnojiva
Název hnojiva |
% P2O5 |
% P |
A |
|
Superfosfát |
jednoduchý |
19 |
8,3 |
12,1 |
dvojitý |
33 |
14,4 |
6,9 |
|
trojitý |
45 |
19,6 |
5,1 |
|
Dolofos |
15 |
15 |
6,5 |
14,4 |
26 |
26 |
11,3 |
8,8 |
|
Legenda: jsou uvedena pouze nejdůležitější hnojiva |
Závěr
Několikrát bylo v publikaci konstatováno, že rostliny pro svoji výživu využívají 15–20 % z aplikovaného P-hnojiva a zbytek čerpají z půdní úrodnosti, ze staré půdní síly. Velmi stručně řečeno: půdní úrodnost závisí na pH půdy, teplotě, vlhkosti a neméně důležité jsou chemické, fyzikální a biologické vlastnosti půdy. Důležitou úlohu hraje i způsob zapravení P-hnojiva: například společně se statkovými hnojivy nebo po vápnění. Důležitý je i výběr rostlin, protože některé rostliny mají vlastnost, že čerpají fosfor i ze sloučenin, které nejsou stanoveny metodami pro přístupný fosfor.
Na závěr nutno konstatovat, že všechny uvedené metodiky byly pouze „doporučené“ a ne „závazné“ pro agronoma, který se může rozhodnout hnojit podle místních půdních podmínek a jeho potřeby.
Poznámka: Místo původního označení „normativ“ používaného v metodikách se použil název „dávka“. Pokud možno použily se některé odborné názvy používané v té době, které se dnes nepoužívají. Další podrobná literatura je u autora.
Publikace vznikla za podpory Ministerstva zemědělství, instituciální podpora Mze-RO 0418.
Další články v kategorii Hnojení