Podzimní přihnojení řepky

30. 11. 2023 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Hnojení Zobrazeno 958x

Na růst a výživu rostlin má významný vliv zpracování půdy před setím. Řepka dobře reaguje na hlubší prokypření půdy, kdy se uvolní v důsledku intenzivnější mineralizace více živin včetně dusíku z půdní zásoby, ale zároveň dochází v teplém letním období ke zbytečným ztrátám vody a uhlíku. Při vysokých výnosech obilních předplodin, nízkém obsahu dusíkatých látek v zrnu ozimé pšenice a větším množství srážek v srpnu se dá předpokládat nižší zásoba přijatelného dusíku v půdě pro podzimní růst řepky, a to zejména při redukovaném zpracování půdy (mělké kypření, strip-till, setí do mulče apod.).

Zpracování půdy

Výživa a hnojení řepky v podzimním a jarním období úzce souvisí se zpracováním půdy a uvolňováním živin z půdní zásoby. Při orbě a hlubokém kypření (např. dlátovým pluhem) dochází kromě značných ztrát vody z půdy také k vyšším emisím CO₂ v důsledku intenzivnějšího rozkladu organických látek, které je třeba vracet do půdy ve větším množství než při pásovém nebo mělkém zpracování půdy. Na ztráty vody a uhlíku z půdy a uvolňování živin rozkladem organických látek v půdě má vliv také hloubka podmítky po sklizni ozimé pšenice.

Na grafu 1 jsou znázorněny emise CO₂ po mělké (do 5–6 cm) a hlubší (do 10–12 cm) podmítce ve srovnání s mulčováním a ponecháním strniště. Čím jsou větší emise CO₂, tím je zpravidla vyšší obsah přijatelného dusíku a dalších živin v půdě pro výživu řepky v podzimním období. Po orbě a hlubokém kypření jsou tyto hodnoty vyšší.

V návaznosti na Zelenou dohodu EU a SZP23+ budou v příštích letech ve větší míře používány při zakládání porostů řepky v teplém letním období konzervační půdoochranné technologie s minimálním zpracováním půdy (pásové zpracování, mělké kypření s prohloubením jen v řádcích, setí do mulče apod.).

Graf 1: Emise CO₂ z půdy při různém zpracování po ozimé pšenici (Ruzyně 2022)

Hnojení řepky dusíkem v podzimním období

V letošním roce se dá předpokládat vzhledem k menšímu množství zbytkového dusíku v půdě po sklizni obilních předplodin a po větším množství srážek v některých oblastech na začátku a konci srpna menší množství rostlinami využitelného dusíku v horní vrstvě půdy. Větší pozornost bude nutné věnovat pozdě setým řepkám a porostům zakládaným minimalizačními technologiemi, které nebyly hnojeny dusíkem před nebo při setí.

Při hnojení N během podzimního růstu můžeme na rozdíl od hnojení před setím přímo reagovat na skutečný stav porostu a zbytečně nepodporovat růst rostlin, který následně musíme řešit aplikací regulátorů růstu.

Při projevech nedostatku N (žloutnutí spodních listů až fialové zabarvení porostu) je třeba řepku přihnojit co nejdříve dobře rozpustným hnojivem s pohyblivou formou dusíku v půdě (nitrátová nebo močovinová), aby se dusík po srážkách dostal co nejdříve ke kořenům rostlin. Velmi vhodná jsou hnojiva na bázi močoviny s inhibitorem ureázy (např. UREA^stabil ) a naopak méně vhodná pro většinu půd jsou pomaleji působící hnojiva s amonnou formou dusíku nebo s inhibitory nitrifikace.

Podzimní přihnojení v dávce 25–40 kg N/ha ve druhé polovině září až během měsíce října po likvidaci výdrolu stabilizuje výnosy semen řepky, a to zejména při stále častějších jarních přísušcích. Kromě dusíku je třeba především při větším nárůstu nadzemní biomasy přihnojit řepku na list bórem a případně také sírou.

Jak vyplývá z grafu 2, teploty i srážky během loňského podzimu byly po přihnojení 20. října velmi příznivé, což podpořilo vysoké využití N z aplikovaných hnojiv rostlinami do jejich odběru 8. prosince. Přitom využití dusíku rostlinami po aplikaci 30 kg N/ha v LAV bylo 64 % a v UREA^stabil 70 %, což je vyšší než běžné využití N z hnojiv aplikovaných v jarním období. Přihnojení dusíkem se výrazně projevilo také na stavu porostu (obr. 1).

Graf 2: Povětrnostní podmínky po podzimní aplikaci hnojiv (Ruzyně 2022)

Využití dusíku z podzimního a regeneračního přihnojení řepky

Během zimy spodní listy řepky pomrzly, přičemž více byly poškozeny nepřihnojené rostliny. Na začátku jarní vegetace bylo 7. března k řepce přihnojené na podzim 30 kg N/ha aplikováno 60 kg N/ha a k řepce nepřihnojené 90 kg N/ha (tab. 1). Obdobně jako na podzim, byly jednotlivé formy dusíku značeny izotopem ¹⁵N, abychom zjistili skutečné využití N rostlinami do začátku květu, kdy byl tento pokus ukončen.

Z výsledků uvedených v grafu 3 vyplývá, že největší využití dusíku rostlinami do začátku květu bylo zjištěno po aplikaci 30 kg N/ha během podzimního růstu a 60 kg N/ha na začátku jarní vegetace v hnojivu UREA^stabil (47 %), následovalo jednorázové hnojení UREA^stabil (45 %) v dávce 90 kg N/ha na začátku jara. U hnojiva LAV nebyly zjištěny rozdíly mezi oběma variantami hnojení (43 %), přičemž amonná forma z tohoto hnojiva byla využita jen z 32 % (nitrátová z 54 %). To bylo příčinou i nižšího využití dusíku z hnojiva Alzon-neo N, kde inhibitor nitrifikace způsobil pomalejší přeměnu amonného dusíku po hydrolýze močoviny na nitrátový, který je na rozdíl od amonného dobře pohyblivý v půdě a po srážkách se rychle dostává obdobně jako močovinový N ke kořenům rostlin.

Tab. 1: Varianty hnojení ozimé řepky (dále graf 3)

Graf 3: Využití dusíku rostlinami řepky z různě aplikovaných hnojiv (Ruzyně 2022–23)

Výnosy semen řepky po podzimním a jarním přihnojení dusíkem

Z výsledků znázorněných na grafu 4 vyplývá, že na sušším stanovišti v Praze-Ruzyni (řepařská výrobní oblast; 340 m n. m.; roční úhrn srážek 472 mm, průměrná roční teplota 7,9 °C; hnědozem na spraši) byla zjištěna u všech použitých dusíkatých hnojiv tendence vyšších výnosů semen řepky u variant pokusu s podzimním přihnojením. Rozdíly mezi jednotlivými hnojivy byly malé v souladu s výsledky v grafu 3 s využitím různých forem dusíku rostlinami (tab. 2). Výrazněji se neprojevilo ani zvýšení dávky dusíku o 30 kg N/ha na 190 kg N/ha (var. Us+).

Na grafu 5 jsou znázorněny výnosy semen řepky na stanovišti v Lukavci u Pacova (bramborářská výrobní oblast, 620 m n. m., průměrná roční teplota vzduchu 6,9 °C, roční úhrn srážek 633 mm, kambizem, písčitohlinitá). Na tomto stanovišti byly dosaženy vysoké výnosy semen, přičemž trend vyšších výnosů byl zjištěn po hnojení močovinou s inhibitorem ureázy (UREA^stabil, tab. 3). Hnojení sírou se v tomto roce výrazněji neprojevilo, protože sírany jsou v této lokalitě obsaženy ve spodních vodách.

Tab. 2: Varianty hnojení ozimé řepky v Ruzyni (dále graf 4)

Tab. 3: Varianty hnojení ozimé řepky v Lukavci (dále graf 5)

Graf 4: Výnos semen ozimé řepky při různém hnojení dusíkem - Ruzyně, 2023

Graf 5: Výnos semen ozimé řepky při různém hnojení dusíkem - Lukavec, 2023

Souhrn

Dosažené výnosy semen ozimé řepky na obou stanovištích potvrzují opodstatněnost přihnojení řepky během podzimního růstu (30 kg N/ha), což přispívá ke stabilitě výnosů v jednotlivých letech, a to zejména při nevhodných podmínkách pro časnou jarní aplikaci nebo nižším využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami v důsledku jarních přísušků.

Publikace byla vytvořena za finanční podpory projektů MZe ČR RO0423 a QK21020155.

Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Gabriela Mühlbachová Ph.D., Ing. Radek Vavera, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni