Chemap Agro s.r.o.

Regenerační hnojení s Ureastabil

13. 04. 2017 Ing. Jaroslav Mráz; AGRA GROUP a.s. Hnojení Zobrazeno 334x

Regenerační hnojení slouží k zregenerování porostů ozimů po zimě k vytváření zdrojů dusíku pro období intenzivního nárůstu biomasy a podmínek pro biologickou aktivitu půdy zajišťující největší podíl výživy rostlin. To se odráží i v době dozrávání, kdy se rozhoduje o konečném úspěchu celého předchozího snažení.

Agronutrition

Prostup dusíku půdou

Všechna běžná dusíkatá hnojiva (LAV, DAM, DASA atd.) obsahují amonný dusík (NH4+), nebo z nich vzniká (močovina, DAM atd.). NH4+ se po aplikaci na povrch půdy váže na sorpční komplex a pouze omezeně se přesouvá do hlubších vrstev. Účinnost NH4+ měsíc po aplikaci regenerační dávky je na propustných půdách zpravidla kolem 20 až 30 %, na méně propustných hlinitých půdách kolem 5 až 20 % z NH4+ dodaného hnojivem.

Nejrychlejší účinek N zajišťují při prvních srážkách po aplikaci nitrát a močovina s inhibitorem ureázy (Ureastabil). Ta je schopna „počkat na déšť“ i tři týdny a dosáhnout účinnosti jako dusičnan amonný. Na jaře 2014, kdy přišly srážky až měsíc po aplikaci, dosáhla Ureastabil při sledování příjmu značeného N (15N) téměř o 1/4 vyšší účinnosti, než dusičnan amonný a o 1/3 vyšší, než močovina.

obr 1

Příjem dusíku rostlinou

Rostliny přijímají všechny formy - nitrátovou (NO3-), amonnou (NH4+) i močovinovou (NH2-). Pro stabilní růst během vegetace je rozhodující, aby byl N hlouběji v prostoru kořenů. Tam se přirozeně přeměňuje a je k dispozici rostlinám. Stabilnější vlhkost, než u povrchu, snižuje vliv jarního sucha, které se v posledních letech opakuje.

Zpracování dusíku v rostlině

Každá z uvedených forem má své vlastnosti z pohledu zpracování a vlivu na růst rostliny.

NO3- nemusí rostlina ihned zabudovat, může ho uložit v listech a spotřebovat později. Na jeho zpracování potřebuje více energie, než na zpracování NH4+ a NH2-. Navíc jsou nutné mikroprvky (Mo, Mn, Cu atd.) a síra pro funkci redukčních enzymů. Podporuje především růst a větvení nadzemní hmoty. U hustých, navětvených a odnožených porostů to znamená nadměrnou tvorbu zbytečné biomasy. U řídkých porostů je účinek pozitivní.

NH4+ rostlina musí zabudovat již v kořenech, aby nevznikl toxický amoniak. Na to potřebuje dostatek okamžité energie, ale celkově méně, než u NO3-. Deficit mikroprvků (Mo, Mn, Cu atd.) a síry má menší vliv na využití N. NH4+ podporuje nejdříve růst kořene a až následně nadzemní hmotu - velmi vhodné pro porosty s dostatkem založených výnosových prvků. Nejjistějším zdrojem NH4+ v kořenové zóně je Ureastabil.

Ztráty dusíku

Ztrátám podléhají všechny formy N. Z NH4+ uniká část ve formě amoniaku (2–30 %), z NO3- ve formě oxidů N (2–30 %) a vyplavením (2–10 %), obojí při zamokření půdy. V jarním období jsou ztráty vyplavením minimální.

Ureastabil má zanedbatelný únik amoniaku a vyšší přímé využití dusíku. Tím zvyšuje výnos, obsah dusíkatých látek v zrnu a snižuje hladinu zbytkového dusíku v půdě. U hnojiva DAM, AmisaN, SAM a AmiPhos toto zajistí inhibitor ureázy StabilureN.

obr 2

Hnojení silných porostů

Jedná se o porosty, které založily do zimy dostatek podzimních výnosových prvků a nebyly poškozeny např. škůdci.

U řepky se pro regenerační hnojení osvědčila Ureastabil v součtu podzimní a regenerační dávky 250–300 kg/ha (graf 1) s  dohnojením hnojivem DASA nebo AmisaN (dodají síru), nebo LAV a DAM, pokud je síra vyřešena jinak. Kapalné hnojivo AmisaN má velkou výhodu při projevu deficitu síry – částečně působí i přes list a pro účinnost síry přes půdu potřebuje minimum srážek.

Také v pšenici ozimé je Ureastabil v regenerační dávce výhodné řešení (graf 2), rovněž v kombinaci s hnojivy LAV, DAM, AmisaN apod. ve druhé a třetí dávce. Aplikují se dávky na úrovni 60–80 kg N/ha podle stavu porostu a výnosového cíle.

Graf 1: Vliv aplikace hnojiva Ureastabil v regenerační dávce na výnos ozimé řepky (Lukavec, 2012–2014)
Graf 1: Vliv aplikace hnojiva Ureastabil v regenerační dávce na výnos ozimé řepky (Lukavec, 2012–2014)

Graf 2: Vliv aplikace hnojiva Ureastabil v regenerační dávce na výnos ozimé pšenice (Kostelec 2012–2014)
Graf 2: Vliv aplikace hnojiva Ureastabil v regenerační dávce na výnos ozimé pšenice (Kostelec 2012–2014)

Hnojení slabých porostů

Do této skupiny patří porosty např. pozdě seté, poškozené podzimními škůdci, či mrazem během zimy. Pro regeneraci je vhodnější nitrátový dusík, který pomůže obnovit, případně nahradit poškozený aparát. Následné použití hnojiv Ureastabil, DAM + StabilureN apod. ve vyšších dávkách zajistí s prvními dešti prosycení půdy dusíkem a omezení dalšího stresu ze sucha.

Regenerační hnojení s Ureastabil

Související články

Foliární aplikace síry a její vliv na výnos a kvalitu zrna

22. 06. 2017 Ing. Ladislav Černý, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 262x

Využití přírodních způsobů pro intenzivní pěstování kukuřice

03. 05. 2017 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 491x

Hnojení pšenice ozimé na jaře

24. 04. 2017 Doc. Ing. Pavel Ryant, PhD., Ing. Jiří Antošovský, Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 1046x

Jarní stimulace výnosového potenciálu pomocí listové výživy

27. 03. 2017 Ing. Jan Grznár; Timac Agro Czech Hnojení Zobrazeno 410x

Výživa a hnojení produkčních chmelnic

30. 01. 2017 Ing. Radek Vavera, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 570x

Další články v kategorii Hnojení

detail