Chemap Agro s.r.o.

Vybrané aspekty hnojení řepky ozimé

14. 09. 2016 Doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D., Ing. Jiří Antošovský, Ing. Hana Syrová; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 1434x

Řepka ozimá je v České republice stále jednou z nosných plodin, jejíž plocha se pohybuje slabě pod 400 tisíci hektary a v posledních třech letech jsme si již zvykli na průměrné výnosy kolem 3,5 až 4,0 tuny z hektaru. Podíl řepky v osevních sledech se tak pohybuje v průměru kolem 15–16 %, ale najdeme i podniky s jejím daleko větším zastoupením. Stále však platí, že minimální odstup v pěstování řepky po sobě je 4–5 let a zastoupení nad 33 % výrazně snižuje výnos.

Agronutrition

Podzimní hnojení

Řepka se nepěstuje vždy po ideální předplodině, za kterou je označován ozimý ječmen. Společně s jejím velkým zastoupením v osevním sledu tak narůstá význam hnojení mladých porostů řepky již v podzimních měsících. Zvláště v teplejších zimách, které jsme zažívali v posledních letech, roste opodstatnění pro podzimní hnojení. Uvádí se, že 30% vliv na výnos má kořenový systém a průběh podzimu a zimy.

Vlastní podzimní hnojení se týká zejména hnojení dusíkem a případně také sírou. Pokud nebyl dusík aplikován již před či při setí, doporučuje se jeho aplikace během podzimní vegetace, nejčastěji ve fázi 4. listu, zejména pokud je nízký obsahu Nmin v půdě (pod 15 mg/kg), nebo pokud byla předplodinou obilnina či dvě obilniny s větším množstvím posklizňových zbytků apod. Neměli bychom však zapomínat, že hnojení dusíkem na podzim může mít i negativní dopad na tzv. vyzimování, proto je třeba vždy zohlednit konkrétní podmínky daného ročníku a specifika stanoviště. Cenné jsou také zkušenosti agronoma, resp. pěstitele.

Polní pokusy

Pro posouzení účinnosti podzimního hnojení byl na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích (30 km jižně od Brna) založen maloparcelkový polní pokus. Experiment probíhal po dobu 5 let. Dávky jednotlivých hnojiv (graf 1) odpovídaly 40 kg dusíku na hektar a byly aplikovány ve fázi 4. listu. Jarní hnojení probíhalo na všech sledovaných variantách shodně, tj. 300 kg/ha hnojiva DASA jako regenerační přihnojení, a dvakrát 150 l/ha hnojiva DAM 390 jako první a druhé produkční přihnojení.

Naše pozornost byla upřena především na vliv současně aplikované síry, proto jsou dusíkatá hnojiva neobsahující síru uvedena dohromady jako průměr těchto variant. V grafu 1 je možné sledovat obsahy vodorozpustné síry v půdě na jaře. Je zřejmé, že aplikace hnojiv se sírou se pozitivně projevila na jejím obsahu v půdě na jaře, avšak absolutní hodnoty nejsou vysoké a jarní přihnojení sírou v DASA bylo tudíž nezbytné. Přesto při relativním srovnání jednotlivých variant je obsah vodorozpustné síry v půdě po aplikaci hnojiva NPKS cca dvojnásobný. Pokud bychom se zaměřili na formu síry v použitých hnojivech, tak kromě síry v síranu amonném je v hnojivu Magnisul ještě síran hořečnatý a v hnojivu NPKS, přesněji GSH NPK 10-10-10+13S, ještě síra v síranu vápenatém. Rozpustnost sádrovce je pouhých 2,1 g/l a jeho obsah v hnojivu je 14,9 %. Naopak nižší hodnoty obsahu vodorozpustné síry u variant hnojených pouze dusíkem je možné vysvětlit jednak absencí síry v těchto hnojivech, ale také jejím vyšším odběrem z půdy během podzimu, popř. zimy.

Ročník 2012 byl poznamenán extrémně suchým obdobím, a tak výnos semen nebyl do hodnocení zahrnut. Pro zajímavost dosahoval v průměru pouhých 88 kg/ha. Průměrné hodnoty zbylých čtyř let uvádí graf 2, přičemž nejvyšší výnosy semen vykazují varianty s aplikací hnojiva DASA a hnojiv na něm založených - Dasamag a Magnisul.

Graf 1: Obsah vodorozpustné síry v půdě na jaře po podzimním hnojení řepky ozimé (průměr let 2010–2014)
Graf 1: Obsah vodorozpustné síry v půdě na jaře po podzimním hnojení řepky ozimé (průměr let 2010–2014)

Graf 2: Výnos semen řepky ozimé po podzimním hnojení (průměr let 2010–2011 a 2013–2014)
Graf 2: Výnos semen řepky ozimé po podzimním hnojení (průměr let 2010–2011 a 2013–2014)

Použití hnojiva s inhibitory nitrifikace

Na českém trhu se můžeme s hnojivy obohacenými o inhibitory nitrifikace setkat cca od roku 2007, kdy se k nám začaly dovážet produkty SKW Piesteritz (Alzon a Piadin). Přibližně poslední 4 roky se u nás zkouší a pěstitelům distribuuje Ensin, inovace hnojiva DASA 26/13 spočívající v jeho stabilizaci kombinací inhibitorů nitrifikace (dikyandiamid - DCD a 1,2,4 triazol - TZ).

Hnojivo Ensin jsme zařadili do pokusů v roce 2013, a to v rámci již popisovaného podzimního hnojení, a také v rámci pokusů s jarní aplikací vyšších dávek nahrazujících dělené dávky klasických hnojiv.

Nejprve k aplikaci hnojiva Ensin na podzim. Obdobně jako v předchozím případě byl pokus založen v Žabčicích a dávky hnojiva Ensin odpovídaly 40 kg dusíku na hektar. U varianty „ENSIN podzim“ byla jeho aplikace provedena ve fázi 4. listu a u varianty „ENSIN podzim později“ potom na přelomu října a listopadu. Jarní hnojení probíhalo na všech sledovaných variantách shodně, tj. 300 kg/ha hnojiva DASA jako regenerační přihnojení, a dvakrát 150 l/ha hnojiva DAM 390 jako první a druhé produkční přihnojení.

Výnosová odezva podzimního hnojení v uvedených dvou termínech nebyla v jednotlivých letech jednoznačná, jak může vypadat z průměrných výnosů v grafu 3. Zvýšení výnosů semen alespoň u jedné z variant podzimního hnojení bylo dosaženo ve dvou letech. V roce 2015 však došlo k výnosové depresi po podzimní aplikaci hnojiva ENSIN. To jen dokládá, že rozhodující pro případné doporučení stabilizovaných hnojiv bude vývoj povětrnostních vlivů v podzimních měsících.

Druhou sledovanou oblastí je aplikace hnojiva Ensin jako součást technologie hnojení řepky ozimé v jarních měsících. Pokus byl založen na dvou lokalitách, v Žabčicích a také na Vysočině, na pokusné stanici Mendelovy univerzity ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou. Do pokusu byly zařazeny 2 dávky hnojiva ENSIN (100% a snížená 80%) a také pozdější aplikace hnojiva ENSIN po regeneračním přihnojení Ledkem amonným s dolomitem. Tyto varianty se stabilizovanými hnojivy byly srovnávány s klasickou variantou s hnojením LAD regeneračně i produkčně a variantou s podobně dělenou dávkou DASA bez inhibitorů (viz tab. 1). U posledně jmenovaných variant bylo provedeno ještě II. produkční hnojení aplikací DAM 390. Stabilizovaná hnojiva byla použita ve vyšších dávkách nahrazujících všechny tři (var. 3 a 4) nebo zbylé dvě dávky (var. 5).

Tříletý průměr dosažených výnosů semen na obou lokalitách by se dal zjednodušeně komentovat tak, že ledek zvýšil výnos semen o 11 % na 3 t/ha a hnojení všemi dusíkatými hnojivy se sírou bez ohledu na přítomnost inhibitorů potom o 22 % na 3,3 t/ha (graf 4). Výnosová reakce řepky ozimé se však významně lišila v závislosti na zvolených lokalitách pokusu. V aridní oblasti jižní Moravy (Žabčice) se ve výnosu stabilizovaná hnojiva projevila pouze mírně (zvýšení výnosu činilo 7–10 %) a nejvyšší produkce semen byla zaznamenána na variantě 5 s klasickou dělenou aplikací hnojiva DASA (zvýšení o 21 %). Opačnou situaci je možné pozorovat na stanovišti Vatín (Vysočina, 560 m n. m.), kde je nejvyšší tříletý průměr výnosů právě na variantách s aplikací hnojiva Ensin bez ohledu na dávku (zvýšení výnosu o 16 % oproti DASA). Následuje varianta LAD + Ensin a dělená dávka hnojiva DASA, resp. LAD vykazuje nejnižší výnosy z hnojených variant (graf 4).

Tab. 1: Schéma pokusu s aplikací hnojiva Ensin u řepky ozimé na jaře

Varianta hnojení

Jaro

regenerační hnojení

produkční hnojení I

produkční hnojení II

1. nehnojeno

-

-

-

2. LAD + LAD

LAD (78 kg N/ha)

LAD (58 kg N/ha)

DAM 390 (150 l/ha)

3. Ensin 100%

Ensin (194 kg N/ha)

-

-

4. Ensin 80%

Ensin (155 kg N/ha)

-

-

5. LAD + Ensin

LAD (78 kg N/ha)

Ensin (116 kg N/ha)

-

6. DASA + DASA

DASA (78 kg N/ha)

DASA (58 kg N/ha)

DAM 390 (150 l/ha)

Graf 3: Výnos semen řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojiva Ensin (průměr let 2013–2015)
Graf 3: Výnos semen řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojiva Ensin (průměr let 2013–2015)

Graf 4: Výnosy semen řepky ozimé po jarní aplikaci hnojiva Ensin (průměr let 2013–2015)
Graf 4: Výnosy semen řepky ozimé po jarní aplikaci hnojiva Ensin (průměr let 2013–2015)

Aplikace vápenatých hmot

Z výsledků ÚKZÚZ je patrný negativní trend nárůstu silně kyselých a kyselých půd, a to jako následek dlouhodobě nedostatečného vápnění našich pozemků. Spotřeba vápenatých hmot používaných v zemědělství k vápnění se v loňském roce dostala na 5 % objemu, který se používal před rokem 1990.

S ohledem na tuto situaci byl v loňském roce na podzim ve Vatíně na Vysočině založen pokus s aplikací nižších dávek vybraných vápenatých hmot přímo k porostu řepky ozimé. Výchozí hodnota pH/CaCl2 půdy na pokusném stanovišti činila 4,98 v 0–10 cm, resp. 4,95 v 10–20 cm. Ve fázi 4. listu bylo aplikováno 300 kg/ha těchto materiálů: 1. Granulovaný dolomit, 2. Granulovaný vápenec, 3. Dolokorn - granulovaný vápnitý dolomit 4. Granulované vápno Ferti MK a 5. PhysioMax 975 - hořečnato-vápenaté hnojivo granulované. Na jaře letošního roku byla těsně před každým jarním přihnojením řepky ozimé stanovena hodnota výměnné půdní reakce (pH/CaCl2) u odebraných půdních vzorků ze dvou hloubek, a to 0–10 cm a 10–20 cm.

Z prozatím získaných údajů je zřejmé, že všechny na podzim použité vápenaté hmoty průkazně zvýšily hodnotu výměnné půdní reakce v jarním období v horní vrstvě půdy (0–10 cm). Největší nárůst byl zaznamenán u varianty s aplikací Physiomax, granulovaného vápence a granulovaného dolomitu. V hlubší vrstvě již nebylo působení vápenatých hmot na pH/CaCl2 významné, i když průměrné hodnoty kopírují situaci v povrchové vrstvě (graf 5). Pokud se zaměříme na účinek aplikovaných materiálů v čase, je evidentní, že dávka 300 kg/ha aplikovaná na podzim do porostu řepky zvýšila pH půdy významně pouze na počátku jarní vegetace, tj. při regeneračním přihnojení porostu řepky ozimé (graf 6). V pozdějších termínech odběrů se již výměnná půdní reakce vrátila k původním hodnotám obvyklým pro toto stanoviště.

Graf 5: Výměnná půdní reakce ve dvou hloubkách po podzimní aplikaci různých vápenatých hmot
Graf 5: Výměnná půdní reakce ve dvou hloubkách po podzimní aplikaci různých vápenatých hmot

Graf 6: Výměnná půdní reakce ve třech jarních termínech po podzimní aplikaci vápenatých hmot
Graf 6: Výměnná půdní reakce ve třech jarních termínech po podzimní aplikaci vápenatých hmot

Graf 2: Výnos semen řepky ozimé po podzimním hnojení (průměr let 2010–2011 a 2013–2014)

Související články

Foliární aplikace síry a její vliv na výnos a kvalitu zrna

22. 06. 2017 Ing. Ladislav Černý, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 262x

Využití přírodních způsobů pro intenzivní pěstování kukuřice

03. 05. 2017 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 491x

Hnojení pšenice ozimé na jaře

24. 04. 2017 Doc. Ing. Pavel Ryant, PhD., Ing. Jiří Antošovský, Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 1046x

Regenerační hnojení s Ureastabil

13. 04. 2017 Ing. Jaroslav Mráz; AGRA GROUP a.s. Hnojení Zobrazeno 334x

Jarní stimulace výnosového potenciálu pomocí listové výživy

27. 03. 2017 Ing. Jan Grznár; Timac Agro Czech Hnojení Zobrazeno 410x

Další články v kategorii Hnojení

detail