Udržitelné hospodaření s BASF

17. 08. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 161x

Moderní udržitelné hospodaření v kontextu evropského zemědělství byl název konference uspořádané firmou BASF na Farmě Veleta v Lukavci u Pacova. Seznámit jsme se zde mohli nejen se zamýšleným směřováním zemědělství na národní a evropské úrovni, ale i s praktickými zkušenostmi s mimoprodukčními porosty a agrochemickými prostředky.

Inovace a BASF

Inovativní řešení jsou základem udržitelného zemědělství, které se potýká s řadou výzev, uvedl Michael Wagner (regionální ředitel BASF). Zejména to je zvyšování produkce potravin na stávající, resp. neustále se snižující, zemědělské ploše při citelném vlivu klimatické změny. Je důležité, aby zemědělství nezatěžovalo životní prostředí, ale naopak přispívalo k jeho zlepšení, snižování uhlíkové stopy a zvyšování biodiverzity.

Společnost BASF každodenně investuje 2,6 milionů € do inovací. Dle Victorie Szabocsi (ředitelka agrodivize BASF ČR a SR) se jedná o investice do nových pesticidů. Zvláště se očekává příchod insekticidu Axalion, který by měl být zásadním v rámci antirezistentních opatření. Jedná se o jediného zástupce pyridazinových amidů. Na trh v EU by se měl dostat do konce dekády.

Další investice směřují do nových biotechnologií, digitalizace a spolu s ní přesnější a cílené aplikace agrochemikálií, možnosti udržitelného hospodaření s uhlíkem a zvyšování biodiverzity. Přičemž tlak na zvyšování množství produkce by neměl ohrozit její kvalitu.

Šlechtění a redukce účinných látek

V posledních letech dochází ke změnám situace v EU, které ovlivňují legislativní opatření a dotační tituly mající významný dopad na zemědělství. Dle Ing. Miluše Dvoržáková (Crop Life ČR) není hlavním problémem vývoj situace, ale spíše nedostatek nástrojů, které mohou zemědělci využívat, přestože existují a jsou nepochybně účinné. V současné době se jedná zejména o nevyužití nových genomických technik ve šlechtění odolných odrůd či nedostatečné využití technologií cílených aplikací atd. Rovněž upozornila, že zásadním faktorem ochrany životního prostředí není pouze dávka použitého pesticidu, ale zejména bezpečnost jeho použití.

Jako problematický se jeví i nedostatek účinných látek a složité podmínky pro povolování nových produktů. Situace je komplikovaná zejména u insekticidů, kde kvůli jejich úbytku zůstávají mnohdy nedostatečně působící účinné látky, což vede k častějším zásahům na poli. Před 10 lety bylo v EU zhruba 1 tis. účinných látek. V dnešní době to je méně než polovina a momentálně není naděje na zlepšení. Systém jejich schvalování v EU trvá zhruba 10 let proti 3 rokům v USA, Brazílii atd.

Neprodukční plochy

BASF začala sbírat praktické zkušenosti s ozeleňováním neprodukčních ploch již v roce 2012, kdy založila své první nektarodárné pásy v Kněževsi. Plochy, které jsou pro tuto činnost optimální jsou: ochranné pásy vodních toků; pásy oddělující produkční plochy od obytných zón; rozdělení polí nad 30 ha. Další, agrotechnicky vhodné plochy jsou obtížně dostupné a těžce zpracovatelné části pozemků, zastíněné, podmáčené, případně výsušné okraje pozemků a utužené souvratě s dlouhodobě podprůměrnými výnosy.

Význam těchto ploch spočívá především v doplnění kvetoucích rostlin do krajiny, a tím zvýšení biodiverzity. V důsledku redukce živočišné výroby došlo k negativním změnám v osevních postupech, zejména pokud jde o kvetoucí rostliny. Po odkvětu řepky se na polích vytváří tzv. zelená poušť - plocha, která je sice ozeleněná, ale není pro mnoho živočichů úživná - zejména pro hmyz, který potřebuje kvetoucí rostliny od jara do podzimu. Ing. Kamil Holý, Ph.D. (VÚRV) uvedl, že na sledovaném poli s pšenicí nebyl zaznamenán žádný druh denního motýla. Naopak sousední nektarodárný biopás navštěvovalo 21 druhů z celkově zjištěných 38 druhů na lokalitě.

Šíření škůdců z neprodukčních opatření je většinou zanedbatelné. Naopak přítomnost kvetoucích rostlin přiláká do porostů užitečné organizmy, které pomohou s regulací i rezistentních škůdců. U vytrvalých porostů může, ale nemusí, dojít k vyššímu výskytu drátovců a v porostech ponechaných přes zimu se mohou namnožit hraboši.

Pro zabránění šíření chorob je vhodné nepoužívat druhy, které hostí stejné choroby jako sousedící produkční plochy. Vyšší zastoupení brukvovitých podporuje např. výskyt nádorovitosti kořenů.

Největším rizikem všech typů neprodukčních porostů jsou plevele, které nelze regulovat pomocí herbicidů (povolena je max. bodová aplikace). Zejména v suchých letech, kdy měly vysévané plodiny nedostatek vody pro klíčení a vzcházení, získávají plevelné rostliny dostatek prostoru pro svůj růst a vývoj. V těchto případech je ideální brzké posekání porostu, aby nedošlo k dozrání semen plevelů.

Podle vytrvalosti a účelu využití lze takto využitou půdu rozdělit na jednoleté ochranné pásy, které se skládají z jednoletých plodin, bylin a jetelovin bez trav. Jejich intenzivní kvetení by mělo probíhat od poloviny června do července. V případě silného zaplevelení doporučil Ing. Daniel Nerad, Ph.D. (BASF) porost posekat již na přelomu června a července (v těch opatření, která to umožňují), aby nedošlo k dozrání semen plevelů. V případě hustého porostu se sklizeň doporučuje po odkvětu hlavní části vysetých plodin. Tím může dojít k rozvoji spodního patra (např. jetelovin) a další kvetení v průběhu podzimu.

Víceleté ochranné pásy obsahují i trávy, které chrání porosty před rozvojem plevelů. Tyto pásy kvetou v květnu až v červnu a po seči opět v září až říjnu. V případě zaplevelení porostu je vhodné provést včasnou první seč, aby nedošlo k zásadnímu obohacení půdní semenné banky. Jinak je opět doporučeno sekat po odkvětu většiny rostlin a dále pak v průběhu podzimu po odkvětu druhé vlny. Tyto pásy jsou vhodné pro rizikové plochy. Problémy v nich mohou způsobovat šťovík tupolistý, pcháč oset a pýr plazivý, které nelze zredukovat pomocí seče.

Bez příměsi trav se zakládají nektarodárné víceleté pásy. Kvetou od června do října. Mohou být umístěny i na pozemcích v horším výživném stavu. S ohledem na možné riziko zaplevelení je žádoucí zasít osivo co nejdříve na jaře. Seč lze provádět celoplošně, případně v rámci podpory biodiverzity vhodnější dělenou sečí, kdy se polovina pozemku sklidí co nejdříve v červenci a zbytek o 4 týdny později.

Jako zdroj pastvy pro zvěř, semen pro ptáky a nektaru pro hmyz lze vysévat krmné a kombinované biopásy. Do krmných biopásů se používají směsi jednoletých plodin jako např. oves, proso, pohanka, kapusta krmná, slunečnice. K základnímu povinnému složení zaznělo doporučení doplnění svazenky, která kvete od června do července a slouží jako cenný zdroj potravy pro hmyz. Kombinované pásy se skládají z krmného pásu doplněného o víceletý pás.

Na pokles semenných ploch jetelovin a dalších plodin pro neprodukční opatření v ČR poukázal Ing. Karel Verjažka, Ph.D. (VÚPT), což povede k nákupu dražšího osiva ze zahraničí. Osivářské porosty jsou v porovnání s klasickými komoditami z dlouhodobého hlediska cenově stabilní, potřeba osiv se bude zvyšovat a mohou být zajímavým doplňkem hospodaření.

Inovace BASF představila Viktoria Szabocsi