Choroby obilnin (8) - Choroby kořenů a pat stébel (2)

23. 11. 2018 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 3188x

Choroby kořenů a pat stébel obilnin jsou způsobeny různými patogeny. V předešlém článku byly popsány houby Oculimacula yallundae a Gaeumannomyces tritici. Dalšími původci jsou Ceratobasidium cereale, Cochliobolus sativus a Fusarium spp.

Lemovaná stébelná skvrnitost

Patogen Ceratobasidium cereale (anamorfa Rhizoctonia cerealis) způsobuje tzv. lemovanou stébelnou skvrnitost, napadá kořeny a stébla všech obilnin. Název choroby se liší podle napadení jednotlivých druhů plodin: lemovaná stébelná skvrnitost pšenice, lemovaná stébelná skvrnitost žita atd. Choroba je celosvětově rozšířená a je známá pod starším názvem „kořenomorka“.

Nápadné příznaky nacházíme počátkem léta při střední vzdušné vlhkosti a s teplotami kolem 23 °C. Na napadených rostlinách se vytváří příznaky podobné stéblolamu (patogen Oculimacula yallundae): oválné skvrny se světlým středem na bázi stébel, ale na rozdíl od stéblolamu s výrazným hnědým ohraničením od zdravého pletiva. Na stéble se může vytvořit i několik skvrn (o velikosti do 1 cm) a to vedle sebe nebo nad sebou. Tvoří se těsně nad kořenovým krčkem, ale i nad druhým kolénkem, mohou sahat až do výšky 30 cm. Napadené rostliny bývají nápadné světlejší barvou.

Houba přežívá na posklizňových zbytcích a v půdě formou mycelia a sklerocií. Klíčící sklerocia a rostoucí mycelium jsou primárním zdrojem infekce a mohou infikovat kořeny a stébla obilnin ve všech vývojových fázích. Při silném napadení stébel může dojít k předčasnému dozrávání klasů - běloklasosti. Patogen netvoří nepohlavní spory, pohlavní rozmnožování (basidie s bazidiosporami) se tvoří vzácně.

Ochrana spočívá v zapravení posklizňových zbytků, dodržování osevního postupu, pozdějším termínu setí pšenice ozimé. V případě významného napadení klíčních rostlin je třeba provést ochranu systémovým fungicidem.

Patogen Ceratobasidium cereale způsobuje tzv. lemovanou stébelnou skvrnitost

Obecné krčkové a kořenové hniloby

Obecnou krčkovou a kořenovou hnilobu pšenice, žita, ječmene a kořenovou hnilobu ovsa způsobují patogeny Cochliobolus sativus a Fusarium spp.

Cochliobolus sativus je název pro pohlavní stadium houby Bipolaris sorokiniana (syn. Helminthosporium sativum). Patogen napadá všechny obilniny a trávy. Je také původcem vřetenovité hnědé skvrnitosti ječmene (viz článek „Listové a klasové skvrnitosti ječmene 1 a 2“).

Na pochvě listu a bázi stébla mladé rostliny se vytvářejí hnědé podlouhlé skvrny. Při vyšším infekčním tlaku mohou vzcházející rostliny odumřít. Na kořenech se vytvářejí tmavě hnědé až černé nekrotické léze. Napadení kořenů může způsobit krnění stébel a sterilitu klásků.

Patogen je přenosný osivem, může také přežívat jako mycelium na posklizňových zbytcích a na výdrolu. Do hostitelské tkáně proniká buď přímo skrz epidermis nebo prostřednictvím přirozených otvorů nebo ran. Během vegetace se šíří konidiemi.

Ochrana spočívá v střídání plodin, zapravení posklizňových zbytků a výdrolu, vysévání zdravého a mořeného osiva.

Houby rodu Fusarium mohou napadat obilniny ve všech stadiích rostliny. Negativně ovlivňují klíčení zrn, napadají kořeny a báze stébel. Na bázi stébel se vytvářejí protáhlé hnědé čárkovité skvrny. Napadenými stébly prorůstá narůžovělé mycelium, stébla trouchniví. Mohou být poškozeny i kořeny (hnědá suchá hniloba). Rostliny se zpožďují v růstu, méně odnožují, tvoří hluché bílé klasy.

Patogen přežívá v posklizňových zbytcích, v půdě, a také v osivu. Při nepohlavním rozmnožování tvoří dva typy konidií (makro i mikrokonidie), při pohlavním rozmnožování se vytváří askospory v peritheciích. Patogen vytváří i chlamydospory (perzistentní útvary), které umožňují přetrvání nepříznivých podmínek.

Ochrana spočívá v zapravení posklizňových zbytků, dodržování osevního postupu, vysévání zdravého a mořeného osiva.