Ochrana sóji se zaměřením na herbicidní ochranu

20. 08. 2024 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 321x

V loňském roce došlo v ČR k mírnému meziročnímu poklesu výměry sóji, a to o 7 % v porovnání s rokem 2022. Na Slovensku byl výraznější pokles výměry, a to o téměř 28 %, zejména vlivem velmi podprůměrného výnosu v roce 2022, nejhoršího za posledních 7 let. V roce 2023 se sója v ČR pěstovala na 26,5 tis. ha, což podle statistiky řadí tuto výměru jako druhou nejvyšší v naší historii.

Výnosy sóji v rámci celé ČR byly v roce 2022 průměrné s výnosem 2,3 t/ha. Na Slovensku se v loňském roce sója pěstovala na 49,1 tis. ha (čtvrtá nejvyšší výměra v historii). V roce 2022 sója v SR dosáhla nejvyšší výměry (bezmála 68 tis. ha), avšak se značně podprůměrným výnosem 1,48 t/ha. Při vysokém zastoupení sóji na našem území je však třeba do budoucna počítat se zvyšujícím se tlakem škodlivých činitelů.

Ochrana sóji - hraboš polní

Po problémech se sviluškou chmelovou, která se ve větší míře objevila v roce 2022, se v roce 2023 o nejčastější škody v porostech sóji postaral hraboš polní (Microtus arvalis).

Poslední roky se tento škůdce po sklizni ozimých plodin (zejména pšenice) přesouvá do porostů sóji, na které se dobře adaptoval. Škody způsobuje nejen na spodních patrech, ale je schopen šplhat i do vrchních pater rostlin po mírně přilehlém porostu. V případě hraboše polního se jedná o polyfágního škůdce, který se může vyskytovat téměř ve všech zemědělských plodinách. Od myši domácí se liší zavalitějším tělem (8–14 cm dlouhým), menšíma ušima a kratším ocasem (30–40 % těla). Převážně žije v koloniích v jednoduchých podzemních norách umístěných v 5–40 cm pod povrchem půdy. Nepohrdne žádnou rostlinnou potravou.

Rozmnožování začíná nejčastěji v jarním období, tj. v březnu a končí přibližně v říjnu. Samice je březí 19–21 dnů, a pohlavní dospělosti dosahuje už třináctý den po narození, velikost vrhu je v průměru 5–6 mláďat, nejčastěji má 2–4 vrhy (v příznivých podmínkách i více). Dožívá se 1–2 let. S hrabošem se nejčastěji setkáme na orné půdě, v TTP, víceletých pícninách a na ladem ležící půdě. Nejlépe přezimuje v ozimých plodinách, v silničních příkopech, travnatých náspech, zatravněných sadech a vinohradech. To znamená, že zelený úhor, biopásy, meziplodiny apod. mu skvěle vyhovují. Hraboš denně zkonzumuje tolik potravy, kolik sám váží, tj. 15–40 g. Jeden hraboš ročně zkonzumuje víc než 1 kg obilí a 5 kg zeleného krmiva. K této hodnotě je potřeba připočítat i jeho plýtvavý žír, který mnohonásobně převyšuje uvedené hodnoty.

V rámci nepřímé ochrany je v oblastech častého silného výskytu hraboše polního doporučováno:

• v sadech a ostatních trvalých plodinách pravidelné sežínání trávy v meziřadích na výšku 10–15 cm,
• provádění opakované kultivace (čím hlubší, tím lepší),
• odstraňování plevelů včetně použití herbicidní ochrany,
• věnování zvýšené pozornosti refugiím, a to i biopásům a zeleným úhorům,
• kontrolování a případné ošetření i přilehlé části postižených okrajů cest, příkopů apod., nebo alespoň jejich pokosení.

Při ochraně proti hrabošům lze při slabém výskytu využít i přirozené nepřátele. Od drobných šelem po dravé a ostatní ptáky, kterým napomáháme různými pomůckami (např. berličky).

Dále aplikace oxidativních forem hnojiv, která znepříjemňují pohyb hraboše po povrchu půdy. Nám se osvědčilo např. draselnohořečnaté hnojivo Maglit 100.

Při klasickém využití chemické ochrany nesmí rodenticidy za žádných okolností zůstat na povrchu půdy a kladou se v ohniscích výskytu hraboše polního do jedových staniček, do drenážních trubek nebo přímo do nor za použití příslušných ochranných prostředků (pozor - vždy aplikovat na základě platné legislativy).

Obr. 1: Škody způsobené hrabošem polním na porostech sóji v roce 2023

Obr. 2: Hraboš polní v porostu sóji (Rostěnice, 2023)

Ochrana sóji - abiotikózy

Na řadě lokalit se v počátečních růstových fázích vyskytovaly abiotikózy spojené se silným zhutněním půdy. Ty způsobila nevhodná agrotechnická opatření provedená zejména před zakládáním porostů sóji.

Nežádoucí zhutnění způsobily přejezdy zemědělské techniky v nevhodných podmínkách, kdy došlo společně s nadbytkem vody v půdě k vytěsnění plynné půdní fáze. Nadbytek vody v půdě tím v řadě případů způsobil zánik plynné fáze půdy, a tím nedostatek kyslíku pro kořenové dýchání, čímž docházelo k akumulaci CO₂ uvolňujícího se rozkladem půdní organické hmoty. V půdě tak často probíhaly anaerobní a redukční procesy a produkty těchto přeměn se po dosažení koncentračního prahu staly pro rostliny toxické. Rostliny za těchto podmínek omezují především kořenové dýchání, čímž je narušen příjem vody, živin a transpirace. Tyto skutečnosti mají často významný negativní vliv na tvorbu výnosu.

Obr. 3: Zhutnění - patrné přejezdy zemědělské techniky před založením porostu (Straškov, červen 2023)

Obr. 4: Zhutnění - patrné přejezdy zemědělské techniky před založením porostu (Sloveč, červen 2023)

Ochrana sóji proti plevelům

V případě klasického tedy konvenčního způsobu pěstování sóji je základním pesticidním ošetřením v našich agroekologických podmínkách herbicidní ochrana. Výběr herbicidů závisí na plevelném spektru daného stanoviště a riziku možné fytotoxicity použitých přípravků na rostliny sóji.

Je třeba uvést, že významná část vhodných a účinných přípravků a jejich kombinací není v ČR do sóji registrována, a to jak z důvodu jejich složitých a drahých registrací, tak i vzhledem k její stále poměrně malé výměře. Dalším a možná ještě závažnějším problémem je, že řada povolených účinných herbicidních přípravků je bez adekvátní náhrady zakazována. Z výše uvedených důvodů v pokusech testujeme nejen herbicidy registrované, ale i ty, které by bylo možné a vhodné zaregistrovat.

Klíčové ošetření proti plevelům v našich podmínkách u sóji spočívá v aplikaci preemergentních herbicidů. Do pokusů jsme zařadili následující preemergentní herbicidy: Plateen 41,5 WG, Successor 600, Sumimax, Koban Top, Proman, Campus, Chanon, Sinopia, Triviza, Quantum a Command 36 CS.

Postemergentní aplikace herbicidů, která má spíše opravný charakter, je vhodná jen na určité spektrum plevelů. V našich pokusech jsme testovali následující postemergentní herbicidy: Refine 50 SX, Pulsar 40, Basagran a Kabuki.

V rámci našich pokusů v programu „Sója 2023“, které proběhly na třech agroekologicky odlišných lokalitách (Skalička, Straškov a Sloveč), jsme založili pesticidní pokusy na velmi rané odrůdě sóji Amiata. Přehled jednotlivých variant uvádíme v tabulce 1.

Pesticidní pokusy jsme bonitovali ve dvou termínech, a to ve fázi 3. trojlístku a ve fázi konce nalévání lusků.

Obdobně, jako v roce 2022, byla na většině lokalit patrná jen slabší fytotoxicita preemergentních herbicidů, což je patrné i z výsledků pokusů. Nejsilnější retardaci porostu sóji způsobovalo silné zaplevelení, což bylo patrné zejména na kontrolní - herbicidně neošetřené variantě. Podobnou retardaci jsme pozorovali u variant, které v té době ještě nebyly ošetřené postemergentními herbicidy. Mírně vyšší fytotoxicitu na porostu sóji jsme pozorovali po preemergentním použití přípravku Triviza, a to z důvodu vyššího obsahu účinné látky pendimethaline. Uvedený herbicid však vyšší fytotoxicitu vůči sóji kompenzoval dobrou herbicidní účinností na plevele.

Z důvodu odlišných agroekologických podmínek, značně rozdílných termínů setí pokusných lokalit a jiného spektra plevelů je obtížné vyhodnotit nejefektivněji působící herbicid příp. herbicidní kombinaci, neboť všechny herbicidy vykázaly pozitivní plevelohubný efekt. Nejlepší účinností se v roce 2023 vyznačovaly např.: Koban Top, Proman + Campus, Triviza, Plateen 41,5 WG a Successor 600 + Sumimax + Backrow. Výborně působila i komplexní varianta ochrany Quantum + Command 36 CS + Refine 50 SX. Naopak mírně slabší účinností se vyznačovaly Proman + Chanon a zejména Sinopia, u které by bylo nanejvýš účelné zvýšit množství účinné látky clomazone.

Na řadě míst v ČR (včetně některých lokalit našich pokusů) došlo v důsledku chladného dubna a následně suchého května k nižší účinnosti preemergentních herbicidů, což se projevilo větším zaplevelením porostů. Z výše uvedených skutečností bylo v provozních podmínkách vhodné a účelné použití postemergentních herbicidů pro dočištění porostů sóji.

Dále jsme v pokusech pozorovali silnější retardaci porostu u variant s postemergentním ošetřením, kde značný vliv mělo právě předchozí zaplevelení. Obdobně jako v předchozím roce se i v roce 2023 přípravek Kabuki vyznačoval akceptovatelnou fytotoxicitou na sóju (oproti předchozím letům), přičemž i jeho plevelohubná účinnost byla dobrá. Uvedený přípravek je v jiných plodinách využíván spíše jako desikant. Postemergentní balíček Basagran + Pulsar 40, který nahrazuje nedostupný přípravek Corum, se jeví v kombinaci se smáčedlem Dash, jako herbicidně účinnější.

Jednoznačně nejslabší a nejřidší porost sóji jsme zaznamenali na herbicidně neošetřené variantě.

Volba konkrétního herbicidu, resp. herbicidní kombinace se vždy odvíjí od plevelného spektra a agroekologických podmínek dané lokality a v neposlední řadě i od rizika možné fytotoxicity k rostlinám sóji. O použití herbicidní kombinace velmi výrazně rozhoduje i její cena. Podrobnější výsledky z ověřování jednotlivých herbicidních kombinací jsou uvedeny v tabulce 1. Upozorňujeme, že některé přípravky, které v našich pokusech testujeme, nejsou zatím v ČR povoleny pro použití v sóji.

Tab. 1: Testování herbicidů v sóji v roce 2023

Graf 1: Vývoj osevních ploch sóji v ČR a SR

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a ASTURu Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
²Česká zemědělská univerzita v Praze